Se začátkem války na Ukrajině se změnil postoj výrazné části světa nejen k Rusku, ale i k Bělorusům. Těm řada států přestává vydávat víza, banky jim blokují účty, otáčí se k nim zády instituce, hotely i některé humanitární organizace. Velká část Bělorusů přitom aktivně podporuje Ukrajinu, organizuje sbírky, někteří se vydali přímo do války bojovat v ukrajinských barvách. Při pochodu proti válce byly v Minsku koncem února zadrženy stovky lidí.

Na Bělorusy padá kolektivní vina za to, že se běloruský diktátor Alexandr Lukašenko zapojil do konfliktu po boku Ruska. A to i na ty, kteří před Lukašenkovým režimem byli nuceni uprchnout.

„Už nemůžu. Nedokážu se vyrovnat s bezmocí. Svět začal Bělorusy pronásledovat, a to z nejvyšších míst,“ napsala na sociální sítě na začátku března běloruská psycholožka Lilia Nasvyazyová, která nyní žije v Gruzii.

„Naši lidé nadále zůstávají v běloruských věznicích, kde jsou mučeni. To už na ně můžeme zapomenout? Co dělá světové společenství? EU a OSN označují Bělorusko, nikoli Lukašenka, za agresora a vyhrožují nám,“ pokračuje. „V Bělorusku neexistují soudy, žádní strážci zákona! Neexistuje jediná nevládní organizace! Neexistují žádná nezávislá masmédia! Lidé, kteří přicházejí na akce, riskují své životy, mohou prostě zmizet. Odmítám převzít vinu. Mrzí mě, že je svět tak krutý. Nevím, koho mám požádat, aby tuto globální šikanu Bělorusů zastavil,“ zoufá si.

České úřady zastavily na začátku března vydávání víz pro občany Běloruska, s výjimkou humanitárních případů. Ne všichni, kteří odešli ze země kvůli nesouhlasu s režimem, ale mohou prokázat, že jejich případ je humanitární. A i ti, kteří to prokázat mohou, na náhlé zostření postoje zahraničí vůči Bělorusku doplácejí.

„Bělorusové trpí jako Ukrajinci“

„Na Ukrajině nám zablokovali bankovní účty, takže se nedostaneme k finančním prostředkům, které jsme dostali v rámci humanitární pomoci. České banky nám účet otevřít odmítly,“ vypráví novinářka, která musela kvůli hrozbě vězení odejít z Běloruska už loni v létě a získala útočiště nejprve na Ukrajině a poté v Česku. Jejímu kolegovi, který je rovněž od podzimu v České republice, odmítla další asistenci jedna velká humanitární organizace s tím, že se teď musí soustředit na Ukrajinu. Kvůli obavám o bezpečnost oba nechtějí vystupovat na jméno.

Minulý týden česká hotelová síť Pytloun oznámila, že přestala s okamžitou platností ve svých hotelech ubytovávat hosty z Ruska a Běloruska a vyzvala další hotely a penziony včetně Asociace hotelů a restaurací ČR, aby se k této iniciativě připojily.

---

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

---

Podobné zkušenosti mají Bělorusové i v jiných státech. „Nyní jsou v mnoha zemích někteří místní obyvatelé obecně proti rusky mluvícím lidem – někdo odmítá pronajmout byt osobě s ruským příjmením, navzdory skutečnosti, že je to občan například Kazachstánu, někdo nechce obsloužit lidi s ruským přízvukem v kavárně apod.,“ říká běloruská aktivistka Daria Rudko, která žije v Česku už několik let a nyní sama organizuje pomoc Ukrajině.

Aktivně podle ní pomáhá většina Bělorusů žijících v zahraničí. „Sháníme bydlení, dopravu, pomáhámě s tříděním na sběrnách, mnozí vozí věci vlastními auty na hranice, spolupracují s médii. Programátoři z Běloruska vyvinuli webovou stránku, která pomáhá lidem prchajícím před válkou na Ukrajině najít dočasné bydlení. Bělorusové v zahraničí nejsou lhostejní a trpí stejně jako Ukrajinci, přičemž tuto válku vnímají jako svou osobní tragédii,“ konstatuje Rudko.

Běloruští legionáři po boku Ukrajinců

Stejné zkušenosti má i novinář a místopředseda Běloruské asociace novinářů, který musel před několika dny opustit Ukrajinu, kam odešel před trestním stíhání Lukašenkovým režimem v minulém roce. „Bělorusové v Polsku vítají uprchlíky z Ukrajiny. Ubytovávají se v uprchlických táborech, pracují tam, například očkují. Běloruské novinářky zůstávají v Kyjevě, aby vysílaly pravdu do různých částí světa. Bělorusové bojují s Ukrajinou,“ říká.

Někteří to udělali doslova. Připojili se k ukrajinské armádě a začali vytvářet běloruské vojenské oddíly. V jednom z nich s názvem Bílá legie se vydalo do boje za Ukrajinu 40 mužů, další se údajně rychle přidávají.

Jeden z dobrovolníků Bílé legie, mladý muž s přezdívkou Kurgan, vyzval ozbrojené síly Běloruské republiky, aby se nezapojovaly do konfliktu na Ukrajině. „Putin a Lukašenko se aktivně snaží zatáhnout sousední národy do bahna hnijícího impéria. Nestaňte se zločinci, nezabíjejte bratrský ukrajinský lid. Pokud jste už museli jít do války, pak složte zbraně – a zachraňte životy, neposkvrňte své svědomí. A ještě lepší je stát na straně Ukrajiny,“ řekl na začátku března pro server Svaboda.

„Je nutné rozlišovat mezi běloruským lidem a režimem, který v naší zemi panuje. Myslím, že Ukrajinci jsou vděční těm, kteří dělají vše pro zastavení války mezi Běloruskem a Ukrajinou, kteří pomáhají odrazit ruskou invazi,“ dodal.

Ruská propaganda rozděluje rodiny

Svět Bělorusům vyčítá, že nezastavili Lukašenka a dopustili, aby byla Ukrajina napadena z běloruského území. „Aktivní Bělorusové si ve velkém počtu buď odpykávají trest ve vězení, nebo odešli ze země na stejnou Ukrajinu, nebo operují jako partyzáni. Bělorusko samo je nyní okupováno. V Bělorusku na rozdíl od Ukrajiny, armáda nestojí na straně lidu, ale je placena z rozpočtu Ruské federace a je na straně diktátora,“ shrnuje Daria Rudko.

„Lidé nemají zbraně. Armáda je připravena střílet do lidí. 13 důstojníků OMON v plné výstroji zadrželo dva Bělorusy, kteří křičeli „Ne válce“! Doslova na každém rohu v zemi jsou OMON, armáda v civilním oděvu, GUBOP a další typy Lukašenkových jednotek,“ dodává.

Přesto i v samotném Bělorusku došlo ještě na konci února k pokusu o pochod proti válce. Auta zastavila dopravu a lidé vyšli do ulic, ale byli okamžitě zadrženi. Podle lidskoprávní organizace Viasna bylo v neděli 27. února zadrženo více než 800 lidí.

Proti účasti Běloruska na ruském vpádu na Ukrajinu se ostře vymezila i běloruská opoziční lídryně Světlana Cichanouská. „Území naší země je v rozporu s vůlí lidu využíváno k vojenské agresi proti ukrajinskému lidu: Putin a Lukašenko rozpoutali válku proti Ukrajině a využívají Bělorusy ve smrtícím konfliktu. My, občané Běloruské republiky, se stavíme proti účasti Běloruska na vojenských akcích Kremlu proti Ukrajině a požadujeme stažení ruských vojsk z území Běloruska a zastavení agrese. Abychom bránili nezávislost a suverenitu naší země, spojujeme své úsilí v protiválečném hnutí,“ napsala.

Mnozí z těch, kteří v zemi zůstávají a nejsou režimem stíháni, začínají ale podle Bělorusů žijících v zahraničí čím dál víc podéhat ruské propagandě.

„Vidíme, jak velká část lidí, kteří byli donedávna loajální k protestům  v Bělorusku, nyní podporuje ruské akce a jejich rétorika se skládá ze samotných slov ruské propagandy. S tím je extrémně těžké se vypořádat. Mezi mými známými v zahraničí jsou už desítky lidí, kteří se kvůli tomu pohádali s rodinami v Bělorusku. Snažíme se v tomto směru něco dělat, abychom jim zprostředkovali pravdivý obraz. Odmítají ale věřit i svým dětem,“ popisuje vlastní zkušenost v Česku žijící běloruská aktivistka Daria Rudko.