Biotechnologická firma ZymoResearch vyvinula metodu pro poměrně přesný odhad věku dárce krve. Říká se jí DNAge a je připravena k plošnému používání. Kromě prvoplánového užití pro odhad věku azylantů se aplikace nabízí i v kriminalistice – třeba pro odhad věku z krve nalezené na místě činu. Tzv. epigenetické hodiny odměřují čas uprchlíkům a zločincům, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org český genetik Daniel Vaněk, který s kalifornskou laboratoří spolupracuje.

• Na sociálních sítích jste upozornil, že se objevila metoda, která dokáže zcela přesně určit věk podle nové metody analýzy DNA. Můžete to upřesnit?  

Informace o nové metodě vyvinuté společností ZymoResearch z Kalifornie se poprvé objevila počátkem září v časopise Science a následně před několika dny v interview na rozhlasové stanici BBC World Service. Jde o test, kdy se zkoumá míra chemické modifikace DNA a dle výsledků lze s přesností na cca 1,5 roku odhadnout věk donora krve. Docela mne překvapilo, že sdělovací prostředky a zejména někteří politici to nijak nekomentují.

• Byla už metoda úspěšně použita v praxi? 

Úřad z německého Hildesheimu nevěřil žadateli o azyl, který tvrdil, že mu je méně než 18 let. Policie se tedy obrátila na kalifornskou společnost ZymoResearch, která nabízí test pod názvem DNAge. A výsledky byly použity v azylovém řízení.

• Skutečně nebylo možné dosud určovat věk? Považujete to z vědeckého hlediska za významný objev?

Výzkum v oblasti epigenetiky a chemických modifikací DNA v průběhu života se provádí již mnoho let, ale takto přesná aplikace epigenetiky tu ještě nebyla. Mám k dispozici i výsledky provedené vědecké studie, jež předcházela použití testu DNAge pro reálný případ. Výsledky jsou přesvědčivé, objev je to bezpochyby důležitý. A za současné situace kolem uprchlíků i významný.

• Takže podle vás je tedy tato metoda aplikovatelná v případech, kdy existují pochybnosti o věku migrantů při příchodu do země?

Genetik a forenzní znalec Daniel Vaněk.

Zde vidím prvoplánové použití, jak rychle a levně ověřit údajnou nezletilost žadatelů o azyl. Další možnosti využití vidím například v klasické forenzní biologii a genetice. Určit věk donora biologického materiálu zanechaného na místě činu bylo před pár lety ještě science fiction. Nyní je tato metoda připravena k plošnému použití. A co víc, ve firmě ZymoResearch se pracuje na dalších úžasných aplikacích. Vzhledem k tomu, že mám podepsanou mlčenlivost, nesmím ani naznačovat.

• Jak je to podle vás po právní stránce – existují nástroje, jak žadatele o azyl donutit k odběru DNA? Nemůže to ztroskotat právě na tomto?

Toto bude záležet na legislativě jednotlivých států. Já osobně bych to jako problém neviděl. Pokud žadatel o azyl mluví pravdu, tak mu to za tu kapku vyceděné krve stojí. Pokud lže, tak se asi bude všemi právními prostředky bránit.

• Čeho se ještě při studiu DNA v dohledné době dočkáme? Laicky – už se třeba blíží doba nějaké plošné diagnózy stanovitelné z DNA, kupříkladu?

Já jsem se v minulosti v odhadech často šeredně mýlil, takže si na prognostika hrát nebudu. Ale vzhledem k hyperbolickému nárůstu znalostí lidské DNA se dočkáme mnoha skvělých objevů a aplikací. Nesmíme ale zapomínat na určitou obezřetnost v přijímání novinek z této oblasti. I vědec se může mýlit. Ostatně moje motto je: Každému vědci je dán klíč k bráně nebes. Tento klíč však odemyká i bránu pekelnou.