Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: elektrárna Počerady. Foto: Karel Pešek/ MAFRA/ Profimedia
,

Vynucená změna české energetiky: deputinizace a decentralizace

ANALÝZA. Česká závislost na Rusku, respektive energiích z Ruska, je vysoká; vyšší, než by mohla být, kdyby se tématem energetické bezpečnosti a diverzifikace vlády v posledních desetiletích vážně zabývaly. Jenže na kdyby se nehraje a teď i Česko, podobně jako celá EU, horečně hledá metody, jak se této závislosti zbavit, či ji aspoň zásadně snížit.

Statisticky vzato tvoří primární energetické zdroje původem z Ruska 37 % celkové veškeré spotřeby v Česku, průměr EU je jen 20 %. Z Ruska se ale do Česka v oblasti energií dováží vše podstatné: jaderné palivo, ropa, plyn i černé uhlí. Nevozí se slunce, vítr a voda, hnědé uhlí, biomasa a nové technologie jako je výroba bioplynu či vodíku. To je také v zásadě odpověď na otázku, co s tím a co dál.

Napovídá i trocha evropské statistiky. Nejnižší ceny elektřiny jsou v Evropě aktuálně ve Skandinávii – díky velkému podílu hydroelektráren a obnovitelných zdrojů. Nejvyšší ceny jsou ve Francii, kde je sice hodně jádra, ale cenu tam udávají plynové elektrárny.

„Odejít od ruského uhlí je jednodušší než od ropy, což je zase jednodušší než od jaderného paliva, a to je jednodušší než od zemního plynu,“ shrnul hierarchii české závislosti na Rusku v nedávném rozhovoru pro Deník bezpečnostní „šerpa“ Tomáš Pojar, poradce premiéra Fialy.

Zároveň je nutné mít na mysli, že pokud jde o ceny energií a dopady na lidi i firmy, to horší teprve přijde. Řada velkých dodavatelů má stále platné kontrakty, kdy nakupovali za nižší ceny, a bolet tedy budou hlavně budoucí faktury. Je nutné mluvit i o energetické chudobě, o těch, kdo do ní spadnou, a jak to řešit. První nápady typu speciálních tarifů už na stole jsou, přibýt musí další.

Uhlí a plyn stále v kurzu 

Do české kritické infrastruktury v energetice a do energetické bezpečnosti se za posledních deset let příliš neinvestovalo. Dohnat to za měsíce ani za krátké roky nejde. Rychlejší a levnější jsou investice do obnovitelných zdrojů, kde se návratnost dramaticky zvýšila – vlivem vyšších cen energií a nižších výrobních nákladů.

Poptávka už je ostatně tlačena zdola. Domácnosti i firmy, včetně velkých výrobních podniků, se doslova vrhly na investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů – tak, že dodavatelské firmy nestíhají. „Zájem o fotovoltaické panely je čtyřikrát vyšší než v loňském roce. Je to zcela logické, lidé hledají způsoby, jak ušetřit,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Zelená energie ovšem nerovná se jen fotovoltaika (která si v Česku nezaslouženě udržuje špatnou pověst způsobenou počátečním solárním dotačním boomem a „barony“, kteří na tom lehce a rychle vydělali). Je tu řada dalších chytrých řešení – vodík, biopaliva, tepelná čerpadla, vše co sníží produkci CO2 a zvýší naši nezávislost na Rusku.

Celou energetiku země ale na obnovitelných zdrojích postavit nelze. Stále jsou nestabilní, nejisté a energie z nich se nedá ve velkém skladovat. Nějaký čas bude nutné akceptovat uhlí. Například polostátní ČEZ už oznámil, že prodlužuje provoz uhelné elektrárny Dětmarovice, kterou přitom plánoval vypnout už příští rok na jaře (otázka ovšem je, jak se obecně k financování „špinavých energetických projektů“ postaví banky).

Doufat je třeba v rozvoj malých modulárních jaderných reaktorů: levnějších a snáze a rychleji postavitelných. Vize, že se u nás postaví – včas a za dohodnuté peníze – velká jaderná elektrárna, vypadá s ohledem na zahraniční zkušenosti jako stále větší chiméra.

Deset tankerů pro Česko

Zatracovat nelze ani plyn, ostatně zdaleka ne každý má na sobě nálepku Made in Russia. Ale protože košile bližší než kabát, je správná snaha vlády si „do foroty“ co nejvíce naplnit zásobníky plynu před příští zimou – i za cenu vyšších nákladů a toho, že ten plyn je zatím pořád hlavně z Ruska.

Do budoucna musí být součástí řešení LNG terminály. Ty využitelné i pro nás jsou či budou v Polsku, Německu, Holandsku a Chorvatsku. Na vládě je, aby dohodla například český podíl na jejich nové výstavbě a zajistila napojení na plynovody směrem k nám. LNG terminály bychom měli stavět, či se na nich podílet, i za cenu, že se to nákladově nevyplatí – zájem bezpečnosti převažuje.

Většina plynu k nám nyní teče z Ruska přes Slovensko. Je nutné posílit přítoky z Německa a navázat se na Polsko. Mimochodem – podle plynárenských odborníků by kapacity z Německa v případě úplného vypnutí plynu z Ruska dokázaly stačit pro potřebu takzvaných chráněných zákazníků, pro průmysl by to ale byl problém.

Za poslední rok cena plynu narostla o stovky procent. Experti se ale shodují, že plynu je na světě dost, problém je však s kapacitou – tedy jak ho sem dostat, odjinud než z Ruska. Jak řekl na nedávné debatě o energetice pořádané Institutem pro veřejnou diskusi místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani:

„Tankerů na LNG je na světě asi 550. Celou Českou republiku by uzásobilo jen deset z nich, pokud by se stále točily. Ale to je samozřejmě jen teorie. Jde o kapacitu.“

Stáhněte si topení

Jako nezbytné se jeví investovat do energetických úspor a také ochota podstoupit trochu toho nepohodlí. Příkladem se rozhodlo jít ministerstvo průmyslu. Jak se na nedávné veřejné debatě pochlubil náměstek René Neděla, v budovách MPO se nedlouho po ruské invazi na Ukrajinu rozhodli přestat přes víkendy vytápět. Jak si spočítali, v meziročním srovnání tím uspoří nezanedbatelných 24 % spotřeby.

Podle propočtů MPO lze až o 30 % nižší spotřeby – de facto bez jakékoli finanční investice – dosáhnout právě jen omezením vytápění. Domácností a teplárny v Česku stojí za 40 – 45 % spotřeby plynu.

S ropou je to v Česku trochu veselejší, i když česká závislost na Rusku je stále skoro poloviční a ty rafinerie, které tradičně zpracovávají ruskou ropu (hodně sirnatou), se hned tak přepnout na jiné druhy neumějí – může to trvat i roky. Ale půjde to.

Soukromým investorům se v posledních letech do energetiky příliš investovat nechtělo. Důvodem byla dlouhodobě nízká cena elektřiny. V roce 2007 stála MWh 50 eur, v roce 2017 to bylo jen 27 eur. Mimochodem – ČEZ nadále cíluje cenu z budoucí jaderné elektrárny na 60 eur. Otázka však je, nakolik je to reálné, když se stále operuje s tzv. „cenou přes noc“ a nereálně nízkou sumou za stavbu pod 200 miliardami.

Nová solární elektrárna, kompletní i s bateriemi, dnes dokáže vyrábět za cenu kolem 70 eur za MWh. Trh je nyní na sumě kolem 200 eur a s tím se rapidně snižuje návratnost investice i pro běžné spotřebitele.

Současné vysoké ceny jsou zároveň i příležitostí pro efektivní nové investice do úspor a inovací. Pro možnost českou (evropskou) energetiku skutečně z gruntu předělat s ohledem na energetickou bezpečnost i zelený přístup. Ideálním a zatím trochu opomíjeným kandidátem jsou stanice na biometan. Do roku 2031 by podle odhadů mohl zajišťovat 15 – 20 % české spotřeby plynu. Samo se to ale neudělá…


Konec Green Dealu? Ani náhodou

Pokud někdo s ruskou invazí na Ukrajinu očekával, že je to konec Green Dealu, opak je pravdou. EU se zelené strategie vzdávat nehodlá. Naopak – ideálem je urychlený přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. Vedle trvajících obav z klimatické krize vše urychluje snaha zbavit se energetické závislosti na Rusku.

Část plynu mají nahradit nákupy zkapalněného plynu LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí, bioplyn a také větší využití vodíku. Odklon od energií z Ruska bude podle propočtů Evropské komise do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun). Jak napsal server Euractiv.cz, část z peněz chce členským zemím Komise poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie se má do roku 2030 zvýšit dokonce na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Hlavní zbraní má být vyšší využití solárních elektráren – v příštích třech letech by se měly povinně instalovat na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Znásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel a zvýšit energetická účinnost. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Evropská komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

21 komentářů

  1. petrph napsal:

    Pokud by se v tom článku daly na začátek jeho poslední dvě věty, dávalo by to větší smysl,
    „.. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Evropská komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.“..
    O to přece jde celou dobu, né? Právě díky tomuto dlouhodobému úsilí zelených svazáků se i ten putinovský plyn stal docela legitimní a žádanou energetickou komoditou. Jestli ani ten nebude, tak se Evropa vrací k ještě starším komunistickým sloganům typu „Poručíme větru dešti“.,
    Ony o totiž i ty dále popisované plány řešení z Brusele se nápadně podobají vyhlašovaným komunistickým pětiletkám.

  2. A. S. Pergill napsal:

    Problém je, že obnovitelné (čili občasné) zdroje energie potřebují vykrývání svých zcela nepředvídatelných výkyvů výkonu plynem (šla by i voda, ale kapacita vodních a přečerpávacích elektráren je příliš malá na potřebu toho krytí). Všechny ostatní možnosti se pohybují v ranku utopických fantasmagorií. Jinými slovy, pokud se občasné zdroje nahradí stabilními (uhlí, jádro), tak drasticky klesne potřeba ruského (a jakéhokoli jiného) plynu. A klesne i cena elektřiny (o poplatek za podporu těchto ekošrotů, tč. něco přes dva tisíce na průměrnou domácnost, pokud to už nezvedla inflace).
    Další věc je, že skleníková stopa dálkově dopravovaného plynu potrubím (Rusko) je cca jedenapůlnásobmá než uhlí (na jednotku energie) a dopravovaného po zkapalnění lodí (USA i Perský záliv) je ještě vyšší.
    Reálně by pomohla těžba našeho břidličného plynu (spalován v blízkosti těžby by mohl mít skleníkovou stopu o něco nižší než uhlí), případně plyn vyráběný z uhlí (pro technologie, které potřebují palivo v plynném skupenství), jehož stopa by byla +- srovnatelná s uhlím.
    Green Deal je akce Putinových agentů, která nijak nesnižuje závislost na ruském plynu, ale zvyšuje ji, zvyšuje i produkci skleníkových plynů.
    Decentralizace je naprostý nesmysl, ta by zvedla cenu elektřiny klidně až na víc než stonásobek (někdo by na tom jistě vydělal). Kdokoli, kdo má zkušenosti s provozováním slunečních panelů (případně vrtule) a akumulátorového systému v ostrovním režimu to může potvrdit. Je to cenově přijatelné jen při relativně nepatrné spotřebě elektřiny, na úrovni procent spotřeby domácnosti.
    Dotace nejsou nic jiného, než zlodějina, kdy političtí nýmandi vezmou peníze provozovatelům reálně přínosných technologií a dají je těm, kteří provozují cosi s nulovým nebo záporným přínosem, a proto na sebe nejsou s to vydělat. Dotace v oblasti energetiky, emisní povolenky atd. je třeba zrušit.
    Pokud se EU nedokáže rozloučit s nesmyslem (a v podstatě megatunelem) zvaným Green Deal, je třeba z ní odejít, nebo aktivně přispět k jejímu rozbití.

  3. I napsal:

    Jak by to bylo krásné, technická vyspělost Evropy + levné suroviny u Ruska. To by bylo nádherné a prospěšné. To ale USA nesnese, aby lidé v míru spolupracovali. Rychle vyprovokuje válku a nařídí všem spáchat ekonomickou sebevraždu. Nač mít levné suroviny z Ruska, kdy je můžeš draze nakupovat z USA. Američan se směje evropské blbosti a raduje se z vazalství EU. Tak se mu válka mnohonásobně vyplatí a navíc se bojuje mimo území USA. Zlatí komunisté, ti USA prokoukli a nic s těmi diktátory neměli.

    • Pavel napsal:

      A pak ses probudil s rukou v nočníku, leda rusáckem vyprovokovaná válko. To musí mít USA skutečně špičkové agenty, když puťku proti jeho vůli donutili zahájit zločineckou agresi vůči Ukrajině.

  4. Pavel napsal:

    Poněkud zavádějící informace. „Hydroelektrárna“ snad není „obnovitelný zdroj“? Které „skandinávské země“ jsou zde myšleny? Švédsko a Finsko mají vysoký podíl jádra a právě proto mají nízké ceny elektřiny. Naopak Dánsko má jednu z nejvyšších cen elektřiny v EU hned po Německu. A proč mají tyto dvě země tak vysokou cenu elektřiny? Kvůli masivnímu dotování oze parodií na elektrárny. Ve Francii se jedná o okamžitý stav daný nejen vysokými cenami plynu ale i vysokou spotřebou kvůli chladnému počasí a odstávkám některých JE. Jinak je cena elektřiny ve fr. podstatně nižší. Rovněž není pravda, že, že by Česku byly oze parodie nepopulární jen kvůli tunelářům. OZE jsou nepopulární prostě proto, že nefungují a ani nemohou fungovat, tak jak si to zelení ideologové vymysleli. Pro info, Německo dotuje podstatně víc než ČR (20 miliard eur ročně nákladů jen v souvislosti s dotacemi). Cílem celé německé schorderovy tzv. energiwende, bylo snížení emisí co2 a snížení ceny elektřiny. A výsledek, emise co2 jsou přibližně tam, kde byly před lety (Francie je má podstatně nižší) a cena elektřiny vystřelila na dvojnásobek. Nadávkem se díky tomuto plánu agenta schrodera stalo německo totálně závislé na zločineckém režimu v rusácku.

    • A. S. Pergill napsal:

      Hydroelektrárna sice je v principu obnovitelný zdroj, ale protože na sebe bohatě vydělá (je to skutečný zdroj, ne pseudozdroj jako šrot se solárními panely a vrtulemi), tak nepotřebuje dotace na provoz a zpravidla ani na výstavbu. Proto se do „těch správných“ OZE nepočítá.
      Problém je, že lokality pro výstavbu vodních a přečerpávacích elektráren jsou už skoro všechny vyčerpané (pokud bychom nešli do drastických zásahů do přírody, jako když se stavěly Dlouhé stráně) a kapacita těchto zdrojů je příliš malá. Samotné Dlouhé stráně mají kapacitu asi několika sekund až něco přes minutu potřebné energie pro ČR (v závislosti na denní a roční době), ale stejně by ji nebyly s to tak rychle dát k dispozici.

      • Pavel napsal:

        Zkus se držet tématu a nikoli jako obvykle vypisovat vlastní dojmy, které jsou buď mimo mísu a téma, vylhané nebo obojí.

        • A. S. Pergill napsal:

          Co z toho, co jsem napsal, je mimo téma? I kdyby byly hydroelektrárny a přečerpávací elektrárny uznány jako plnohodnotné OZE, není u nás prakticky prostor pro stavění dalších. Leda v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a rezervacích, ale i tam nic moc.

      • A. S. Pergill napsal:

        Tématu se držím. Hydroelektrárny jsou jediné OZE, na které neplatíme., a které fungují. Solární a větrné šroty jsou naprosto k ničemu.

        • Pavel napsal:

          Za prvé, zkus si přečíst článek a pak teprve reagovat. A druhé, zjisti si jaké jsou dotace na mve.

          • A. S. Pergill napsal:

            Je zde minimálně povinný výkup elektřiny za předraženou cenu.
            Dotované a podporované OZE jsou prostě čistá zlodějina, která škodí jak našim kapsám tak i životnímu prostředí.
            A faktem je, že 1MW ve fotovoltaice nebo větru potřebuje několikanásobek investice oproti 1MW v jaderném bloku. Dtto materiál pro výstavbu, včetně strategických surovin, na které má monopol Čína. Rozdíly ve spolehlivosti a dalších faktorech jsou srovnatelně velké, ne-li ještě větší.

  5. Marek Loucký napsal:

    Green Deal uskutečnitelný a uskutečněný bude, o tom není sporu a je to určitě správný a trend. Připravenost technologií pro jeho urychlenou realizaci však není na potřebné úrovni a investovat za takové situace (i té geopolitické) do tak zásadní změny energetiky mě nepřijde úplně rozumné. Rizik vývoje je zkrátka v současném světě příliš mnoho a každé riziko je třeba kalkulovat do ceny…Podle mě dalších 10 nebo 20 let na uhlí zvládneme a není třeba úplně bláznit. Vědecko-technický vývoj zkrátka nelze přeskakovat a spousta nadějných projektů, které již existují v laboratořích potřebuje zkrátka do produkčního nasazení ještě dozrát.

    • A. S. Pergill napsal:

      Green Deal má cenu uskutečnit tehdy, až budou k dispozici veškeré technologie, které potřebuje. Zatím tomu tak není.
      Lidi nepřešli z koní a kočárů na auta proto, že někdo koně zakázal a auta dotoval, ale proto, že auta od určité fáze svého vývoje začala být výhodnější než koně. Snaha znásilňovat populaci nuceným přechodem k pochybné technologii, výrazně horší než ta, která má být opuštěna, vždy skončí špatně. Ve zdravotnictví už není používána teplota pacienta jako diagnostický znak, protože za zakázané rtuťové teploměry není dostupná náhrada. Dtto další zákazy a nařízení této jednoznačně škodlivé organizace.

  6. Dr. B napsal:

    Zaujala mě následující věta, cituji: „Jak se na nedávné veřejné debatě pochlubil náměstek René Neděla, v budovách MPO se nedlouho po ruské invazi na Ukrajinu rozhodli přestat přes víkendy vytápět.“
    Nezpochybňuji význam úspor, kdyby se lidé nechovali jako ožralí milionáři, problém s energiemi by v podstatě skoro zmizel. Jen mě překvapuje, že se pan náměstek pochlubil namísto toho, aby se styděl, že to dosud nedělali. Prostě politické panoptikum po česku vesele pokračuje 😜

    • A. S. Pergill napsal:

      Když to spočtete, tak asi neušetřili nic, pokud naopak spotřebu energie nezvedli: V pondělí musejí prochladlou budovu vytopit, a na to se spotřebuje podstatně víc energie než na udržení stálé teploty.

      • Horymír napsal:

        Po jednom desetiletí vytápění domácnosti tepelným čerpadlem vzduch vzduch (klimatizacemi – mají nejvyšší účinnost) mohu zodpovědně prohlásit,že vypínání topení se nevyplatí. Vychladlý objekt pak potřebuje mnohem vyšší výkon na vyhřátí na tepelnou pohodu. Tím neříkám,že není možné snížit teplotu.Ale ne vypínáním a na dlouhou dobu. Večer nechám postupně snižovat teplotu o 3 stupně,přes den se udržuje a před příchodem z práce se zase pomalu navyšuje. Pak nedochází k prudkému navyšování výkonu kompresorů.Invertorová technologie umí výkony postupně zvyšovat i snižovat a tak výkon pomalu naroste z nějakých 270 W okamžitého příkonu na 550 W a pak zase pomalu klesá ke 400 W a my přijdeme do tepla.Když je mi to málo,tak o stupeň přidám,příkon postupně naroste o 100 W a zase pomalu poklesne na 430 W.
        Když večer topení vypnu a zase ho zapnu až za 18 hodin,tak jsem doma zpočátku v zimě,kompresor odebírá 1600 W,po čtvrt hodině se začne odběr snižovat,ale dlouho se drží kole 900 W a pak teprve,když se blíží k požadované teplotě ,klesá k oněm 430 W. To ale nesmím ztratit trpělivost a nezvyšovat teplotu,abych měl dříve teplo.
        Regulace zkrátka nemá ráda extrémy a extrémy snižují životnost zařízení.

      • Dr. B napsal:

        Souhlasím s tím, že naprosté vypnutí topení nemá přílišný úsporný efekt kvůli energeticky náročnému opětovnému „natopení“ na provozní teploty. Spíš jsem se pobavil tím, jak se náměstek MPO chlubí tím, že začali šetřit energiemi až nyní 😀
        Začlenit úsporná opatření do topného režimu tak, aby opravdu fungovala však lze, i když na to musíte jít jinak. Někdy pomůže zateplení budovy, ale zdaleka to není vždy takový efekt, jak je dnes „zateplovacími lobisty“ prezentováno. V mnohých případech tak zateplením příliš neušetříte a při zakalkulování stavebních nákladů spolu s životností zateplení je konečný účet v podstatě nepříznivý.
        Mnohem lepší je prostě topit na nižší teploty a regulovat topení podobně, jak popisuje Horymír níže. Nemyslím tím, že vám bude doma/v práci zima, ale také přece není nutné chodit v zimně doma v trenýrkách a mít neustále otevřenou ventilačku. Zde se dá opravdu ušetřit významná část nákladů za teplo (v extrému třeba i 30 – 40 %).
        Spíš mě tak štve to, že mnohé domácnosti nadávají na to, že se zdražily energie a namísto toho, aby si tímto způsobem náklady snížily, poběží si pro přídavky na bydlení. Prostě jsme si zvykli na extrémně levné náklady na topení a teď svorně kňučíme namísto toho, abychom se sami přičinili o nižší účet za vytápění. Vlastně je to podobné jako s cenami PHM. Všichni běsní nad drahotou, ale provoz na silnicích se nijak nezmenšil. Takže ono to s tou drahotou nebude zase tak horké, že? Tedy alespoň prozatím.

        • A. S. Pergill napsal:

          Na vojně jsme měli jednoho podplukovníka, který šetřil energii tím způsobem, že šel po schodech pěšky, ale protože ve třetím patře už dál nemohl, tak si přivolal výtah a to jedno patro (pracoval ve čtvrtém) dojel výtahem. Úspora „jak bejk“ 🙂

    • petrph napsal:

      No ono to má ještě jiný, a mnohem horší význam. Totiž nezapomeňme že tu máme jednak tu ruskou invazi, taky energetickou krizi, spousta dalších, že na toto si vláda vyžádala prodlužovaný nouzový stav, atd..
      Tudíž, chlubit se za téhle situace, že na MPO v pátek odpoledne zavřou barák a do pondělka nikdo na práci nešáhne, asi není politicky moudré,..:))))

  7. A. S. Pergill napsal:

    Je třeba také připomenout, že budovatelé a provozovatelé fotovoltaických a větrných elektráren nepodporují jen Putina, ale i totalitní Čínu. Ta má prakticky monopol nejen na fotovoltaické panely, ale i na klíčové součástky větrných elektráren. Mohla si dovolit vytlačit nízkými cenami konkurenty z trhu, protože při výrobě využívá dětskou a vězeňskou práci.

  8. A. S. Pergill napsal:

    MMCH, kdyby soudruzi místo žvástání zrušili povinné svícení aut ve dne, ušetřili by hned odhadem kolem dvou procent spotřeby paliv.

Přidávání komentářů není povoleno