Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Země, které nás předběhly v EET. Potíže mají všude, ve Slovinsku pokladny přispěly k pádu ministra financí

 -   - 

babiš eet Autor: Facebook Andreje Babiše

Zavedení on-line pokladen přineslo slovinskému ministru financí Dušanu Mramorovi smůlu. Od druhého ledna 2016 by sice měli všichni podnikatelé na pokladnách účtovat, daňoví úředníci ale musí tolerovat, že si tři čtvrtiny obchodníků ještě nestihly potřebné přístroje pořídit. Dva týdny a dva dny po zavedení pokladen musel navíc Mramor rezignovat.

Odpůrci pokladen totiž upozorňovali, že tažení proti daňovým podvodům může těžko řídit člověk, který ve funkci děkana na univerzitě podvodně inkasoval 45 tisíc eur. Dostal je za to, že údajně držel pohotovost, kdyby ve škole někdo onemocněl.

Slovinsko je jednou ze zemí, které se připojily k takřka celoevropskému tažení proti daňovým podvodům. S těmi se mají definitivně vypořádat elektronické pokladny, v Česku známé pod zkratkou EET. Protože Slovinci zavedli bulharský a chorvatský model pokladen on-line napojených na finanční úřady, může jejich země posloužit jako pokusná laboratoř pro Česko, které se rozhodlo pro úplně stejný model. Zákon nutný k jeho prosazení dospěl ke třetímu čtení ve sněmovně, které v pátek 22. ledna pokračovalo na pražské Malé Straně už čtvrtým jednacím dnem.

Kam zmizely kadeřnice

Také ve Slovinsku je zavádění pokladen událostí prvního řádu. Finanční ředitelství Slovinské republiky nešetří informacemi o tom, jak všechno dobře pokračuje. Zvláště prý je populární účtenková loterie, která má motivovat zákazníky, aby požadovali potvrzení o nákupech. Probíhá pod heslem „Vklopi razum, zahtevaj račun“ (Vezmi rozum do hrsti, žádej účtenku).

Mimořádný úspěch měla ovšem také televizní show komika Denise Avdiće, který předváděl, jak se vymlouvají přední politici, když je finanční úředníci přistihnou s nákupem bez účtenky.

Novináři obcházejí obchody, aby zjistili, kde už se připojili na nový systém a výsledky jsou zatím rozporné. U benzínové pumpy OMV poblíž Koperu museli reportéři deníku Primorske novice čekat čtyři minuty, než finanční úřad povolil obsluze pumpy vydat účet.

V samotném Koperu přerušila místní kadeřnice provoz, protože měl přijít počítačový odborník, aby zaměstnankyně naučil s pokladnami zacházet. „Je to pro nás katastrofa,“ prohlásila kadeřnice a připomněla, že se počet členů Slovinského sdružení kadeřníků snížil z obav před zavedením pokladen z 2700 podniků v roce 2014 na současných třináct set. Méně vadí pokladny v prodejně ryb, kde dokážou účtovat i mokrýma rukama. Na tabletech chráněných vodotěsným plastem totiž markují speciálními pery.

Také v kavárně v Nové Gorici nikdo neprotestuje, zdržení je prý minimální. Ze tří prodejců sýrů chodí ale na místní trh jenom jeden. Není to ovšem z toho důvodu, že se už naučil používat pokladny, které si kvůli požadavkům státu pořídil koncem roku.

Zjistil, že se stejně nedokáže propojit s finančním úřadem a tak účtuje na starém přístroji. Majitel parfumerie si stěžuje, že si musel koupit novou pokladnu za 500 eur, přitom vedl vždy poctivé účetnictví a stát tedy od něho víc nevybere. „Jenom bude ždímat z malých lidí peníze, aby je pak utratil za účtenkovou loterii a nové daňové úředníky,“ postěžoval si živnostník.

Nezačal to Milanović, ale Borisov

Přes komplikace, ke kterým dochází při každém zaváděním elektronických pokladen, se jejich ideál šíří. Registrační pokladny se státní licencí jsou tradičním nástrojem finančních správ, například v Itálii fungují už od roku 1985. S jejich elektronizací přišli nejdříve v Bulharsku a ve Švédsku, když chtěli v období finanční krize zachraňovat státní rozpočet.

Vznikly tak ovšem dva rozdílné modely. Pravicový bulharský premiér Bojko Borisov zavedl v roce 2010 on-line pokladny u čerpacích stanic a napojil je na finanční úřady. O dva roky rozšířil stejnou povinnost na všechny podnikatele, kteří přijímají peníze v hotovosti. V roce 2013 ho následoval levicový chorvatský premiér Zoran Milanović a letos tedy stejně levicový Miro Cerar ve Slovinsku.

