Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Pixabay, zdroj

Zpovykaní Pražané bourají nejčastěji, avšak nejméně pod vlivem alkoholu. Raději volí MHD či taxi

Každé desáté úmrtí na českých silnicích zaviní řidič pod vlivem alkoholu nebo drog. Každý den jsou takoví řidiči účastníky až dvanácti dopravních nehod. Tedy – statisticky vzato – každé dvě hodiny v Česku bourá opilý nebo zfetovaný řidič.

Větší část těchto připadá na řidiče s alkoholem v krvi, drogy mají nižší zastoupení. V součtu to v loňském roce znamenalo přes čtyři tisíce nehod; často s tragickými následky.

I když se podíl havárií s prokázaným vlivem alkoholu nebo omamných látek prakticky ve všech krajích rok od roku zmenšuje, právě alkohol a drogy se v roce 2017 podílely na každém desátém úmrtí na českých silnicích (konkrétně na 10,4 % všech úmrtí).

Ještě v roce 2010 bylo následkem alkoholu či drog za volantem přes 15 % všech úmrtí na českých silnicích. Tehdy to činilo celkem 116 úmrtí, v roce 2017 už to byla méně než polovina – 52 mrtvých.

Policie v této souvislosti poukazuje i na chování cyklistů a chodců. Zatímco u řidičů aut byl v roce 2017 prokázán alkohol u čtyř procent jimi zaviněných nehod, u chodců to bylo 12 % a u cyklistů dokonce 27 %. V roce 2017 také při nehodách zemřelo o pět cyklistů více než o rok dříve.

Dopravní nehody v ČR v roce 2017 s viníkem pod vlivem alkoholu či drog

V posledních pěti letech se nejvíce nehod pod vlivem alkoholu stalo v Plzeňském kraji (dříve této statistice dominoval kraj Zlínský).

Dlouhodobě nejnižší poměr nehod zaviněných alkoholem je v Praze, kde je ale naopak celkový počet nehod nejvyšší z celé republiky.

Důvodem může být snazší pohyb po městě pomocí hromadné dopravy (případně taxi a dalších přepravních služeb) než kdekoli jinde v republice; a to i v noci. Nutkání sednout si i po pár pivech za volant je tak výrazně nižší.

Podíl dopravních nehod s prokázaným alkoholem u viníka (řidiče) na celkovém počtu nehod

Lidé umírají hlavně na silnicích I. třídy

Nejvíce nehod se vloni stalo v Praze (23 032, což odpovídá 22,2 % všech nehod v ČR). Dále pak ve Středočeském kraji (14 707, tj. 14,2 %) a Ústeckém kraji (10 638, tj. 10,3 %).

Naopak nejméně nehod se stalo v našem nejmenším kraji, Karlovarském (2 967 nehod), dále pak v Plzeňském kraji (3 590) a Pardubickém kraji (3 970).

Praha má zároveň nejvyšší míru nehodovosti při přepočtu na obyvatele (18 nehod na 1 000 obyvatel). Statistiku však zkresluje fakt, že do Prahy dojíždí řada lidí z ostatních krajů, pokud bychom tedy brali v potaz všechny, kdo se během dne v hlavním městě pohybují, bude výsledné číslo nižší.

Druhou nejhorší statistiku má Ústecký kraj se 13 nehodami na 1 000 obyvatel. Nejméně lidé naopak havarují v Plzeňském kraji (6,2 nehody na 1 000 obyvatel, zde lze ovšem zaznamenat největší poměr nehod se zjištěním alkoholu) a Jihomoravském kraji (6,4 nehod na 1 000 obyvatel).

V Praze bylo loni usmrceno na silnicích pouze 17 osob, což je druhé nejnižší číslo po Karlovarském kraji (12), nejvíce lidí zahynulo ve Středočeském (63) a Jihomoravském kraji (59).

Ačkoli se téměř 69 % všech nehod (2017) stane v obcích, lidé umírají převážně mimo ně (70 % všech úmrtí). Nejvíce z nich na silnicích I. třídy (186 lidí v roce 2017, tj. 3,2 úmrtí na 100 km), pouhých 5 % osob usmrcených během dopravní nehody (tj. 25 lidí) pak připadá na dálnice, které ovšem tvoří jen 2,2 % tuzemské silniční sítě.

Nejvíce nehod u nás připadlo na místní komunikace (cca 37 %), 14 % nehod se pak stane na silnicích I. třídy, 15 % na silnicích II. třídy a jen 4 % na dálnicích. Při přepočtu na celkovou délku jednotlivých druhů pozemních komunikací však mají právě dálnice nejvyšší míru nehodovosti (3,6 nehody na 1 km).

Počet nehod a úmrtí na kilometr jednotlivých druhů komunikací v ČR v roce 2017

 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

6 komentářů

  1. TomasK napsal:

    Nejbezpečnější doprava osob je po železnici. Bohužel dražší než po silnici.

  2. GDPR napsal:

    To je teda titulek – klasická ukázka, jak se dostat dementním závěrům. Editorovi by někdo mohl naznačit, že na venkově MHD nejezdí a po setmění ani jiná doprava.

    • TomasK napsal:

      Je to tak. Autobusy na venkově platí kraje a obce, protože musejí zajistit dopravu dětí do škol. Takže odvezou děti do školy a ze školy. Tomu také odpovídá téměř neexistující návaznost spojů na jiné linky a konkurenční železnici. O víkendu se nevyučuje, takže veřejná doprava neexistuje. Taxíky na vesnici vzdálené 30 km od taxikáře si dovolit nikdo nemůže, takže i po vypití nezbývá než jet domů pod vlivem.

      • Weber napsal:

        Ten Váš příspěvek se moc nepovedl a je mi záhadou, kde asi žijete. Slyšel jste někdy o integrovaném (veřejném) dopravním systému? Perličkou je argument s „žíznivými“ řidiči! Zbývá Vám ještě přidat do pranice Babišovu EET – likvidaci hospodských a okruh alkoholem ovlivněných šoférů se bude zřejmě z donucení rozrůstat. Ovlivněných šoférů drogami rovněž, neboť ti si budou asi muset dojet pro dávku až na Václavák (o víkendu). Ach jo!

        • TomasK napsal:

          Tak tohle jsem si myslel před tím, než se mi porouchalo auto také. Integrovaný systém jsou sloupky v zastávkách, za 20 tisíc, a tím to končí. 11 km zdolám autobusem za 50 minut, ale musím si přivstat protože jede po 6. hodině a potom až ve 13. Když jste mi připomněl EET, zlikvidoval u nás obě dvě hospody.
          Sytý hladovému neuvěří.

    • Robert Břešťan napsal:

      A jak to souvisí s titulkem? Domyšleno do důsledků, to, že si někdo sedne za volant s alkoholem v krvi má omlouvat fakt, že na venkově nejezdí večer veřejná doprava?

Přidávání komentářů není povoleno