Skleníky polské firmy Citronex poblíž elektrárny Turów.
Ota Bartovský / MFDNES + LN / Profimedia,

Z tmy je politické téma. Má vliv na zdraví lidí i stav životního prostředí

Napsal/a Robert Břešťan 1. srpna 2020

Když v září 2016 zprovoznila polská firma Citronex u města Bogatynia, v těsné blízkosti elektrárny Turów, moderní desetihektarový skleník pro pěstování rajčat, okurek a paprik, nikdo v širokém okolí to nemohl přehlédnout. Svit reflektorů se v noci odrážel daleko do kraje. Natolik, že narušoval i Jizerskou oblast tmavé oblohy. Kromě toho rušil i spánek lidem a přilákal pozornost k tomu, jak důležitá je tma nejen pro člověka, ale pro celou přírodu.

Před necelými čtyřmi lety problém při oficiální návštěvě Varšavy řešil se svým polským protějškem český ministr životního prostředí Richard Brabec. Poláci poté začali používat zatemnění a vše se zdálo být vyřešeno.

„Tahle kauza tématu dokonce pomohla. Bylo to tak konfliktní a vadilo to opravdu všem, že to vyvolalo velkou pozornost, byl to největší středoevropský příklad světelného znečištění,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd, dlouhodobý propagátor myšlenky řešit světelné znečištění koncepčně a trvale.


Text v rozšířené verzi vyšel na HlídacíPes.org již letos v květnu. Publikujeme jej znovu v rámci letní rekapitulace. 


Koncem loňského roku se ale problém z Polska vrátil. Na zářící velkopěstírnu zeleniny, investici v hodnotě zhruba 300 milionů eur, si opakovaně stěžovali lidé na Liberecku, ve Frýdlantském výběžku.

„Skleníky v Polsku – to je nekonečný příběh. Zapomínají to poměrně často zakrývat, nechápu proč. Jsem v tom hodně angažován, chodí nám stížnosti od lidí z té oblasti. Pokud vím, ministerstvo životního prostředí se to snaží opakovaně řešit,“ říká Pavel Suchan.

Česko to potvrzuje. „S polskou stranou to řešíme. Na skleníky bylo sice nainstalováno stínící zařízení, které ale není vždy použito. Polskou stranu jsme opakovaně vyzvali k vyřešení situace. Bohužel se incidenty čas od času opakují,“ zdůrazňuje za ministerstvo životního prostředí mluvčí Dominika Pospíšilová.

„Na základě jednání mezi polským a českým ministrem životního prostředí firma vypíná noční svícení v období zhruba od poloviny května do poloviny října. Směrem na českou stranu také instalovala zastínění. Ale faktem je, že problémy stále trvají,“ říká polský novinář Piotr Wójcik.

V Polsku podle něj obecně téma světelného znečištění ve společnosti příliš nerezonuje.

To potvrzuje i přední polský expert na problematiku světelného znečištění Andrzej Kotarba z vesmírného výzkumu polské Akademie věd:

„Většina populace tu vůbec netuší, že problém jménem světelné znečištění vůbec existuje. Mluví o tom astronomové, postupně si dopadu nadměrného nočního osvětlení na biosféru začínají všímat i ochránci životního prostředí a pomalu se připojuje i medicína s tím, jak přibývá informací o zdravotních problémech spojených s nadměrným množstvím světla v nočních hodinách.“

Když vám lampa svítí do oken

Zabývat se problematikou „světla ve tmě“ může znít jako banalita, ale není. „Lidé noční osvětlení vnímají stále hlavně jako výdobytek civilizace. Nevědí o tom, že neadekvátní světlo vážně ohrožuje životní prostředí a má vliv i na lidské zdraví,“ upozorňuje Kotarba.

Příliš mnoho světla, tím spíše pokud je v takzvaném teplém spektru, v noci škodí rostlinám, živočichům i lidem. Projevuje se to i tím, že z okolí zářících měst zcela zmizely některé druhy hmyzu, například světlušky. Pokud je světlo v jejich okolí nesrovnatelně silnější, nedokáží se „potkat“ a z oblasti mizí.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Český propagátor zdravého svícení, člen České společnosti pro osvětlování, Hynek Medřický negativní dopady „špatného nočního světla“ ilustruje na sérii fotografií stromů, na něž dlouhodobě svítí reflektory (například u trvale osvětlených památek): i v zimě, kdy listí normálně opadá, na stromě zůstává zelené listí. Míza tedy zůstává ve větvích, zmrzne a strom popraská.

„Kromě toho, že každý ví, jak je nepříjemné, když mu třeba světlo lampy svítí do oken, ruší tohle světlo i noční živočichy, láká hmyz, který přirozeně létá za nejsilnějším zdrojem světla. Nepřekvapuje mne, že v Evropě ubylo 75 % hmyzu. Obvykle se má za to, že jim ubývá přirozené prostředí, ale jsem přesvědčen, že to má co do činění právě s nočním světlem,“ říká Medřický.

Zkoumá se i vliv takzvaného modrého světla na člověka. Podle českého Ministerstva životního prostředí již „stovky vědeckých studií prokázaly“, že opakované narušování spánku světlem výrazně zvyšuje riziko vzniku civilizačních chorob, psychických onemocnění, deprese, má vliv na poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci i různé druhy rakoviny.

Ministerstvo si zadalo i vlastní výzkumný projekt na zjišťování vlivu světla v ČR na české biotopy a ekosystémy, problematice světelného znečištění by se měl z podnětu ministerstva věnovat i Národní ústav pro duševní zdraví.

„Analyzujeme zahraniční přístupy k této otázce, připravujeme mezinárodní odborný webinář na téma světelného znečištění při českém předsednictví V4. Pracujeme i na změnách osvětlovacích norem,“ doplňuje Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.

Na lidi v noci negativně působí zejména záření z monitorů počítačů a mobilních telefonů. „Pamětníci“ si vybaví, že staré mobilní telefony měly dříve jen zelený displej, bílé světlo (se silným modrým spektrem) v nich neexistovalo. Až později přišel objev modrých LED diod, které se běžně začaly používat právě v počítačové a mobilní technice. V roce 2014 byla mimochodem za objev modrých LED diod udělena Nobelova cena.

Teď je už bílé světlo standardem, ale řada uživatelů sama cítí, jak je toto světlo večer pro oči nepříjemné. Výrobci technologií proto do svých zařízení běžně instalují filtry, které v nočních hodinách zvýrazní červenou složku světla na úkor problematické modré. Například společnost Apple od roku 2016 do všech svých zařízení instaluje noční mód Night Shift.

„Pro zdravý život potřebujeme co největší rozdíl mezi denním osvětlením nebo osluněním a co největší noční tmou,“ konstatuje Pavel Suchan. Jde nejen o zdraví ale i o peníze. Podle odhadů se v Česku ročně zbytečně prosvítí elektřina až v ceně dvou miliard korun.

Rušení nočního klidu i tmy

V České republice sice žádné zákonné regulace omezující světelné znečištění zatím nejsou, i tak jsme v této oblasti poměrně napřed.

Už od roku 2017 existuje meziresortní komise k problematice světelného znečištění, v níž sedí zástupci Ministerstva životního prostředí, ale i Svaz měst a obcí ČR, Svaz průmyslu, a Česká astronomická společnost. Vládě zatím předložila dvě zprávy.

„Cílem regulace světelného znečištění není snaha přestat svítit. Cílem je nesvítit zbytečně, nebezpečně a škodlivě,“ čteme ve zprávách komise. To se má odrazit i v některých nových zákonech. V připravovaném stavebním zákoně má být i paragraf, který má zamezit světelnému znečištění, respektive špatnému nasvícení novostaveb, ale například i silnic. „Jsou kolem toho ale tahanice, kličky, boj o slovíčka,“ říká Pavel Suchan, který je i členem meziresortní komise.

O tom, jak by se mělo „ohleduplně svítit“ v obcích, vydalo Ministerstvo životního prostředí spolu se Svazem měst a obcí „osvětlovací příručku“, kterou dostalo všech zhruba šest tisíc obcí v ČR.

Paragraf o světelném znečištění se podařilo vpašovat už v roce 2002 do zákona o ochraně ovzduší. Díky tomu mohou obce závaznou vyhláškou regulovat promítání světelných reklam a jiných efektů na oblohu.

Podle Ministerstva vnitra se podobně, jako se dá postihovat rušení nočním hlukem mezi 22.00 – 6.00, dá postihovat i rušení nepřiměřeným světlem. Vyhlášku tohoto typu ale zatím v Česku přijalo jen několik málo obcí.

Vloni například ministerstva průmyslu a životního prostředí vyhlásila společně program s dotací 120 milionů korun pro obce na rekonstrukce veřejného osvětlení na „moderní, energeticky úsporné a hlavně zdravější veřejné osvětlení“. To je takové, které „svítí pouze do dolního poloprostoru, má omezený podíl modré složky světla s teplotou chromatičnosti do 2700 kelvinů“.

Přihlásilo se více než 150 obcí a menších měst. „Problém světelného znečištění se týká mnoha obcí po celé České republice. Světelný smog se negativně projevuje na zdraví lidí, ale i zvířat, protože narušuje biologické rytmy v nočních hodinách. Dalším problémem je pak energetická neefektivita takového osvětlení a tím pádem i vyšší výdaje na jeho provoz,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Svítit jako v Rokycanech

Podle Pavla Suchana ale nemá smysl řešit problematiku světelného znečištění obec od obce, a je třeba věc řešit na úrovni státu. „Světlo se šíří ovzduším na desítky kilometrů daleko a i když jedna obec může svítit ukázkově, odjinud k ní světlo snadno doletí,“ říká Pavel Suchan s tím, že téma se týká řady oborů: medicíny, biologie, architektury, dopravy, kultury… Svůj vliv má třeba osvětlení billboardů a reklam, pouliční lampy, silnice či osvícení kulturních památek.

„Na Ministerstvu kultury se bude připravovat metodika pro šetrné osvětlení památek. Ministerstvo zdravotnictví bude dále pracovat na osvětě o škodlivosti nočního modrého světla na lidský organismus. Vzhledem k aktuální situaci může ale dojít ke zpoždění jejich úkolu,“ říká mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová.

Příkladem správného přístupu u osvětlení památek je podle expertů italská Lombardie. Tam platí nařízení, že u osvětlení památek nesmí světlo památku přesahovat a svítit směrem ven, vzhůru.

A třeba ve Francii platí od ledna 2020 vyhláška, podle níž se zdroje světla ve městech mají v rámci nočního klidu, pokud je to možné, ztlumit či zcela vypnout.

V Česku může být příkladem město Rokycany. To si pro své ulice pořídilo řádově desítky moderních led světel PC Amber s minimální složkou modrého světla. „V Rokycanech je hvězdárna a její pracovníci sedí i v zastupitelstvu města. Když se před časem řešilo, že se má vyměňovat veřejné osvětlení o síle 4000 kelvinů, sami věděli, že je to z hlediska světelného znečištění příliš a požadovali něco šetrnějšího i zdravějšího,“ říká Hynek Medřický, člen České společnosti pro osvětlování.

Ten si nechal patentovat speciální žárovku, která umí přepínat mezi různými druhy světla a měnit tak světelné spektrum.

„Červená v noci nevadí, modrá ano. Nejen lidem, ale i hmyzu, zvířatům… V poledne je modré, zelené a červené spektrum světla vyrovnané. Se západem slunce ale modrá a zelená barva skoro mizí a převládá červená. Proto se nám také slunce zdá oranžové, když zapadá,“ vysvětluje.

Hormon dobrého spánku

Opravdová „tma tmoucí“ je dnes ve vyspělých zemích světa vzácnost. Ale najít se stále ještě dá. Největší tma v České republice byla naměřena před 11 lety v obci Žerovník severně od Plzně. Právě zde je jedna ze tří uznaných oblastí tmavé oblohy v Česku.

Manětínská oblast je unikátní, ta jizerská je už poněkud poničená, pak je beskydská. I ty jsou významné, ale manětínská je skvělá tím, že sem lze chodit volně, zatímco ty další jsou v chráněných oblastech s omezeným přístupem,“ vysvětluje předseda občanského sdružení Aktivity PRO Vladislav Houda, který se tématu světelného znečištění dlouhodobě věnuje. 

Ta „nejtemnější česká tma“ se podařila naměřit za ideálních atmosférických podmínek v dubnu 2009, podle expertů šlo o hodnotu typickou spíše pro odlehlé vysokohorské nebo pouštní oblasti.

Američtí astronomové se o světelném znečištění začali zmiňovat poprvé v 60. letech minulého století, když začali pozorovat, že jim „mizí“ hvězdy z oblohy. Širší téma se z toho stalo až o desítky let později. Pohled na hvězdnou oblohu dokonce v roce 2003 vyhlásilo UNESCO za součást světového dědictví a za právo budoucích generací.

O nebezpečnosti modré složky světla pro člověka se začalo mluvit zhruba tou dobou. To, že lidské oko obsahuje na světlo citlivé buňky – tyčinky a čípky – se učí už děti na základní škole. V roce 2002 ale vědci objevili, že součástí sítnice jsou i do té doby neznámé gangliové buňky citlivé na modré spektrum světla.

Ještě o něco mladšího data je popsání vazby světla, tmy, spánku a hladiny důležitých hormonů v lidském těle, a tedy i vlivu na lidské zdraví.

Vědecké práce prokazují, že modré světlo ovlivňuje tvorbu melatoninu – takzvaného hormonu spánku. Ten si tělo vyrábí především za tmy a je označován za nejsilnější antioxidant v lidském těle. Je proto spojován s prevencí vzniku nádorového onemocnění.

Od posledního modrého fotonu, tedy od vypnutí počítače, televize, či ostře bílé žárovky, trvá zhruba hodinu a půl než v těle při spánku a ve tmě začíná vznikat melatonin. I relativně malé množství světla dokáže však jeho tvorbu snížit, či dokonce zastavit.

„Pokud jde o světlo, kterým si svítíte doma, poučka je jednoduchá: čím je barva světla teplejší, tím méně je nezdravá. Chápu, že nechodíme kupovat žárovku se spektrometrem. Ale na krabičce je údaj v kelvinech. Vysoké hodnoty znamenají velký podíl modré. Limitem je 2700 kelvinů, ale prosazuje se spíše 1700 kelvinů, aby tam v noci modrá složka skoro nebyla,“ radí Pavel Suchan.


Text původně vyšel jako součást přeshraničního projektu „Off the beaten track“ s podporou International Visegrad fundNa vzniku tohoto textu spolupracoval polský novinář Piotr Wójcik

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

1 komentář

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Tma? Blbost, zisk je důležitý , bez toho nemohou majitelé hmotných statků a financí, vůbec žít. Kvůli jejich ziskům jsme přece bojovali za jejich svobodu, ty zisky mít, přes dlouhých 40 let!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *