Ten, který naslouchá tisícům lidí. Andrej Babiš a jeho argumentační fauly
Andrej Babiš jako mistr politického marketingu ovládá i podpásové zbraně, jak promlouvat k masám. Říká se jim řečnické triky nebo také argumentační fauly. Ty jsou součástí výbavy politiků, propagandistů, psychopatů a manipulátorů všeho druhu.
Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše podruhé premiérem. Politickou i osobnostní výbavu předsedy vlády připomíná série textů z publikace HlídacíPes.org „Babiš. Vůdce pro 21. století“.
Tentokrát na téma argumentační fauly. Jejich smyslem je porazit názorového oponenta, aniž bych nutně v ruce držel trumf v podobě pravdivého tvrzení.
Přehlídkou argumentačních faulů byl třeba Babišův projev na sněmu ANO v březnu 2017. Pojďme si je rozebrat.
„Co o problémech obyčejných lidí vědí politici, kteří sedí ve sněmovně 20 let? Copak mohou něco vědět o problémech běžných rodin, když se od školy nikdy neživili ničím jiným než politikou?“
Tak se Andrej Babiš ptal ve svém projevu, v němž představil svou vizi České republiky do roku 2035. Argumentem o politicích, kteří sedí ve sněmovně 20 let, podkládal své návrhy na změnu volebního systému.
Ve skutečnosti je mezi dvěma sty poslanci takových jen sedm – z nichž pět se od školy živilo i jinak než politikou. Jde tedy o řečnický klam, který se jmenuje unáhlené zobecnění: řečník podsouvá publiku vlastnost celku na základě příliš malého vzorku.
Ušlápnutý disident?
Jakých dalších faulů se Andrej Babiš tehdy dopustil?
„Letos to bude už šest let, kdy jsem nevydržel mlčet a přestal se bát a začal jsem hlasitě kritizovat naše polistopadové politiky.“
Jde o klamný argument ze skupiny útočících na city. Konkrétně o argument vzbuzující soucit. Vytváří se zde dojem, že hlasitá kritika polistopadových poměrů je čímsi, co s sebou neslo strach a nutnost ho nějakým impulsem překonat.
Publikace „Babiš. Vůdce pro 21. století“ přináší přehled byznysových aktivit a vazeb Andreje Babiše, mapuje kořeny jeho podnikání i politického vlivu, včetně unikátních grafických prvků, tzv. pavučin.
Ve skutečnosti nejsou známy případy, kdy by byl někdo postihován za vyjadřování politického názoru; Babiš navíc ve stejné době úspěšně budoval své hospodářské impérium a není o něm možné uvažovat jako o ušlápnutém disidentovi.
„Vládly tu tradiční politické strany, které si 25 let dělaly z veřejných peněz koryto.“
Jde o další příklad již zmíněného unáhleného zobecnění. Babiš podsouvá vlastnosti celku – v tomto případě tradičním politickým stranám, na základě malého vzorku nebo excesu.
Případy zneužívání veřejných peněz, a to jak ty domnělé, tak skutečné, pravomocně odsouzené, se ovšem nevyhýbají ani nezávislým politikům v komunále, úředníkům bez stranické příslušnosti a podobně. Jinými slovy – nejde o rys charakteristický tradičním politickým stranám, které by ho měly ve svém „genetickém kódu“.
„Kdybych nerozuměl lidem, kdybych jim s pokorou nenaslouchal, tak bych nikdy nevybudoval od nuly firmu, která se stala jednou z největších ve střední a východní Evropě a zaměstnává 35 tisíc lidí!“
Babiš kombinuje dva fauly: emotivní klam oslavující úspěch a tzv. společný efekt. Ten první předpokládá, že bohatství nějak nutně souvisí s pravdivostí tvrzení. Ve druhém případě jde o sloučení zdánlivě souvisejících jevů, které ovšem nemají společnou příčinu.
Jinými slovy: Babiš zde vystavuje na odiv svůj podnikatelský úspěch, který ale těžko může být způsoben tím, že seděl a s pokorou poslouchal, co mu kdo říká.
Máte jenom dvě možnosti
„Já jsem od roku 2011 potkal tisíce lidí.“
Zde není zcela zřejmé, co tímto údajem, navíc vágním, chce Babiš vůbec říct. V projevu jím opět podkládal svou schopnost naslouchat; mohlo jít buď o dovolávání se falešné autority (každý, nejen Babiš a nejen ostatní politici, potkal od roku 2011 tisíce lidí.)
Co to o nich říká? A co říká Babišova věta o oněch lidech, jejich složení, „kvalitě“, důvodech k setkání? Nebo opět tzv. společný efekt: Jak kvalita programu, osoby vůdce souvisí s počtem lidí, které potkal?
„Ta volební rovnice pro podzimní volby je velmi jednoduchá. Buď voliči budou chtít pokračování hnutí ANO ve vládě, anebo si zvolí návrat k vládnutí tradičních politických stran.“
Klasické falešné dilema. Babiš nám předkládá dvě možnosti a vyvolává dojem, že existují pouze ony. Dělá to samozřejmě proto, aby vyvolal dojem, že ANO může prosadit svůj program jen tehdy, pokud volby vyhraje přesvědčivě a v ideálním případě nebude potřebovat koaliční partnery.
Související články
Pravda o Babišovi. Nechte si konečně vysvětlit, že to myslí upřímně
Ve skutečnosti už v tu chvíli (na jaře 2017) bylo vysoce pravděpodobné, že i jako vítěz voleb bude ANO muset vládnout v koalici (ani po půl roce vyjednávání o vládě ale Babiš nesehnal koaličního partnera a jeho kabinet nemá důvěru sněmovny). Nemluvě o tom, že coby součást minulé vlády bylo ANO také právě jednou z těchto „tradičních stran“.
„Jaká náhoda, že zrovna teď pan premiér začal řešit rychlovlaky a daně. A dokonce si vzpomněl na poplatky za služby mobilních operátorů. Vždyť je to lidem jenom pro smích,“ pouštěl se dále Babiš do tehdejšího předsedy vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD.
Typické zesměšňování. Předkládání argumentů či skutků oponenta v takové podobě, aby vyvolaly posměch. Mimochodem – na tento typ klamné argumentace je vhodné si vzpomenout, kdykoli řečník pronese slovo absurdní.
„Důchodce dneska vydá pomalu všechny peníze za nájem a léky, ačkoliv 40 let předtím poctivě pracoval a platil daně.“
I kdyby bylo nesporné, že důchodci vydávají většinu peněz za nájem a léky, je zde problém ve vztahu příčiny a následku. Babiš podsouvá platnost následující věty: Kdo poctivě pracuje a platí daně, má nárok očekávat, že většina jeho výdajů nepůjde právě na nájem a léky. Taková věta ovšem nemá žádnou oporu, jde tedy o nevyplývající tvrzení (non sequitur).
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Nejen Andrej Babiš je mistr politického marketingu, který ovládá i podpásové zbraně, stejně tak mnohý novinář. Za prvé Babiše stvořili ho jeho protivníci, zkorumpované politické strany. On jen využil situace na „trhu“. To že lidé v Čechách spíše historicky věří těm, kteří jsou napadáni, a ne těm, kteří vládnou, je i zásluhou médií– projevuje se u nich master of voice. Babiš nemá důvěru parlamentu, ale ti co ji měli u voličů zcela propadli. Důvěra poslanců vládám s ministry Urbanem, Sobotkou, odklánějícím Kocourkem, Drábkem, Parkanovou, Tošovským, Grossem, Čermákem, Rathem, Nečasem, Řebíčkem atd. byla silná ať se dělo, co se dělo. Po tzv. sametové revoluci volili– mnozí nadšeně a s nadějí v lepší zítřky, ale… Vždy po čtyřech letech, za co, Pane Bože, za co. Dnes si nedělají iluze o morálních vlastnostech a snaží se „vyhánět čerta ďáblem“.
100% souhlas. Výstižně napsané. Babiš stvořili svou neschopnosti a všehoschopností politici napříč politickými stranami. Je to jejich nechtěné dítě.
Babiše stvořili, zmanipulovaní voliči.
Naskočivší na jeho prohnanost.
Jeho volební, program byl. VŠICHNI KRADOU. Neuvěřitelné, ale většině, jeho voličů to jednou dojde. Doufám že ne moc pozdě.
To prostě není pravda. Babiše stvořil Babiš sám. To on sám už v roce 1995 ukradl Agrofert Slovenskému státu, on pak vedl svoje podnikání mnohdy těsně spojené se státem a byl to on, kdo si tu pásl politiky, svolával mimořádné schůze sněmovny aby podpořili jeho kšefty, on tu dělal v politice to nejhorší, co sám kritizuje. V politice byl tedy vždy a vlastní stranu stvořil až když ho Topol odstřihl od politického vlivu. Takže ano, ODS spolu s ekonomickou krizí, stála u jeho zrodu. Jen úplně jinak než to prezentuje.
Kde to mohu podepsat díky.
Výborný článek, faktograficky dokládající objektivní pohled na našeho v současnosti nejúspěšnějšího „šíbra“ s vědomím (bezvědomím) lidu, kterému je svěřena starost (všeobjímající) o naše blaho. Musím se přiznat, že opravdu si vychutnávám chvilky veřejného sdílení jeho ustarané tváře, mimiky a nepochybně unavené figury (aniž jej podezírám z hereckého talentu) a přeji našemu lidu, aby důvěra, kterou do tohoto dobroděje vkládá měla pozitivní výsledky (výrazně) také pro věřící(dobroději) lid. Z tohoto důvodu bych doporučoval návrh a schválení zákona o vymazání hříchů ( medializovaných účelovek) z paměti nejen veřejnosti, ale i státu v případě, že se podaří Dobroději realizovat svoje sny (záměry) směrem k prosperitě společnosti. Samozřejmě zákon by musel zajistit demokratické principy „práce“ Dobroděje a z toho vyplývající očekávanou „delete“.
Prorůstání mafiózních forem byznysu a politiky v České republice dosáhlo takové míry, že za peníze si můžete koupit stranu, poslance, spravedlnost i zákon. Dobře si pamatuji, na nositele idejí „peníze především, právo a morálka až potom“. Platí staré české přísloví: „Ryba smrdí od hlavy“. Znáte stranu, co by zde mohla „čestně „ vládnout?
Babiš by především neměl mít možnost ty své podpásovky, lži a útoky možnost zveřejňovat. Za podvod, možná i organizované skupině, se škodou 50 mil. Kč by měl být ve vazbě. Svým jednáním, funkcí i faktickým konfliktem zájmů neustále ovlivňuje trestní řízení a jeho útoky na soudy a Policii ČR. Neskutečný … Sám jsem byl za údajnou škodu, soud mě nakonec osvobodil, přes 700 tis. Kč, ve vazbě 2,5 měsíce.
Tomáš
V roce 2014 byly všem společnostem Agrofertu podle neoficiálních čísel odpuštěny daně ve výši 1,476 miliardy korun. Za „rok Babiše-ministra“ získal Agrofert skoro stejné úlevy jako za šestnáct let předchozích ministrů financí. Nemluvě o paradoxu, že Babiš považuje vybírání daní za základ svého řízení státu, ale ke své firmě se chová přesně naopak. Co vybere od živnostníků, odpustí svým firmám, říká škodolibě Miroslav Kalousek, a má pravdu.
Za pozdní zaúčtování 10,- Kč podnikatelkou – likvidační pokuta 15 000,- Kč.
Za miliardový daňový odpustek sám sobě – funkce premiéra. Děkujeme pane prezidente.
Jiný Tomáš.
Výborně Miloši. Souhlas.
Tomáš G. Masaryk motivoval heslem „Nebát se a nekrást“. Po revoluci bylo toto heslo často připomínáno. Slovák A. Babiš v letech, kdy ještě nemluvil (a zřejmě i nerozumněl) dobře česky, si to vyložil jako „Nenát se a nakrást“. To je začátek jeho podnikání, jeho majetku, jeho současného vlivu.