Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Vyšetřovatel Štrougala a spol.: Jen to, že znali situaci na hranicích, jako vina nestačí

Vyšetřování střelby na hranicích totalitního Československa v posledních dvou letech výrazně zbrzdila pandemie covidu, připouští vrchní státní zástupce z bavorského Weidenu Christian Härtl. Němečtí vyšetřovatelé hledají viníky zabíjení na železné oponě už několik let ve společném týmu s českými kolegy. Záleží přitom doslova na každém měsíci. Obviněným bývalým komunistickým funkcionářům Lubomíru Štrougalovi a Vratislavu Vajnarovi je nyní 97, respektive 91 let.

Christian Härtl vede německou větev vyšetřování střelby na hranicích někdejší ČSSR už pátým rokem. Teď vrchní státní zástupce z bavorského Weidenu jasně říká: Vše, co se dalo vyšetřit v Německu, jsme vyšetřili a při dalším postupu jsme odkázáni na českou stranu.

„Nesmíte si to představovat tak, že vyšetřovatelé z obou zemí sedí v jedné kanceláři a pracují na stejném případu. Je to spíš dohoda o vzájemné právní pomoci, protože důkazní materiály mohou být touto cestou poskytovány napřímo bez nutnosti dalších žádostí,“ popisuje Härtl pro HlídacíPes.org fungování společného česko-německého vyšetřovacího týmu. Ten funguje od roku 2019 a jeho činnost byla prodloužena až do roku 2023.

Německo se o střelbu československých pohraničníků zajímá proto, že po zásahu na hranicích zemřela nebo byla s trvalými následky zraněna i řada německých občanů. Vyšetřovat se zločiny na železné oponě začaly společně v Česku i Německu poté, co v letech 2016 a 2017 podala v obou státech trestní oznámení Platforma evropské paměti a svědomí.

Jen vědět nestačí

Na seznamu obviněných mají němečtí vyšetřovatelé jak někdejší komunistické špičky totalitní ČSSR jako bývalého premiéra Lubomíra Štrougala, ministra vnitra Vratislava Vajnara či dnes již zesnulého Miloše Jakeše, tak i řadové vojáky.

„Jen to, že věděli o situaci na hranicích, jako podíl na činu samo o sobě nestačí,“ říká státní zástupce Härtl. „Důležité je především, jaké znalosti měla ta která osoba o konkrétních krocích a na jakých rozhodnutích se podílela,“ dodává.

Naráží na to, že loni v létě česká policie, respektive Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), zastavila prověřování 17 bývalých členů předsednictva ÚV KSČ. Podle ÚDV nespáchali zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby. U části bývalých komunistických funkcionářů policie své rozhodnutí zdůvodnila tím, že dotyční nebyli přítomni na schůzích, kde se mluvilo o zákrocích Pohraniční stráže.

Za zmínku stojí i fakt, že mezi prověřovanými byl i bývalý komunistický československý prezident Ludvík Svoboda. Ten přitom zemřel už v roce 1979. V Německu proto v současném vyšetřování střelby do nevinných lidí na hranicích během komunismu vůbec nefiguroval.

„V Německu vyšetřování již nežijících osob z principu nevedeme. Pokud obviněný zemře v průběhu řízení, je vyšetřování zastaveno. Ani v našem řízení (vyšetřování střelby na hranicích, pozn. red.) proto nevyšetřujeme zemřelé,“ konstatuje vrchní státní zástupce z Weidenu.

Někdo se na ty mrtvé ptal…

Kam tedy za víc než čtyři roky vyšetřování v Německu pokročilo? Podle Christiana Härtla jeho lidé „vyčerpali všechny možnosti vyšetřování proveditelné na území Německa“. Spolupráci s českými vyšetřovateli si obecně pochvaluje. „Čeští kolegové nás pravidelně, i v nedávné době, zásobují obsáhlými materiály.“

Dodává nicméně, že po vyčerpání vyšetřovacích možností na území Německa jsou němečtí vyšetřovatelé na podporu z Česka odkázáni. „Většina důkazních materiálů se nachází v Česku a nikdo z obviněných nemá v Německu bydliště,“ říká Härtl.

Díky mezinárodnímu vyšetřovacímu týmu mohou Němci nahlížet do klíčových českých dokumentů, například v Archivu bezpečnostních složek. Žádost o zpřístupnění písemností v takovém případě podává česká policie a dokumenty pak zprostředkuje německým kolegům.

Archiv bezpečnostních složek s odvoláním na znění zákona nesděluje, kdo u něj žádá o poskytnutí informací a o jaké dokumenty měl žadatel zájem. HlídacíPes.org proto zaslal archivu alespoň obecný dotaz, zda v poslední době eviduje žádost týkající se pěti konkrétních jmen, která jsou součástí jen německého trestního oznámení, a lze proto čekat, že o ně budou mít zájem právě němečtí vyšetřovatelé.

Šlo o pět osob, které zemřely po zásahu československých pohraničníků přímo na hranicích nebo krátce poté – Johanna Dicka, Richarda Schlenze, Kurta Hoffmeistera, Hartmuta Tautze a Gerharda Schmidta. Archiv potvrdil, že dokumenty k těmto osobám v minulých letech opravdu poskytl.

„Informace o archiváliích k většině z vámi uvedených osob si v roce 2019 vyžádala instituce, která se zabývá vyšetřováním kauz z doby komunistického režimu,“ říká ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

„Dále o ně v loňském roce projevil zájem jeden neúřední badatel, u něhož ovšem skutečnou motivaci, tj. zda jej k tomu vede vlastní badatelský zájem, nebo zda pracuje na zakázku, nelze s jistotou prokázat, stejně jako nelze prokázat pravdivost informací, týkajících se účelu nahlížení, které vyplňuje v badatelském listě,“ doplňuje.

Čas rychle běží

„Nemáme žádnou nezodpovězenou žádost směrem k českým kolegům,“ dodává německý vrchní státní zástupce Christian Härtl. Na řadě je teď podle něj vyhodnocení dokumentů a informací poskytnutých „především z Česka, ale také ze Slovenska, případně provedení dalších vyšetřovacích úkonů v obou těchto zemích.

V září 2020 obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 rozhodlo o zastavení stíhání Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Verdikt pak loni v květnu potvrdilo i Městské státní zastupitelství. Opíralo se při tom o posudek znalců, podle nichž Štrougal ani Vajnar kvůli duševní chorobě nechápou smysl trestního řízení.

V prosinci však Ústavní soud rozhodnutí zrušil, a Městské státní zastupitelství se případem musí znovu zabývat. Soud věc přezkoumával na základě podnětu skupiny lidí z Německa, mezi nimiž byli jak zranění z hranic, tak pozůstalí po obětech komunistických pohraničníků.

Podle soudu nebyli znalci posuzující duševní stav Štrougala s Vajnarem nestranní a z jejich závěrů nelze vycházet. Nařídil proto vypracovat nové posudky, hotové mají být do konce března.

Stejně cestou hodlá jít státní zastupitelství i v případě bývalého tajemníka ÚV KSČ Jana Fojtíka, kterého policie rovněž stíhá kvůli zabíjení nevinných civilistů na hranicích komunistického Československa.

„Budeme v jeho věci postupovat úplně stejně jako u ostatních dříve obviněných funkcionářů KSČ Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, tedy že necháme vyhotovit další znalecký posudek,“ avizoval po loňském rozhodnutí Ústavního soudu pro deník Právo šéf žalobců z Prahy 1 Jan Lelek.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

7 komentářů

  1. Petr Adámek napsal:

    Nejsem přítelem minulého režimu, ale jestliže si stát stanoví, že jej lze opustit pouze určitým způsobem na určených místech, proti nelegálnímu odchodu ze země osadí hranice ozbrojenou stráží, tabulkami a ostnatým drátem, učiní všechna opatření, aby o této skutečnosti veřejnost věděla, a přechod hranic maximálně stíží, takže každý, kdo takto hranice překračuje, si je vědom, že riskuje život, pak odmítám klasifikovat střelbu na hranicích jako vraždu. A obzvláště odmítám klást střelbu, a tedy mrtvé, za vinu jednomu nebo dvěma lidem.

