Sister Ray on Trendhype, zdroj

Zdenu Mašínovou utýrali komunisté. Její dcera ji chce po desítkách let důstojně pohřbít

Napsal/a -pes- 5. března 2019

Rodina Mašínů byla perzekvována jak za nacistické, tak za komunistické totality. Generál Josef Mašín, jeho synové, manželka i dcera se aktivně zapojili do hnutí odporu. Bojovali nejen slovem, ale i se zbraní v ruce. Zdena Mašínová mladší bojuje i nyní – proti ztrátě paměti u řady Čechů a za důstojné poslední rozloučení s matkou, píše pro HlídacíPes.org historička Markéta Malá.

Dcera jednoho z nejznámějších protinacistických odbojářů Josefa Mašína a sestra bratrů Ctirada a Josefa zdůrazňuje, jak je důležité nezapomínat na minulost. V současné době jedná s pražským magistrátem, aby mohla důstojně pohřbít svou matku, oceněnou po více než 60 letech jako odbojářku.

„Na strašné zlo páchané během komunistického režimu se nesmí zapomínat. Naše momentální doba je velmi vážná. Zažila jsem dvě velké totality. Nechci, aby si další generace musely prožít něco podobného jako my,“ říká Mašínová.

Proces proti „bandě záškodníků“

Ve svém proslovu na pietní akci v bývalé neblaze proslulé káznici na brněnském Cejlu se nedávno kriticky vyjádřila o současném prezidentovi i premiérovi.

Připomněla, že předseda vlády Andrej Babiš figuruje v seznamu spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti, která čtyřicet let vraždila a fyzicky i psychicky týrala skutečné či domnělé oponenty režimu.

Za velké zadostiučinění považuje Zdena Mašínová uznání své matky jako odbojářky. Před několika dny se Zdenka Mašínová starší dočkala, 63 let po smrti, ocenění in memoriam jako účastnice protikomunistického odboje.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


„Moje maminka byla vzácná osoba, velmi statečná žena. Měla tragický konec svého života v komunistickém vězení. Nyní se konečně dočkala tohoto uznání,“ říká její dcera a pohnutě vzpomíná na to, jak krutě bylo s její matkou zacházeno v kriminálu v Ruzyni.

Vězněna byla ve studené betonové cele, spala na zemi v nedostatečném oděvu, bez matrace, bez pokrývek. Všechny žádosti o léčbu prohlašovali věznitelé za simulaci zdravotních potíží a více než rok jí odmítali poskytnout jakoukoliv lékařskou péči.

Zdena Mašínová mladší vypráví: „Byla v kobce v Ruzyni hned po zatčení v nemocnici, kde ji nechali 12 měsíců na betonové podlaze bez jakéhokoliv lékařského ošetření, bez lékařského prostředku, bez dek, beze všeho. Ona byla skutečně už v té době po 12 měsících na pokraji smrti.“

Na konci listopadu 1954 se její zdravotní stav natolik zhoršil, že muselo být přerušeno projednává­ní jejího případu. Byla operována, a proto se nemohla zúčastnit hlavního procesu proti „bandě záškodníků“.

„Převezli ji do Střešovic. Mám několik jejích dopisů z té doby. Aby ji mohli postavit před soud, tak jí ve střešovické nemocnici v Praze provedli sedm zákroků na zažívacím ústrojí.“

Paradoxně i přes tak velký počet operací byl pro ni pobyt v nemocnici úlevou. „To byla pro ni asi relativně snazší doba – podle náznaků v dopise. Pak ji po těch operacích odvezli do pankrácké nemocnice.“

Odsoudit člověka za mlčení

Ani zdravotní problémy ji neuchránily před soudem, který vyvrcholil rozsudkem Nej­vyššího soudu v Praze ze dne 3. června 1955. Komunistická justice neměla proti Mašínové důkazy, synové jí o své činnosti nic neříkali. Rozsudek je proto plný planých řečí ne o tom, co Mašínová dělala nebo alespoň říkala, ale o tom, co si obviněná údajně myslela.

Tragikomická je poznámka, že Mašínová činnost svých synů schvalovala, ale ne „výslovně“, nýbrž „mlčky“. Komunisté tak vymysleli raritu – odsouzení člověka za jeho mlčení.

V rozsudku se doslova píše: „I když sama se neúčastnila žádných teroristických či jiných akcí, jež byly prováděny členy bandy, přece jen byla postupně informována o této činnosti a jednotlivých skutcích členů bandy, činnost tu nejen že schvalovala, byť i ne výslovně, nýbrž mlčky, ale podporovala i tím, že trpěla, aby schůzky bandy a plánování jednotlivých akcí se konaly v jejím bytě, nejprve v Poděbradech, později v Činěvsi.“

Trest za neexistující trestný čin byl odůvodněn také tím, že špatně vychovávala své syny: „Zaměřovala výchovu svých synů Ctirada a Josefa Mašínů na nenávist k lidově demokratickému zřízení a KSČ… Tak se stala nepřítelem pokrokového zřízení a vymožeností dělnické třídy a pracujícího lidu a stala se i jedním z členů protistátní bandy, založené jejími syny.“

Nejvyšší soud rozhodl, že se Mašínová dopustila trestných činů velezrady a vyzvědačství. Byl jí vyměřen trest odnětí svobody na 25 let a propadnutí celého jmění.

Neplní normu! Umírá…

Od léta 1955 se zdravotní stav Zdeny Mašínové vlivem postupující rakoviny zhoršoval. Počát­kem září 1955 byla převezena do ženské věznice, kde – pokud jí to zdravotní stav dovoloval – pracovala jako švadlena. Dcera Zdena i její matka Emilie Nováková se pro ni snažily dosáhnout zmírnění trestu a propuštění.

„S babičkou jsme žádaly o omilostnění, ale bylo nám sděleno, že s tím nelze počítat. Není převychovatelná vzhledem k lidově demokratickému zřízení,“ kroutí i po letech hlavou Zdena Mašínová mladší.

K žádosti o udělení milosti napsal 3. ledna 1956 náčelník nápravně pracovního tábora: „Jmenovaná dává nepokrytě najevo nenávist k dnešnímu zřízení. Neuznává svoji vinu a nemá zájem na své převýchově. Je zatvrzelou nepřítelkyní zřízení a vyhledává společnost osob stejného smýšlení… Vedení NTP vzhledem k jejímu smýšlení a délce trestu nedoporučuje udělení milosti. Příliš krátká doba odpykaného trestu nemůže míti na jmenovanou nějakého vlivu, zvláště když tato nemá sama zájem na převýchově.“

Náčelník také poukázal na to, že Mašínová „plní svoje pracovní úkoly jen asi na 25 % normy“. Svou normu neplnila proto, že umírala. Zdena Mašínová zahynula ve vězení 12. června 1956 na rakovinu tračníku.

Její dcera ji nesměla pohřbít, StB jí dokonce odmítala sdělit, kde tělo leží. Informace nakonec získala od hrobníka na hřbitově v Ďáblicích. Ukázal jí odpadky zasypané místo hromadného hrobu s ostatky asi 40 dětí, které také měly zemřít na Pankráci.

Zdena Mašínová mladší nyní jedná s pražským magistrátem o exhumaci ostatků své matky. Ráda by důstojně pochovala ženu, která hrdinně vzdorovala dvěma totalitám a byla krutě týrána jak za nacismu, tak za komunismu.

Nebývale statečná manželka hrdiny druhé světové války a první žena, která absolvovala České vysoké učení technické s diplomem stavebního inženýra, si tuto pietu nepochybně zaslouží.


Autorka je historička a novinářka. Napsala knihu Nebojovali švestkovými knedlíky, která je doposud jedinou knihou historika podrobně popisující odbojovou činnost skupiny bratří Mašínů a jejich odchod na Západ, při němž si prostříleli cestu za svobodou. Tento článek vznikl na základě informací z této publikace, v níž jsou otištěny nejen rozhovory se Zdenou Mašínovou, ale i oběma jejími bratry Josefem a Ctiradem. Článek byl rovněž inspirován nejnovějším setkáním se Zdenou Mašínovou mladší na pietní akci v Brně v únoru 2019.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

6 komentářů

  1. Nemec napsal:

    Paní Mašínová si musí uvědomit , že doba prezidentování Václava Havla už pominula. Momentálně není politicka vůle napravovat křivdy. Dnešní voliči Babiše a Zemana mají společně s nimi také máslo na hlavě. Dnešní vládnoucí garnitura ma jen zájem jak uplatit voliče a ti jim to zase svými hlasy vrací. Navíc si musí také uvědomit, že přepadením vládního úřadu policií pod dohledem státních zástupců už zase žijeme v jiném režimu.

    • Varuna napsal:

      Pane Nemec, je vidět, že o tom nevíte nic proto zde píšete uplný nesmysly.

      Paní Mašínová prve žádala Havla aby tu záležitost řešíl a on k tomu zaujal podobný postoj jako ti o kterých píšete.Nedělejte si iluze o Václavu Havlovi a raději si přečtěte rozhovor paní Mašínové na tohle téma.

      https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/92519/zdena-masinova-bolsevik-rozdelil-nejen-narody-ale-i-rodiny.html

    • petrph napsal:

      To si myslím že zrovna paní Mašinová si stěžovat na tento (ani dnešní) režim nemůže.
      Dokonce v roce 2015 rozhodl ÚS v její prospěch v případě sporu o nemovitost se státem takto „.. stát má v tomto případě hledat takové řešení majetkových vztahů, aby rodný dům národního hrdiny generálmajora (in memoriam) Josefa Mašína byl (i jako výraz úcty) důstojnou pamákou na něj, což jistě mnohem lépe zabezpečí rodina Zdeny Mašínové než stát..“
      Protože, i když si hluboce vážím činnosti Josefa Mašína st. za války, přeci jen jsem po sametu doufal že takový ideologický argument v právním sporu u soudu neuslyším..
      A jak se dá předpokládat i v tomto případě exhumace by jí pražský magistrát dávno vyhověl kdyby situace byla tak jednoduchá. Jenže není – jak se dá dočíst i v níže článku odkazovaném Varunou
      „..V antropologickém ústavu nám řekli, že určení ostatků, když jsou smísené s jinými a se zemí, je po tolika letech sporné a že je to tak i s tím knězem Toufarem. Jakmile je to skoro padesát let, že je téměř vyloučené přesně určit ostatky podle DNA, protože je ta stopa poškozená. Tak jsme od exhumace ustoupili. .“
      A naopak, jak se dá dále dočíst, proto toto společné místo (i ve jménu ostatních obětí) pietně upravili a označili.“
      Takže těžko říct co vlastně požaduje nyní…Ostatně, už k případu exhumace ostatků pana Toufara se lze dočíst třeba toto
      https://echo24.cz/a/ikLJF/experti-exhumace-farare-toufara-je-nezakonna
      Nebudu citovat, začíná to být už dost morbidní….

  2. Vlasta Bayer napsal:

    zajímalo by mne kde autorka článku, údajně vystudovaná historička, přišla k údaji, že na Pankráci zemřelo 40 dětí, ve věznici Pankrác, podle údajů z matriky, zemřeli pouze dva chlapci, kteří byli syny zdejšího velitele, zemřeli při požáru, kdo leží v hrobové jámě s paní Mašínovou lze jednoduše zjistit z úložné knihy, ale prosím 40 dětí z Pankráce to není, dále hrobové jámy nebyly zaházeny odpadky, protože se prostě používaly na uložení těl, nikoliv na odpad, pokud je paní historička, prosím o historickou přesnost

    • Kristián Chalupa napsal:

      Pane Bayere, pravděpodobně jste článek četl velmi nepozorně. Kromě toho také zpochybňujete vzdělání autorky. O počtu zemřelých dětí se pisatelka článku dozvěděla od paní Mašínové, které tento údaj sdělil hrobník. Navíc autorka cituje paní Mašínovou v podmiňovacím způsobu – …….„40 dětí, které měly zemřít na Pankráci.“ A co se týče vzdělání Markéty Malé. Vystudovala s výborným prospěchem historii a žurnalistiku (Mgr. et Mgr.) na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době externě přednáší o období totality na Filozofické fakultě MU.

      Kristián Chalupa

    • petrph napsal:

      Jinak, odkud se tam ty deti vzaly, se da docist v podrobnejsich clancich z doby exhumace pana Toufara, kde se uvadi, „do techto hromadnych hrobu byli pohrbivani zemreli pacienti z okolnich nemocnic, rovnez tak predcasne narozene deti z nich“. Mimochodem, v tech clancich je taky uvedeno jak to v podobnych pripadech resili v Polsku -Tam si asi VSECH svych zemrelich vazi vic nez u nas. Tudiz, kdyz uz delali exhumace z podobnych hromadnych hrobu, tak vsech tel tel najednou, i s jejich vedeckou identifikaci.
      Zatimco u nas jsme vsadili na dosti pochybnou a opajujici se morbidni medialni show.Pred par lety se exhumoval se slavou pan Toufar (ostatni tela tam nechali), ted se mozna povoli pod tlakem medii exhumace pani Masinove, ta dalsi tela (vcetne tech deti) se tam pak zase zahazou……?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama