Česká koruna za poslední rok přitvrdila. Za každé utracené euro je to dnes (oproti situaci před 6. dubnem 2017, kdy ČNB ukončila intervence) z hlediska spotřebitele ušetřená koruna padesát. Nezdá se to až tak moc, přesto právě kurz koruny k euru v posledních letech vyvolával v Česku značné emoce.

Svůj kurzový závazek, kterým nenechala českou korunu posílit pod úroveň 27 Kč za euro, Česká národní banka opustila přesně před rokem. Neshody nad tím, zda to ekonomice pomohlo či uškodilo, však i nadále trvají.

Už jsme zbohatli

Koruna byla na hranici 27 korun zafixovaná déle než tři roky a podle některých kritiků slabší kurz Čechy ochudil a firmy nechal zpohodlnět.

„Když vezmeme srovnání od konce intervencí do současnosti, dá se říct, že lidé v Česku zbohatli. Když převedeme český výdělek na euro, je tam významný rozdíl,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Od kritiky ale neustupujeme, myslíme si, že kurz mohl být jiný. Podle naší analýzy by kurz byl níže než dnes,“ dodává Středula. I nadále je přesvědčen, že intervence nebyly zapotřebí.

„Podniky získaly finanční polštář, ale místo toho, aby investovaly, tak peníze, co vydělaly navíc, vyvedly ven. Že by to měly firmy těžší? Měly by to těžší, ale myslím se si, že bychom teď už byli jinde,“ je přesvědčen Středula.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který patří k nejhlasitějším zastáncům intervence i mezi samotnými centrálními bankéři, nesouhlasí.

„Myšlenka, že kdyby ke kurzovému závazku nedošlo, tak by koruna přirozeně posilovala, je falešná. Žádné přirozené posilování není, pokud ekonomika nebohatne. Pokud neroste produktivita, pokud neroste HDP, žádné posilování není. Pokud by nedošlo k zásahu ČNB, s velkou pravděpodobností bychom zažili něco jiného – větší turbulence, větší oslabování,“ konstatuje.

Fakt, že ČNB nepustila déle něž tři roky korunu pod hranici 27 Kč za euro podle něj ani nevytvořil žádné „líné podniky“, jak naznačují odboráři: „Investice a produktivita klesaly v době recese do konce roku 2013. Naopak začaly růst ve chvíli, kdy došlo k oslabení kurzu.“

Zisky, když se nedaří

Kurz české koruny vůči euru se dnes nachází přibližně na úrovni, kde byl před zahájením devizových intervencí ČNB v listopadu 2013.

V průběhu léta by mohla koruna dále posílit pod hranici 25 korun za euro. „Očekáváme postupný trend posilování pod 25 korun,“ potvrzuje Hampl.

Důsledkem intervencí, následného exitu a posílení koruny je však i loňská ztráta ČNB ve výši 243 miliard korun a devizové rezervy odpovídající více než třem bilionům korun.

„Platí jednoduchá logika: když se ekonomice daří a kurz posiluje, centrální banka vytváří ztráty, když se ekonomice nedaří a kurz oslabuje, nebo ho oslabuje centrální banka, vytváří centrální banka zisky,“ vysvětluje Hampl.

Část ekonomů však namítá, že ztráta není čistě účetní, jak ČNB tvrdí. Například proto, že své případné zisky by banka mohla odvádět do státního rozpočtu.

„Pokud budeme jako ekonomika bohatnout, dál budeme dohánět Rakousko a Německo, připravme se na to, že ČNB bude vytvářet ztráty a nikoho to nemusí trápit, protože naše hospodaření je odděleno od státního rozpočtu,“ konstatuje Hampl.

Část svého zisku poslala ČNB do státního rozpočtu ve své historii dosud jen jedinkrát. A to v roce 1993 – ve výši necelých 45 milionů korun.

Rozhovor s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem pro HlídacíPes.org a pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus přineseme v písemné podobě v pondělí 9. dubna.