Skupina koaličních poslanců navrhla zrušení nominačního zákona, který dnes stanovuje formální postup při výběru kandidátů do vedení státních a polostátních firem. Kritici varují, že by to otevřelo větší prostor pro politické nominace bez veřejné kontroly.

Nová vláda si krátce po svém nástupu navrhla změny v obsazování státních a polostátních firem: poslaneckým návrhem chce zrušit nominační zákon, který na výběr kandidátů klade formální pravidla.

Zákon byl přitom přijat za předchozí vlády Andreje Babiše v roce 2019.

Babišova vláda již vedení řady státních podniků vyměnila: v České poště, Lesích ČR, Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostech ČEPS, MERO, Explosia, Vojenské lesy a statky, České dráhy, ČD Cargo nebo KRNAP.

Naposledy valná hromada ČEZ počátkem června schválila změny v dozorčí radě skupiny tak, jak je navrhoval hlavní akcionář – ministerstvo financí.

Výbor všechny doporučil

Noví členové dozorčí rady ČEZ před svým zvolením na valné hromadě museli – v souladu se stále platným nominačním zákonem – podstoupit pohovor ve Výboru pro personální nominace.

Na místa odvolaných členů usednou místopředseda SPD Radim Fiala, spolupracovníci ministryně financí Aleny Schillerové Karel Tyll a Petr Bejček, výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba a donedávna náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Ten těsně před zvolením post náměstka opustil – podle zákona o střetu zájmů totiž nesmějí ministerští náměstci v dozorčích radách zasedat. Bývalý personální ředitel Babišovy Lovochemie se místo toho stal poradcem premiéra pro klimatické otázky.

„Pohovor s Karlem Tyllem proběhl 12. 5. 2026. Pohovory s ostatními nominanty proběhly 26. 5. 2026. Výbor pro personální nominace ke všem těmto nominantům vydal doporučující stanovisko,“ shrnuje za ministerstvo financí mluvčí Filip Běhal.

Ze zákona má Výbor kromě pohovoru prověřit i bezúhonnost a také zhodnotit kvalifikaci. Na závěr kandidaturu doporučí, nebo nedoporučí.

Manažerka ANO ve Výboru pro personální nominace

Členkou Výboru se letos v únoru stala blízká spolupracovnice Andreje Babiše Michaela Pobořilová, právnička a od září 2025 hlavní manažerka hnutí ANO.

Informace o tom, že proběhl pohovor a s jakým výsledkem, se na webu ministerstva financí objevila v den, kdy se o záznamy z pohovorů začal zajímat HlídacíPes.org.

„Informace o nominaci výše uvedených osob do dozorčí rady ČEZ byla zveřejněna na webu MF v sekci Personální nominace dle nominačního zákona vždy v den jejich pohovoru před Výborem. Informace o doporučujícím stanovisku Výboru a uskutečnění volby daného nominanta do DR byly u všech pěti zmíněných zveřejněny k datu 10. 6. 2026, tzn. v řádu dnů po uskutečnění volby, což je standardní postup u všech personálních nominací,“ konstatuje Filip Běhal. (Informace ke konkrétních čelenům dozorčí rady ČEZ jsou na příslušných odkazech: Karel Tyll, Petr Bejček, Josef Kotrba, Radim Fiala, Vladislav Smrž).

Projednání ve výboru není jen formalita. Pokud by příslušné ministerstvo navrhlo (a valná hromada zvolila) kohokoli, jehož nominace nebyla předložena Výboru, ze zákona platí, že se na osobu „hledí, jako by jmenována nebo zvolena do funkce nebyla“.

U předchozích kandidátů do dozorčí rady lze na stránkách Úřadu vlády – Dokumenty Výboru pro personální nominace 2026 dohledat detailní informace o průběhu a obsahu pohovoru (například ZDE).

O nových členech dozorčí rady ČEZ takto detailní informace z pohovoru k dispozici nejsou. Poslední dokument Výboru pro personální nominace 2026 je z letošního února.

Jenom zákon nestačí

Stát má nyní majetkovou účast v celkem 91 subjektech, mezi nimi ČEZ, Lesy ČR, České dráhy, Správa železnic, ČEPRO, Budějovický Budvar nebo hotel Thermal.

Současná vláda se netají tím, že prověřování kandidátů a jejich kvalifikačních předpokladů před Výborem pro personální nominace považuje za zbytečnou byrokracii.

Jak stát pečuje o své firmy

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu stát o své majetkové podíly ve firmách pečuje dlouhodobě nedbale. Poukázala na to nedávná kontrola provedená ještě za vlády Petra Fialy.

NKÚ konstatoval, že „stát neřídí své podíly ve firmách podle vlastních pravidel“ a ignoruje do značné míry i platnou Strategií vlastnické politiky státu z roku 2020, byť jednotlivá ministerstva každoročně reportují, že strategií daná opatření plní.

Kontrolovaná Ministerstva financí, průmyslu a obchodu a zemědělství, pod něž v součtu spadá nejvíce firem s majetkovou účastí státu také podle NKÚ „nenastavila kvalifikační požadavky na pozice členů dozorčích rad obchodních společností“.

Návrh na zrušení nominačního zákona prošel v Poslanecké sněmovně koncem dubna zatím prvním čtením.

Faktem je, že zákon sám o sobě ani v minulosti negarantoval kvalitu nominací, ani nebránil politickým zájmům na vstup do funkcí. Vyžadoval, respektive zatím stále vyžaduje, jejich veřejné projednání, a tak i určitou formu transparentnosti.

Jedna z navrhovatelek zrušení nominačního zákona, poslankyně za Motoristy sobě Renata Vesecká, vysvětluje záměr na zrušení nominačního zákona právě „odstraňováním byrokracie“ a „posílením profesionalizace“.

Kritici naopak namítají, že ve skutečnosti jde o uvolnění cesty k politickým trafikám.

„Zrušení nominačního zákona je součást snah současné vládní koalice, aby úředníci a lidé pracující ve firmách státních nebo polostátních byli co nejohebnějšími loutkami,“ myslí si kupříkladu předsedkyně pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová.