Farruska on Foter.com, Milka, the purple cow

Za silné Česko a lepší Milku, kdo nemá v hlavě, musí mít v nohách a jak Tomio zkameněl v posilovně

Napsal/a Robert Malecký 12. května 2019

PSÍ UŠI. Došly prachy, tentokrát na příspěvek na brýle. V podstatě se dá říct, že čeští důchodci projezdili své brýle vlakem. My dodáme, že takhle končí všechny socialistické experimenty, co svět světem stojí. Nyní pojďme k některým dalším jevům, které v minulém týdnu postihly naši krásnou zemi.

  • Začalo mistrovství světa v hokeji, což obyčejně dává naději, že bude chvilku klid od politiků a veřejný prostor ovládnou moudra sportovní. Jako bylo třeba toto starší:

„Je to prostě v nohách, někdy přijdou ve druhé třetině, ve třetí, někdy nepřijdou vůbec. A to je potom problém. Jsem rád, že nám trochu přišly a jim naopak odešly.“
(Jaromír Jágr hodnotí čtvrtfinále s USA, květen 2011)

Jaromíra Jágra samozřejmě nezmiňujeme náhodou. Má za sebou cestu do Číny, která vzbudila mnoho kontraverzí a na níž hokejista doprovodil Miloše Zemana k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Ke kritice se vyjádřil na svém Instagramu.

„Abych to vysvětlil, musíme se nejdřív vrátit o 34 let zpátky. Máme květen 1985 a na mistrovství světa do Prahy přijíždí hvězdy NHL i s hráčem číslo 66. Mohli mu říkat, ať do toho komunistického Československa nejezdí, bůhví, co ho tam čeká. On jel, protože hokej miluje a chce reprezentovat.“
(Jaromír Jágr o pražské misi Maria Lemieuxe, 6. května)

Dojemné. My se jen marně snažíme vzpomenout, že by se v roce 1985 v Praze Mario Lemieux fotil s Gustávem Husákem nebo mu sliboval, že se na některé příští sportovní akci stane tváří režimu.


Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.


  • Strany zahájily kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Hnutí ANO překvapivě vytáhlo s jediným bodem programu, kterým jsou dotace pro Agrofert.

„Z mého pohledu to nejdůležitější, s čím my stále bojujeme, je to, abychom měli podstatně větší vliv a abychom hlavně my rozhodli o tom, na co budou použity peníze, které dostáváme z Evropy.“
(Andrej Babiš po jednání s Donaldem Tuskem, Blesk Zprávy, 8. května)

V pořádku, my jen připomeneme, že heslo „dotace si chceme rozdělovat sami“ tady už jednou bylo. Prosadili si ho před časem pod vlivem regionálních kmotrů na úkor ministerstva pro místní rozvoj sociálnědemokratičtí hejtmani a to, co z toho vzniklo, se jmenuje kauzy ROP. Dodnes plní spisy protimafiánské a protikorupční policie, toto je jen pokus o totéž na národní úrovni.

  • Velkým předvolebním tahákem je rovněž téma dvojí kvality potravin, což je heslo, které Babiš pro změnu odcizil ČSSD. A ani se tím příliš netají.

„Na programech není moc co vymýšlet.“
(Andrej Babiš, Aktuálně.cz, 6. května)

Prostě nám tu kvalitu Babiš vybojuje, ať už chceme, nebo ne. Má to samozřejmě háček, přesněji řečeno dva. Prvním je fakt, že firmy ze svěřenského fondu předsedy vlády občas mívají samy tak trochu problém s kvalitou dodávaných výrobků.

„Pro nás je důležité, že špekáčky vyhověly normám. Každý výrobek má svého zákazníka. Jsou výrobky drahé, ale pak i pro ty, kteří dávají přednost nižší ceně.“
(mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka komentuje nízkou kvalitu špekáčků pro Globus, Seznam Zprávy, 23. července 2018)

„My jsme skutečně popelnice Evropy.“
(Andrej Babiš, květen 2018)

  • Druhý háček je, jak už to s výroky předsedy vlády bývá, v lehké záměně pojmů pravda a lež.

„Není přece možné, aby si naše děti mohly koupit jenom čokoládu Milka, která má podstatně větší obsah tuku a cukru. Proč si naše děti nemohou koupit v našich řetězcích originál Milka čokoládu?“
(Andrej Babiš chce lepší Milku, ČTK, 2. května)

Inzerát společnosti Mondeléz v Lidových novinách.

„Čokoláda Milka prodávaná v České republice je úplně stejná jako čokoláda prodávaná v Německu nebo Rakousku.“
(mluvčí výrobce Milky Gabriela Bechynská, ČTK, 2. května)

Stručný závěr zní, že si hnutí ANO kampaň nějakými fakty kazit nenechá. Tahleta fakta stejně jenom každého otravují.

  • Stalo se hezkým zvykem, že nám zviřátko na závěr obstará Tomio Okamura. Ani dnes tomu nebude jinak.

„Jdu na to.“ Tomio Okamura, 8. května 2019

 

„Jdu na to.“ Tomio Okamura, 18. prosince 2016

Prostým srovnáním obrázků nám vychází jediný možný příběh. „A pak se nebe otevřelo a mocný bůh zvolal velikým hlasem: A ty teď zkameníš a budeš po tři roky zkamenělej, dokud se Okamuro nenaučíš chovat. A tak se stalo.“

Tak klidnou mysl, stále platí, že vždycky na tom někdo může být hůř než vy.

Follow @malecak

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

2 komentáře

  1. Jan František napsal:

    K té dehonestaci Jágra. Když včera zabraly kamery Jágra na Bratislavském stadionu následoval mnohaminutový aplaus a skandování. Tolik prostoru, času a peněz investují „seriozní“ média do nenávistných a špinících kampaní – a nic. (Na Nohavicu je taky stále vyprodáno). Musí to být pro tyto jediné správné s jediným správným názorem a to správnou nenávistí ( jinak HATE FREE , ale dvojím metrem) velmi frustrující. Je mi těchto novinářů moc líto… (nezbývá jim, než volat po omezení svobody slova). Jinak Čínský prezident jel ve Velké Británii královským kočárem a nikde neposkakovali s nenávistným výrazem lidé s tibetskými vlajkami. Ve Francii, USA , ale i jinde podobně. Merklová se s  Čínským prezidentem viděla min. sedmkrát – Mayová, Macron a jiní (ti správní politikové) jakbysmet mnohokrát. Ostatně média ( ta správná – na té správné straně) zamlčují současné výpovědi Dalajlámy, který prohlásil, že již nelze chtít samostatnost Tibetu. Ostatně je také zamlčováno, že Dalajláma prohlásil , že Rusko je nositelem duchovních hodnot, na rozdíl od některých západních zemí. …. Zkrátka – když se něco nehodí do krámu, pak ti co mají plná ústa svobody a demokracie zcela antipluralitně selektují realitu a měří dvojím metrem. Já vím – Liberální Demokracii si rozvracet nenecháme.

  2. Oskar (hanák z hané) napsal:

    Jágra zrovna nemiluju, ale to, že je asi dusud nejúspěšnějším a nejznámějším českým hokejistou netřeba pochybovat. Že miluje hokej, kterým se živí, ale jinak je to jen obyčejný člověk (i když s neobyčejnými hokejovými schopnostmi), také není pochyb a tak mně připadá l a c i n é se do něho strefovat, jen proto, že jel do země s 1,5 miliardou obyvatel propagovat to, co má rád a co umí a nechal se tam vyfotografovat s prezidentem té 1,5 miliardy Číňanů. Nedivím se ani čískému prezidentovi, těch co by se s Jágrem rádi vyfotografovali, by se našlo jistě více než hodně.
    Zmíněný Mario Lemieux jel do Prahy hrát na Mistrovství světa 1985 a nnikoliv jako doprovod kanadského premiéra (či guvernéra), propagovat hokej v ČSR. Tady už se hrál hokej na úrovni mistrů světa. Na rozdíl od dnešní Číny.
    Jinak je článek, jako obvykle, silně převyšující běžnou produkci českých novinářů. Velký dík za to.

    Jen ještě poznámka k  „Na programech není moc co vymýšlet.“ – (Andrej Babiš, Aktuálně.cz, 6. května) :
    Bylo by co vymýšlet,
    přečetl jsem si na jednom webu, možná ne úplně konkurenčním, cosi o „přetečeném poháru“, nejspíš poháru trpělivosti.
    Je tam cosi o : „Exekuce trápí i české důchodce. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jsou spolu s nedostatkovým a drahým bydlením největším „průšvihem“ v sociální oblasti.“ Mne zaujaly ty byty.
    U nás v domě, máme něco přes 20 bytů v osobním vlastnictví a z nich je šest trvale neobydlených, prostě vlastníci platí úhradu za byt, ale bydlí bůhví kde.
    V jednom z komentářů k onomu článku o tom „přetečeném poháru“ jsou uvedeny údaje k bytové výstavbě s provázaností na počet obyvatel ČR.
    Nebudu to přepisovat, ale jak jsem si zkontroloval v uvedeném odkazu – Zdroj : ČSÚ (Český statistický úřad),
    Česká republika od roku 1989 v číslech – aktualizováno 11.12.2018), v ČR zmizelo od roku 1989 do konce roku 2017, celkem 682.013 nových bytů respektive, vezme-li se do úvahy oficiálně odhadovaný počet cca 100.000 bezdomovců pak zmizelo těch bytů o sto tisíc více a to za předpokladu, že do každého z těch 853.013 nových, od roku 1989 do konce roku 2017 postavených bytů se nastěhoval vždy jen jeden člověk. Přibylo nás totiž, za tu dobu – 1899 -2017, jen 171.000 nových obyvatel (včetně cizinců). Je to neuvěřitelné ale skutečné. Pokud ovšem Český statistický úřad, nevydal jedno velké fake news, prostě pokud totálně nezfalšoval to – Česká republika od roku 1989 v číslech – aktualizováno 11.12.2018.
    Ještě jednou : Postaveno 1989 až 2017 včetně ………………………………….. 853.013 bytů (nových)
    Počet obyvatel na území ČR v roce 1989 -10,362.000 (včetně cizinců)
    Počet obyvatel na území ČR v roce 2017 -10,533.000 (včetně cizinců)
    Rozdíl + 171.000 obyvatel
    výpočet , při obsazení 1 bytu 1 obyvatelem : 853.013 – 171.000 = 682.013 zmizelých bytů.
    Proč zmizelých? Protože politici i novonáři mluví pořád dokola o „nedostatkovém“ bydlení.
    Tedy byty nejsou, protože zmizely.
    Babiš onehdy v Ústí n. L. sliboval miliony na stavbu obecních bytů, za účelem vyřešení jejich nedostatku a pokud si dobře pamatuji ten šot ze zpráv, tak primátor mu řekl, že bytů mají dost, ale z části nepatří městu a peníze potřebují spíše na jejich koupi a revitalizaci. Prodali je zřejmě minulí, či předminulí zastupitelé, prostě předchůdci.
    Je zajímavé, že novináři stále píší o nedostatku bytů, zejména v městech, ale nikde jsem si dosud nepřečetl nic o tom, že zmizelo za 29 let tolik nově postavených bytů, jak napovídají údaje ČSÚ, ani úvahu o tom, kam se mohly ty byty ztratit.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama