Srbové demonstrující v únoru 2008 proti vyhlášení samostatnosti Kosova

Zeman míří do Srbska. Odmítá Kosovo, bere s sebou Foldynu a těší se na vřelé přijetí

Napsal/a Robert Břešťan 5. září 2019

Příští týden v úterý odletí vládní speciál s prezidentem Milošem Zemanem do Srbska. Hlavu státu budou na oficiální návštěvě doprovázet hned čtyři ministři a také skupina asi padesáti podnikatelů. Srbsko je politicky a ekonomicky zajímavá země nejen pro Česko. Potkávají se tam zájmy řady dalších zemí včetně Ruska a Číny.

Podle informací HlídacíPes.org bude v delegaci například i poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Ten má srbské kořeny, je předsedou meziparlamentní skupiny ČR – Srbsko a trvá na tom, že Kosovo je stále součást Srbska.

Foldynova přítomnost jen symbolizuje očekávané vřelé přijetí české návštěvy. Toho se prezident dočká i bez ohledu na „zlého muže“ ČSSD na palubě vládního speciálu. „Prezidenta přivítá osobně na letišti srbský protějšek Aleksandar Vučić,“ říká k plánované cestě šéf zahraničního odboru prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Miloš Zeman je konzistentní kritik uznání samostatnosti Kosova; v době jeho prezidentského mandátu například nepřipadá v úvahu, že by Česko své zastoupení v Kosovu povýšilo na úroveň velvyslance.

„Osobně jsem nezávislost Kosova neuznal. Zastávám názor, že Kosovo je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií,“ řekl Zeman při své předchozí návštěvě Srbska v roce 2014.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, Bělehrad tento krok neuznal a bojuje proti němu diplomatickou cestou. Většina států EU včetně Česka (výjimku představují Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko) ale nezávislost Kosova uznává. Čína a Rusko Kosovo neuznaly.

Návštěva Srbska je jedna z mála letošních Zemanových zahraničních cest. Na další se chystá až počátkem prosince – na výroční summit NATO do Londýna.

PPF, minerální voda i čínské dálnice

Srbsko je z hlediska Česka, ale i mezinárodní politiky, zajímavá země. Střetávají se tu zájmy velmocí, země má tradičně úzké vazby na Rusko, od nějž například nakupuje vojenskou výzbroj. Prezident Vučić také před časem slíbil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že jeho země nikdy nebude usilovat o vstup do NATO.

Na konci října plánuje Srbsko podepsat dohodu o bezcelním obchodu s Eurasijským ekonomickým svazem. Ten tvoří právě Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménie.

 

 

V oblasti se angažuje i Čína, jejíž firmy nedávno dokončily v Srbsku zhruba 50 kilometrů nových dálnic.

I Česko má v Srbsku své zájmy, podporuje i vstup země do EU. „Česká republika je v Srbsku čtvrtým největším investorem,“ konstatuje Rudolf Jindrák.

Zájem investorů z Čech je patrný i letos. Skupina PPF v únoru získala od telekomunikační skupiny Telenor stoprocentní podíl v srbské Telenor Bance. Společnost Karlovarské minerální vody, a.s. (společně s americkou PepsiCo) zase v srpnu koupila největšího srbského výrobce minerálních vod a nealko nápojů Knjaz Miloš.

Srbsko také ústy ministra zemědělství před časem nabídlo českým firmám možnost vrátit se oklikou přes Balkán na ruský trh. Evropská unie kvůli ruské anexi Krymu zavedla sankce na zboží dvojího užití, Rusko recipročně zavedlo v srpnu 2014 embargo na dovoz řady potravin a výrobků.

Máme výborné vztahy s trhy, ke kterým nemáte přístup. Myslím tím Rusko, Bělorusko či Kazachstán. S Ruskem máme dohodu o volném obchodu s nulovou celní sazbou. Pro ty, kdo chtějí prodávat na těchto trzích, je tu ideální místo pro investice,“ citovaly Hospodářské noviny slova srbského ministra zemědělství Branislava Nedimoviće z květnového česko-srbského obchodního fóra.

Srbská Niva nebude

Nemohlo by jít však o přímý vývoz jen „s odbočkou“ přes Srbsko, nutná by byla výroba přímo v Srbsku. Jak potvrzuje například ředitel potravinářské společnosti Madeta Milan Teplý, letos na jaře dostal ze Srbska nabídku na koupi několika tamních mlékáren. Nakonec ji ale odmítl.

„Ztrátu po ruském embargu jsme vyčíslili na 150 milionů korun,“ říká Teplý, který účast v aktuální podnikatelské misi s prezidentem Zemanem nepřijal. I proto, že cestu zpět na ruský trh přes Srbsko jako reálnou možnost nevidí.

„Není vhodné, aby byla obcházena nařízení EU. Ani my to dělat nebudeme. Vrátit se na ruský trh by mimochodem bylo i po případném zrušení sankcí nereálné, protože je už dávno obsazený mléčnými výrobky např. z Austrálie a Nového Zélandu,“ říká Teplý.

Nápad, že by české firmy mohly ruské sankce zkusit obejít balkánskou cestou, se nelíbí ani ministerstvu zahraničí.

„Českým firmám určitě neříkáme, že by mohly zpět na ruský trh pronikat přes Srbsko. Občas se takové nápady objevují, například, že by to šlo přes Bělorusko a podobně. My to jako ministerstvo zahraničí nijak nepodporujeme. Jsou tu sankce a ty platí, nepřemýšlíme, jak to udělat jinak,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

„Raději bych hledal příležitosti spíše přímo v Srbsku a obecně zemích Balkánu. Máme tam historicky dobré vztahy, což nám v tom velmi konkurenčním prostředí může pomoct. Faktem je, že celý Balkán je v zájmu řady zemí, včetně Ruska a Číny,“ dodává Tlapa.

Intenzivní srbské týdny

S prezidentem letí do Srbska i ministr vnitra Jan Hamáček, ministr obrany Lubomír Metnar, ministr dopravy Vladimír Kremlík a ministr průmyslu Karel Havlíček.

A na česko – srbské lince bude rušno i v následujících dnech a týdnech. V době, kdy bude Miloš Zeman v Srbsku, 12. září, bude hostit premiér Babiš v Praze premiéry zemí V4 a šesti zemí západního Balkánu. Zatím není jasné, zda dorazí i premiér Kosova Ramuš Haradinaj, který je v demisi. 

Počátkem října pak budou ve stejném formátu jednat v Praze a v Lánech prezidenti V4 a zemí Balkánu. Kosovský prezident zván není.

Počátkem října letí na oficiální návštěvu předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, brzy poté jej má následovat i šéf Senátu Jaroslav Kubera.

Srbsko aktuálně ve světě zesílilo svou diplomatickou ofenzivu za takzvané oduznání samostatnosti Kosova. Údajně už k tomu i formou finanční podpory Srbsko přesvědčilo některé africké země, například Senegal či Libérii.

Je otázka, zda lze současná intenzivní srbsko – česká setkávání považovat za součást tohoto úsilí Bělehradu. Žádná debata o tom, že by vláda mohla byť jen zvažovat přehodnocení uznání Kosova, se ale v Česku nevede.

Mnohem větší pozornost poutá blížící se kvalifikační utkání o mistrovství Evropy ve fotbale mezi Českem a Kosovem, které se hraje již tuto sobotu v Prištině.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

19 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Je pekne sledovat, kam Eman jezdi na navstevy. A hlavne kam nejezdi. 2) Kdybychom byli normalni zeme patrici na Zapad, uz davno nejsme klubem potizistu V4 a resime svoji budoucnost v ramci EU.

    • Pavel Liška napsal:

      Když ono je to těžké…. Cesty na Západ za Havla a Klause nám prosperitu nepřinesly. Přinesly nám tak maximálně spousty výrobních závodů západních společností . Stejně jako vstup do EU. Tyto investice . Ano – INVESTICE ( to slovo v sobě skrývá, že INVESTUJI s vidinou budoucích zisků, které si samozřejmě stáhnu k sobě na centrálu, což se nyní děje a někdo se tomu dokonce diví !! … ) zadělaly na problémy do budoucna .
      Hlavně jsme se stali „nízkonákladovou“ ekonomikou, s nízkou přidanou hodnotou. Západní firmy si své know-how a finální kompletaci ( kolikrát se zařízení vyrobené v ČR v Německu nebo jinde na Západě jen složí, nalakuje předělá se logo, nahodí 100% marže a jako německý produkt se prodá dál . Vím to. Dělám v oboru ) hlídají a nedají je z ruky.
      Na východních trzích bychom mohli být v pozici německých firem my. A v zemích , které nám jsou přátelsky nakloněné ( a to třeba Srbsko je ) ten potenciál je. Spousta lidí tohle nechápe a nevidí. Západní firmy nás potřebují, ale současně se nám jsou schopné smát za zády, jak se necháme tlačit, kam nás ony chtějí dostat. Insideři ví svoje….
      Takže ano, tyto cesty do Srbska, Ruska, Číny apod. mají smysl. Víte, on ten český průmyslník dotace nedostane. Na rozdíl třeba od různých umělců, kteří skoro nic jiného než granty a příspěvky neznají . A samozřejmě na rozdíl od našeho skvělého, všemi uctívaného a neomylného Andreje . Ale to je jiná kapitola.

    • Svatopluk Otava napsal:

      Proč nesledujete fakta? Kosovo je mafiámský pseudostát, jeho šéf byl dlouhodobě mezinárodně stíhaný zločinec. Je nejhorší skvrnou české diplomacie z dílny p. Schwarzenberga, jenž „uznal“ kšeftaťe s lidskými orgány za stát. Mezinárodně týranému Srbsku mnoho. mnoho dlužíme.

      • Špaček Miroslav napsal:

        Nejsem si jistý ale kosovo česko uznalo za Topolánka.Co takhle ho oduznat kdyš to de.Srbum to dlužíme.

        • pablo41 napsal:

          Dlužíme to Srbům, kteří přičiněním Gavrila Principa byli u základu založení samostatného Československa, tak to asi myslíte, Špačku ?

  2. Nemec napsal:

    Kdyby se před nedávnem prezidentovi Zemanovi podařilo z vlády odstranit ČSSD , tak by Foldyna do Srbska jel jako nový ministr zahraničí místo Petříčka , což by si Rusko na Zemanovi vymohlo.

  3. nováček napsal:

    Obecně je nereálné vrátit se na ruský trh jakoukoliv cestou. Je obsazený nejen Novým Zelandem a Austrálií, ale také dalšími západními státy, USA nevyjímaje.

    • ČERT napsal:

      Tady je to o to zajímavější, že jak Austrálie, tak i Nový Zéland patřily totiž také k těm státům světa (vedle USA, států EU, Kanady a několika dalších), které v roce 2014 uvalily sankce na Rusko. Však se také již tehdy očekávalo, jak z toho budou profitovat ti, kteří zůstali mimo – jako třeba Turecko (které tak neučinilo navzdory členství v NATO, a to i když o něco později mělo s Ruskem vlastní vážné, ale nakonec jen dočasné problémy), státy Latinské Ameriky a další…

  4. martin napsal:

    v clanku chybi informace, ze zeman v 1999 coby premier schvalil bombardovani kosova

    • Pavel Liška napsal:

      Povolil přelet letadel NATO přes území ČR. To je trochu rozdíl.
      Ale nechci jej hájit. Na jeho místě bych jej povolil taky. Jednou jsme členy nějaké organizace, tak musíme držet basu. Vyříkat si to můžeme v soukromí.

    • Svatopluk Otava napsal:

      Několikrát toho veřejně litoval…

  5. Surcuf napsal:

    Kosovo je Srbské!

  6. pablo41 napsal:

    To bude zase ostudy !

  7. ČERT napsal:

    K těm jmenovaným státům EU, které neuznaly nezávislost Kosova, ještě patří každopádně i Kypr, který má na svém území ostatně už desítky let svou tzv. Severokyperskou tureckou republiku. To je nejpravděpodobněji důvod tohoto neuznání (a zřejmě i v případě Řecka). Zcela jasný je ten důvod neuznání v případě Španělska, kde by Kosovo mohlo vytvářet nepříjemný precedent pro Baskicko a Katalánsko (příp. možná i Kanárské ostrovy, a ne-li další regiony). Asi by se to dalo vystihnout zcela jednoduchou zásadou „nečiň jiným to, co nechceš, aby jiní činili tobě“.

  8. petr suchan napsal:

    To zas bude ostuda! Jedna za druhou! ČR oficiálně Kosovo uznala, nyní s nimi hrajeme i fotbal. Ale Zeman ovládán z Ruska si bude žvatlat to svoje!

  9. Jos napsal:

    Jsem vděčný Slovensku, které neuznáním krádeže Kosova alespoň částečně za bývalé Československo zmírnilo svinstvo, do kterého uznáním Kosova zatáhli české občany Schwarzenberg s Topolánkem. Pěkně potutelně to svinstvo provedli na jakémsi poloilegálním zasedání vlády v Teplicích. Celá škůdcovská Topolánkova vláda nás jako občany uvrhla do zrady a hanby, na jakou se jen tak nezapomíná.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      A my, hrdí Češi, jsme si ji, i přes mnohá varování, zvolili, tu Topolánkovu vládu. Hanba nám.

  10. Svatopluk Otava napsal:

    Přesné…

  11. Míra napsal:

    To zas bude mezinárodní ostuda! Ať ten prolhanec už radši nikam nejezdí!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama