Aleš Rozehnal: Marné naděje podnikatelů na odškodné. Těžko prokáží, o kolik je připravil nouzový stav
Ne každý ušlý zisk vzniklý v době trvání krizových opatření lze považovat za ušlý zisk podléhající náhradě. Mnozí podnikatelé žijí v naději, že jim stát bude kompenzovat ztráty, které jim přineslo nucené uzavření jejich provozů a absence zákazníků. Případů, kdy se podaří prokázat kauzální souvislost mezi ušlým ziskem a krizovými opatřeními, ale bude minimum.
Náhrada, ve kterou podnikatelé doufají, totiž není náhradou skutečné škody, ale ušlého zisku, tedy tržeb, které neinkasovali v době trvání krizových opatření. Znění krizového zákona samozřejmě nevylučuje i povinnost státu nahradit ušlý zisk, ale pravidla pro jeho náhradu se od pravidel náhrady skutečné škody značně liší.
Příroda versus právo
Předpokladem vzniku povinnosti nahradit ušlý zisk je příčinná souvislost mezi skutečností vedoucí k ušlému zisku a ušlým ziskem. Povinnost k náhradě ušlého zisku může vzniknout jen tehdy, pokud tato událost ušlý zisk skutečně způsobila. Mezi událostí a ušlým ziskem musí existovat vztah příčiny a následku.
Příčinná souvislost je výrazem nutného sepjetí dvou jevů, z nichž jeden je příčinou a druhý následkem. Je tedy zapotřebí identifikovat jednak následek, tedy ušlý zisk, a jednak relevantní příčinu. Je třeba zjistit, zda právě událost, která ušlému zisku časově předcházela, je zároveň právně významnou příčinou ušlého zisku, tj. zda bez této události by k ušlému zisku jinak nedošlo.
Příčinnou souvislost nelze zaměňovat za pouhou časovou posloupnost. Časová následnost je sice integrální součástí kauzality, ale není jednou součástí, neboť kauzalita má řadu faktorů. Nejedná se tedy o pouhou následnost, ale o nutné sepětí. Je však nutné si uvědomit, že kauzální řetěz je nekonečný. V přírodním světě jevů existuje nekonečný sled příčin a následků a z hlediska přírodovědného nemůže nikdy být výhradní příčinou újmy jen jedna určitá skutečnost.
V právu kauzální nexus nezkoumáme z hlediska přírodních, ekonomických či jiných zákonů, ale z hlediska existujících právních poměrů. Příčina vzniku ušlého zisku ve smyslu úkazu vnějšího světa je tedy něco jiného než kauza ušlého zisku ve smyslu právním. Ve smyslu právním nejde o příčinu v pravém slova smyslu, ale o účelový výklad takové příčiny. Existuje tedy zvláštní právní kauzalita, která zahrnuje jen určité, ale nikoli všechny příčiny a následky.
Rozumné omezení odpovědnosti
Použití všech existujících příčin ušlého zisku by bylo nevhodné, a kromě toho prakticky téměř nemožné, a to vzhledem ke kauzalitě všech jevů. Z toho je nutno vyvodit, že z existujících příčin je možné provést výběr, neboť právní relevance jakékoliv příčiny by vedla příliš daleko. To platí z hlediska právně-politického účelu pojmu přiměřené příčinné souvislosti: tedy dosažení rozumného omezení odpovědnosti.
Co je tedy příčinou ušlého zisku podnikatelů v době trvání krizových opatření? Povrchní odpovědí by bylo, že jsou to právě tato krizová opatření, ale prozkoumejme řetězec příčin a následků, které k ušlému vzniku vedly. První příčinou toho, že podnikatelé neinkasovali tržby, které by za normálních okolností inkasovali, je to, že jim je zákazníci nezaplatili.
Co je příčinou toho, že jim je zákazníci nezaplatili? A zde se již dostáváme na tenký led. Jednou z příčin je zřejmě platnost krizových opatření. Ale i pokud by krizová opatření neplatila, mohla by být skutečnost, že zákazníci nekonzumovali služby, způsobena třeba tím, že v době epidemie zákazníci omezili spotřebu, změnili své zákaznické preference, chtěli trávit více času s rodinou nebo se z důvodu obav o zdraví stranili společnosti dalších lidí. Již zde vidíme, že příčin absence zákazníků může být více. Ale kauzální řetězec pokračuje dál.
Ten, který snědl netopýra
Co bylo příčinou změny chování zákazníků? S největší pravděpodobností rozšíření nakažlivé choroby. Co však bylo příčinou této příčiny? Možná to byl špatný přístup čínské vlády k nemoci v době jejího rozšíření v jedné z provincií. I tato příčina má svoji příčinu. A tak můžeme v kauzálním řetězci pokračovat až k té osobě, která možná zapříčinila přenos viru z netopýra na člověka.
Právo však musí jeden článek z tohoto řetězce vybrat jako adekvátní příčinu ušlého zisku. V daném případě to bude téměř nemožné.
Ušlý zisk spočívá v nedosažení toho, čeho by poškozený při neexistenci škodní události za normálních okolností, při pravidelném běhu věcí, dosáhl. Nicméně v době pandemie se nejedná o normální okolnosti ani o pravidelný běh věcí. A tato nenormálnost a nepravidelnost není způsobena krizovými opatřeními, ale právě existencí pandemie. Život by totiž nebyl normální ani pravidelný i tehdy, pokud by krizová opatření vůbec neplatila.
Ušlý zisk nemůže být pouhou hypotetickou možností, ale jeho budoucí dosažení musí být v podstatě nepochybné. Pro výši ušlého zisku je určující, o jaký reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický, prospěch poškozený přišel. V nenormální době však tuto výši není nikdo schopen stanovit či jen odhadnout, a již vůbec ne dokázat.
Není proto možné požadovat stejný zisk, jaký měl podnikatel v době před zavedením krizových opatření, a to právě proto, že nelze srovnávat zisk v normální době a zisk v době nenormální. Zisk by totiž byl určitě zcela jiný, i kdyby krizová opatření zavedena nabyla, a to z důvodu existence krizové situace, která vznikla nezávisle na vůli státu.
Stanovit hranice
V řízení o náhradu škody v podobě ušlého zisku má poškozený povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně skutečnosti, že by v období, za něž požaduje náhradu ušlého zisku, dosáhl při svém podnikání zisku, o který přišel následkem škodné události. V tomto ohledu se naprostá většina poškozených dostane do důkazní nouze.
V odmítnutí náhrady hypotetického ušlého zisku spočívá rozumný právně-politický princip omezení směru a rozsahu ochrany norem chování sankcionovaných deliktní odpovědností. Opačný přístup by znamenal, že bude nutno klást k tíži určitých subjektů neomezenou řadu důsledků, přičemž události se budou donekonečna odvíjet jedna od druhé, a tíha odpovědnosti bude potom drtivá.
Je společensky nezbytné stanovit určitou mez. Zákonodárce, právní doktrína a judikatura chtějí právem udržet mimosmluvní odpovědnost v určitých hranicích.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Levné a pohodlné bydlení? Hledejte oblasti, které ožijí za deset let
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Nemudrujte nad ušlým ziskem a jinými podružnsti. Pohlédněte na fotgrafii. Velký vůdce má nejlepší respirátor, podvůdce v a vezír bezpečnosti má horší a vezírka čehosi má jen látkový náhubek. Co máte vy milí ovčané? Nic a sami si kutíte náhubky a masky a mícháte masti. Pořebujeme vůbec Vekého vůdce a jeho vezíry?
K běžnému fungování monarchie stačí pracovníci vezírátů a vesničtí náčelníci. Milí ovčané, nemusíte dělat nic, zůstat doma a užívat nakřečkované zásoby. Pokud se budete doma ve svých chýších nudit, nikdo vám nemůže zabránit ve zdravotních procházkách s nasazenými náhubky a v bezpečnostních vzdálenostech v jakémkoli počtu.
Bilión korun zaplatí stát a potažmo důchodci a rodiny s dětma ty mají z příjmu nejvyšší povinné výdaje.A důvod těžko zvýší stát daně Osvč, zbudou spotřební daně, dph,omezí přerozdělování daní obcím a výdaje státu to znamená méně investic a důsledkem nižší ekonomický růst. 2 biliony nas pak dostanou na úroveň zadlužení Itálie apod.A také musí někdo chtít ty peníze poskytnout,aby to nakonec nebyly jen bezcenné obrázky. 100 miliard by zůstalo za nehty advokátem a žádný nevidí problém v tom,že ani matky nemají v důsledku uzavření školských zařízení plnohodnotný příjem.
Nadpis článku Dr. Rozehnala je dle mne optimálně obsahově správný a očekávám, že bude manuálem vlády – státu, jak to s námi vyřeší. Jinak další právní výklad je zbytečně dlouhý a stačilo dodat, že po koroně začnou žně pro právníky a dále, že ti zchudlí budou potom ještě chudší. Zbývá ještě moje úvaha o tom jak to bude ve finále sporů – zatvrzelí žalobníci versus stát. Finále skončí u Ústavního soudu a ten bude nepochybne na straně státu (vysvětlovat proč, by bylo na delší přednášku). Tedy strašit nemám zájem, ale nepochybně korona přijde draho všechny a postižení podnikatelé utřou nos a tím sekundárně bude ouvej i těm, komu dávají práci (výdělek). Bude to taková čínská korona dieta.
rozumný komentář!
Ono je to bohužel horší. Po chvilce googlení se dá dohledat rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 4634/2017 , kde se uvádí „nárok na ušlý zisk nemá sám o sobě charakter opětujícího se plnění ve formě peněžitého důchodu, který by bylo možno přiznat jako rentu do budoucna, nýbrž je časově i věcně limitován právě tím, zda má poškozený možnost zcela či zčásti obnovit původní činnost „, čímž by tedy veškeré tyto nároky padly. Ovšem značí to taky, že naši soudci Nejvyššího soudu mají o podnikání dosti primitivní představu jakéhosi strojku na peníze , který když se zastaví, tak se pak natáhne a zase jede a „sype“ – čili od nich se jakékoliv právní pomoci v tomto (stejně jako v řádě jiných případů) očekávat nelze.
Takže to řešení bude muset být politické – a za něj si někdo ponese politickou zodpovědnost. A „nějak se k tomu budou muset postavit média a taky pak si taky nést zodpovědnost za to na kterou stranu se postaví…
Existuje tady příhodný a nikoliv tak starý příklad z minulosti, totiž církevní restituce – dojednané nakonec smluvně mezi vládou (ODS a TOP09) a církvemi. Dalo by se skoro říct, že dosud se z toho naše společnost nevzpamatovala a zůstala hluboce rozdělená, bez důvěry v pravicovou politiku i veřejnoprávní média.
Ale nedělám si velké iluze, že by ty dnešní pseudolevicové elity společnosti dokázaly dát podnikatelům (včetně živnostníků) alespoň takovou podporu jako těm církvím..
No, to je hotova slovni vata. Skoro zadna informace. Nejlepsi bude, kdyz to rozhodnou soudy. Schillerova zase manipuluje tim, ze to srovnava s povodnovymi skodami. Na to ji skoci mozna slabomyslni jedinci. Povoden je jaksi z povahy objektivni zalezitost, kterou nikdo nezpusobil. Karantena je opatreni vlady, ktere je jasnou pricinou, proc jsou hospody/obchody/zivnosti zavrene. Babisi, nezapomen na ty Bozi mlyny. Zvlaste ted, kdyz si nadarmo beres Bozi jmeno do ust.
Víte, já bych si dovolil oponovat – ono „nejlepší nebude, když rozhodnou soudy“. To bude spíše alibismus, který politici přesunou to rozhodnutí na někoho jiného. Vůbec se totiž nedá předpokládat, že by soudci znali a vyhlásili rychle nějaké správné právní řešení. Ti v tom budou tápat a dohadovat se stejně jako ti politici a právníci. I s tím, že když jeden soud vydá nějaký rozsudek, vyšší odvolací soud může mít jiný názor, takže ten původní rozsudek zruší a pošle zpět, atd – a v tomto kruhu se mohou točit třeba 5-10 let. Podotýkám v 1 /slovy jednom/ případě. Jak by naše soudy soudily těch řádově desetitísce?? případů si nedovedu představit ani ve snu..
Ale když by stát nezavedl nouzový stav, živnostník by při své nepozastavené činnosti mohl dostat koronavir a třeba zemřít. Pak by žádný budoucí ušlý zisk neměl. Dle mého se prostě ušlý zisk v budoucnu (navíc v období pandemie) nedá předvídat, vyčíslit.
Hmmm…. Onehdy u nás v Brně na více než rok rozkopali ulici Milady Horákové. Polovina obchodů na ní zavřela a o zisky přišly všechny. Pokud vím, tak jim tehdy taky nikdo nic nenahrazoval.
Tak řekl bych, že moudrý avokát ze sebe dělá účelově málo chytrého. Asi tak podobně, jako finanční úřad chce platit různé zálohy dle průběhu přechozích období, ačkoliv není jasné, jak se bude situace vyvíjet, a ta obobí teprve nastanou, tak asi zde podobně. Stačí u stejné činnosti chtít přehled za posledních několik let ve za stejné měsíce a týdny. To mluví samo za sebe. To ostatní jsou jenom zchytralé tautologie.