Za sedm týdnů čekají Bavorsko volby do zemského sněmu. Spolková země sousedící s Českem volí tradičně jinak než většina Německa. Bavorským ministerským předsedou zůstane zřejmě i dál Markus Söder, šéf Křesťansko-sociální unie CSU. V alespoň mírné posílení pozic doufá pravicově-populistická AfD, která v celoněmeckých průzkumech aktuálně dosahuje rekordních výsledků. Strana však těsně před volbami čelí kritice z vlastních řad, že se chová podobně jako kdysi nacistická NSDAP.

AfD se v Bavorsku chystá volit jen 12 až 14 procent voličů, což je sotva polovina oproti celostátním průzkumům. Stranu na celostátní úrovni sleduje německá kontrarozvědka jako „podezřelý případ“ kvůli extremistickým tendencím. Teď podobná otevřená kritika zazněla přímo zevnitř partaje.

„Aby se dostali k moci, využívají slabin demokracie – té, kterou chtějí zrušit,“ prohlásila členka AfD a radní v bavorském městě Bad Kissingen Freia Lippold-Eggen, která zároveň oznámila své vystoupení ze strany. Strana podle ní využívá vyčerpání obyvatelstva, které AfD volí z frustrace. „Tito lidé doufají v příslib spásy. Až však přijdou pravičáci, bude to ještě horší – ti nerespektují právní stát,“ tvrdí.

„Pochod krysařů jako v roce 1933“

Lippold-Eggen se v rozhovoru pro deník Saale-Zeitung odvolává na jednoho z bavorských funkcionářů AfD, který už nechce v zemi žádné cizince: „Vidí etnicky čistou společnost oslabenou míšením. To jsou představy, které tito lidé mají – činí cizince zodpovědnými za jejich vlastní neschopnost. To je pochod krysařů, stejně jako to bylo v roce 1933.“ Posun strany doprava byl podle ní plánován dlouho dopředu a strategie zahrnovala dosazení pravicových extremistů do volebních obvodů. Na otázku, zda by AfD měla být zakázána, odpověděla: „Pokud to bude takto pokračovat, jsem pro.“

Freia Lippold-Eggen je vystudovaná ekonomka, nyní v důchodu. Působila jako místopředsedkyně okresního sdružení AfD v Dolních Francích a byla sama součástí krajně pravicové frakce Der Flügel (Křídlo) v rámci AfD, kterou vedl Björn Höcke, předseda durynského stranického sdružení. Frakci Der Flügel prohlásil Spolkový úřad na ochranu ústavy, německá kontrarozvědka, v roce 2020 za pravicově extremistickou organizaci. Po žádosti výkonné rady AfD o rozpuštění frakce byla internetová skupina frakce vypnuta, ale v rámci strany se původní „Křídlo“ jen přejmenovalo na „sociálně-patriotickou frakcí“.

Podle portálu Abgeordnetenwatch kandidovala Freia Lippold-Eggen za AfD již dvakrát: ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2021 ve volebním obvodu Bad Kissingen a v roce 2018 v zemských volbách v Bavorsku.

Unesená stranická schůze

Lippold-Eggen dále kritizuje, že kandidátskou schůzi AfD pro přímý mandát ve volebním obvodu Haßberge/Rhön-Grabfeld prakticky „unesli“ členové mládežnické organizace AfD Junge Alternative (JA). Tu klasifikuje Úřad na ochranu ústavy rovněž jako pravicově extremistickou.

Čtyři členové JA, kteří se na schůzi náhle objevili, byli zároveň členy studentského buršáckého spolku Prager Teutonia zu Würzburg, řekla Lippold-Eggen médiím. Podle svých slov to vnímala jako svého druhu „loupežné přepadení“. Právě některé buršácké spolky německé i rakouské úřady považují také za extremistické.

Na zmíněné schůzi byl při volbě přímé kandidátky AfD zvolen 21letý člen Junge Alternative Daniel Halemba. Podle názoru Lippold-Eggen ale neměli členové JA právo volit. Na její námitky ale údajně nikdo z krajského sdružení nereagoval.

Sdružení AfD Dolní Franky naproti tomu mluví o pomlouvačné kampani. „Výroky paní Lippold-Eggen jsou nepřesné, rozporuplné a vykonstruované, takže nepřipadá v úvahu na ně vůbec seriózně reagovat,“ řekl webu BR24 předseda okresního sdružení Richard Graupner. Chování odcházející členky AfD podle něj souvisí s jejím zklamáním z neúspěšné kandidatury.

Svět očima voličů AfD

Tváří v tvář celostátnímu růstu preferencí AfD se znovu objevila i otázka, kdo jsou vlastně voliči této strany. Podle starších dat je typickým voličem AfD muž středního věku. Ve spolkových volbách v roce 2021 volilo AfD 61 % mužů, v zemských volbách v Dolním Sasku v roce 2022 dokonce téměř dvakrát více mužů než žen, píše web Bayerischer Rundfunk.

Zjevné je, že stranu volí více lidé na východě země a na venkově. Voliči jsou často plně zaměstnaní, z více i méně kvalifikovaných dělnických profesí a mají nízké příjmy. Web BR24 cituje odborníka na pravicový extremismus Wilhelma Heitmeyera, podle nějž jde o stabilní elektorát AfD zahrnující také řemeslníky a průmyslové dělníky. Sympatizanty má strana i mezi členy odborů.

Rozdíly mezi městem a venkovem však nelze v Německu pozorovat plošně. Například v Dolním Sasku a Bádensku-Württembersku existují rozsáhlé venkovské, převážně zemědělské oblasti, kde je mimořádně silná CDU, zatímco AfD neoslovuje téměř žádné voliče.

Oproti tomu v pěti spolkových zemích bývalého východního Německa byla AfD v posledních zemských volbách druhou nejsilnější stranou a v současných průzkumech je často nejsilnější. Letos v červnu dokonce získala prvního okresního hejtmana, a to v durynském okrese Sonneberg. „Je zde rozšířený pocit politické opuštěnosti, pocit, že se politika nestará o každodenní starosti lidí, například o infrastrukturu nebo veřejnou dopravu. To podněcuje nespokojenost s politickými elitami, na které se na východě tak jako tak pohlíží skeptičtěji,“ uvedl pro BR24 politolog a politický poradce Johannes Hillje.

Ten také upozorňuje, že zejména ve východním Německu se krajně pravicové strany již dlouho snaží zaplnit právě tyto mezery v sociální a veřejné infrastruktuře, které vznikly po pádu komunismu.

Dlouho se zdejší dvouciferné volební výsledky AfD vysvětlovaly tím, že drtivá většina voličů by AfD volila jen z protestu, z nespokojenosti se zavedenými stranami. To ale Hilje rozporuje: „Myslím, že teze o protestním voliči je pohodlným narativem demokratických sil, aby se přesvědčily, že to není pravicový populismus nebo dokonce pravicový extremismus, co voliče oslovuje, a že jsou všichni rekultivovatelní pro jiné strany.“

To potvrzují i data z průzkumu veřejného mínění agentury Infratest dimap. Podle nich téměř tři čtvrtiny voličů tvrdí, že jejich osobní názory jsou velmi blízké přesvědčení strany. Z údajů Infratest dimap dále vplývá, že téměř každý třetí člověk, který volí AfD, má pravicově extremistický světonázor.

CSU v čele, kdo bude druhý?

V Bavorsku bude moci 8. října volit zhruba deset milionů lidí. Účast v minulých volbách do zemského sněmu v roce 2018 dosáhla 72,4%.

Zelené by nyní podle průzkumů volilo 14 až 16 procent voličů, strana Svobodných voličů se aktuálně pohybují mezi 11 a 14 procenty. Sociální demokracie SPD má šanci získat devět až jedenáct procent. Je otázkou, zda se do zemského sněmu dostane liberální FDP, která už v roce 2018 jen těsně překonala pětiprocentní hranici. V současné době má podle všech průzkumů pouze čtyři procenta.

Strana Levice kandiduje do bavorského zemského sněmu počtvrté a dosud neuspěla. Nyní dosahuje podle průzkumů necelých tří procent, na potřebnou pětiprocentní hranici tak zřejmě opět nedosáhne. Průzkumům vévodí tradiční bavorský hegemon CSU s podporou 39 procent.

Pokud by se nyní volil nový německý Spolkový sněm, SPD by získala 17 procent hlasů, Zelení 15 procent a FDP sedm procent. Nejsilnější stranou by stále byla CDU/CSU s 27 procenty. Na druhém místě by se umístila AfD s 21 procenty. Strana Levice by zůstala na čtyřech procentech.