Ženy jsou sice v českých médiích vidět, o obsahu ale stále rozhodují hlavně muži
Ačkoliv ženy převládají v Česku na „viditelných“ pozicích známých moderátorek či redaktorek, jsou to převážně muži, kteří rozhodují o tom, co, kdy a za jakých podmínek se v médiích objeví. Ve vrcholném managementu českých médií tvoří ženy podle zjištění HlídacíPes.org pouhých 23%.
HlídacíPes.org zmapoval aktuální sestavy managementu a vedení redakcí zpravodajských českých médií. Součástí průzkumu byla veřejnoprávní média (ČT, ČRo a ČTK) a nejvlivnější mediální domy – Czech News Center, Economia, Vltava Labe Media, Mafra a Empresa. Dále pak Seznam.cz a komerční televize Prima. Údaje TV Nova nejsou z veřejně dostupných zdrojů k dispozici.
Z údajů vyplývá, že ženy jsou ve vrcholných manažerských pozicích zmíněných médií zastoupeny ze 23%. Tématu se věnuje i tento redakční VIDEOKOMENTÁŘ.
Vrcholný management českých médií v číslech (zdroj: HlídacíPes.org)
Management média | Muži | Ženy |
ČT | 8 | 1 |
ČRo | 10 | 1 |
ČTK | 6 | 1 |
CNC | 6 | 2 |
Mafra | 10 | 4 |
Vltava Labe Media | 8 | 2 |
Economia | 3 | 2 |
Empresa | 3 | 0 |
Seznam.cz | 11 | 2 |
Prima TV | 11 | 4 |
TV Nova | nedostupné | nedostupné |
Ženy se nejčastěji objevují na pozicích šéfek personálních oddělení. To je případ CNC, Mafry, FTV Prima, Seznamu.cz, Economie a Českého rozhlasu.
V nejužším vedení sledovaných médií figurují také dvě ředitelky výroby – ČRo a FTV Prima, ředitelka korporátních vztahů – Mafra, ředitelka marketingu – ČT a finanční ředitelka – Seznam.cz. Vltava Labe Media má pak jednu hlavní manažerku redakcí.
Samostatnou kategorii „šéfek spolumajitelek“ tvoří Sabina Slonková a její Neovlivní.cz a Daniela Drtinová jako podílnice v DVTV.
Ženské stálice v komerčních médiích
Přímo na obsah zpravodajství a médií celkově má ale z vedoucí pozice vliv pouhých devět žen. Ty se zato ve svých pozicích drží dlouhodobě. Generální ředitelka CNC Libuše Šmuclerová je ve funkci dvanáct let a ředitelka zpravodajství Prima TV Jitka Obzinová deset let.
Redakcím České tiskové kanceláře velí z pozice šéfredaktorky Radka Matesová Marková, divizi redakce v Economii Zuzana Kleknerová. Šéfredaktorkou iDNES.cz je Naděžda Petrová a E15 má jak šéfredaktorku Terezu Zavadilovou, tak její zástupkyni Hanu Filipovou. Jednu šéfeditorku Radku Zítkovou má relativně nově Aktuálně.cz, kde ženy vedou i domácí redakci a videoodělení.
MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org
ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?
Zatím poslední průzkum na toto téma provedlo v roce 2015 sdružení Fórum 50%. Z jeho výsledků tehdy vyplynulo, že ženy jsou v řízení médií zastoupeny z 20% a čím jsou jednotlivá média nebo témata společensky závažnější, tím méně žen se na jejich tvorbě podílí.
Fórum 50% se rozhodlo srovnat počty žen a mužů ve vedoucích pozicicích médií zemí V4. Slovensko v průzkumu výrazně předstihlo Českou republiku – ženy byly v tamních médiích ve vedoucích pozicích zastoupeny 40%. Polsko s 18% naopak za Českem mírně zaostávalo a ještě hůř na tom bylo Maďarsko, kde například tištěné deníky nevedla žena žádná.
Podobně jako při průzkumu Fóra 50% ani ze statistik HlídacíPes.org nevycházejí ze srovnání dobře veřejnoprávní média. Ta jsou po obsahové stránce zpravodajství jasně mužskou doménou.
V ČT vede jedna žena aktuální publicistiku. V ČRo mají stálé šéfredaktorky stanice Wave, Vltava a Radio Praha. V České televizi jsou pak tři ženy na pozicích vedoucích domácí redakce, Studia 6 a redakce počasí.
Podobně situaci v celé střední Evropě hodnotilo i Fórum 50% už v roce 2015: „Velmi nízké zastoupení žen ve veřejnoprávních televizích a rádiích je zarážející. Ženy se podílejí na vedení veřejnoprávních médií v ČR jen 13 procenty, v Polsku 17 procenty a přibližně třetinu tvoří ve vedení maďarských a slovenských médií veřejné služby.“
Podobně nízká čísla tehdy napočítali analytici Fóra 50% také u žen jako hostů v televizních debatách, kde ženy tvořily 20% hostů.
„Stále do určité míry přetrvává mnohdy nevědomá představa, že na vedoucí pozici se hodí spíše muž než žena,“ hodnotí nerovnoměrné zastoupení žen ve vedení českých médií Veronika Šprincová z Fóra 50%.
„Další bariérou je pak zodpovědnost za péči o děti a domácnost, která v ČR stále leží především na ženách, což značně omezuje jejich kariérní růst,“ dodává.
„Na tom, jaká mediální sdělení budou formovat náš světonázor, by se měli podílet rovným dílem jak muži, tak ženy. Neméně podstatné je ale také to, jaká témata budou náplní zpravodajství a jak v nich budou lidé zobrazováni,“ komentovala průzkum z roku 2015 ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková.
S tím souhlasí také europoslanyně Michaela Šojdrová, která mapovala situaci rovnosti žen a mužů v českých a evropských médiích pro Evropský parlament.
„Struktura a práce médií by měly odrážet fakt, že ženy tvoří polovinu společnosti. Nízký počet žen na rozhodujících postech v médiích je dost znepokojivý. Nejenom že tato nevyrovnanost může mít vliv na obsah, ale je také součástí problému rozdílného odměňování a rozdílů v důchodech,“ vysvětluje Šojdrová.
Ze zprávy, kterou přednesla v europarlamentu vloni na Mezinárodní den žen, vyplývá, že dva ze tří absolventů oborů žurnalistiky a komunikace jsou ženy, ale v pozdější kariéře se se tento poměr neodráží. Mezi zaměstnanci v médiích je v celounijním průměru jen 40% žen a dívek. Ještě méně žen zaujímá v evropských médiích manažerské pozice – pouze 30%.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Rozhlas zrušil vánoční večírek. Nechce dráždit před hlasováním o poplatcích
Poradci ředitele ČT Součka: mediální profesor Jirák i starý známý z Brna
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
1) Co to je „mnohdy nevědomá představa“? To je neco jako kdyz se v reklame rekne, ze sampon odstrani az 100% lupu? Takze klidne i 0%? 2) Clanek o nicem. Super grafy. Nekdo se pekne vyblbnul s Excelem. Proc by mel byt nepomer znepokojivy? Protoze to rikaji pro-female a gender aktiviste? 3) Celkove mam dojem, ze se vytvari atmosfera spiknuti muzu proti zenam. Podle me o tom, jestli se clovek stane sefem, nerozhoduji odborne schopnosti apod. Ale spis ctizadost. Clovek to musi chtit dosahnout a necekat, ze si to misto vysedi. Proste jak se rika – hodne povolanych, malo vyvolenych. 4) Doufam, ze to nakonec nedopadne tak, ze se zavedou nejake kvoty. Jak pak ospravedlnit, ze na sefovskou pozici se dostane zena jen proto, ze maji ve firme nepriznivy pomer muzi vs. zeny? Co kdyz ten odmitnuty muzsky kandidat je fakt lepsi?
Jen bych se asi zeptal, a určitě by se daly ty informace sehnat. V jakém poměru se třeba hlásí ženy do výběrových řizení na tyto vrcholné pozice v tom managementu (nejen v médiích?´
Až z toho by se dalo usuzovat zda jsou ženy při přístupu do těchto pozic jakkoliv omezovány nebo ne,,
Milé dámy, pro společnost v každém státě a i pro lidstvo jako celek, je mnohem důležitějším ukazatelem, kolik dětí žena porodí (a vychová do dospělosti její rodina), než kolik je žen na vedoucích pozicích v médiích, či v novinařině vůbec.
Pozn.: Rodinou myslím soužití dvou lidí rozdílného pohlaví – ženy a muže, kteří spolu plodí děti, nikoliv soužití stejnopohlavních jedinců, kteří podle přírodních zákonů spolu nic, co by dítě připomínalo, nezplodí, byť se snažili sebevíce.
A zkoumal někdo i souvislost mezi zastoupením žen v řídící funkci a počtem jejich dětí a podmínkami rodičovské dovolené v jednotlivých zemích? Nebo se tyto faktory zanedbaly? Kolik z těch žen v řídící funkci je bezdětných? Atd. Atd. Co z toho výzkumu vyplyne za praktické opatření? Že by se vytvářel argument pro nějaké kvóty? Nebo, že bychom zjistili, že ženy jsou obecně svým založením, emocemi, tužbami apod. jiné než muži? Bingo!
Víte, to se obávám, že by to chtělo taky porovnat a zveřejnit výše platů těhle top pracovníků v řídících funkcích. I ty mohou být v různých zemích různé – leč obvykle vysoce nadprůměrné, takže takovou „drobnost“ jako péči o děti při rodičovské dovolené řešit nemusí, prostě si na celodenní péči o děti někoho najmou,,,
To je pravda, ale podle mne to není rozhodující skutečnost. Zajímalo by mne například, zda jsou ty ženy v řídící funkci častěji proto, že jsou bezdětné, anebo jsou bezdětné proto, že jsou v řídící funkci. Jinými slovy, co je příčina a co je důsledek? A to v kontextu s ostatní ženskou populací.