Skupina manažerů a podnikatelů ze skupiny BHM miliardáře Tomáše Krska působí již třetím rokem v oblasti větrných elektráren v Lotyšsku. Do jeho firem, které plánují výstavbu tamních větrných parků, byli však angažováni i někteří manažeři s kontroverzní minulostí či pochybnou pověstí v oboru. Policejním vyšetřováním či soudními spory skončily také dva další Krskovy byznysové projekty v Lotyšsku.

Větrná energie je po dopravě a farmaceutickém průmyslu již třetí oblastí, v níž se firmy českého miliardáře Tomáše Krska pokoušejí v pobaltské zemi uspět.

V roce 2018 začaly lotyšské úřady vyšetřovat kauzu podezření z úplatkářství v tendru pro Rižskou dopravní společnost na dodávku tramvají a autobusů, v níž figurovala i Škoda Transportation. Tomáš Krsek v ní v době vzniku zakázky vlastnil významný podíl, který prodal společně s dalšími spolumajiteli na konci roku 2017 skupině PPF – těsně před zahájením vyšetřování, které stále probíhá. HlídacíPes.org přinesl aktuální informace o kauze zde.

Po výhodném prodeji Škody Transportation založil Tomáš Krsek investiční skupinu BHM group. V březnu 2021 v rámci skupiny vznikla firma Black Duck Invest, jejímž hlavním účelem mělo být převzetí Olainfarmu, druhého největšího výrobce léčiv v Lotyšsku a jednoho z největších v Pobaltí. Pokus o převzetí farmaceutické firmy provázely podivné okolnosti a celá akce skončila několika žalobami a zadržením Krskových manažerů na letišti v dubnu 2021. I zde vyšetřování stále probíhá. Tuto větev Krskova podnikání v Pobaltí HlídacíPes.org popsal podrobně zde (a později také původní text doplnil o dodatečně zaslaná vyjádření skupiny BHM, pozn. red.).

Byznys s větrníky

Jedním ze zadržených byl Tibor Bokor. Ten byl ale od roku 2018 až do října 2021 zároveň generálním ředitelem společnosti Suex OTC, která provozovala kryptoburzu zajišťující praní špinavých peněz pro kyberzločince. Společnost Suex, která podle rejstříku dosud sídlí na pražské adrese dalších Bokorových firem, měla být údajně zodpovědná za nezákonné operace v hodnotě více než 480 milionů dolarů.

Podle amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) byla využívána k útokům ransomware a provozovala převody přes kryptografické ponziho schéma Finiko a největší ruský internetový obchod s drogami Hydra. USA v září 2021 uvalily na firmu sankce.

„Tibor Bokor se jednání o koupi Olainfarmu účastnil jako náš spolupracovník. Nyní pro nás již skoro dva roky nepracuje a na žádných projektech se nepodílí,“ uvedl tiskový mluvčí skupiny BHM v odpovědi, která byla webu HlídacíPes.org zaslána dodatečně po uveřejnění článku.

Bokor byl také až do září 2021 předsedou představenstva ve společnosti Latvia Wind, a.s., jejímž většinovým vlastníkem je rovněž Tomáš Krsek. Právě s touto firmou se Krsek a jeho manažeři pustili do byznysu s výstavbou větrníků v Lotyšsku. Kromě kontroverzního podnikatele Tibora Bokora angažovali také lotyšského právníka s pochybnou pověstí Kristapse Stepanovse, který dosud působí v představenstvu společnosti Latvia Wind.

Ta je stoprocentním vlastníkem lotyšských firem 4 Wind a Envirsus, které plánují výstavbu větrných parků. V obou firmách sedí v představenstvu rovněž Kristaps Stepanovs a do roku 2021 zde působil také Tibor Bokor. Jediným členem dozorčí rady firmy Latvia Wind je Vojtěch Kačena, který byl rovněž zadržen v případu Olainfarm.

„Všechno je cítit úplatky“

Kristaps Stepanovs je právník a již několik let působí jako aktivní poradce a obhájce energetických společností a provozovatelů větrných elektráren. Je vlastníkem několika větrných a solárních projektů a členem představenstva Lotyšské federace pro obnovitelné zdroje energie a Svazu výrobců větrné energie. Byl také členem představenstva Asociace větrné energie, ale v současné době je v oboru vnímán rozporuplně. Podle zdrojů lotyšského listu Latvijas Avize se údajně se Stepanovsem „v zásadě nikdo z tohoto sektoru nebaví, protože má špatnou pověst a všechno, co se mu dostane do rukou, je cítit úplatky“.

Stepanovs se objevil v nechvalně známém příběhu lotyšské větrné farmy Winergy, jejímž členem představenstva byl od roku 2019. V roce 2018 rozhodl soud projednat v neveřejném řízení trestní věc, v níž byli tři Estonci a čtyři lotyšští občané obviněni z podvodu na bance Norvik Bank ve výši více než 15 milionů eur. Všech sedm bylo obviněno z praní špinavých peněz ve velkém rozsahu a v organizované skupině. Od banky Norvik si měli půjčovat peníze na jméno Winergy, ale používat je na jiné účely.

Společnost Winergy a s ní spojené společnosti obdržely od banky PNB úvěry ve výši přibližně 50 milionů eur na výstavbu větrného parku. Spor vypukl, když je banka obvinila, že nechtějí peníze vrátit, a Winergy obvinila banku, že ji připravila o větrný park. Strany později dospěly ke smírnému řešení. Větrná farma byla převedena pod kontrolu banky, ale bylo zahájeno vyšetřování úvěrového podvodu. Policie a státní zástupci nakonec nikoho neodsoudili. Stepanovsovo jméno se na začátku skandálu Winergy neobjevuje, ale není známo, proč dostal v roce 2019 funkci člena představenstva.

PNB Banka (dříve Norvik Banka) byla jednou z nejstarších komerčních bank v Lotyšsku. Byla založena v roce 1992 a většinovým vlastníkem firmy byl ruský podnikatel Grigorij Guselnikov.

1,5 miliardy za finské elektrárny

Obě dceřiné firmy společnosti Latvia Wind plánují v současné době výstavbu větrných parků v okrese Ventspils. 4 Wind chce stavět čtyři větrné turbíny o celkovém výkonu 22,4 MW v obci Pope. Stepanovs deníku Latvijas Avize řekl, že výstavba by mohla začít v polovině příštího roku. Envirsus plánuje výstavbu velkého větrného parku v obcích Užava, Ziru a Vārve.

Podle Stepanovse prodej těchto parků není v plánu a čeští investoři chtějí lotyšské větrné parky sami provozovat. Ve Finsku, kde ve stejném oboru podniká Krskova skupina BHM už zhruba pět let, přitom větrníky prodala. Společnost Green Horizon Renewables (GHR) vlastněná skupinou BHM koupila v roce 2018 většinový podíl ve finské firmě Winda Power a od té doby tam vybudovala přibližně 220 MW větrných turbín.

Předloni ale Češi prodali finské větrníky za zhruba 1,5 miliardy korun americké investiční společnosti BlackRock, která je známá jako jeden z největších světových investorů v energetickém sektoru. Firma Winda Power v současné době staví ve Finsku pro americké investory dalších přibližně 200 MW větrných elektráren, přičemž v různých fázích vývoje je celkem 1,2 GW větrných elektráren.

„Nevýhodná smlouva na sto let“

V západní části Lotyšska u pobřeží Baltského moře, kde má vyrůst větrný park firmy Envirsus, je hustota zalidnění místy pouhý jeden člověk na kilometr čtvereční. V celém okrese je to pět lidí na kilometr čtvereční. Jedním z těch, kdo souhlasili s pronájmem svých pozemků pro výstavbu větrníků, je farmář Kārlis Akums.

Deníku Latvijas Avize řekl, že výstavba větrných elektráren je logickým požadavkem doby a je připraven uvolnit místo pro nejméně deset turbín. Spokojený je i s nájemní smlouvou na 30 let. „Žádný problém! Stejně budu těžit z toho, že developer postaví nové silnice a já se budu moci snáze dostat na svá pole. Turbíny zaberou tak malou plochu, že prakticky nedojde k žádné ztrátě.”

Pro větrné turbíny jsou i další dva farmáři, které deník oslovil. Kārlis Akums připomíná, že při prvních konzultacích o projektu byla většina obyvatel proti: „Ostatní ještě žijí v SSSR – líbila se jim ta doba, kdy nic nebylo. Větrné elektrárny jsou pokrok, rozvoj a energetická nezávislost. Všichni viděli, co se stalo, když byly loni problémy s ruským plynem.“

Finští majitelé pozemků v některých případech tak dobré zkušenosti s českými developery neměli. V říjnu 2021 informovala finská veřejnoprávní televize Yle o případu v obci Puolanka na severovýchodě Finska, kde firma Winda Power rozesílala – bez jakýchkoli informací předem – všem majitelům pozemků ve vesnici smluvní dokument, v němž je žádala o pronájem pozemků pro větrníky na 97 let za velmi nízké nájemné (zhruba polovinu toho, co dostával za větrníky na svých pozemcích stát).

„Společnost chce pozemky na sto let, nejprve na 37 let na základě nájemní smlouvy, a poté na dvě 30leté nájemní smlouvy, pokud bude firma chtít. A s pronajatým pozemkem si dělají, co chtějí. Text smlouvy je takový, že se pronajímatel stává otrokem,“ řekl televizi Yle jeden z obyvatel Puolanky Matti Reinikka.

V České republice firma GHR v současné době větrné ani fotovoltaické elektrárny nestaví, ale její manažeři již dříve v rozhovorech pro média nevyloučili, že se k tomu vrátí. V minulosti GHR v Česku vlastnila fotovoltaické elektrárny, ty ale v roce 2020 odprodala.

Článek byl podpořen grantem od Journalismfund. Na textu spolupracoval lotyšský novinář Raivis Šveicars.

Pozn. red.: Dne 25.4. v 16:21 byl text na několika místech drobně upřesněn a doplněn o citaci zaslanou po uveřejnění původního článku.