Švédský pravicový premiér Fredrik Reinfeldt se spokojil s tím, že nařídil zavést elektronické pokladny s fiskální pamětí. Záznamy v pokladnách jsou pouze chráněny speciálním kódem proti dalším zásahům, než přijde na kontrolu finanční úředník. Tento příklad následovala v roce 2014 pravicová vláda v Portugalsku a letos rakouská koalice pod vedením sociálních demokratů.


Čtěte též:

Babiš nesmí propagovat EET za státní, tak vydal brožurku. Podívejte se, co v ní píše

Josef Stehlík: Evidence tržeb poškodí venkov a rozšíří šedou ekonomiku


Speciálními případy jsou dvě země Visegrádu a Belgie. Slovenský levicový premiér Robert Fico začal zavádět pokladny s fiskální pamětí už v roce 2009, teď však mění plán. Od loňska rozšířil povinnost registračních pokladen na všechny obory podnikání a zároveň doporučil, ať používají balkánský on-line systém.

Jeho pravicový maďarský kolega Viktor Orbán zkoušel od začátku on-line model, nakonec však připustil mírnější verzi, kdy s vyúčtováním není třeba čekat na reakci finančního úřadu. Záznamy o obchodech stačí úřadům poslat během dne v jedné nebo několika dávkách.

Belgická levicová vláda se spokojila s tím, že on-line pokladny zavedla v restauracích, které vydávají obědy i večeře. Služby veřejného stravování mají totiž nižší sazbu DPH a finanční úředníci chtějí ohlídat, aby hospodští stejnou slevu na dani neuplatňovali třeba u nápojů.

Bez důkazu, že fungují

V žádné ze zmíněných zemí se zatím nepodařilo doložit, že nový nástroj proti daňovým únikům skutečně zabral. Výběr DPH kopíruje podle Eurostatu ekonomický růst či pád a vliv elektronických pokladen na tom nic nemění. Na rozdíl třeba od zvýšení sazby DPH, která umožnila zlepšit výběr daně i při ekonomickém propadu v Portugalsku roku 2011 a v Maďarsku o rok později.

Výjimkou z pravidla může být Bulharsko, kde se v roce 2012 po zavedení pokladen zvýšil výběr DPH o 12 procent při mizivém ekonomickém růstu. Bulharská čísla jsou ovšem nejméně důvěryhodná, při výběru daní jsou tam v tamních statistikách běžné ještě větší výkyvy. Jeden z možných výkladů nabídla nezisková organizace Freedom House, podle níž byly elektronické pokladny do značné míry efektivní. Bohužel do té míry, že zastavily ekonomické oživení.

Slovákům se podařilo výběr DPH zvýšit v roce 2013 nečekaně o devět procent a příznivci elektronických pokladen to připsali zavedení účtenkové loterie. Experti ministerstva financí ovšem později upozornili, že důležitější byla jiná okolnost.  Finanční úřady zahájily víc kontrol, které navíc déle trvaly. Na jejich účtech tedy zůstalo víc peněz, než kdyby skončily včas.

Prokazatelný je negativní vliv pokladen na pracovní trh. Dva roky od zavedení pokladen klesl v Chorvatsku počet živnostníků o 28 procent. V Bulharsku během tříletého zavádění o 18 procent a v Portugalsku v prvním roce o 10 procent. Vesměs platí, že podnikatele se zaměstnanci reforma tolik nezasáhla, protože většina z nich už nějaký systém měla na kontrolu svých pracovníků.

Účtenky pro politiky

Naopak se už dávno před pádem ministra financí Mramora zjistilo, že zavedení pokladen přináší určitá politická rizika. Borisov, Reinfeldt, Fico a portugalský předseda vlády Passos Coelho prohráli následující volby. Na druhé straně se Borisov a Fico dokázali do čela státu později vrátit. Ostatní premiéři zatím svou oblibu po zavedení pokladen ve volbách neměřili.

Belgický premiér Elio di Rupo odpovědný za pokladny v hostincích stihl prohrát volby ještě před jejich zavedením. Jeho nástupce Charles Michel pak záhy hostinským slíbil, že jim při potížích s pokladnami pomůže snížením sociálních odvodů za zaměstnance.

V Rakousku mohou pokladny způsobit politický převrat. Dlouholetá velká koalice sociálních demokratů a lidovců se začala otřásat, když si regionální lidovečtí politici začali na příliš přísné pokladny stěžovat. Hornorakouští lidovci se dokonce po dlouhé době opět spojili s radikálně pravicovou FPÖ při společném protestu proti pokladnám, tedy proti plánu, který podporují lidovečtí ministři. Tím se pro lidovce otevřela cesta z velké koalice na spolkové úrovni k budoucí spolupráci s radikály.

Slovinský premiér Cerar se v prosinci, měsíc před zavedením pokladen propadl v žebříčku popularity deníku Delo ze čtvrtého na desáté místo. Může to však mít souvislost s jinými událostmi, například s uprchlickou krizí.

O autorovi

Autorem článku je Petr Holub

Komentáře

Komentářů (12)
  1. český maloměšťák napsal - dne 22.1.2016

    Pan Holub je jedním z našich nejlepších novinářů, potvrzuje to neustále.

    Ano, šedá ekonomika se považuje z hlediska nominálního práva a ekonomické teorie, založené na nesmyslech…za škodnou, Kterou je třeba střílet.
    Málokdo se zabývá tím, zda nejde o objektivní nutnost, o přirozenou reakci mikroekonomiky na konstelaci skutečnosti – kdy je lží tvrdit, že exsituje jen např. ta Singerem podporovaná ekonomika exportní (která vůbec není tahounem, tahounem jsou německé reexporty této ekonomiky, ty jsou pak taženy poptávkou konečných cílových destinací…bez ní se celý ten tahoun zhroutí a to i kdyby se někteří v ČNB ušvindlovali, víde tak dělá pro zem Zeman – viz přímé napojení na čínský trh), to je pohádka pro mentálně zaostalé. Je zde také ekonomika regionální, lokální a ty jsu zčásti zšedlé i proto, že se jim nedostává takových podpor (nízké úroky, megadotace, služebníčkování centrálních bank , ale i vlád – přes různé podpůrné fondy, organizované obchodní mise …či další de facto to korupční mechanismy), užívá tedy tento sektor svých metod, klidně jim říkejme lidově ” zlodějské” – to nic nemění na tom, že jsou skutečně mnohdy to jen reakcí na ještě více zlodějštější metody užívané ekonomikou exportní.
    Dále – lokální mikroekonomika nekotví v daňových rájích, to je záležitost opět to firem segmentu globálně-tržního. Postavičku předsedy rady lidových komisařů asi v této souvislosti připomínat nemá ceny, je už to dost omšelé téma. Nicméně už dávno před jeho instalací do funkce bylo a je několik zemí EU tkzv. daňovými ráji – což pak naprosto devalvuje rétoriku těch, kteří na vysokých politických úrovních politického centra zvaného EU hovoří o ” nutnosti něco udělat s tax havens, proboha…ta rétorika je už snad generaci stará !!!!. Stejně jako rétoriku jejich českých poskoků.
    Dále – price makeři jsou dodavatelé , globální to úrovně, to oni de facto určují rozsah marží firem regionálních a lokálních ekonomik, dodavatelské prostředí je čím dál tím více monopolizováno, jakou asi má retaier manévrovací schopnost ? Má šidit i na míře a kvalitě ?
    Je toho více, co by šlo zmínit….

    Bezesporu by bylo fér vyčistit pomocí spárování toků financí ekonomiku od té šedé. avšak pokud je šedá ekonomika de facto nutností, respektive z nouze podlost, která je ale i ctností ? Kolik to pak celé bude stát, jaký tedy bude poměr výnosů a nákladů ?
    A co tak raděj utnout dotace miliardářům ? Nebylo by to více systemové ?

    A ještě jedno – škoda, že se takhle neuvažovalo již při konstruování DPH. Jenže to by možná dnes naopak ti dnešní malí chytali ty dnešní velké….:-D
    —————————————————
    Paradoxně tak tato hra na spravedlnost může vyvolat další nespravedlnosti. Prostředí téměř již nesouměřitelných nerovností k tomu je možná dokonce již dopředu odsouzeno.

    • SuP napsal - dne 23.1.2016

      Vykydale! Jsi to TY? Já Tě nepoznávám! Já si hlavně v těchto souvislostech myslím, že pokud je naše šedá ekonomika na stejné úrovni jako je průměr EU, je potřeba hledat hlavní chybu jinde a jinak než pomocí EET. EET totiž pomůže ve vybírání DPH, ale ne ve vybírání DpFO, protože platby evidované EET nemají se zdanitelným ziskem mnoho společného. Musí se od nich nejdřív odečítat náklady …..

      • český maloměšťák napsal - dne 23.1.2016

        Nechápu kde se ve Vás bere ta drzost tykat neznámým lidem.
        Asi zvyk z dob totalitních…nebudeme to raději pitvat, že ?

        Nechápu proč do toho motáte přímé daně. Nerozumím. Já psal o spotřebě, tedy o zdaňování spotřeby. Přímé daně s tím souvisí také, ale v lokální ekonomice až sekundárně (není místní spotřeby, není tržeb , není daňového základu) . DPH při exportu se nefakturuje, to jistě víte.

        • SuP napsal - dne 24.1.2016

          ” …. kde se ve Vás bere ta drzost tykat neznámým lidem.
          Asi zvyk z dob totalitních…..”

          Tohle je Tvůj odvěký blogotronický podpis.

          Ten Tvůj původní příspěvek se mi zdál na první dojem docela rozumný. Takže ti to vysvětlím – článek je o EET a EET je celou dobu servírována jako opatření k zamezení úniku daní, se zdůrazněním na přímé.
          Tak jo, žij si dál v oblacích světového byznisu, to Ti sedí.
          😉

          • český maloměšťák napsal - dne 24.1.2016

            Pletete se téměř ve všem.
            DPH je daní nepřímou.
            Primární je tvorba daňového základu pro přímou daň, tedy plnění podléhající DPH, kdy příjem státní pokladny z DPH je násobně vyšší jak z daně z příjmu. Sekundárně se jistě z důvodu zpřísněné kontroly může zvednout i základ dp.
            Samotný navrhovatel zmenšil uvažovaný dopad zákona v případě stravovacích služeb snížením sazby.
            Nicméně mlj příspěvek byl zcela o něčem jiném, než se jej snažíte zavést vy (věc nejenom zde poměrně obvyklá, nepřekvapuje).

            Tykejte si prosím svým soudruhům,
            potažmo strejčkům nebo tetičkám. Děkuji za pochopení. Pokud tedy nejste náhodou hospitalizován kvůli duševní chorobě – pak samozřejmě budu musit vaše návyky akceptovat, však já si za nějaký čas zvyknu.

  2. K6 napsal - dne 23.1.2016

    U nás povede zavedení EET k zániku malých obchodů a hospod na vesnicích. Tyto podniky by bez “šizení” na daních nepřežily. Má snad některý z jejich provozovatelů soukromý zámek a flotilu Rolls-Royců? Opět dojde k posílení velkých na úkor malých. Velcí hráči na trhu už všichni tuto evidenci mají a jejich finanční náklady na zavedení nové povinnosti budou minimální. To u malých obchodníků / podnikatelů je to jinak.
    Představuji si prodavače nanuků na koupališti jak po výpadku systému vymáhá na finanční správě náhradu škody.

    • SuP napsal - dne 23.1.2016

      A o to právě jde! Likvidací “malých budou zákazníci automaticky nahnáni do spárů “velkých”. A je snad Babiš “malej”?

  3. SuP napsal - dne 23.1.2016

    Pokud by zavedení EET vedlo k pádu ministra financí, byl bych pro. Ale je to zaručené? Není. Takže nezbývá, než to obstrukcemi zdržet co nejdéle a následně to zrušit v dalším volebním období nějaké lepší vládní sestavy.

  4. SuP napsal - dne 23.1.2016

    On problém lze vidět i v tom, že k neplacení daní nebo k fixlování s nimi vede nejpravděpodobněji jejich přehnaná sazba. Socialistické vlády mají za to, že daně dostanou z povinných bičem, terorem a džihádem a nikdy nepřistoupí na známé postupy, že je potřeba daně snížit, aby byly úměrné úsilí těch, kdo je mají z výsledků své práce platit.

    • český maloměšťák napsal - dne 24.1.2016

      Nesmyslné dogma, země s vysokým daňovým zatížením prosperují a jejich obyvatele řadí tyto své státy mezi špičku, co se týče kvality života (v širších měžítcích než určují podivínsčtí takyekonomové vašeho duševního rozměru).
      Obecně prostě vaše dogma neplatí, platí pro určité konstelace.

      • SuP napsal - dne 25.1.2016

        Ano, to je přesné vyjádření z pohledu “držitelů bičů”.

  5. Petys napsal - dne 23.1.2016

    Jestli EET přispěje k pádu toho estébáka, jsem pro. Jinak se ho asi nezbavíme.