Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Otázky Václava Moravce v České televizi s Petrem Fialou a Andrejem Babišem (2019). Foto: Milan Malíček / Právo / Profimedia
,

Vláda lavíruje kolem veřejnoprávních médií. Pocit, že „maďarská cesta“ už nehrozí, je mylný

ANALÝZA. Když současná vládní koalice loni, tehdy ještě v opozici slibovala, že posílí nezávislost veřejnoprávních médií, často sahala ke srovnání s Maďarskem. Je dávno po volbách, ale novely zákonů o ČT a ČRo postupují jen pomalu a koalice otevřeně říká, že zvyšovat koncesionářské poplatky nechce. Od „maďarské cesty“ přitom dělí Česko jen jeden volební výsledek s opačným znaménkem než byl ten loňský. Je proto užitečné znovu připomínat, co by to znamenalo…

V Maďarsku kupříkladu vidíme naprostou informační blokádu demokratické opozice. Tamní opoziční strany dostaly v minulém volebním období – tedy za celé čtyři roky – pouze 18 pozvánek do veřejnoprávní (státní) televize a příliš na tom nezměnila ani letošní kampaň (maďarské parlamentní volby proběhly 4. dubna 2022).

Od 16. března dostaly kandidující strany několikaminutový prostor buď na státní televizi M1 před osmou ráno nebo na státním rádiu Kossuth v podobný čas. Opozičním stranám v přístupu do vysílání systematicky brání nejen státní média, ale i velká část těch komerčních, taktéž pod kontrolou vlády.

„Žádné interview, ale monolog“

Společný lídr sjednocené opozice Péter Márki-Zay se letos před volbami objevil ve státních médiích pouze jednou, v ranním vysílání státní televize, v pětiminutovém vstupu. „Nebylo to interview, ale monolog. Nebyly tam otázky. Vysílalo se to ráno uprostřed pracovního týdne. Zákon neříká nic o tom, že mají být interview s opozičními politiky vysílána v prime-timu.

Bylo to však hned po maďarském národním svátku, kde měl Viktor Orbán velký projev, který televize zopakovala před i po monologu Márki-Zaye,“ shrnuje Ágnes Urbánová z think-tanku Mérték, který se ve svých výzkumech maďarským médiím často věnuje.


Jak státní média v Maďarsku pomáhají vládě a škodí opozici:

• Opozice nedostává pozvánky do pořadů státní televize a rádia

• Výroky opozičních politiků ve vysílání mohou být terčem manipulace (například rozhovor lídra
opozice Márki-Zaye o účasti Maďarska ve vojenské operaci na Ukrajině.

• Vyjádření opozičních politiků jsou nepoměrně silně „vyvažována“ výroky vládních stran

Státní tisková agentura MTI i státní rozhlas nabízejí zdarma nebo za malou sumu svůj tiskový i rozhlasový servis lokálním médiím – tím se vládní propaganda šíří i na venkov

Vláda ovládá mediální radu, která na státní média dohlíží. Její vedení je nominováno na devět let, víc než dvojnásobek délky funkčního období vlády, rozhoduje o udělení či odebrání licence nezávislým médiím.

• Úniky informací z MTI i státní televize dokazují jasné zadání pro státní média ignorovat opozici


„Opozici prostě nezvou.“

Statisticky není možné tato ‚nepozvání‘ měřit. Nemůžete dělat statistiku něčeho, co neexistuje,“ konstatuje Urbánová. Přesto Mérték před letošními volbami dílčí data o nepoměru zastoupení opozice a vládních stran sesbíral. Ignorování opozičních hlasů se totiž v Maďarsku týká nejen státních, ale také komerčních médií, která jsou však prostřednictvím svých vlastníků pod vládní kontrolou.

Konkrétním příkladem, jak komerční provládní média v Maďarsku zacházejí s opozičními politiky, je jejich pokrytí akce, kdy sjednocená opozice v březnu představovala svůj volební manifest. Televize TV2 tématu věnovala jen 29 vteřin a příspěvek opatřila titulkem „opoziční akce skončila fiaskem“, s tím, že ji údajně provázel chaos a začala pozdě.

Mérték také spočítal, v jakém světle byla v několika předvolebních týdnech prezentována na státní televizi Duna TV a na komerční provládní televizi TV2 opozice a jak vláda. U opozice v obou televizích převládalo výrazně negativní hodnocení, dosahující či přesahující místy i 80 procent. Kontrast vynikne ve srovnání se zpravodajstvím RTL Hungary, poslední velké nezávislé televize v Maďarsku, se zahraničními vlastníky. Ta byla vůči opozici výrazně vstřícnější (viz grafy – zdroj Mérték).

Pokud jde o státní média (vzhledem ke státnímu financování i vlivu vlády na jejich management je záměrně neoznačujeme jako veřejnoprávní), komplexní data chybí. To, že nemá opozice dlouhodobě přístup do státních médií, tak lze odvodit hlavně z kusých informací a konkrétních výpovědí opozičních politiků.

Například primátor Budapešti Gergely Karácsony. V jednom z novinových rozhovorů po 100 dnech ve funkci dostal otázku, jestli už ho pozvali do státních médií, když zastává tak důležitý post. Karácsony řekl, že ne, a jeho odpověď se šířila zpravodajstvím online portálů. Druhý den primátor pozvánku přece jen dostal, bylo z toho ale známé bizarní interview, kde se ho moderátorka ptala hlavně na to, jakým dopravním prostředkem přijel do studia a jestli má smysl jezdit na kole.

80 procent pro Fidesz, 18 procent pro opozici

Karácsony také dostal dotaz, jestli se nechce omluvit za svůj výrok, že ho státní média nezvou, když jednak právě sedí v jejich studiu a jednak ho v minulosti opakovaně neúspěšně zval státní kanál M5. Karácsony odpověděl, že omluva by měla spíš přijít z druhé strany za to, že žádný ze státních kanálů, které seriózně pokrývají domácí politiku, několik měsíců nekontaktoval nově zvoleného starostu Budapešti.

Jednotlivé strany sjednocené opozice oslovené serverem Telex měly za minulé čtyřleté volební období (2018-2022) jen 18 pozvánek do státní televize. Jejich odpovědi jsou platné k 9. březnu, kdy do voleb v Maďarsku zbýval necelý měsíc. Pak následovaly zmiňované pětiminutové časové sloty ve státních médiích pro všechny kandidující subjekty:

Demokratická koalice – od roku 2018 žádná pozvánka do žádného z programů státních médií, až
do letošní kampaně.

Strana dvouocasého psa – nula pozvánek, nula minut v éteru, až do letošní kampaně.

Momentum – jedna pozvánka za čtyři roky, pětiminutové okénko před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. Následně jeden z aktivistů hnutí dostal pozvánku do debaty o kulturních tématech na programu M4, ale protože nevyhovoval čas a dotyčný nebyl veřejnou osobou, pozvání odmítl. Pak už žádná pozvánka nepřišla.

MSZP (Maďarská socialistická strana) – její zástupci se za čtyři roky objevili v éteru státních
médií celkem šestkrát.

LMP (Politika může být jiná) – její zástupci dostali za poslední čtyři roky devět pozvánek do státní televize a byli šestnáctkrát na rozhovoru v rádiu Kossuth.

Jobbik – strana na dotaz novinářů odpověděla: „Pokud se správně pamatujeme, byli jsme v budově státních médií naposledy v prosinci 2018, i když jsme tehdy museli lézt přes plot,“ v narážce na protesty, které se tehdy před budovou státních médií konaly a kdy někteří z opozičních politiků pronikli i do budovy televize.

Párbeszéd (Dialog) – strana dostala zmiňovanou pozvánku pro starostu Budapešti Gergelye Karácsonye. Pozvánku na rozhovor do státní televize dostal jednou i poslanec Olivio Kocsis-Cake a jednou i poslankyně Timea Szabóová. Rozhovor podle strany však nakonec zrušil příslušný editor.

Ve zpravodajských programech se nicméně i v minulém volebním období některá vyjádření opozičních politiků přece jen objevovala. „Velmi krátké, dvou-, třívěté výroky, krátký klip z tiskové konference a podobně,“ přibližuje Ágnes Urbánová. Její výzkumný tým analyzoval poměr času odvysílaných živých vystoupení politiků mezi vládním Fideszem a sjednocenou opozicí v hlavním zpravodajském programu státní televize během kampaně. Pro Fidesz bylo 80 procent času, pro sjednocenou opozici 18 procent, dvě procenta šla marginálním stranám.

Právě živě vysílaná vystoupení jsou přitom pro opozici nejcennější, protože nejsou editovaná a možnost zmanipulovat je výrazně klesá. Dokládá to i jiné interview letošního lídra sjednocené opozice Pétera Márki-Zaye pro nezávislý youtubový kanál Partizán.

Kdo to nechápe, ať dá výpověď

„Márki-Zay v něm řekl, že pokud NATO vstoupí do války na Ukrajině, Maďarsko se přidá. Jenže z toho vznikl střih těch několika slov, že Maďarsko musí do války. A na tom vznikla prakticky celá Orbánova kampaň. Bylo to vytržené z kontextu, byla to propaganda, bylo to velmi emotivní, nikdo nechce posílat své syny a muže do války, a v některých zpravodajských pořadech ve státních médiích ten výrok opakovali i několikrát,“ říká Urbánová.

„I když někteří z opozičních politiků volali po vojenském angažmá ještě více otevřeně, bylo to právě tohle interview s Márki-Zayem, na kterém později vláda postavila své poselství o tom, že opozice chce zatáhnout Maďarsko do války,“ shrnují ve své květnové analýze příčin volební porážky maďarské opozice novináři nezávislého webu Direkt36.

Podle dat think-tanku Mérték se zmíněné dvě věty Márki-Zaye objevily v rozhovorech vysílaných na státní televizi Duna TV i na komerční TV2 každý den během dvou týdnů počínajících 23. únorem. Každý z kanálů střižený výrok namířený proti lídrovi opozice použil desetkrát.

Screenshot: Mérték

Zřejmě nejvýmluvnějším příkladem toho, jak maďarská státní média blokují přístup opozice do vysílání, je uniklá nahrávka z roku 2019. Tehdy před volbami do Evropského parlamentu na redakční poradě šéf zahraničního zpravodajství státní televize Balász Bende prohlásil:

„Jsem si jistý, že každý před volbami do EP ví, a nebude to pro nikoho překvapení, že naše instituce nepodporuje politickou opozici. Už žádné otázky. Od každého budeme chtít, aby se těchto pravidel držel. Komu to nevyhovuje, měl by jít za šéfem a dát výpověď. Kdo nechápe, co se od něj čeká, je buď hloupý, nebo lže.“ Nahrávce se letos před volbami věnoval dokument německé televize ZDF o maďarských médiích.

Kromě toho bývalí zaměstnanci maďarské státní televize mluví v dokumentárním snímku například o tom, jak dostali zadání s „klíčovými slovy“, která mají používat – jako migrace, terorismus, útoky proti Bruselu atd. Metadata počítačového dokumentu, který seznam obsahoval, vedla k zaměstnankyni jednoho z maďarských ministerstev.

Ne „opozice“, ale „levice“

Televize zůstává v Maďarsku nejdůležitějším zdrojem informací. Státní (státem financovaná) společnost MTVA provozuje sedm televizních a sedm rozhlasových kanálů a také národní tiskovou agenturu MTI. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ve své předběžné zprávě k letošním volbám shrnula: „Sjednocená opozice vyzvala na začátku kampaně státní média, aby jí poskytla prostor ve svých programech. MTVA obvinila opoziční blok z politického tlaku a každému z kandidujících subjektů s registrovanou celostátní kandidátkou udělila pětiminutový časový slot v ranním vysílání.“

Na zpravodajské televizní programy státní MTVA se sice týdně podle průzkumu institutu Republikon dívá jen 19 procent Maďarů, to však není zdaleka jediná cesta, kudy vláda šíří skrze státní média svou propagandu: „Vlajkovou lodí MTVA není stanice M1, ale M4, která vysílá v zásadě zábavné programy, jako sportovní přenosy, pro publikum méně zabrané do politiky,“ citovalletos nezávislý server Átlátszó dalšího analytika think-tanku Mérték Gábora Polyáka. Zásadní pro šíření vládního obsahu jsou podle něj krátké zprávy v délce jedné minuty, které státní televize do svých nezpravodajských programů vkládá.

