pentainvestments.com,

Trampoty s oligarchy: K čemu je mediální atomový kufřík a jak přišla Gorila zpod Tater do Prahy

Napsal/a -pes- 21. ledna 2020

Přinášíme další ukázku z knihy HlídacíPes.org „Šok! Hrůza! Média!“, která se týká postupné oligarchizace českých médií. Vrací nás o nějakých pět roků zpět. Do doby, kdy už jsou první oligarchové etablovaní. A zejména Andrej Babiš začíná ukazovat, k čemu mu jeho vlastnictví médií má sloužit. Přišel čas na „atomový kufřík“.

Po prodeji Mafry a Ringieru zbývalo na tuzemském trhu tištěných médií už jen jedno velké sousto, které bylo tou dobou stále v rukou zahraničních majitelů a bylo k mání: vydavatelství Vltava-Labe-Press. Zakousla se do něj, s lehkým zpožděním za Babišem i Křetínským, investiční skupina Penta.

Ta je v českém podnikatelském světě dobře etablovaná zejména v oblasti developmentu, finančních služeb a zdravotnictví a na rozdíl od Slovenska se s ní v tuzemsku nepojí skandály. Když tedy Penta ohlásila nákup vydavatelství v Česku, žádný velký poprask to nevyvolalo. Což bylo ve značném kontrastu k tomu, co mediální nákupy této firmy spustily na Slovensku.

Gorila pod Tatrami

Když Penta v roce 2014 oznámila, že se chystá vstoupit do vydavatelství Petit Press, které vydává renomovaný deník SME, velká část redakce se na protest rozhodla odejít a založit nové nezávislé médium.

„Ani jsem si tenkrát nemyslel, že Penta bude tak hloupá a bude tak agresivně a arogantně vstupovat do svých médií, jak to dělá třeba pan Babiš v Česku. Nebál jsem se, že mi lidé z Penty budou denně telefonovat a já je budu muset poslouchat se strachem, že přijdu o práci. Mně stačilo, že bych měl být na jejich výplatní pásce a mít Pentu ,na tričku‘. To by bylo v rozporu s tím, tvářit se jako nezávislý novinář,“ vysvětloval v rozhovoru pro HlídacíPes.org někdejší šéfredaktor SME Matúš Kostolný, proč raději založil a vede nový Denník N.

Penta sice nakonec vstoupila do vydavatelství jen jako menšinový akcionář a svůj podíl postupně snížila až na 40 %, redaktoři kolem Kostolného přesto nechtěli být u toho. „Ten slon už je v místnosti a nedá se tvářit, že ho nevidíme. Když SME oslavovalo 25 let existence, na oslavu přišel i Jaroslav Haščák z Penty. To je přesně situace, kterou bych nechtěl zažívat,“ popisoval Kostolný.

Důvody, proč Penta byla pro novináře na Slovensku mnohem víc nepřijatelná než v České republice, sahají o řadu let zpátky a stručně se dají popsat slovem Gorila. Kauza, která vypukla v roce 2011 poté, co se na internetu objevily údajné přepisy odposlechů tajné služby pořízené v jednom bratislavském bytě za vlády Mikuláše Dzurindy.

Knihu si můžete objednat  ZDE.

Dokumenty mají dokazovat, že se Penta snažila uplácet tehdejší politiky a vysoké státní úředníky na Slovensku výměnou za vliv na privatizaci či přijímání zákonů. Jaroslav Haščák coby jeden ze zakládajících partnerů Penty měl při jedné ze schůzek v konspiračním bytě potkat i pozdějšího dlouholetého premiéra Roberta Fica, který se poté vždy snažil svou roli v celé kauze bagatelizovat. Stín Gorily po zveřejnění přepisů ale mířil především na SDKÚ Mikuláše Dzurindy, která také v následujících volbách 2012 utrpěla volební debakl, ze kterého už se nevzpamatovala.

Zachování nezávislosti SME bylo pro jeho novináře důležité i kvůli tomu, že jednou už něco podobného zažili – v lednu 1993 většina redaktorů tehdejšího deníku Smena z novin odešla na protest proti intervencím premiéra Vladimíra Mečiara a založili právě deník SME. „Kdybychom v sobě neměli tu touhu po svobodě jako lidé, co zakládali SME, neměli bychom v sobě ani odvahu zkusit totéž, co oni. Právě proto, že tehdy se redakce sbalila a odešla v momentě, kdy jí chtěli zavřít pusu, jsme se ani my nemohli tvářit, že se nic neděje, když do vydavatelství vstoupila skupina Penta. Být součástí toho příběhu pro mě znamená nedovolit, aby ho ukradl někdo, kdo si ho nezaslouží,“ dodává ke svému odchodu ze SME Matúš Kostolný.


Nejen mediální byznys skupiny Penta

Grafika: Klára Hegerová


A jak jsou na tom slovenská média ve stáji Penty s nezávislostí dnes?

SME si i po pěti letech od vstupu Penty udrželo své renomé a v červnu 2019 ve vydavatelství Petit Press získal navíc tříprocentní podíl jeho dlouholetý šéf Alexej Fulmek. I tento krok byl jednoznačně protiváhou ke vlivu Penty než naopak. Kromě podílu ve společnosti vydávající deník SME ale patří Pentě na Slovensku také týdeník Trend či bulvární deník Plus Jeden Deň a další tituly. A právě u bulvárních novin se objevily pochybnosti o zasahování majitele do obsahu. Během vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka loni jedna z obviněných ukázala prstem i na spolumajitele Penty Jaroslava Haščáka, který si podle jejího tehdejšího tvrzení měl vraždu objednat.

Jeden z top manažerů skupiny Martin Danko pak přiznal, že ještě předtím, než tuhle informaci zveřejnil slovenský Denník N, zavolal on sám šéfredaktorce zmiňovaného deníku Plus Jeden Deň s tím, že konkurenční novináři tohle téma připravují. Bulvár vlastněný Pentou tak ostatní média předběhl a vydal vlastní verzi příběhu, která k Haščákovi nebyla zdaleka tak ostrá. Další kritika se týkala článků o zdravotnictví ve stejném deníku, ze kterých nebylo patrné, že noviny i předmět článku mají stejného vlastníka – Pentu. Té patří na Slovensku síť lékáren a nemocnic i zdravotní pojišťovna.

Vstup Penty do českých regionů

Ale zpět do Česka.

V srpnu 2015 investiční skupina veřejně potvrdila, že koupila 100% podíl ve vydavatelství Vltava-Labe-Press, vydavatele sedmi desítek regionálních Deníků a několika týdeníků. Podle insiderů se jednalo o koupi za 67 milionů eur, tedy za přibližně 1,8 miliardy korun v tehdejším kurzu. Hlavní tvář Penty v Česku a její spolumajitel Marek Dospiva se nijak netají tím, že investice do médií byly reakcí na kroky konkurenčních investičních skupin, kdy ekonomická rozvaha nehrála až tak zásadní roli.

„Já vnímám investice do médií víc jako politiku, případně snahu ochraňovat zájmy těch samotných investorů. Neberu to jako klasickou investici, jejímž cílem je návratnost. Jde spíš o druhotný efekt: okolí ví, že vlastním silné médium, a už jen toto vědomí mi může přinést určitou výhodu. Už jen povědomí o tom, že byznysmen vlastní noviny nebo televizi, posiluje jeho pozici,“ řekl Marek Dospiva v rozhovoru pro MF Dnes v dubnu 2014.

Pokud jde o vliv na obsah novin, bývalý generální ředitel Vltava Labe Media Michal Klíma se dušuje, že přímé zásahy nezažil: „Penta je angažovaná v projektech, které jsou i v regionech. A lidé tam čtou místní noviny. Tak nás třeba upozorňovali, že jsou někde v tendru na koupi nemocnice. V zásadě jen požádali, aby v novinách nevyšly nějaké jednostranné články proti nim. Ale nikdy se nestalo, že by přišli a řekli: chceme tady vyhrát výběrové řízení, napište článek v náš prospěch. Takovouto situaci jsem nezažil.“


Přečtete si další ukázky z knihy Šok! Hrůza! Média:

Mediální byznys v Česku: Honitrapky, trollové na míru a hybridní Andrej Babiš

Trampoty s oligarchy, díl druhý: Jak Zdeněk Bakala kupoval vydavatelství Economia

Trampoty s oligarchy: málo pomerančový džus pro nedůtklivého cestovatele Kellnera

Trampoty s oligarchy: Blesk jako sázka na jistotu a všichni lobbisti Daniela Křetínského


Bič na Babiše

Marku Dospivovi se přisuzuje také často zmiňovaný citát, že média v rukou miliardářů jsou svého druhu atomovým kufříkem. Tedy způsobem vzájemného odstrašení, čímsi, co udržuje mezi mocnostmi křehkou rovnováhu.

„To, že média vlastníme, nám dává jistotu, že pro kohokoli bude horší nás iracionálně napadat. To iracionálně bych podtrhl,“ vysvětloval mediální akvizici v roce 2015 Hospodářským novinám. Nejde však jen o „iracionální napadání“, ale i šířeji o ochranu vlastního byznysu před mužem, který ve svých rukou zkoncentroval moc ekonomickou, mediální, a hlavně politickou – Andrejem Babišem.

Ale to jsme vlastně zase na začátku našeho miniseriálu.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

2 komentáře

  1. Dušan napsal:

    Jsem rád HP, že věci nazýváte pravými jmény a též se nebojíte jít proti mocným. Máte můj obdiv. Dušan

  2. petrph napsal:

    Díky za tyto články, ono není na škodu si tyto věci občas osvěžit. Nicméně, v zájmu reality, je nutné si doplnit pár faktů.
    Za prvé, tištěná média jsou dnes celosvětově drahá, a prodělečná. takže pokud už do nich kdokoliv mohutně investuje, vždy je nutné si klást otázku proč (nebo proti komu). (Přičemž, to nemusí být jen jejich přímý vlastník, a investor, ale jakékoliv jejich příjmy či dotace) A že bohužel, obvykle ta tištěná média, která chtěla být naprosto nezávislá na každém, už dávno zkrachovala.
    Ale za druhé, že zájem čtenářů už se dávno přesouvá k jiným zdrojům informací (nejen k TV, ale k internetu a sociálním sítím). Čili, i proto vliv těchto tištěných médií na občany dlouhodobě klesá. takže i pokud si je nějaký ten magnát pořídí jako symbol svého image (třeba vedle fotbalového klubu nebo supermodelky jako své manželky), tak to zase tak velký význam mít nemusí..
    Protože – a za třetí, je to snad vidět i u nás, tento draze zaplacený vliv přebije informačně laciná kampaň (třeba Milion chvilek). Jenže, jestli ani potom většina občanů své názory nemění, to už není otázka vlivu médií, to je právě ta svoboda názoru kvůli které se tady konal 17.listopad..

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama