Ztracené miliardy a plačící investoři: „Některé podnikové dluhopisy byly od počátku podvod.“
O některé vydavatele podnikových dluhopisů by se měla rovnou zajímat policie, shrnuje ve své detailní analýze tuzemských podnikových dluhopisů forenzní společnost Surveilligence: „Bereme za prokázané, že část emitentů přistoupila k tomuto způsobu financování již od počátku s podvodným úmyslem.“
Tvrdý střet mezi výslednou realitou a původními sliby vysokých výnosů zažili na vlastní kůži všichni ti, kdo například investovali do směnek společnosti Arca Capital či dluhopisů Skupiny C2H, původního vlastníka značek Pietro Filipi a KARA. Ale případů krachů a ztracených investic je v Česku mnohem více. A pravděpodobně jich ještě přibude.
„Neschopnost některých firem dostát závazkům není výsledkem podnikatelského neúspěchu, jakkoliv se tak snaží působit, ale je přímo zakódována v celém projektu emisí podnikových dluhopisů,“ varuje forenzní společnost Surveilligence. Ta se specializuje na vyšetřování sofistikované hospodářské kriminality a ve své aktuální analýze se detailně zaměřila na firemní dluhopisy vydané v České republice v období od 1. ledna 2013 do 31. srpna 2021. Dohledala celkem 1084 emisí podnikových dluhopisů od 496 firem v souhrnné výši 339,3 mld. Kč.
Počet a částky emitovaných podnikových nadlimitních a podlimitních emisí dluhopisů v období od 1. 1. 2013 do 31. 8. 2021 (v mil. Kč):
V insolvenci zatím skončilo 34 firem; často přitom ještě krátce předtím své dluhopisy nabízely na trhu investorům.
Jak říká výkonný ředitel společnosti Surveilligence Jan Lálka, na téma se rozhodli zaměřit právě v reakci na nedávné pády dluhopisových a směnkových emitentů jako ARCA Investments, nebo EMTC Tomáše Bárty, ve kterých přišly tisíce investorů v součtu o miliardy korun. Jen v případě Arcy jde o 19 miliard korun; vidině vysokých úroků podlehlo například Arcibiskupství olomoucké či Syndikát novinářů ČR a řada dalších věřitelů.
Vidina vysokých zisků
Zejména malé a střední firmy se prostřednictvím emisí vlastních dluhopisů v posledních letech snažily získat finanční zdroje pro chod firmy nebo svou další expanzi. „Investor nákupem dluhopisů získává právo, aby mu emitent dluhopisů splatil jistinu spolu s dohodnutými úroky. Investor tedy dobrovolně přijímá pozici věřitele, zatímco emitent dluhopisů se stává jeho dlužníkem,“ vysvětluje princip investor Vladimír Brůna.
Celkový počet vydaných dluhových cenných papírů dosáhl v Česku – podle údajů České národní banky – několika bilionů korun. Většina z této sumy ale připadá na (v zásadě bezpečné) dluhopisy státu a finančních institucí.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Vedle toho je ale na trhu i značný segment dluhopisů, které ve statistice nejsou. Malé emise takzvaných podlimitních dluhopisů (do ekvivalentu jednoho milionu eur, tedy zhruba 25 milionů korun) nebyly totiž od roku 2012 do května 2020 nijak centrálně evidovány. Změnila to až nedávná novela zákona ukládající povinnost evidence u Centrálního depozitáře cenných papírů.
Podle odhadů České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování drobní investoři nakoupili jen v roce 2020 různé rizikové podnikové dluhopisy až za čtyřicet miliard korun – mimo jakoukoliv regulaci a dohled.
„Jde o překvapivě masivní segment trhu s aktivy. Lidé obvykle netuší, kolik emisí těchto dluhopisů vzniklo a jak velké objemy prostředků riskovali a riskují investoři, kteří si tyto nástroje zvolili. Řada emisí podnikových dluhopisů je investorům nabízena v době, kdy je finanční zdraví emitenta podlomené,“ upozorňuje v úvodním slově analýzy Jaroslav Schönfeld, akademický ředitel Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka.
Na rozdíl od dluhopisů velkých korporací a vlády jsou mnohé podnikové dluhopisy nepoměrně rizikovější. „Drobní investoři v dluhopisech vidí příležitost přijít si na slušné peníze. Je však třeba mít na paměti, že velikost každého štěstí se měří jeho ztrátou,“ varuje investor Vladimír Brůna.
Investor by podle něj měl být opatrný zejména v těch případech, kdy se nabídka na první pohled jeví obzvláště výhodně a nabízen je dluhopis nebo směnka s velmi vysokým výnosem.
„Vidina osmiprocentního výnosu na směnkách Arca Capital zlákala nejen řadu běžných střadatelů, kterým nabídl směnky jejich finanční poradce, ale i některé úspěšné podnikatele. Celkem do nich zainvestovalo téměř dva tisíce věřitelů. Výsledkem je největší krach od pádu IPB a smutný fakt, že všichni investoři dostanou zpět jen minimum svých peněz,“ shrnuje Brůna.
Záměrný podvod i naivita investorů
Analýza Surveilligence popisuje i konkrétní situace, kdy už během nabízení emise byly podávány investorům záměrně zkreslené a lživé informace o finanční situaci firmy. „Téma vnímáme jako poměrně velký celospolečenský problém,“ konstatuje Jan Lálka. „Kromě neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu jsme identifikovali výskyt Ponziho schématu (tzv. letadla), podvody, zkreslování informací o osobě a o hospodaření emitenta a tunelování majetku emitenta,“ dodává.
Prodejci dluhopisů jsou také motivování prodat maximum bez ohledu na riziko i na finanční zdraví firmy. „Z našich šetření emitentů dluhopisů v úpadku a dostupných informací z insolvenčního rejstříku vyplývají vysoké náklady hrazené za zprostředkovatelské služby investičním zprostředkovatelům. Náklady na distribuci se pohybovaly v rozsahu 8 % až 10 % z hodnoty investice do emise,“ upozorňuje analýza společnosti Surveilligence.
Podnikové dluhopisy jsou sice běžným nástrojem, jimiž si firmy v Česku i ve světě zajišťují financování, při jejich nákupu je ale nutné být obezřetný. Z podstaty jde o rizikovější investici podle známé poučky „čím vyšší je výnos, tím vyšší je riziko“.
Varovným znakem by mělo být například to, že až dvě třetiny emitentů vůbec nepublikovaly ve sbírce listin své finanční výkazy. Do jednoho roku před emisí je publikovala pouhá jedna desetina emitentů, do jednoho roku od data emise pak jedna pětina emitentů. „Tento výsledek poskytuje tristní obrázek o transparentnosti emitentů a o naivitě nebo hlouposti investorů, kteří investovali své prostředky do společností, o kterých nemohli mít dostatečné a důvěryhodné informace,“ konstatuje analýza.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Babišovy korunové dluhopisy! Už měl sedět!
Policie prověřovala, zda prostřednictvím korunových dluhopisů nebyly kráceny daně a zda si firma nepůjčovaly u vlastníka za nevýhodných podmínek. V průběhu roku 2018 ale věc odložila s tím, že se trestný čin nestal.
Protože jde o premiéra …. viz Čapí hnízdo a další jeho lumpárny!
Nevím proč jste mi smazali příspěvek, ve kterém jsem konstatoval, že korunové dluhopisy vydal ministr financí Kalousek a že je koupil nejen Babiš, ale i jiní podnikatelé Vítek, Jančura, ČD Cargo. Nejspíš vám nejde jen o pravdu, ale i pošpinění vybraných lidí.
Kalousek žádné dluhopisy nevydal. Nedivím se, že Vám to smazali.
Korunové dluhopisy byly v principu legálním nástrojem financování – pokud ovšem sloužily tomu, k čemu byly určeny. Pokud jediným upisovatelem fakticky mohl být jen vlastník, tak je zřejmé, že tento nástoj byl zneužit k daňovému úniku. V případě jiných emitentů to mohlo být jinak – netvrdím tím ale, že v řadě případů tonebylo podobné…
Protože to je jinak!
Babiš vydal korunové dluhopisy a nedal je na trh, koupil si sám všechny a navíc je zaplatil pozdě! Jak sám řekl, že je koupil v září a zaplatil v listopadu ‚nebo tak nějak) a že to tak je normální!
STÁT V JEHO POJETÍ JE DOJNÁ KRÁVA.
Ve vašem komentáři Vám dávám zcela za pravdu.Ijá jsem naletěl na na Dluhopisy pod názvem IPS 8,2/2020 Date Safe Centrum s.r.o Praha vedené jednatelem ing.Tomášem Vychem IČO27734145.Dluhopisy byly vydány v r.2018 na 25 mil..v r.2019 na 15 mil av r.2020 na 5 mil..Jednate uváděl lživé informace věřitelům.Nyní je vedeno insolvenční řízení,,ale peníze ulil do zahraničí.Měl by se v tom udělat celostátní pořádek,podporuji vaší snahu ,podvoníky příkladně potrestat.
Kdyz kupuji „Junk bonds“ nic proti tomu. Mel bych si ovem uvedomit ze je to neco jako sazka v rulete na cernou trinactku. Kdyz to vyjde, mam hezky zisk, kdyz to nevyjde, nemam nic. A oni se jeste najdou chytraci, kteri pouziji na nakup pakovy system a zadluzi se desetkrat vice nezli maji. Budiz jim to prano, nechci ovsem pote slyset ty narky, jak je nekdo okradl….
Když ono to vysvětlení musí být složitější, když se podívám třeba na ARCA Investments,20 letá historie, pod sebou více než 200 firem, které jsou aktivní mj. ve finančnictví, energetice nebo realitách. To zase nevypadá na partičku podvodníků, co to od začátku cílila na naivní hejly co se nechají odrbat.
To vypadá, spíš vypadá na podobnej kšeft jako Babišův Agrofert, že lacino investovaly v postsocialistických ekonomikách během období privatizace (doslova tutovka zlatýho dolu), pak riskantně expandovaly dál ale pak – a tak se to i píše „Během pandemie koronaviru přišla o financování od bank a směnky na pokrytí závazků přestaly stačit.“. A že až pak se obrátily na drobné investorů se sliby o jistotě 8 procent na h dluhopisech. A které, když přišla splatnost, taky už nemohli z čeho splatit
Takže se spíše připravme na to, že podobných krachů nyní přibudou tisíce, a kdyby je snad měla justice všechny vyšetřovat a žalovat, za stavu, kdy jen těch 50 mega Babišových dotací řeší už asi 5 let a ještě to není na soudě:??
Schází zde informace o ČPH, pánů Jeřábek a Hašpica, kteří okradli snad stovky věřitelů…