Čína zvyšuje tlak na Tchaj-wan po nedávné návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Tchajwanci se zatím podle průzkumů hrozbou invaze přiliš neznepokojují, výhružky se totiž z druhé strany úžiny s menší či větší intenzitou ozývají již několik desetiletí a lidé si na ně do značné míry zvykli. Tchajwanské ministerstvo obrany se ale pravidelnými cvičeními snaží, aby obyvatelstvo neupadlo do nezdravé pasivity, která by ohrozila sebeobranu ostrova v případné krizi.

V reakci na ostře sledovanou návštěvu Nancy Pelosiové, která i přes výhružky Pekingu přistála 2. srpna v Tchaj-peji, podnikla Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) na příkaz vedení Komunistické strany Číny několikadenní vojenská cvičení kolem ostrova.

Od čtvrtka 4. srpna až do neděle 7. srpna probíhala na šesti místech ve vodách kolem Tchaj-wanu námořní i letecká cvičení s ostrou palbou. Několik balistických střel při tom přelétlo přímo přes hlavní město Tchaj-pej. Pět střel pak přistálo v japonské výlučné ekonomické zóně, což premiér Tokiu Kishida označil za „vážný problém“ a hrozbu pro regionální mír a bezpečnost.

Také vyzval Peking, aby s ostrými palbami v okolí ostrova „okamžitě přestal“. Následující pondělí pak Východní válčiště ČLOA přes svůj účet na síti Weibo oznámilo, že cvičení kolem Tchaj-wanu budou pokračovat i nadále, a teprve ve středu naznačilo, že letecké a námořní ozbrojené síly začne z okolí ostrova stahovat.

Nejvyšší napětí za třicet let

V souvislosti s návštěvou Pelosiové také vzrostl počet již tradičních průletů čínských stíhaček tchajwanskou identifikační zónou vzdušné obrany (ADIZ). Stíhačky navíc nyní překračují takzvanou „středovou linii“, pomyslnou hranici mezi tchajwanskou a čínskou stranou úžiny, jejíž prolomení se dá považovat za výhružnější krok než obvyklé narušování ADIZ.

Přestože zatím nedošlo k ozbrojenému střetu, situace v úžině je momentálně nejvyhrocenější od dob Třetí tchajwanské krize v letech 1995-6. Překročení středové linie jednotkami ČLOA znamená výrazné posunutí hranice toho, co si Čína může vůči Tchaj-wanu do budoucna dovolit.

Autorem textu je Markéta Záhumenská. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Tchajwanské Ministerstvo národní obrany (MNO) proto i nadále zůstává ve stavu nejvyšší pohotovosti a ve čtvrtek pokračovalo v dělostřeleckých cvičeních v okrese Pching-tung, jejichž první část proběhla v pondělí 9. srpna. Tchajwanská armáda zároveň od 5. srpna v Pching-tungu provádí své každoroční cvičení, během nějž využívá odstřelovače z kombinovaných armádních praporů, bojová vozidla, ozbrojená vozidla Clouded Leopard a minomety.

Tchaj-wan tak nereaguje pouze na ostrá vojenská cvičení ČLOA, ale dlouhodobě připravuje armádu i obyvatele ostrova na případnou invazi. Aktivita čínských vojsk v blízkosti tchajwanského území běžný život na ostrově nijak nenarušila a obyvatelé zůstávají klidní, ovšem všudypřítomná hrozba napadení ostrova neustále visí ve vzduchu a stala se běžnou součástí života Tchajwanců.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění z jara letošního roku se více než polovina (59,7 %) dotazovaných domnívá, že v případě čínské invaze bude Tchaj-wan nucen agresi čelit sám. Důvěra v pomoc spojenců, tedy především USA, znatelně klesla po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Roční vojna a ženy v armádě

Vzhledem k hrozbě invaze nyní tchajwanské ministerstvo obrany navrhuje prodloužit povinnou vojenskou službu ze stávajících čtyř měsíců na jeden rok. Současný ministr obrany Čchiou Kuo-čeng nicméně prohlásil, že případné změny vstoupí v platnost až rok poté, co budou schváleny. Součástí reformy by měla být i modernizace výcviku, aby odpovídal potřebám moderních bojových strategií a posílil schopnost „asymetrického válčení“, jejž bude v případě čínského útoku nutné využít. Modernizovat bude třeba i technické vybavení armády.

Ministerstvo navíc zvažuje rozšíření povinné vojenské služby i na ženy. Ty sice již nyní představují významnou část tchajwanských dobrovolných ozbrojených sil, nicméně tato ústavní změna bude vyžadovat prohloubení dialogu mezi vládou a veřejností.

Reformy branné povinnosti také minulý měsíc podpořil během své návštěvy Tchaj-wanu bývalý ministr obrany USA Mark Esper: „Jsem přesvědčen, že Tchaj-wan musí prodloužit a zpřísnit svou brannou povinnost. To znamená, že mladí tchajwanští chlapci a dívky by měli sloužili v armádě své země alespoň jeden rok, ne-li déle.“

Jak již bylo zmíněno, Tchaj-wan pravidelně pořádá nejrůznější vojenská cvičení. V pondělí 25.7. bylo zahájeno každoroční cvičení protivzdušné vojenské obrany. Celkem proběhlo na čtyřech místech a jako první ho podstoupila Tchaj-pej a její přilehlé oblasti. V úterý se pak na případný útok připravovali obyvatelé žijící ve střední části ostrova. Následující den se cvičení přesunulo na jih a ukončeno bylo ve čtvrtek 28.7. na východě ostrova. Podle mluvčího armády Sun Li-fanga bylo letošní 45. cvičení zaměřeno především na zvýšení povědomí veřejnosti o nouzových varováních, která by invazi předcházela.

Kudy do nejbližšího krytu

Tchajwanci se prozatím hrozbou invaze příliš neznepokojují. Větší nebezpečí pro ně stále představuje covid či přírodní katastrofy jako častá zemětřesení a tajfuny. Neznamená to však, že by byli vůči hrozbám lhostejní. Výhružky se z druhé strany úžiny s menší či větší intenzitou ozývají již několik desetiletí, a proto si na ně obyvatelé ostrova již zvykli.

V krizi je sice důležité nepodléhat panice, na druhou stranu by tato adaptace na hrozbu mohla vést až k nezdravé pasivitě, která by mohla výrazně oslabit schopnost sebeobrany ostrova. Pravidelným pořádáním vojenských cvičení se tak ministerstvo obrany pokouší zvýšit připravenost obyvatel a zároveň snížit množství potenciálních obětí a škod.

Pár minut před zahájením cvičení Tchajwanci obdrží textovou zprávu o nadcházejícím simulovaném „leteckém útoku“. V praxi cvičení vypadá tak, že se zastaví veškerá silniční doprava a v ulicích se v průběhu akce nesmějí pohybovat chodci. Služby metra, dálniční provoz a dopravní lety fungují standardně, ale cestující se při nich musí řídit pokyny evakuačního personálu. Během zhruba půlhodinového cvičení však nesmí opustit stanice a musí se zdržovat buď na nástupištích nebo v halových prostorách.

Ačkoliv cvičení proběhlo týden před návštěvou Nancy Pelosiové, jedná se o rutinní záležitost a nijak nesouvisí s přítomností čínských armádních letounů a plavidel v okolí ostrova ihned po návštěvě americké političky. Správa města Tchaj-pej nicméně vzhledem k situaci vyzvala obyvatele, aby si stáhli mobilní aplikaci, která je dokáže navigovat k nejbližšímu krytu civilní obrany. Úplný seznam protileteckých krytů v zemi bylo již dříve možné nalézt na webových stránkách Národní policejní agentury spadající po úřad Civilní obrany.

Tchaj-pej má v současnosti k dispozici 5 771 protileteckých krytů, do kterých se vejde 12,87 milionu lidí, tedy více než pětinásobek celkového počtu obyvatel města. Z toho 1 417 veřejných krytů se nachází ve vládních budovách, školách, kancelářských budovách, v podzemí pod nákupními centry a na parkovištích. Celkem 4 354 krytů je v soukromých budovách.

Diplomatické a informační bojiště

Podstatným prvkem sebeobrany ostrova je budování silných mezinárodních spojenectví, a to spočívá právě v přijímání zahraničních politických i podnikatelských delegací. Ačkoliv přínos těchto návštěv tkví především v jejich symbolice, pro Tchaj-wan představují určité bezpečnostní záruky, protože při nich dochází ke zviditelnění Tchaj-wanu, rozvoji skutečné spolupráce, podpoře nezávislosti ostrova a především verbálním příslibům podpory v případě čínské invaze.

V letošním roce nejvíce delegací dorazilo právě ze Spojených států amerických. Kromě nedávné návštěvy Nancy Pelosiové navštívil letos v březnu ostrov také bývalý ministr zahraničí USA Mark Pompeo. Ten cestu Pelosiové podpořil a na svůj Twitter napsal „Nancy, pojedu s tebou. Do Číny mám vstup zakázán, ale ne na svobodu-milující Tchaj-wan. Uvidíme se tam!“. K její delegaci se však nakonec nepřipojil. V červenci stihl Tchaj-wan navštívit i výše zmíněný bývalý ministr obrany USA Mark Esper.

Tchaj-wan se na případnou invazi snaží připravit i bojem s čínskými dezinformačními kampaněmi a kyberútoky. Jen během návštěvy předsedkyně Sněmovny reprezentantů jich proběhlo několik. V den jejího příletu byly napadeny webové stránky prezidentské kanceláře a v následujících dnech i ministerstva zahraničních věcí, na nichž se objevila státní vlajka Číny.

Součástí čínské dezinformační kampaně byly například zprávy, podle nichž válečné lodě ČLOA vpluly do tchajwanských teritoriálních vod. Tchajwanská vláda se proti čínským dezinformacím pokouší dlouhodobě a systematicky bojovat a vyzývá své občany, aby vůči takovým kampaním byli obezřetní.

Přestože se čínské armádní složky z okolí ostrova již stahují, Tchaj-wan se momentálně nachází ve velmi složité a nestabilní situaci. Ačkoli mu poslední dobou spojenci stále častěji vyslovují podporu, nezbývá mu nic jiného, než se dlouhodobě na invazi připravovat a spoléhat se především na své vlastní síly.

Nedávné čínské vojenské cvičení ale tchajwanským vojenským a bezpečnostním expertům dalo možnost získat řadu cenných informací o vybavení a strategii čínských ozbrojených složek. Ty se Tchaj-wanu během případného ozbrojeného střetu nepochybně mohou hodit.