T.Engelová,

USA v 5G sítích zaspaly. Kauza Huawei má dát americkým firmám šanci dohnat ztrátu, tvrdí technologický expert

Napsal/a Tereza Engelová 30. srpna 2019

ROZHOVOR. Eric Auchard se přes 20 let věnuje zpravodajství o vývoji telekomunikací a nových technologií. „Sledoval jsem rozvoj Huawei od samého začátku a způsob, jakým většina médií uchopila kauzu Huawei, o nich bohužel nevypovídá moc dobrého,“ říká Auchard v exkluzivním rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Podle něj Spojené státy zaspaly ohledně rozvoje 5G sítí a teď se snaží zpomalit jejich světový vývoj a pozdržet čínský trh, aby tak daly americkým firmám šanci alespoň částečně dohnat náskok ostatních.

Do loňského roku působil Eric Auchard jako hlavní korespondent pro oblast technologií v agentuře Reuters. Rozvoj čínských firem Huawei i ZTE sleduje od jejich vzniku.

Česko není výjimečné

Přiznám se, že jako novinářka, jakkoliv v oblasti nových technologií spíše laik, stále postrádám komplexní, poučený pohled ohledně kauzy Huawei, ale i nových technologií jako takových…

Většinu editorů tradičních vydavatelství dnes zajímají v podstatě dvě témata – kyberbezpečnost a regulace internetu, někdy ještě dopad technologií na společnost. Což je vlastně úsměvné, protože donedávna se o technologiích psalo především uživatelsky. Byly to texty o „cool“ vychytávkách a moderním stylu, téměř nic o nástrahách moderních technologií. Teď se to přehouplo úplně opačným směrem.

Všechny samozřejmě zajímají sítě 5G a především bezpečnostní rizika, která jejich zavedení představuje.

O 5G sítích se donedávna nepsalo, protože nebylo co psát. Moc se toho o nich zatím neví. Jeden z příběhů, který ale podchytil čtenářskou představivost, je Huawei a úhel pohledu, jakým je příběh této firmy prezentován. Většina západních médií zveřejňuje informace v podstatě přebírané od vlád svých států. Jenže jejich vztah k Huawei je v poslední době hodně ovlivněn politikou Spojených států. Je to komplikovaná záležitost.

Můžu Vám říct na den přesně, kdy příběh Huawei začal zajímat většinu českých médií. Bylo to 17.12.2018, kdy český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal zprávu o bezpečnostní hrozbě čínských firem Huawei a ZTE.

Podobný scénář se odvíjel ve více zemích. Česká republika v tom není nijak výjimečná. Například v Německu, kde má Huawei velkou centrálu, to mělo podobné načasování. Listopad loňského roku.

Německo není ve své politice vůči Huawei zas tak radikální, balancuje někde uprostřed. Tamní politici kličkují mezi snahou vyhovět požadavkům Spojených států, ochránit bezpečnost svých sítí, ale zároveň nechtějí ohrozit byznys, který s Čínou mají. Vždyť třetina tržeb německých výrobců automobilů přichází z Číny a stávající napětí nezůstává bez následků.

Pravdou je, že když zacílíte na Huawei, bude to mít dopad i na další obchodní vztahy s Čínou. Huawei je největší čínská exportní firma.

Mají sice velké obchodní společnosti jako Alibaba nebo Tencent. Ty ale cílí na čínský trh, kdežto Huawei je zaměřená z 50% na export.

Vy sledujete vývoj firmy Huawei od jejího vzniku. Jaké tedy byly její začátky?

V počátcích se Huawei zaměřila na vybavení pro mobilní sítě a v podstatě vykrádala americké Cisco i další. Plno příběhů o průmyslové špionáži na toto téma je pravdivých. Řada věcí, které Huawei vyráběla ještě v roce 2002, byly kopie.

Firma se rozříšila díky obchodu s nízkonákladovým vybavením. Pouze v tomto segmentu mohla soutěžit se zavedenými evropskými a americkými firmami. Postupně se ale hodně vylepšila, takže už okolo roku 2005, 2006 se například britská telekomunikační společnost BT rozhodla, že své vlastní výrobky nahradí těmi od Huawei. Zkrátka jim přišly lepší.

Před tím, než k tomuto kroku došlo, si ale lidé z managementu BT sedli s lidmi z Vládního komunikačního ústředí GCHQ a dohodli se, že Huawei GCHQ zaplatí otestování všech zařízení, která do Británie bude prodávat. Tato dlouhodobá dohoda o testování výrobků Huawei fungovala do loňského roku.

 

 

Trumpova administrativa ale začala v určitém momentě vyvíjet kolem čínských firem tlak a tato nezávislá skupina, která testovala výrobky Huawei a psala na ně posudky, najednou vydala zprávu, která Huawei ohledně několika věcí kritizovala. Vloni pak vydala posudek odsuzující Huawei za vážné bezpečnostní nedostatky, které Huawei nebyla schopná vyřešit.

To vše odděleně od dalších obvinění, která vůči Huawei vznesli Američané. Ti firmu viní, že je pod kontrolou čínské vlády a že je nucena do svých zařízení instalovat odposlechy, což podle americké administrativy představuje vážné bezpečnostní riziko pro každého národního telekomunikačního operátora, který používá zařízení Huawei.

Špiclovat můžou všichni

To, co zmiňujete, je ale jen část obvinění vznesených proti Huawei. Hlavní obava západních odborníků na kyberbezpečnost tkví ale v tom, že čínské firmy jsou zákonem vázány poskytovat veškeré informace čínské vládě, pokud si je vyžádá. Chci tím říct, že čínská komunistická vláda může informace získané z těchto technologií nebo samotné technologie zneužít mnohem jednodušeji, než vlády demokratických států. Jakkoliv by bylo naivní myslet si, že když americká vláda požádá v zájmu národní bezpečnosti firmu jako třeba Google o data klientů, že je firma nevydá. Už to udělala.

Přesně tak. Už k tomu byli donuceni, o čemž vypověděla odhalení Edwarda Snowdena. Velké internetové firmy jako Yahoo, Google, Microsoft byly všechny vázány tajnými bezpečnostními nařízeními, podle kterých nesměly odhalit, že musí povolit špiclování americkým tajným službám.

Snowdenem odhalený tajný program PRISM byl jasným důkazem, že americké orgány tohle dělají, jen ne veřejně.

Když se podíváte do světa technologií a specificky na oblast kyberbezpečnosti, každá firma je svým způsobem vydána na milost úřadům země, ve které sídlí. Pokud je to francouzská firma jako Alcatel, asi by francouzské vládě vyšla vstříc, i když ji vlastní Nokia.

Ericsson…možná Švédové mají trochu jiná pravidla, ale jsem si jistý, že ve chvíli, kdy by švédská vláda potřebovala informace o jejich uživatelích, že by je také vydali.

Na druhou stranu všechny jmenované státy jsou zavedenými demokraciemi a nikoliv totalitním režimem, který nové technologie nepokrytě užívá ke sledování a sociálnímu inženýrství. V tom je, domnívám se, přeci jen nutné dělat rozdíl.

Jenže co je demokratického na tajných zákonech v údajně demokratické zemi? Spojené státy svými tajnými zákony vlastně dělají stejné věci jako Čína, která špehování provozuje do jisté míry veřejně. Takže tento argument považuji v odrazu nedávné historie za slabý. Myslím, že těmto výzvám čelí všechny velké firmy ve všech státech světa.

Všechny technologie můžou mít zadní vrátka. To je mimochodem i jeden z argumentů, kterými se brání Huawei, jakkoliv je ve své obraně slabá. Ale říká, že 40% až 50% vývoje technologií pro Nokii a Ericsson se odehrává v Číně pod vedením čínských výzkumných pracovníků, takže pokud je vládnímu vměšování vystavená Huawei, musí to tak být i v případě Nokie a Ericssonu.

Ať je to jak chce, jasné je, že všechny výrobky telekomunikačních firem mají svá potenciální slabá, zranitelná místa. A nejlepší ochrana je podle mne přístup otevřených zdrojů, což znamená: místo abyste prodávali produkty a říkali „Věřte nám, ochráníme vás“, budete prodávat produkty, které si můžou zákazníci nechat sami zkontrolovat u odborníků, kteří jim budou moct potvrdit, že produkt je skutečně dobře ochráněn. Zkrátka ověřitelné zabezpečení. To je podle mě jediná cesta vpřed pro všechny telekomunikační společnosti.

A my se máme ptát, co udělá technologický průmysl, vlády jednotlivých států, co udělá svět se zabezpečením komunikačních sítí, aby nespadly zpátky pod výhradní kontrolu správců sítí na základě hranic? To by totiž pohřbilo myšlenku otevřené internetové komunikace, tak jak se za posledních 30 let rozvinula.

Politika, nebo bezpečnost?

Pojďme se ještě vrátit k samotné kauze Huawei. Má podle vás politické pozadí?

Kauza Huawei ve skutečnosti začala už v roce 2012, kdy skupinka velmi konzervativních amerických politiků, předchůdců i současných příznivců Donalda Trumpa, začala na jednáních Kongresu vznášet různá obvinění proti Číně. Huawei byla součástí těchto obvinění. Někerá Čínu vinila z porušení sankcí vůři Íránu, některá se týkala ochrany duševního vlastnictví, podle dalších obvinění prodávala Čína svá zařízení kontorverzním organizacím, které je pak mohly využívat ke špionáži.

Tato obvinění ale nikam nevedla, protože pro ně nikdy neposkytli dostatek důkazů.

Před rokem a půl jsem četl zajímavý článek, kde se psalo, že všichni zásadní spojenci Spojených států mají jako hlavního dodavatele telekomunikačních technologií firmu Huawei. A do značné miry na ní závisí s jednou výjimkou, kterou byla Austrálie. Australané měli s firmou Huawei vlastní problémy a už před lety ji vykázali z širokopásmového připojení, nikoliv ale mobilních služeb. Dokonce ještě před zhruba 18 měsíci zvažoval jeden z australských mobilních operátorů nákup technologií Huawei pro sítě 5G. Stejně tak japonský SoftBank i Jižní Korea.

Což může souviset s cenovou politikou Huawei? Mluvila jsem i s experty, kteří ceny výrobků Huawei označovali jako dumpingové či dokonce tajně dotované čínskou vládou.

Jako odpověď na tato nařčení si stačí udělat jednoduchou matematickou analýzu. Huawei je třikrát větší firma, než jakákoliv z konkurenčních.

Ericsson vyrábí pouze příslušenství pro mobilní telefony – jeho velikost dosahuje třetiny velikosti Huawei.

Nokia je sice větší než Ericsson, ale na Huawei to pořád nestačí ani v případě, když obě tyto společnosti spojíte a ještě přidáte americké Cisco. Huawei je prostě největší a má největší tržby.

Ze všech technologických firem na světě má také největší výhodu ohledně domácího trhu, což dříve měli i Američané. Vyrobili produkt, zpopularizovali ho ve Spojených státech u svých zákazníků a pak teprve začali s exportem. S nižšími cenami než kdokoliv jiný.

Jenže trh ve Spojených státech se rozdrobil. Američané přes různé fúze v podstatě vyprodali svůj telekomunikační průmysl. Motorola, Qualcomm, Nortel, který byl pravda kanadský. Všechny tyto telekomunikační firmy zmizely, staly se součástí Ericssonu a Nokie. Jediným americkým hráčem na trhu s telekomunikacemi je Cisco, ale to zdaleka nemá na skandinávské a čínské firmy.

Trumpův cíl – zpomalit 5G

Což je ale přesně další z argumentů, které zaznívají, když novináři kauzu Huawei a zavádění 5G sítí spojují s americko-čínskou obchodní válkou. Američané celkem logicky říkají: Podívejte se, hlavními hráči na trhu jsou evropské, nikoliv americké firmy, tudíž v případě Huawei nám jde čistě o bezpečnost, nikoliv o ekonomiku.“

Američanům jde především o to, aby zpomalili vývoj sítí 5G.

Ono se z toho, co říkám, může zdát, že mám na Huawei trochu obsesi, ale není tomu tak. Za léta, která se věnuji problematice nových technologií a telekomunikací, jsem psal o všech telekomunikačních firmách. Velkých i malých.

Popsal jsem situaci v přibližně 50 zemích světa, kde tyto společnosti soutěží o zákazníky. A vytvořil jsem si také tabulky se záznamy, kde která telekomunikační firma spolupracuje na zavádění 5G sítí.

A co z těch tabulek vyplývá?

V Británii to byla donedávna především Huawei s okrajovější Nokií. Ve Francii to byl Ericsson, Samsung a Nokia. Tvrdili, že uvažují i o Huawei, ale ve skutečnosti to nebylo na pořadu dne.

V Německu Deutsche Telekom používá Huawei jak pro mobilní sítě, tak pro širokopásmové připojení. Jeden z hlavních italských mobilních operátorů měl smlouvu s čínskou ZTE a italský Telecom má myslím Huawei.

V Turecku je Huawei zásadním dodavatelem a hodně významnou pozici má také v Rusku.

V Kanadě má Huawei smlouvu se třemi nebo čtyřmi hlavními mobilními operátory, což je zajímavé vzhledem k jejich bezprostřednímu sousedství s USA.

Na americký trh Huawei nikdy neprorazila. Mají malé smlouvy s malými společnostmi, ale v podstatě žádný byznys.

Zajímavé je, že zjevně funguje nějaká dohoda mezi Huawei a ZTE. Tyto dvě čínské firmy se snaží nekonkurovat si na jednom trhu.

Silicon Valley zaspalo

Pokud to vztáhnu zpět k současné situaci ohledně Huawei, z toho, co popisujete, vyplývá, že Huawei ještě vloni měla a vlastně stále má na světovém telekomunikačním trhu velmi silnou pozici a Spojené státy…

…A Spojené státy se najednou vzbudily a zjistily, že nebudou vůdčím trhem, který skutečně vyvinul pokročilé 5G sítě.

Byla to čínská vláda, která přikázala čínským telekomunikačním firmám připravit se na 5G sítě. Vytyčili si dvacet cílů, kterých chtějí dosáhnout do roku 2025. A zhruba 15 z nich se týká 5G sítí. Je to součást národního plánování. Čínská vláda, ať už si o ní můžeme myslet cokoliv, má ohledně rozvoje a používání 5G sítí jasnou strategii a chce se stát světovou technologickou velmocí.

Což se nelíbí dosavadnímu globálnímu lídrovi v technologických inovacích.

Silicon Valley procitlo a zjistilo, že všechny ctnostné projekty a plány, které měli a chtěli vytvářet, se můžou dít i v Pekingu nebo v Šanghaji. Že nejrozvinutější technologie se přesunou tam, kde budou nejdříve a nejlépe rozvinuté sítě nové 5G generace.

A takovým místem je velmi pravděpodobně Čína. Mluví se v této souvislosti také o Jižní Koreji, ale Čína je velmi pravděpodpobně zemí, která bude mít vysoce rozvinutou národní síť 5G technologií pro dopravu, telekomunikace, video, zkrátka pro aspekty moderního života.

Směřuji tím vysvětlením k tomu, že Spojené státy si najednou uvědomily, že v tomto ohledu zaspaly a že nebudou technologickým lídrem, a najednou se objeví žaloba proti čínské ZTE z porušení sankcí vůči Íránu a posléze tlak na vlády po celém světě, aby se zbavily Huawei. Myslím, že tyto aspekty zkrátka nelze v celé kauze kolem Huawei ignorovat.

Huawei má bezpečnostní nedostatky, protože všechna zařízení napojená na sítě mají bezpečnostní nedostatky. Neříkám, že Huawei je bez viny. Mají problém mluvit otevřeně o tom, co dělají. Je zdokumentováno, že to, co říkají navenek na Západě, se liší od toho, co říkají doma. Což je myslím způsobené částečně, arogancí, částečně nezkušeností.

Tisíce nových antén

Pokud to tedy shrnu, Spojené státy se podle vás snaží zpomalit rozvoj 5G sítí, aby dohnaly, co zaspaly. A týká se to konkrétně americké společnosti Cisco? Nebo jim je jedno, kdo ten čínský náskok dožene? Že to můžou být evropské firmy jako Nokia nebo Ericsson?

Opět je třeba popsat celý kontext. 5G sítě nejsou jen nové antény, které by propojovaly mobilní telefony a tablety, aby spolu uměly rychleji komunikovat. Ty nové antény budou muset být vystavěny v mnohem větších počtech tak, aby zvládaly pokrýt nápor, který bude na připojení kladen ze strany chytrých domácností.

Obrovské množství přístrojů bude potřebovat jiné typy dat i rychlostí.

Představte si například velký fotbalový stadion zaplněný lidmi, kteří budou chtít všichni ve stejný moment sledovat video v přímém přenosu. To je na současných sítích 4G nemožné.

5G síť bude muset být schopná pokrýt mnoho různých potřeb. Lidé si dnes často neuvědomují, že to je velmi komplexní záležitost, protože kapacita, která bude potřeba, je obrovská. Rozšiřování se bude týkat nejen mobilních data center, ale i kabelů pod zemí a pod hladinou oceánů.

5G tedy představuje obrovský trh nejen pro lídry v mobilních technologiích, ale pro velké množství dalších firem, včetně těch, co vyrábějí různé příslušenství, mezi nimi jmenujme například společnosti jako Amazon, Microsoft, Google.

Jenže problém Spojených států je, že v tuto chvíli zaostávají. Pokud by se Washingtonu nicméně podařilo zpomalit světový rozvoj 5G sítí, dá to mnoha americkým firmám šanci uskutečnit v této oblasti své plány.

Protože pak už by mohl být trh 5G obsazený jinými firmami a na 5G sítích bude prakticky fungovat celá společnost?

Co se totiž stane s příchodem nové sítě? Bylo to tak s 2G, 3G i 4G – firmy, které jako první zvládly podchytit poptávku po potřebných zařízeních, efektivně je nacenit, získaly zásadní podíly na celosvětovém trhu.

To byl případ Ericssonu v souvislosti s rozvojem 2G. Pak následovala Nokia s mobilními telephony a příslušenstvím.

Proto se teď Spojené státy snaží pozdržet čínský trh.

Což ale můžete těžko dokázat…

Nemůžu to sice dokázat, ale při použití selského rozumu je jasné, že současná obchodní válka mezi USA a Čínou je minimálně zčásti snahou o zpomalení schopnosti Číny investovat do rozvoje vlastního trhu, sítí a společnosti.

A pokud se podaří znemožnit čínským exportérům prodávat své zboží v podstatné části světa – tedy alespoň u amerických spojenců – pak to jistě nezničí Huawei nebo Čínu, ale zpomalí to jejich rozvoj, stejně jako rozvoj 5G sítí. Jejich zavádění se tak posune z plánovaných let 2021, 2022 třeba až na rok 2023 nebo 2024. Myslím, že to je soudný pohled na celou kauzu jménem Huawei.


Rozhovor s Ericem Auchardem vznikl v rámci mezinárodní novinářské školy Journey: Journalism Bootcamp pořádané nadací Bakala Foundation. Druhou část zveřejní HlídacíPes.org v následujících dnech


Partnerem rubriky (Ne)bezpečná síť je ISECO.cz

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

4 komentáře

  1. Ondřej Dvořák napsal:

    Věc se má tak, že vám nikdo nepoví, jestli ta zařízení v sobě mají zabudovanou hardwarovou pojistku, kterou Čínská komunistická strana na dálku vypne jí vyráběnou a prodávanou datovou infrastrukturu. Jde o strategickou nezávislost. USA si jednoduše nemohou dovolit „fungovat na Čínské technologii“, v 21. století platí „koho mobilem voláš, toho píseň zpívej“, kdo ovládá data a jejich distribuci, ten si může diktovat podmínky, protože moderní společnost je na nich zcela závislá.

  2. Myk napsal:

    Takže pan expert nevidí rozdíl mezi čínskou a americkou technologií. No, já nejsem expert, ale intuitivně bych byl raději, kdyby nás špiclovali ti Američani než Číňané.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Už se Vám to děje, špiclují nás Američani, tak jako Merkelovou a další západní státníky (NSA – programy PRISM, Tempora a XKeyScore).

  3. Alan Delon napsal:

    Ocividne cinske planovani narazilo, ze?

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama