Facebook: Viktor Orbán, zdroj

Teroristický obsah smazat do hodiny, chce EU. Co když bude arbitrem Orbán? varují kritici

V Bruselu finišuje příprava nových pravidel proti šíření teroristického obsahu na internetu. Online platformy by podle nich dostaly pouhou hodinu na to, odstranit závadný obsah ze sítě, a to dokonce napříč různými unijními státy. Podle kritiků je ale právě v tom riziko zneužití – varují před situací, kdy bude například o závadném obsahu v Česku rozhodovat vláda Viktora Orbána.

Finální znění nařízení musí schválit Evropský parlament i vlády členských zemí v Radě. Nyní mají legislativu na stole parlamentní výbory.

Například klíčový výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), který má legislativu na starosti, tento týden návrh nařízení podpořil. I proto lze očekávat, že plénum europarlamentu nakonec legislativu schválí.

V případě porušení pravidel má podle znění nařízení každý stát přijmout vlastní systém sankcí, které budou platformám hrozit. Každý stát si přitom sám stanoví, jestli v případě porušení nařízení půjde o odpovědnost správněprávní nebo trestněprávní.

Členské státy by tak měly mít poměrně široký prostor pro uvážení, jak budou případné prohřešky ze strany platforem trestat.

Konečné slovo u soudu

Nařízení ovšem stanoví, že sankce musejí být v každém případě efektivní, proporcionální a odrazující a zároveň jejich výše nesmí přesáhnout 4 % globálního obratu společnosti. Legislativa v čl. 2 odst. 6 nařízení zároveň přináší jednotnou definici „teroristického obsahu“, kterou členské země budou muset respektovat. Půjde například o texty, obrázky, fotografie, audiozáznamy či videa, která „podněcují vybízí nebo přispívají k teroristickým trestným činům“.


Text Lukáše Hendrycha vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Přelomová je ovšem možnost platforem či uživatelů odvolat se proti rozhodnutí národních úřadů o odstranění takového obsahu. O systému takovýchto opravných prostředků rovněž rozhodnou jednotlivé státy. Může se tedy stát, že konečné slovo budou mít až vnitrostátní soudy, ke kterým se konkrétní spor může potenciálně dostat.

Pokud vnitrostátní soud dojde k závěru, že daný obsah není protiprávní a nesplňuje definici teroristického obsahu, může rozhodnutí úřadů zrušit a smazaný obsah bude obnoven.

Komise s původním návrhem nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online přišla už v roce 2018. Práce na legislativě na konci roku 2020 zrychlily i kvůli sérii teroristických útoků ve Francii a v Rakousku.

Když Orbán trestá

Návrh nařízení má ale i řadu kritiků. Důvodem jsou hlavně obavy ze zneužití příkazů k odstraňování obsahu ze strany států, omezování svobody slova či práva na soukromí. Problémem je podle nich i to, že příslušné úřady budou mít možnost vydat příkaz k odstranění obsahu, který byl nahrán v jiném unijním státě.

Mezi kritiky legislativy patří například evropští Piráti. Stínový zpravodaj návrhu, pirátský europoslanec Patrick Breyer (Greens,EFA), zdůrazňuje mimo jiné možnost zneužití pravidel k politickým účelům.

„Mám obavy ohledně toho, že obsah může být odstraňován napříč unijními státy. Představte si situaci, kdy o odstranění bude rozhodovat nějaká neliberální vláda, jako je třeba ta Orbánova, která má svou vlastní interpretaci toho, co znamená teroristická aktivita,“ uvedl.

„Takové vlády pak mohou nová pravidla zneužít k umlčení politických odpůrců v jiných členských zemích,“ upřesnil.

Breyer předpokládá, že se novými pravidly v blízké budoucnosti budou zaobírat i vnitrostátní soudy.

„Vzhledem k tomu, že evropské soudy pravděpodobně zpochybní legalitu těchto přeshraničních příkazů, nevidím tato nová pravidla jako účinný nástroj pro zastavení šíření teroristického obsahu online,“ dodal.

Psát o terorismu, ale nevyzývat k němu

Nařízení v sobě zahrnuje i řadu výjimek. Jako teroristický, a tudíž nezákonný, by neměl být označen obsah, který slouží ke vzdělávacím, novinářským, uměleckým nebo výzkumným účelům.

Stejně tak platformy nebudou mít povinnost monitorovat obsah nahrávaný na ně jejich uživateli. Jednat budou muset až po vydání příkazu ze strany příslušných orgánů. Někteří se ale domnívají, že tento princip, tzv. „notice and action“, není dostačující a platformy by měly být samy zodpovědné za obsah, který na ně jejich uživatelé nahrávají.

Tyto záruky naopak vyzdvihuje místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA).

„Zkoumat nebo psát o terorismu nesmí být znemožněno. Evropský parlament ve své vyjednávací pozici odmítl filtry, které by mazaly obsah, a mohly by tak zabránit legitimnímu obsahu v šíření – pouze proto, že stroj to špatně vyhodnotil. Stejně tak jsem se svým kolegou Patrickem Breyerem prosazoval výjimku v případě vzdělávacích, uměleckých nebo novinářských obsahů. Tu se nám podařilo ve vyjednávání zajistit,“ uvedl Kolaja.

„Národní vlády však svým postojem ohrožují svobodu nás všech. Podle jejich návrhu by mohly kompetentní autority v libovolné členské zemi přikázat odstranění obsahu. Přitom by neexistovaly dostatečné mechanismy, jak se bránit proti neoprávněným zásahům. Vláda Viktora Orbána by tak například mohla mazat obsah v celé Evropě pouze proto, že považuje kritiku vlády za terorismus,“ dodal.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

6 komentářů

  1. petrph napsal:

    Když ono stačí aby se nad tím člověk zamyslel trochu logicky a asi mu dojde, že v Bruseli opět zplodili bohapustý nesmysl. Cituji :
    „Online platformy by podle nich dostaly pouhou hodinu na to, odstranit závadný obsah ze sítě, a to dokonce napříč různými unijními státy.“
    Tak ono, s trochou představivosti by se dalo zasnít, že by takovou pravomoc mohly dostat nějaké speciální bezpečnostní protiteroristické týmy, v případě kritického masového ohrožení . (a pod silnou kontrolou)
    Jenomže, jestli se dále píše, že by takovou pravomoc měly mít úřady? (to jako ministerstva), nebo vlády?
    Nemohli by se na to prosím podívat právníci s hlubší znalostí správního práva ? Že nařídit, aby bylo něco (COKOLIV), dokonce s mezinárodní působností? provedeno DO jedné HODINY, žádný úřad, ani vláda NEMÚŽE (z řady procesních důvodů) a ani NESMÍ?
    Kdybych to přirovnal, dokonce i vyhlášení válečného stavu (v případě napadení) musí schválit parlament, a ro rozhodně nikoliv do hodiny.
    Nevím jestli to soudruhům z Brusele vůbec došlo, ale pravomoc, kterou tímto seshora delegují na vlády a úřady členských států , neměli ani diktátoři totalitních režimů.

    • A. S. Pergill napsal:

      Jenže Brusel tu chce totalitu, proti níž byly režimy Stalina nebo Hitlera jen beránčí vrnění. To je vcelku na těchto a podobných aktivitách jasně vidět.

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Ze zcela jednoduchého požadavku nevýzývat k terorismu, ale informovat o něm a varovat před ním dokáží právníci udělat neřešitelný problém. Co takhle ty právníky-zamotávače, vyloučit z takových jednání.

    • petrph napsal:

      Bohužel, naopak. Protože zatím se hovoří o tom návrhu zcela obecně – a ten rozdíl „nevyzývat k terorismu, ale informovat o něm a varovat před ním“ se může zdát zcela triviální.
      Ale musíte počítat s tím, že až dojde k soudním sporům o ty konkrétní mazané články – tak pak se v tom budou teprve právníci obou stran budou vyžívat a zamotávat to, klidně i několik let…

  3. A. S. Pergill napsal:

    Co je to „teroristický obsah“. Je to nějak definováno? Pokud je, je tato definice jednoznačná, jasná a srozumitelná?

  4. Pavel Liška napsal:

    Už vidím ty teroristy, jak se na ten teroristický útok domlouvají na Facebooku…. :)))

Přidávání komentářů není povoleno