Pět dalších podezřelých bylo zatčeno při středeční razii v Německu navazující na jeden z největších policejních zátahů v historii Německa. Ten proběhl loni v prosinci a byl namířen proti organizované skupině takzvaných říšských občanů a příznivců konspiračních teorií. Jejich cílem mělo být svržení současné německé vlády. Německá ministryně vnitra teď volá po zpřísnění podmínek pro držení zbraní.

Ve středu kolem šesté hodiny ráno vyděsil obyvatele jednoho z bytových domů v Reutlingenu v Badensku-Würtembersku zvuk střelby. Zvláštní policejní jednotky vtrhly do bytu 22letého sportovního střelce Markuse L. Nalezli jej v obývacím pokoji, kde na ně mířil velkorážní střelnou zbraní.

Opakované výzvě, aby zbraň odložil, nevyhověl. Během následné přestřelky byl jeden policista zasažen do ruky. Markus L., který byl původně klasifikován v procesu jen jako svědek, je proto nyní vyšetřován pro pokus o vraždu a nebezpečné ublížení na zdraví.

Bývalý plukovník a státní převrat

Vyšetřovatelé doufali, že při prohlídce bytu Markuse L. získají další informace o teroristické skupině, která byla předmětem rozsáhlé razie loni 7. prosince. Příkaz k domovní prohlídce byl údajně vydán v souvislosti s řízením proti bývalému plukovníkovi speciální jednotky Bundeswehru Maximilianu Ederovi a dalším osobám, píše deník Badische Neueste Nachrichten.

Maximilian Eder se jako náčelník štábu podílel na zřízení elitní jednotky KSK (Kommando Spezialkräfte), Bundeswehru v Calwu v Bádensku-Württembersku, jejiž příslušníci se účastnili společných protiteroristických operací na Balkáně či na Blízkém východě. Eder je nyní stejně jako několik dalších bývalých příslušníků této jednotky podezřelý v případu vyšetřování údajného plánu na státní převrat v Německu. HlídacíPes.org přinesl již dříve reportáž o dalším z podezřelých zde.

Eder byl od jara 2014 do roku 2016 také styčným důstojníkem NATO v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Po nuceném odchodu do předčasného důchodu před sedmi lety se ale začal radikalizovat. Během pandemie brojil proti anticovidovým opatřením, a také zpochybňoval stát. V kauze plánovaného státního převratu je považován za klíčovou postavu, údajně stál v čele vojenské části sítě.

Dopaden byl 7. prosince 2022 v hotelu poblíž Perugie ve střední Itálii. Proti svému vydání do Německa se odvolal ke kasačnímu soudu v Římě a teprve v polovině února rozhodly italské soudy o jeho vydání. Nyní zůstává ve vyšetřovací vazbě stejně jako dalších 24 z celkem 55 podezřelých v této kauze.

Mlčenlivost nebo smrt

Ve stejnou dobu jako v Reutlingenu proběhla tento týden razie asi dvaceti dalších zásahových jednotek na několika dalších místech v Německu a Švýcarsku. Podle mluvčí Spolkového státního zastupitelství v Karlsruhe pochází pět nových podezřelých z Mnichova, oblasti Hannoveru, z Chemnitz v Sasku a ze Švýcarska. Kromě toho byly prohledány prostory u dalších 14 osob, které byly klasifikovány jako svědci a nebyly považovány za podezřelé z terorismu.

V případu nelze podle spolkového prokurátora Larse Otteho očekávat rychlé výsledky. „Nyní začíná skutečná práce. Než bude celá věc vyšetřena, čeká nás ještě dlouhá cesta,“ řekl Otte v únoru na zvláštním zasedání výboru pro vnitro.

Spolkový kriminální úřad (BKA) spolu s několika zemskými kriminálními úřady analyzují nyní velké množství důkazů z loňské prosincové razie. BKA k tomuto účelu zřídil speciální jednotku s názvem „Stín“. Analýzou zabavených počítačů, pevných disků a mobilních telefonů, ale také písemných dokumentů se zabývá více než 300 zaměstnanců úřadu, uvedl web Tagesschau.

Celkem mělo jít o více než 400 digitálních nosičů. K významným důkazům patří více než sto takzvaných „dohod o mlčenlivosti“, které byly při razii objeveny. V nich se členové sítě zřejmě zavázali, že o skupině a jejích plánech budou mlčet. Za jejich porušení jsou uvedeny nejrůznější tresty, včetně trestu smrti.

Příslušníci BKA zabavili při raziích dále přilby, uniformy, přístroje pro noční vidění, mačety, dýky, vysílačky, prázdné očkovací průkazy a také drogy. Celkem bylo zabaveno také více než 400 tisíc eur v hotovosti a asi padesát kilogramů drahých kovů, především zlatých prutů a mincí. Mezitím se kriminální úřad podle průzkumu německých médií zajímá také o bezpečnostní schránku ve švýcarské bance, která údajně patří jednomu z obviněných.

Vyšetřující soudce Spolkového nejvyššího soudu v Karlsruhe zatím vydal pouze zatykač za členství nebo podporu teroristické organizace. Spolkový generální prokurátor však pokračuje ve vyšetřování pro podezření z přípravy závažného podvratného násilného činu a z možné přípravy vlastizrádné akce proti spolkové vládě. Někteří z podezřelých měli v zachycených telefonických rozhovorech mluvit o vtrhnutí do Bundestagu a spoutání poslanců. Pro všechny obviněné ale dosud platí presumpce neviny.

Žádní neškodní blázni

Němečtí politici a vyšetřovatelé neberou kauzu plánovaného státního převratu na lehkou váhu. Chystají se například zpřísnit pravidla pro vstup do Bundestagu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová se také snaží již od ledna prosadit zpřísnění zákona o držení zbraní. Požaduje zákaz poloautomatických zbraní podobných válečným zbraním pro soukromé osoby, ztížení nákupu poplašných pistolí (které byly dosud volně dostupné) a větší práva úřadům na informace o držitelích zbraní.

„Nemáme co do činění s neškodnými blázny, ale s nebezpečnými extremisty, kteří jsou hnáni fantaziemi o násilném převratu a disponují mnoha zbraněmi,“ řekla Nancy Faeserová pro Redaktionsnetzwerk Deutschland.

„Myslím, že je zde nebezpečí, které musíme brát velmi vážně. Do jaké míry by skupina byla schopna svůj plán realizovat, je jiná otázka. Ale nechci to zlehčovat,“ citovala ministryni televize ZDF.

Opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) naopak policejní razii i nebezpečnost tzv. říšských občanů opakovaně zlehčuje. „Komentáře AfD se vždy řídí stejným schématem: plány pravicových říšských občanů na svržení vlády jsou bagatelizovány, zatímco policejní akce je buď zesměšňována jako PR akce, nebo dokonce bagatelizována jako politická finta, píše Tagesschau. „Státní převrat s padesáti důchodci? Ti by nezabrali ani radnici v San Marinu!“ vysmíval se na Twitteru poslanec AfD Petr Bystroň: „Snahy o vykonstruování nebezpečí zprava jsou čím dál absurdnější.“

Je nápadné, že jakékoli napojení strany na tuto scénu je zahaleno mlčením, podotýká dále Tagesschau. To platí i pro případ soudkyně a bývalé poslankyně za AfD Malsack-Winkemannové, která byla v prosinci rovněž zatčena. Ještě v roce 2019 ji přitom předsedkyně strany Alice Weidelová chválila jako skvělou političku.

Vražda policisty jako zlom

Generální prokurátor Peter Frank ve středu večer prohlásil, že scéna tzv. říšských občanů už není stejná jako před deseti lety. Dříve se tito lidé bouřili proti exekutorům, neplatili daně nebo se snažili bojkotovat soudní jednání. V posledních letech se ale podle prokurátora část této scény radikalizovala. „Větší část této scény je připravena k aktivnímu násilí nebo vyjadřuje své násilné fantazie proti státní reprezentaci svobodněji než dříve. To činí tyto osoby z hlediska ochrany státu nebezpečnými,“ řekl Frank týdeníku Welt am Sonntag.

Přibližně každý desátý příslušník tzv. říšských občanů je považován za násilníka. Podle Úřadu pro ochranu ústavy bylo v roce 2021 tzv. říšským občanům připisováno celkem 1011 extremistických trestných činů, včetně 184 násilných trestných činů jako je vydírání a odpor.

Úřad pro ochranu ústavy odhaduje, že v současné době je v Německu asi 23 tisíc osob, které se hlásí k této scéně  – v roce 2021 jich bylo o dva tisíce méně. Podle informací médií asi 400 z nich v současné době legálně drží zbraně.

Postřelení policisty během středečního zátahu není prvním násilným činem tzv. říšských občanů proti policistům. Dvaašedesátiletý muž údajně udeřil policistu při kontrole v Efringen-Kirchenu v jižním Bádensku. Ve Stuttgartu musí před soud za několikanásobný pokus o vraždu muž, který loni na jaře střílel na policisty a dva z nich zranil. Bývalý vítěz soutěže krásy „Mistr Německa“ Adrian Ursache byl v dubnu 2019 odsouzen k sedmi letům vězení za pokus o vraždu. V roce 2016 střílel na policisty speciálních jednotek, když se ho v roce 2016 pokusili vystěhovat z pozemku jeho tchána. Ursache na něm vyhlásil vlastní stát jménem Ur.

Zlomovým okamžikem v přístupu k tzv. říšským občanům byl případ padesátiletého myslivce Wolfganga P. z Georgensgmündu u Norimberka. Ten v polovině října 2016 střílel na příslušníky zvláštních jednotek a zabil 32letého policistu. Další dva policisté byli zraněni. Wolfgang P. byl za tento čin odsouzen na doživotí. Během operace mělo být v jeho domě zabaveno přibližně třicet legálně držených zbraní.