Pražský hrad letos kvůli pandemii koronaviru a chybějícím návštěvníkům přijde na vstupném o zhruba půl miliardy korun. Jak krize dopadá na nejznámější českou památku, ukazuje i bližší pohled do Zlaté uličky, jednoho z hlavních cílů turistů v hradním areálu. Od jara tamní obchůdky opustilo několik nájemců. Někteří se vrátili zpět, Hrad jim několikanásobně snížil nájemné – a sobě příjmy.

V devět hodin ráno začátkem podzimu nepanuje na Pražském hradě turistická špička ani v letech, kdy zahraniční turisty nedrží doma Covid. Letošní opuštěnost areálu přesto bije do očí. Přes nádvoří u katedrály občas přejde jeden, dva chodci, a ticho přehlušuje jen ruch dělníků, kteří pracují opodál.

„Na začátku letošního roku jsme předpokládali, že rok 2020 bude podobný tomu minulému, ještě v lednu a v únoru to naznačoval meziroční nárůst tržeb zhruba o deset procent,“ popisuje letošní sezónu mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor. Koronavirus ale všechno změnil.

„V březnu jsme okamžitě zareagovali a zastavili na Pražském hradě veškeré kulturní akce a všechny zbytné investice, čímž jsme doposud uspořili 181 milionů korun. Naše roční mandatorní výdaje na provoz ovšem činí 600 milionů a ty už dále snižovat nedokážeme,“ dodává.

Výpovědi kvůli Covidu

Hrad už v září předpokládaný výpadek příjmů ze vstupného za letošní sezonu vyčíslil na zhruba půl miliardy korun s tím, že 97 procent jeho platících návštěvníků jsou za normálních okolností cizinci. Ti teď v Česku, a v Praze obzvlášť, kvůli celosvětovým omezením spojeným s pandemiií chybí.

Na platící cizince jsou odkázaní i nájemci obchůdků ve Zlaté uličce, kam se bez vstupenky dostat nedá. Už na jaře někteří z nich nájemní smlouvy vypověděli, jak tehdy upozornil server iRozhlas. Jako důvod výpovědi byl vždy shodně uveden pokles maloobchodního prodeje v důsledku nouzového stavu a dalších opatření proti šíření nákazy Covid-19 v České republice. Prodejci si nemohli dovolit platit statisícové nájmy.

Jak vyplývá z registru smluv, do konce srpna jich výpověď podalo celkem pět. Někteří ale mezitím s Hradem uzavřeli nové nájemní smlouvy a dnes jsou ve Zlaté uličce zpátky.

„V současné době pronajímáme sedm domků, prodejnu v čp. 23 provozujeme sami, pouze domek čp. 17 je aktuálně neobsazený,“ shrnuje aktuální stav nájmů v prestižní lokalitě mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor. Mohlo by se tedy zdát, že je téměř vše při starém. Pohled na nové nájemní smlouvy ale ukazuje, že aby Hrad nájemce ve Zlaté uličce vůbec udržel, musel překousnout ztráty ve výši mnoha milionů.

Škrtnout nulu v nájemném

Například nájemce v domku s číslem popisným 20 podle původní smlouvy platil roční nájem ve výši přes 1,4 milionu korun ročně. Podle nové smlouvy z konce srpna je to už jen 300 tisíc ročně.

Nájemce v domku s č.p. 17 původně platil necelých 1,1 milionu korun ročně. Podle nové smlouvy (a v jiném domku, s č.p. 21) je to jen 240 tisíc ročně.

V domku č.p. 18 se roční nájemné podle loňské smlouvy dokonce blížilo ke třem milionům korun. Od září ale stejný nájemce platí jen 240 tisíc ročně.

Celkem 2,4 milionu korun ročně platil podle smlouvy z roku 2019 i provozovatel obchodu v domku č.p. 23, firma Local Artists. Ta však na jaře smlouvu vypověděla a na Hrad už se nevrátila.

„Obchod ve Zlaté uličce byl pro nás vždy spíše o prestiži, sice nebyl ztrátový, ale věděli jsme, že pokud dojde i k malému poklesu tržeb, tak obchod již ztrátový bude. A již koncem března bylo jasné, že celý turismus se vrátí na předkrizová čísla nejdříve za několik let,“ vysvětluje rozhodnutí z jara majitel firmy Martin Hřebout.

„V letních měsících se tržby pohybovaly 10-20% oproti minulému roku, ale byl vidět pozitivní vývoj. S příchodem druhé vlny pandemie tržby spadly opět k nule a situace se stává naprosto neudržitelnou,“ odmítá případný návrat na Hrad s tím že veškeré dostupné finance věnuje firma boji o vlastní přežití a zachování zbylých obchůdků v centru Prahy.

Miliony navíc pro Hrad

Martin Hřebout zároveň oceňuje postup Správy Pražského hradu, která firmám dala možnost původní smlouvy vypovědět a následně obsadila nájemce novým výběrovým řízením. „Trvání na původním nájmu by znamenalo bankrot pro většinu nájemců,“ konstatuje Hřebout.

Jeho firma má v centru hlavního města tři prodejny a momentálně upírá naděje k alespoň částečnému oživení turistického ruchu v předvánočním období.

S rychlým návratem turismu k období před koronavirem ale podle všeho nepočítá Hrad. Zmíněné nové nájemní smlouvy totiž s nájemci uzavřel v průměru na dobu roku a půl (původní smlouvy byly na ještě delší období tří let).

Půlmiliardový výpadek příjmů chce Správa Pražského hradu krýt částečně z vlastních rezerv, částečně zvláštní dotací z rezervy vlády, kterou kabinet Andreje Babiše schválil v září; ve výši 215 milionů korun. Rozpočtový výbor sněmovny však navýšení v září prozatím neschválil, kvůli nepřítomnosti kancléře Vratislava Mynáře.

O státní podporu prý prezidentská kancelář žádá „nikoli proto, aby přilepšila svým zaměstnancům, ale proto, aby mohla na Pražském hradě dokončit už rozjeté opravy,“ řekla v jedné z reportáží na hradním YouTube kanále manželka prezidentova kancléře Alexandra Mynářová.

O jiné, dvacetimilionové navýšení rozpočtu však už Hrad letos žádal – a to právě převážně na platy svých zaměstnanců. Návrh na jaře prošel rozpočtovým výborem.