www.tomlight.pl via Foter.com, Pod niebem

Ať hejtman zastaví odvolávání ředitelů galerií a muzeí. Jinak přijde žaloba, vyzývá ředitel chomutovského muzea Stanislav Děd

Napsal/a Robert Malecký 16. srpna 2017

ROZHOVOR. Odvolaný ředitel chomutovského muzea Stanislav Děd vyzve hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka (KSČM), aby pozastavil platnost usnesení rady kraje o odvolání ředitelů krajských muzeí a galerií. Je to poslední pokus o smírné řešení – pak přijde žaloba. Své důvody Stanislav Děd vysvětluje v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ředitele Oblastního muzea v Chomutově Stanislava Děda odvolala rada kraje spolu s pěticí ředitelů dalších krajských muzeí a galerií v květnu. V červnu se přihlásil do vypsaného konkursu a zvítězil v něm.

Rada ale výsledky ignorovala a do funkce jmenovala úřednici chomutovské radnice Markétu Prontekerovou, která v konkurenci čtyř uchazečů skončila druhá. Stanislav Děd teď pro HlídacíPes.org popisuje dění kolem odvolání a konkursu a nastiňuje své další kroky.

  • Co se dělo poté, co rada Ústeckého kraje v květnu rozhodla o odvolání ředitelů muzeí a galerií?

V průběhu tří měsíců jsem se snažil o předložení a vysvětlení námitek, ale žádným způsobem nelze dosáhnout vážně míněné a jasné odpovědi. Žádné prohlášení kraje nelze brát vážně – mlžení o směřování, údajná neexistence výhrad, pak se objevila důvodová zpráva s neplněním nároků na řízení, odpovědi Mgr. Spály a radní Sachetové (ředitel odboru kultury a památkové péče a krajská radní pro oblast kultury – pozn. red.) s doplněným textem důvodové zprávy, poté prohlášení, že důvodová zpráva není důvodovou zprávou. Nakonec vše korunovalo odbývání veřejnosti prohlášeními, že důvody odvolání říkat nemusíme, ale odvolaní se mohou přihlásit do otevřeného výběrového řízení a rozhodne kvalita koncepce, zda chce ředitel muzeum někam posunout nebo jen přežívat. Jak lze věřit čemukoli, když ani toto veřejné prohlášení 1. náměstka hejtmana Martina Kliky na krajském zastupitelstvu neplatí? Přihlásil jsem se, vyhrál, ale přesto byl radou demonstrativně odmítnut. Když radní Sachetová mění hlasování jako ponožky a hlasuje pro i proti?

  • Od počátku se objevuje podezření, že rada jedná podle politického zadání a uváděné důvody byly jen zástěrkami…

My muzejníci jsme jediní, kdo může být odvolán bez důvodu. Lze takový postoj hájit, když jsme poslední a oni sami vůči svým úředníkům tak postupovat nemohou? Mohou si radní představit, že nejde o muzeum, ale o školu a museli by obhájit ten důvod u soudu – tak ho konečně řekněte naplno! Uznejte, že „přirozená obměna“, ani administrativní nároky řízení ze slavné důvodové zprávy jako důvod neobstojí, nota bene když mám asi jako jediný kvalifikaci inženýra ekonomie, a neobstojí zejména jako důvod pro tak jednolitý a diametrálně odlišný postoj rady. Prostě, na radě celý případ začal, na radě měl také skončit a tam je zakopaný pes iniciátora celého tažení. Z jedenácti členů rady mě jeden zná osobně a dva podle jména, kde se vzala ta jednomyslnost v odmítnutí doporučení komise?

  • Ve vašem případě má nejvíc vadit péče o německé hroby nebo spolupráce se sudetoněmeckými krajanskými spolky. Chomutovští komunisté, kteří mají nyní vliv na řízení kraje, už v minulosti neúspěšně požadovali vaše odvolání…

Řekněte tedy, že rozvíjení česko-německých vztahů, neideologický pohled na dějiny, ze kterých v pohraničí nemůžeme vymazat sudetské Němce, prostě některým krajským politikům, beznadějně zamrzlým v minulosti vadí. Řekněte to veřejně a jmenovitě!

  • Nejspíš se začínají projevovat praktické ideologické dopady toho, že Ústecký kraj je prvním, který byl znovu ovládnut komunisty.

A je toto podle kraje program pro budoucnost? Považuje postupně vznikající občanské kontakty za „desítky let trvající aktivity, omezené pokrytecky hlavně na získání prodejných duší ochotných propagovat jejich zájmy“, jak píše jeden diskutér? To je činnost, kterou muzeum dělá podle názoru radních kraje? Byli právě ti nejtvrdší odpůrci někdy v muzeu? Znají vůbec rozsah a charakter naší činnosti – vývoj, akce, témata, partnery? Vědí, že jsme v Evropské unii? Že máme smlouvu o dobrém sousedství a česko-německou Deklaraci?  Že roky působí Česko-německý fond budoucnosti? Že je v Praze zastoupení Státu Bavorsko, jehož jsou právně sudetští Němci součástí? Jaký je charakter našich muzejních sbírek a minulosti okresu? Že v krajské komisi tradiční lidové kultury je již několik let platnou členkou referentka pro lidovou kulturu Sudetoněmeckého krajanského sdružení dr. Fingerová? Nařídí ji snad rada také odvolat?

  • A vliv chomutovských komunistů, které dnes na kraji reprezentuje radní Jaroslav Komínek?

Je to jen pokračování osobního boje těch, kdo vážně žádali hejtmanku Vaňhovou o mé odvolání již v roce 2010 za uspořádání „přednášky o Krušnohorské jizbě ve Vídni v tak choulostivé oblasti českého pohraničí jako je Chomutov, připomínající předválečnou aktivitu Němců v našem pohraničí. Nechce zde opět vytvářet takzvanou pátou kolonu?“ I tehdy se ptali: „Jak může takový člověk vykonávat funkci ředitele oblastního muzea v oblasti Českého pohraničí, kde naopak je třeba podporovat hrdost i vlastenectví občanů a jejich potomků, kteří dobrovolně sem přišli, aby budovali kraj země srovnatelný s územím ostatních částí naší republiky?“ Jsou osobní antipatie víc než podrobný rozbor mé činnosti za dobu mého působení, který je součástí koncepce řízení?

  • Chystáte právní kroky. Jaké?

Pokusím se zrekapitulovat vstřícné kroky k řešení: Vedl jsem rozhovor s předsedou komise pro kulturu ing. Dubským, je zde mé prohlášení pro výběrovou komisi, dopis hejtmanovi Bubeníčkovi, jednání s vybranou uchazečkou, jednání s krajským odborem, veřejná prezentace na webu, ohlasy zastupitelů, veřejnosti a řady domácích i zahraničních institucí. Nic z toho nepřineslo ani náznak změny postoje Rady kraje. Za tohoto stavu, když selhaly všechny pokusy o smírné řešení, proto nezbývá než uvažovat o poslední možnosti požádat hejtmana o pozastavení výkonu usnesení rady (jde o pravomoc hejtmana v případech, kdy považuje rozhodnutí rady za nesprávné; o věci pak rozhoduje zastupitelstvo kraje jako celek – pozn. red.) Pro případ odmítnutí připravuji s advokátem další právní kroky, které pochopitelně nyní nebudu zveřejňovat a které jsou založeny na shora uvedených skutečnostech.

2 komentáře

  1. Zuzana Lapková napsal:

    Držím panu řediteli Dědovi palce. V Chomutově jsem se po válce narodila a prožila jsem tam dětství. Dobře si pamatuji, v jakém stavu město bylo až do 60. let, jak postupně chátralo a co s ním potom vyvedli místní a krajští politici – myslím tím i ty po roce 1989. Pěkně vystavený a s velkou láskou a péčí převážně německými obyvateli udržovaný Chomutov je dnes takovou chudinkou, že všichni dávno „odsunutí“ Chomutované, jejichž předkové město po staletí budovali, musí být zděšeni. Drobné pokusy o připomenutí nezvratného faktu, že město ve městě žili převážně občané německé národnosti, se v zažraně komunistickém kraji setkává s hysterickými reakcemi. Je to ostuda a škoda, že lidé jako je pan Děd, jsou bohužel v menšině.

    • Bohumil Řeřicha napsal:

      Naprostý souhlas s paní Lapkovou. nejen komunistický režim ale i ten polistopadový udělali skutečně z Chomutova chudinku. Žil jsem tam do svých 34 let, tak že si pamatuji starou Palackou a mnoho jiných míst ,které již neexistují včetně kostela církve Československé husitské naproti bývalé bance, který se zboural, aby se tam postavil bazén, který je dnes je chátrajícím monumentem „megalomanie“ komunistického režimu. A současný ‚Ustecký kraj je prolezlý nejen současnými „bolševiky“ ale i postbolševiky. Antiněmectví je tam hluboce zakořeněné. Naprosto chápu myšlení pana Děda. Komunisté jsou stále stejně vzpupní, nesnášenliví a panovační. Jejich zarytost “ marxistickou“ ideologiíí, že jen oni mají pravdu, je však anachronismem. Ale stále škodí !

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies