Zpráva, že u Višňové na Frýdlantsku slavili v červnu němečtí neonacisté slunovrat zpěvem písní Hitlerjugend, je alarmující sama o sobě. Potvrzuje však také jeden dlouhodobější trend, kdy se Česko stává pohodlným útočištěm pro sympatizanty extremismu z Německa a Rakouska. Nikdo je tu nezná a nemají například problém pronajmout si prostory pro svou akci nebo si zastřílet na střelnici. Případně je šéf hnutí SPD Tomio Okamura, tak jako loni v září, zavede rovnou do sněmovny.

Záběry a fotky, které zveřejnil německý deník Die Tageszeitung (TAZ), nenechávají příliš prostor pro pochyby, co že se to na louce poblíž obce Višňová v červnu vlastně dělo. Takzvaná oslava slunovratu v režii německých organizátorů se v řadě ohledů odvolávala na nacistickou třetí říši.

Mládež AfD si pronajala salonek v jednom z ústeckých hotelů. Krátce předtím řešila doma v Sasku problémy s pronájmem, v Česku však díky anonymitě vše proběhlo hladce. Dost možná stejně hladce jako tuzemský trénink ostré střelby skupiny „Saských separatistů“ podezřelých z terorismu.

Účastníci podle TAZ zpívali některé písně spjaté s nacistickou mládeží Hitlerjugend, provolávali hesla o „věčném germánském národě“ a zazněla i slova o „myšlenkách na naše bratry v zajetí“ nebo „Sláva kamarádům, kteří nejsou mezi námi“.

Od pohanského ohně až k české SPD

To vše v kulisách několikametrové impozantní hranice z širokých kmenů, částečně historických úborech účastníků a celkově mnoha odkazech na pohanské rituály, které kdysi instrumentalizovala právě i Hitlerova třetí říše. Celá akce se ostatně konala těsně pod vrchem a skalním útvarem nazvaným Pohanské kameny.

Deník TAZ mezi několika desítkami účastníků identifikoval i některé komunální politiky blízké straně Alternativa pro Německo (AfD), kteří za ni v minulosti buď kandidovali nebo byli členy její mládežnické organizace Junge Alternative. Na místě byl podle reportáže i Stephan Jurisch, předseda spolku „Junge Landsmannschaft Ostdeutschland“.

Ten dříve řadu let organizoval v Drážďanech výrazné neonacistické demonstrace s celoevropským dosahem. Jurischův spolek požaduje obnovu německé říše v předválečných hranicích z roku 1937.

Reportáž z akce přináší i další, pro českého čtenáře poněkud složité příklady vazeb účastníků akce na krajně pravicová uskupení zejména v Sasku. Z českého pohledu je však podstatné to, že ve stejném prostředí si své zahraniční partnery našlo i hnutí SPD Tomia Okamury, jak HlídacíPes.org v uplynulých letech opakovaně popsal.

Kontaktů dnes již rozpuštěné Junge Alternative s českou SPD si ve své zprávě za rok 2024 všímá i saská větev německé kontrarozvědky (Verfassungsschutz), která Okamurovo hnutí označuje jako „pravicově extremistické“.

SPD do letoška udržovalo vazby s mládežníky AfD, spolkem Junge Alternative. Ten se letos sám rozpustil poté, co byl několik let pod drobnohledem německé kontrarozvědky právě kvůli extremismu. Klíčové je, že si Okamurovci vybrali právě saskou odnož Junge Alternative, která patří k těm neradikálnějším.

Podezřelý z terorismu na akci Okamurovců

Ukázalo se to i na kauze „Saských separatistů“, skupiny podezřelé z terorismu, která podle německých vyšetřovatelů chystala převrat po nacistickém vzoru včetně etnických čistek a připravovala se na zhroucení německého státu. Jeden ze zatčených členů skupiny, radní v saském městě Grimma za AfD Kurt Hättasch se v roce 2023 zúčastnil společného víkendového jednání saské Junge Alternative s českou SPD v Ústí nad Labem, jak také upozornil HlídacíPes.org.

Mládež AfD si tam pronajala salonek v jednom z ústeckých hotelů. Krátce předtím řešila doma v Sasku problémy s pronájmem, v Česku však díky anonymitě vše proběhlo hladce. Dost možná stejně hladce jako tuzemský trénink ostré střelby výše zmíněné skupiny „Saských separatistů“.

Ti se podle zjištění saské veřejnoprávní televize MDR, která prostudovala interní dokumenty z vyšetřování, v paramilitárních aktivitách cvičili i v sousedních zemích, pravděpodobně včetně Česka. Nebylo by to nijak překvapivé – v některých střelnicích na západě Čech tvoří němečtí zákazníci podstatnou část klientely, do níž se mohou schovat právě i členové extremistické scény.

Hnutí Tomia Okamury na dotazy redakce ohledně kontaktů s německými extremisty nereagovalo. Příkladů této spolupráce je však víc.

Ghetta pro Židy a migranty

Loni v září Okamura, Jan Čížek a další tváře pražské SPD provedli skupinu mládežníků Junge Alternative přímo Poslaneckou sněmovnou. Mezi německými návštěvníky byl tehdy například i Benedikt Kaiser, rovněž dříve pevně ukotvený v neonacistické scéně.

Někteří z účastníků exkurze v českém parlamentu se o rok dříve podle veřejně dostupných fotografií zúčastnili akce Junge Alternative u saského Budyšína, která vyvolala rozruch po celém Německu a dostala se i do českých médií.

Dvě novinářky televize RTL v utajení zaznamenaly výroky některých účastníků o tom, že by se v Německu měla zřídit ghetta pro migranty a Židy a že by Němci měli být připraveni střílet i do žen a dětí. Okamurovci pozvali členy téže saské buňky Junge Alternative do Poslanecké sněmovny půl roku po zveřejnění těchto informací.

Kontaktů dnes již rozpuštěné Junge Alternative s českou SPD si ve své zprávě za rok 2024 všímá i saská větev německé kontrarozvědky (Verfassungsschutz), která Okamurovo hnutí označuje jako „pravicově extremistické“.

Příjemně anonymní Česko

To, že Praha je pro německé i rakouské sympatizanty krajní pravice populárním cílem, dokládá i akce z loňského prosince v jednom z vyhlášených pražských kongresových hotelů.

Sál na vícedenní konferenci si tam pronajala rakouská televize AUF1, která vyrostla na odporu vůči anticovidovým opatřením a dává prostor konspiračním teoriím i tvářím extremistické a proruské scény. Jejím oblíbencem je však i český exprezident Václav Klaus, který jí poskytl opakovaně rozhovor. Sám mimochodem na pražské konferenci vystoupil také.

AUF1 do Prahy sezvala na takzvané „Alternativní světové ekonomické fórum“ pestrou společnost aktivistů, právníků, politiků, zástupců rakouských a německých alternativních médií – a především Martina Sellnera.

Ten v mládí coby neonacista například nalepil svastiku na zeď synagogy, dnes jako hlavní tvář takzvaného Identitárního hnutí prosazuje termín „remigrace“ vůči přistěhovalcům v Evropě a jeho vystoupení v Německu či Rakousku vyvolávají veřejné protesty jeho odpůrců. V Česku se jeho návštěva opět obešla bez jakékoli mediální pozornosti nebo veřejného rozruchu.

Akce v pražském hotelu se uskutečnila v utajení a za zavřenými dveřmi, organizátoři o ní informovali až po jejím skončení. Sami přiznali, že si Prahu vybrali proto, že v Německu či Rakousku by kvůli reputaci těžko sháněli prostor k pronájmu.

Krajní pravice na pivu v Praze

Dalším takovým příkladem je setkání „buršáků“ v Praze v roce 2019. Tehdy se do české metropole sjeli zástupci krajně pravicových buršáckých spolků z Německa a Rakouska. Také buršáky řadí oba zmíněné státy částečně do extremistických organizací. Jak tehdy popsal HlídacíPes.org, anonymitu v Česku, kde je nikdo neznal, si viditelně užívali.

„Bylo příjemné se zase jednou projít po velkoměstě v našich barvách, aniž by nás někdo omezoval, nebo dokonce napadal,“ pochvalovali si tehdy účastníci buršáckého zájezdu do Prahy v reportáži z akce ve svých Buršáckých listech (Burschenschaftliche Blätter).

Nevynechali prohlídku města, projížďku lodí, ani posezení v hospodě nad českým pivem. Buršáků do Prahy dorazilo něco přes stovku.

Německá a rakouská krajní pravice si tehdy pro svůj sjezd pronajala Paspův sál na Smíchově, a to bez jakýchkoli překážek. Provozovatelé sálu sice dostali na začátku akce avízo, kdo si ve skutečnosti jejich prostory pronajal, a že nejde o běžné návštěvníky ze sousedních zemí, pronájem ale nezrušili.

Zdůvodnili to tím, že dokud se návštěvníci chovají slušně a v souladu se zákonem, nebudou proti nim nic podnikat.