    • petrph napsal:

      Nějak tak, ono i dneska, při překročení zelené hranice v rámci Schengenu (mimo vyznačené úseky) riskujete pokutu , když Vás tam chytnou.
      Ale kdyby Vám tam ustřelili kebuli (i to se může stát, když začnete utíkat), tak se to nějak vyšetřovat bude. Ale silně pochybuju, že by to vyšetřování vedlo až k členům vlády, jestli oni dali či nedali nějaké pokyny pro střežení hranice, jak si to asi dneska malují němečt´í vyšetřovatelé.
      JInak se dá jistě správně připomínat že tam tenkráte ten ostnatej drát být neměl, ani že tam neměli být nadržení péesáci vycvičení v likvidaci nepřátelskej agentů, ale to už je spíš otázka pro historiky a ne pro právníky..

  2. Josef Mašek napsal:

    Jen pro doplnění informace….na fotce je druhý z leva komunistický UKRAJINEC LEONID BREŽNĚV vrchní velitel ozbrojených sil Varšavské smlouvy, který nařídil a velel okupaci pěti armád ČSSR a unesl do Kremlu naše politiky a donutil je k podpisu ponižující okupační smlouvy…pak nechal odstranit Dubčeka a prosadil jako generálního tajemníka ÚV KSČ Slováka Gustáva Husáka, který byl u moci až do roku 1989…a to jsou fakta a skutečnost

    • wenkovan napsal:

      Foto je samozřejmě ilustrační, takže celkem bezvýznamné. Mimo to mám pocit (dohledávat se mi to nechce), že Brežněv byl synem ruských rodičů, kteří se na Ukrajinu přestěhovali. Vytahovat zrovna v této souvislosti národnost není moc přínosné, takový Stalin také nepáchal zločiny proto, že by byl původem Gruzínec, ale protože to byl socialista – bolševik.

  3. Radomír napsal:

    Problémem je, že bývalé politiky lze málokdy dodatečně stíhat, pokud nejde o vyloženě politický zájem, který případně i ohne právo a zaručí, že současně nebudou stíháni politici privilegovaní a před stíháním politicky chránění. Nejde jen o nutnost prokázat jim, že porušili nebo nesplnili svou odpovědnost a platné zákony. Vždyť posledních desetiletích se v Česku čelní politici provinili schvalováním a přímou podporou a diplomatickým a jiným krytím válečných zločinů a hrubých porušení Charty OSN, pokud tyto zločiny páchali spojenci z členských zemí NATO. Jsou čeští politici právně zodpovědní za úmyslné bombardování televizního studia v Bělehradě, když dali souhlas s přelety bombardérů a schválili jako ústavní činitelé útok NATO na Bělehrad a nedistancovali se od záměrných útoků na civilní cíle a nevzali svůj souhlas s bombardováním zpět? A jsou odpovědní a spoluodpovědní čeští premiéři za barbarské válčení Spojených států a dalších v Iráku a Afghánistánu? Jsou odpovědní za případné zločiny českých vojáků, kteří podle informací reportérů MF Dnes lovili Afghánce i bez rozkazu, z vlastního zájmu, v době osobního volna?

    • petrph napsal:

      No, ať to neženeme tak daleko, ono stačí připomenout, že i v  naší polistopadové ČR vojenská policie se samopaly v ruko vtrhla do prostor televize ( 11.března 2011 za vlády ODS, pokud se nepletu), a tenkrát, když to i Ústavní soud odsoudil,
      https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1145572-vojenska-policie-zasahla-v-ct-na-zaklade-protiustavniho-prikazu

      Když už i sama média řvala jako po porážce, tak to odnesl nějakej poskok v té Vojenské policii. Že by za to měl být měl nést politickou zodpovědnost ministr obrany a odstoupit, vláda odmítla, a to že by dokonce měl být trestně stíhán protože dostatečně nezajistil, že vojenská policie se samopaly v rukou do vřp televize vpadnout nesmí, to samozřejmě nikoho vůbec, ani nenapadlo.

      Jinak, ale co se týče války v bývalé Jugoslávii, tak tyhle zločiny vyšetřoval
      mezinárodní soud

  4. jan žurek napsal:

    Stále říkám, že největší zmetci jsou právníci, s takovými soudruhy mělo být zameteno už v roce 1968, kdy podpořili ruského agresora, takže jaké důkazy

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost