Čínská firma Emposat, která musela vloni odstranit svůj anténní systém ve Vlkoši u Kyjova na jižní Moravě, se podílela na technické infrastruktuře, která umožnila íránskou špionáž a navádění útoků na americké vojenské základny. První případ v historii Česka, kdy vláda zakázala v tuzemsku zahraniční firmě investici, se tak potvrdil jako oprávněný.

Na to, že Írán použil čínský špionážní satelit k navedení úderů na americké základny, upozornil již letos v dubnu americký deník The Financial Times.

Pro českého čtenáře zůstala klíčová spojnice s čínskou firmou, která plánovala na Hodonínsku provozovat svůj pozemní satelit, ale dosud skrytá.

Šlo o pekingskou společnost Emposat, která na pozemcích brněnské firmy Pekasat počínaje rokem 2024 začala stavět parabolickou anténu o průměru 7,3 metru a chtěla ji zde provozovat jako součást sítě svých pozemních stanic.

První zákaz v historii

Pekingský Emposat navenek působí jako komerční firma z čínského soukromého sektoru. Analytici a zpravodajské komunity však upozorňovali na její vazby na čínský stát a armádu.

Na čínskou investici v Česku se zaměřilo i ministerstvo průmyslu v rámci zákona o prověřování zahraničních investic a také tuzemské tajné služby.

A 19. března 2025 vydala vláda Petra Fialy přelomové usnesení: zakázala čínský anténní systém v Česku provozovat.

Tento čínský anténní systém v Česku už musel být rozebrán. Foto: se svolením Peksat.com

Šlo o první takový případ v dosavadní historii, přičemž vláda investici označila za „ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku“.

V červnu 2025 pak firma Pekasat oficiálně oznámila „ukončení pronájmu vyhrazeného místa a demontáž parabolické antény o průměru 7,3 metru“.

Výroční zpráva BIS za rok 2024 se případu věnovala v kapitole o čínských bezpečnostních hrozbách:

„Čínská společnost Emposat vybudovala (ve spolupráci s českým partnerem) pozemní satelitní stanici na území Česka, určenou pro komunikaci a sběr dat ze satelitů na orbitě nad střední Evropou. Emposat tato data mimo jiné plánovala prodávat svým zahraničním zákazníkům. Při posuzování projektu byla detekována řada bezpečnostních rizik.“

Nedávné události spojené s konfliktem USA a Íránu varování potvrdila. Jak ukázala investigace amerického deníku The Financial Times, Íránské revoluční gardy získaly přístup k důležitým datům právě přes komerční pozemní stanice Emposat.

Moravský Vlkoš jako součást sítě

Jak deník popsal, Írán tajně získal čínský špionážní satelit, který Islámské republice umožnil detailně sledovat americké vojenské základny po celém Blízkém východě a navádět k nim rakety a drony v průběhu nedávné války.

Satelit sloužil jak předběžnému průzkumu, tak i vyhodnocení škod po útocích.

Čínské ministerstvo zahraničí informace odmítlo jako nepravdivé. „V poslední době se některé síly snaží šířit falešné zprávy a zlovolně je spojovat s Čínou,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení pro agenturu Reuters.

Emposat a čínská vláda

Emposat založil Richard Čao, který strávil 15 let v Čínské akademii vesmírných technologií, státní organizaci přímo napojené na vesmírný a zbrojní průmysl.

Zpráva amerického Výboru Sněmovny reprezentantů pro Čínu označila Emposat jako firmu s úzkými vazbami na Kosmické síly Lidové osvobozenecké armády, včetně napojení na klíčová velitelství pro vypouštění satelitů.

Emposat byl podle Financial Times také financován z oficiálních čínských fondů vojensko-civilní fúze.

Z uniklých íránských vojenských dokumentů však podle amerického deníku vyplývá, že satelit označený TEE-01B získaly Kosmické síly Íránské revoluční gardy koncem roku 2024.

Cena plnění ve výši přibližně 250 milionů jüanů (asi 36,6 milionu USD) prý zahrnovala samotný satelit, jeho nosič, technickou podporu, datovou infrastrukturu a služby „zahraniční protistrany“.

Podstatné je, že čínský systém disponuje rozlišením přibližně 0,5 metru, ve srovnání s doposud nejmodernějším íránským vojenským satelitem Noor-3 šlo o zásadní, desetinásobné zlepšení.

Emposat byl součástí těchto dohod: Íránské revoluční gardy získaly přístup k datům z komerčních pozemních stanic.

Vlkošský systém měl být tedy do budoucna součástí čínské celosvětové sítě sloužící i podobným účelům. A je zde i časový překryv: český zákaz byl vydán v březnu 2025, smlouva Íránu k využití satelitu TEE-01B byla podepsána v září 2024.