Když v roce 2019 začali vládní politici nahlas uvažovat o možnosti zavedení zvláštní korporátní daně pro banky, přišly největší tuzemské finanční domy s jiným nápadem: dobrovolně vloží do speciálně zřízeného Národního rozvojového fondu v součtu sedm miliard korun ze svých zisků coby extra příspěvek pro budoucí prosperitu Česka. Debaty o korporátní dani poté utichly. Fond letos sice oficiálně vznikl, zatím ale nemá konkrétní projekty, a tak ani peníze od bank.

Dohodu o vzniku fondu v září 2019 podepsali zástupci vlády a čtyř největších tuzemských bank, ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. V součtu slibovaly příspěvek ve výši sedmi miliard korun, přičemž podíly měly reflektovat velikost zúčastněných bank.

Investiční projekty ale zatím nejsou, a tak i banky přislíbené peníze zatím drží na svých účtech.

Peníze? Až budou projekty

„Součástí naší společenské role je podporovat investiční aktivitu státu, a spoluvytvářet tak dlouhodobou prosperitu domácí ekonomiky i celé ČR,“ řekl v roce 2019 k tehdy navrženému fondu generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Nyní v Komerční bance na dotazy HlídacíPes.org k angažmá ve fondu ani přes urgenci nikdo nereagoval. A otázky nechalo bez odpovědi i tiskové oddělení UniCredit Bank.

Podle mluvčího ČSOB Patrika Madleho ale již fond „s budoucími investory konzultuje výběr vhodných konkrétních projektů s cílem realizovat první záměry ještě v letošním roce“.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Na těchto konzultacích se podílíme a aktivity fondu podporujeme. Primárně jde o projekty z oblasti dopravní infrastruktury nebo municipalit, jednotlivé projekty ovšem jako investoři nyní nemůžeme komentovat,“ říká Madle. Doplňující dotazy týkající se financí a podílu ČSOB také komentovat nechtěl.

Otevřenější byla Česká spořitelna; připustila, že žádné peníze do fondu ještě neodešly. Jak říká mluvčí Filip Hrubý, má to přirozený důvod:

„Vzhledem k tomu, že fond získal na přelomu roku bankovní licenci a v dubnu došlo také k personální finalizaci jeho představenstva, předpokládáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k předložení prvních projektů a není vyloučené, že do některých z nich již budeme investovat. Jde o investiční fond, takže to nejde ani jinak, než investovat až do konkrétních projektů,“ konstatuje.

„Míra a frekvence našich investic do Národního rozvojového fondu bude z podstatné míry záviset na počtu a kvalitě předložených projektů,“ dodává Hrubý.

Peníze, konkrétně dva miliony korun do základního kapitálu, do Fondu národního rozvoje vložil zatím jen stát, respektive jím zřízená Českomoravská záruční a rozvojová banka, která je zakladatelem fondu a jediným akcionářem.

„Banky vloží investice do fondu v okamžiku, kdy budou připraveny k profinancování první projekty, na čemž aktivně pracujeme,“ říká mluvčí Českomoravské záruční a rozvojové banky Marie Lafantová.

Zda se ale vůbec nějaké projekty podaří předložit a schválit alespoň před podzimními parlamentními volbami, není jisté. Jakkoli už v září 2019 vláda slibovala, že spolu s bankami ještě v době čekání na schválení licence připraví několik pilotních projektů, na první návrhy se stále čeká.

Zvažujeme zásadní investice

„Již během tohoto roku zvažuje NRF konkrétní a zásadní investice v oblasti dopravní infrastruktury a financování projektu v oblasti kultury a sportu. Na přípravě potenciálních projektů se podílí spolu s mnoha dalšími entitami, a proto nemůže v tuto chvíli sdělovat žádné jiné podrobnosti,“ říká mluvčí Marie Lafantová.

Plány před dvěma lety vypadaly mnohem slibněji. Podle ankety, kterou mezi největšími bankami v roce 2019 udělala agentura ČTK, samy banky s miliardovými investicemi počítaly; stejně jako s tím, že „vložené miliardy korun mohou být znásobeny formou konkrétních investičních projektů v hodnotě desítek až stovek miliard korun“.

Mělo jít hlavně o investice do nájemního a sociálního bydlení, vzdělávání a dopravní a sociální infrastruktury. Premiér Andrej Babiš tehdy oznámil, že „do fondu by příští rok (tedy v roce 2020, pozn. red.) při jeho vzniku mohly čtyři největší banky odvést asi šest miliard korun“, nakonec se představa o prvotní sumě ustálila na výše zmíněných sedmi miliardách.

To, že banky fond nakonec podpoří celou touto slibovanou sumou, ale zaručeno není. Důvodem může být i to, že bankám a spořitelnám v Česku vlivem covidové krize v letošním prvním čtvrtletí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 3,74 miliardy Kč (na 10,8 miliardy).

Zdržel se už samotný vznik fondu. Počítalo se s tím, že fond by mohl začít fungovat už od poloviny roku 2020, licenci ČNB ale dostal až v listopadu a oficiálně byl zřízen letos v únoru.

Investorům otevřeno

Fond má být nezávisle spravovaný a definuje se jako „správce investic soukromých institucionálních investorů se zaměřením na veřejný sektor“.

Původní představa byla, že by se k fondu měly dobrovolně připojit i další banky a hlavně velké společnosti „z oblasti energetiky, pojišťovnictví, penzijních společností, automobilového průmyslu apod“. O tom, že by se do fondu chystal nad rámec čtveřice největších bank zapojit někdo další, zatím není nic známo.

„Čtyři banky a jakýkoliv jiný investor budou investovat do příslušných podfondů, které budou vznikat v souvislosti s připravovanými projekty, další prostředky s ohledem na jejich investiční strategii. Zapojení investorů do příslušných podfondů je na fázi dobrovolnosti,“ říká mluvčí Českomoravské záruční a rozvojové banky Marie Lafantová.