Součástí této provládní mediální struktury jsou i rádia a zmíněná agentura MTI. Ta podle uniklých dokumentů sloužila vládním politikům v Maďarsku doslova jako nástěnka, kde si mohli „vyvěsit“ článek zcela podle svého – včetně titulku či zvýraznění některých myšlenek. Na uniklou interní komunikaci z agentury dokazující vládní zásahy do obsahu upozornil letos před volbami server Direkt36.

V listopadu 2019 šéf Orbánova tiskového odboru Bertalan Havasi například napsal řediteli MTI: „Můžete napsat článek o tomhle a citovat mě jako zdroj? Díky!“ Šlo tehdy o dopis jistého evropského rabína, který premiéru Orbánovi děkoval za podporu. Havasi později agentuře poslal i konkrétní návrh – či spíše zadání – titulku a úvodu zmíněného článku.

Agentura MTI vládě pomáhala i jinak. Zpravodajství o veřejných vystoupeních Viktora Orbána se podle Direkt36 důkladně plánuje dopředu a agentura dostává instrukce, jaké konkrétní Orbánovy myšlenky má zdůraznit.

Podle serveru Telex, který na rozkrývání interní komunikace uvnitř agentury také spolupracoval, dále agentura zcenzurovala nebo překroutila některé zprávy týkající se covidové pandemie, nemohla publikovat ani informace zpochybňující účinnost ruských a čínských vakcín. Filtrovala i informace o ruské půjčce Maďarsku na dostavbu jeho jaderné elektrárny Paks nebo výrazně pozdržela zveřejnění zprávy, že Donald Trump prohrál prezidentské volby v USA.

Tabu ve zpravodajství MTI jsou také citace zahraničních médií, pokud jsou kritické k Maďarsku. Na západě běžný pojem „sjednocená opozice“, tedy uskupení několika politických stran kandidujících v dubnových volbách s jedním společným lídrem proti Orbánovi, je v MTI povinně nahrazován označením „levice“. Tento termín ostatně používají i představitelé vládního Fideszu, když mluví nejen o domácí opozici, ale například i o západních médiích či dalších kritických hlasech vůči maďarské vládě.

Propaganda zdarma, pro všechny

Podobně jako česká média své zpravodajství často staví na servisu tuzemské agentury ČTK, maďarská média hojně využívají právě MTI, jejíž servis je díky státnímu financování zdarma.

K tomu je třeba připočíst fakt, že premiér Orbán prostřednictvím sítě spřátelených podnikatelů ovládá většinu soukromých maďarských médií, včetně regionálního tisku. V provládní mediální nadaci KESMA, kam soukromí vlastníci převedli „darem“ svá média po minulém volebním Orbánově vítězství v roce 2018, je víc než 470 titulů.

Kdyby však nešlo o dar, ale o tržní transakci za běžnou cenu, měla by takto převáděná média hodnotu 90 milionů eur, píše ve své letošní zprávě ke svobodě médií v Maďarsku International Press Institute.

Maďarský mediální trh také dlouhodobě deformuje státní inzerce, kterou Orbánova vláda štědře rozdává spřízněným médiím a naopak téměř vůbec neposílá do těch nezávislých. V roce 2020 zadala vláda a státní instituce inzerci za 79 milionů eur, což je zhruba třetina celkového inzertního objemu na maďarském trhu.

Například televizní skupina TV2 Media pod vlivem Orbánova dlouholetého spojence Lőrincze Mészárose z tohoto balíku dostala desetkrát víc než zmiňovaná nezávislá televize RTL Hungary.

Vysílací rada v rukách vlády

Jak se touto hustou mediální sítí efektivně šíří vše, co potřebuje Orbánova vláda voličům sdělit, ukazuje i screenshot řady regionálních mutací maďarských deníků – formálně má jít o navzájem nezávislé noviny, všechny však ve stejnou dobu otiskly stejný rozhovor s Viktorem Orbánem, včetně identické fotky a titulku.

Do portfolia státních médií ve službách vlády se aktivně zapojují i rozhlasové stanice v rámci společnosti MTVA. Jak „ostří“ jsou jejich novináři třeba na premiéra Viktora Orbána, dokládá třeba tento rozhovor na Rádiu Kossuth, kde se moderátorka premiéra mimo jiné ptala, jestli stihne „osobně navštívit maminku na Den Matek“.

Státní rozhlasová společnost však také nabízí svůj regionálně přizpůsobený zpravodajský servis i lokálním rozhlasovým stanicím. Díky tomu se vládní propaganda dostane i do menších komerčních rádií. „Zprávy se nahrávají každou hodinu v budově státního rozhlasu, rádia si je mohou stahovat a znamená to pro ně úsporu nákladů, protože nemusí platit své vlastní zprávy, editory a podobně,“ popisuje Ágnes Urbánová.

Orbánův Fidesz také zcela ovládá kontrolní orgány státních médií – Národní mediální a komunikační úřad (NMHH) a Mediální radu, kam Fidesz dosadil vesměs své spojence. Členové těchto orgánů jsou nominováni na nezvykle dlouhé období devíti let. Několik měsíců před letošními volbami dosavadní šéfka NMHH rezignovala (oficiálně s odvoláním na to, že „hledá nové výzvy“) a umožnila Fideszu – který v té době ještě neměl jisté čtvrté volební vítězství – nominovat svého dalšího kandidáta do čela klíčového úřadu až do roku 2030.

NMHH má totiž výrazné pravomoci nejen v kontrole nad státní vysílací společností MTVA, ale také při udělování či odebírání vysílacích licencí. Tento orgán ovládaný vládním Fideszem tak může z éteru odstranit nezávislá a vládě nepohodlná audiovizuální média – jako před časem například nezávislou rozhlasovou stanici Klubrádió nebo letos v dubnu další nezávislou stanici Tilos.

Evropská vysílací unie (EBU) už v roce 2011 zaslala premiéru Viktoru Orbánovi dopis, kde vyjádřila obavy o budoucnost veřejnoprávních médií v Maďarsku, konkrétně z rozsahu a náplně nového mediálního zákona a z toho, že veřejnoprávní média v Maďarsku nebudou odrážet pluralitu názorů: „Byl by paradox, pokud by právě Maďarsko s reputací země usilující o svobodu, stanovilo nešťastný precedens ve způsobu řízení, dohledu a kontroly nad veřejnoprávními médii a v omezení pluralismu,“ psala EBU před jedenácti lety.

Dnes je zjevné, že většina z těchto obav se stala skutečností. A že se kromě státních médií týká i velké většiny komerčních médií v Maďarsku, od těch celostátních až po ta lokální. Mediální blokáda opozice je pak bezpochyby hlavní součástí takzvané „maďarské cesty“, před kterou ještě v opozici varovaly i současné vládní strany v Česku.


Text vychází z analýzy, kterou Ústav nezávislé žurnalistiky zpracoval pro kulatý stůl v Poslanecké sněmovně o svobodě médií v Maďarsku

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

13 komentářů

  1. petrph napsal:

    Při vší úctě, pokud by snad chtěla tahle vládní koalice odstínit vřp média od jakéhokoliv politického vlivu, tak by se tomu dalo i tleskat. Jenomže ona chce tou novelou udělat něco jiného, podřídit tu kontrolu částečně jiné politické instituci, totiž Senátu.

    A ďabel, jak se říká je v podrobnostech. Pokud by šlo vše, jak plánovano, tak by se ta tou novelou vynucená výměna všech radních měla provést ještě teď rychle do září, tedy ještě před, i před senátními volbami. Tedy, ještě v době, kdy má vládní koalice i v Senátu většinu. Což už se vysvětluje těžko.

    Možná tedy, pokud už novela, tak jí pořádně promyslet, i vůbec co se týče vlastní činnosti jak ČT, tak i zmíněných rad, které, dle dosavadních zkušeností dělají leda ostudu, než by něco opravdu řešily. Možná by se pak zjistilo, že nepotřebujeme ani Veleradu, ani tak velkou ČT s x kanály., že i ta by se mohla zredukovat pouze na nezávislý a čistě zpravodajský kanál, který by samozřejmě tolik peněz na poplatcích, poplatcích, nepotřeboval..Hrůza pomyslet.

  2. FMach napsal:

    No nějak se to otáčí a připadá mi to , že je to úmyslné. Tedy v době kdy vládla dnešní opozice ČT doslova vládnoucí politiky ignorovala, kdežto opozice tam byla pořád, dnes je to zase o trochu jiné, opoziční politici se na ČT více méně neobjevují, ale za to se zde objevují Kalousek a v poslední době Topolánek, oba vedli naší zemi do pasti a lid k chudobě, kdežto jejich politici a kamarádi s podnikatelského světa si velice dobře pomohli k firmám, majetku a k penězům. Nemá smysl vyjmenovávat všechny jejich lumpárny, ten kdo se o to trochu zajímá, ví které to jsou. Nebo dnešní vládnoucí klika a jejich mafie doslova před našima očima donutili Soukupa s Barandova, aby změnil rétoriku a kritizoval ty , které dříve nekritizoval a aby přestal odhalovat lumpárny bývalých politiků od Havla, přes Klause, Paroubka, Topolánka až po současné politiky a jejich mafie co jsou nyní u moci.

    • Jiří Choun napsal:

      Máte v tom trošku hokej. Soukup obrátil o 180 stupňů poté, co se rozkmotřil se Zemanem, tedy dávno před volbami 10/2021.

  3. A. S. Pergill napsal:

    Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Problém je, že ČT a ČRO platí občané a zpívají písně korupčníků a gaunerů, napojených na vládní strany.

  4. josef napsal:

    FMach vše chválím co jste napsal,Havlovi bych lumpárny nepřipisoval,možná jeho hloupé názory a myšlenky už proto,že prezident nemá na ekonomiku žádný hlasovací vliv,podepisuje sice,ale dá se obejít a pak ,kdyby nebylo Havla,nemáme tady tu naši krásnou demokracii a takékdysi prohlásil,že ekonomice nerozumí a připomělKlausovi zlodějny včástce 670 miliard kč,kterése vyšlhaly na 2 biliony.

  5. josef napsal:

    Tu mediální hrůzu jako je ČT nutno zrušit nebo předělat na nezávislou veřejnoprávní neprolhanouTV A NEBO ÚPLNĚ ZRUŠIT.

    • A. S. Pergill napsal:

      Zrušení je jednodušší, levnější a má zaručený výsledek.

    • Jiří Choun napsal:

      No jasně a místo toho tady vysílat Rossija 1, Sputnik a RT. Ostatně ruský televizní kanál jsme tu měli do r.1989, takže žádná změna, viďte? Překládat do češtiny zajisté netřeba, protože podle Zemana mají všichni umět rusky. Tedy on to prohlásil zatím jen o novinářích, ale proč zůstávat jen na půli cesty, viďte?

      • A. S. Pergill napsal:

        Proč by nám měla jedna státní televize nahradit jinou? Chápete vůbec, co je to skutečně nezávislé zpravodajství?
        A k těm jazykům: Dnešní mládež už nerozumí ani slovenštině, natož ruštině.

        • Jiří Choun napsal:

          Myslím, že to chápu docela dobře. Naopak z Vašich příspěvků mám často dojem, že nezávislým zpravodajstvím rozumíte zejména nejrůznější dezinformační weby.
          Na druhé straně s Vámi souhlasím, že nejsou běžně k dispozici kanály v jiných jazycích než v češtině, což je nepochybně škoda. Za předpokladu nestranného zpravodajství, což tedy kanál v ruštině před r.1989, vysílaný zejména pro okupační vojska, rozhodně nebyl. I když – já sám jsem jím názorově ovlivněn nebyl a naopak díky tomu kanálu jsem byl schopen tehdy v dobách glasnosti plynně číst ruskojazyčné noviny a časopisy.

          • A. S. Pergill napsal:

            Tyhle kanály + sovětské časopisy šířily propagandu, která byla silně nepříjemná pro normalizační vedení KSČ. Řekl bych, že sehrály možná i významnější roli než Charta, protože se jednalo o masovou propagandu jasně ukazující, že normalizační režim je pro současné sovětské vedení nepříjemný.

            Číslo Sputniku, v němž se Gorbačov přihlásil k odkazu pražského jara, bylo dokonce státní mocí zabaveno a nedostalo se ani na stánky, ani k předplatitelům. Nicméně se to profláklo a agitační efekt byl pro vedení KSČ jednoznačně negativní.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.