Buršácký sjezd v Paspově sále v Praze na Smíchově, listopad 2018
Facebook: Münchener Burschenschaft Alemannia,

V Praze nás neznají a pivo je levné. Přijedeme zas, plánují extremisté z Rakouska a Německa

Napsal/a Vojtěch Berger 10. ledna 2019

„V Německu je pro hospodské stále těžší poskytnout nám prostory, aniž by utrpěla jejich image,“ konstatuje reportáž v posledním loňském čísle Buršáckých listů, časopisu Německého buršáckého svazu, který loni v listopadu jednal celý víkend v Praze. Právě českou metropoli naopak chválí jako město, kde můžou bez obav chodit po ulicích ve stejnokroji, protože je tady nikdo nezná.

„Bylo příjemné se zase jednou projít po velkoměstě v našich barvách, aniž by nás někdo omezoval, nebo dokonce napadal,“ pochvalují si v Buršáckých listech účastníci listopadového zájezdu do Prahy.

Tradice buršáků, původně studentských spolků, sahá v Německu až do počátku 19. století. Liberální tendence u řady z nich postupně vystřídal silný nacionalismus a antisemitismus.

V době třetí říše se jich řada přiklonila k nacismu. V Rakousku mají dodnes vliv v nejvyšší politice skrze stranu Svobodných, která je od roku 2017 i součástí rakouské vlády. Jak Svobodní, tak buršáci čelí v Rakousku stále znovu a znovu skandálům kolem xenofobních nebo antisemitských výroků svých členů.

Buršákem je například i současný rakouský ministr dopravy a někdejší kandidát na prezidenta za Svobodné Norbert Hofer. Ten musel své členství v buršáckém spolku Marko-Germania vysvětlovat kvůli tomu, že jeho spolek má ve stanovách mimo jiné napsáno, že Rakušané nejsou národ.

V Praze strávili buršáci vloni v listopadu celkem tři dny.

Usměrnit mladíky

V pronajatém Paspově sále na Smíchově vyslechli mimo jiné i přednášku na téma „Politická analýza rizik“. Vedl ji Konstantinos Tsetsos, který vyučuje na Univerzitě Bundeswehru v Mnichově.

„Samozřejmě je účast na podobných akcích problematická. Upřímně jsem ale nevěděl, co mě tam přesně čeká,“ říká dnes s odstupem necelých dvou měsíců Tsetsos na dotaz HlídacíPes.org. Do Prahy ho prý jako řečníka pozval jeden z jeho bývalých studentů, buršák z Mnichova. Velikost akce Tsetsose překvapila, v sále bylo podle něj zhruba sto lidí.

O buršácích toho podle svých slov mnoho nevěděl, stejně jako o extremistických tendencích části těchto studentských spolků. Až na pár výjimek měl ale Konstantinos Tsetsos z účastníků pražského setkání dobrý dojem.

„O přestávce na kávu a cigaretu padlo pár divných komentářů. Jako cizinec narozený v Německu, který nemá německé státní občanství, ale s takovými xenofobními výroky umím zacházet a takové mladíky usměrnit, respektive intelektuálně provokovat,“ vzpomíná na cestu do Prahy.

Buršáci na svých akcích tradičně nosí stejnokroje, včetně šerpy a čapky, podle jejichž charakteristických barev se dá poznat, ke kterému buršáckému spolku dotyčný patří. Právě díky tomu lze s jistotou říct, že na pražské akci byli i členové těch spolků, které jsou pravicově extremistické.

HlídacíPes.org požádal o identifikaci stejnokrojů účastníků pražského buršáckého setkání Bernharda Weidingera z vídeňského Dokumentačního archivu rakouského odboje. Weidinger se buršákům věnuje dlouhodobě a napsal o nich i šestisetstránkovou disertaci.

Fialová čapka z Vídně

Buršáci v rámci výjezdu do Prahy zveřejnili na Facebooku a později i v tištěných Buršáckých listech jak fotografie ze samotného zasedání, tak z kladení věnců u hrobu neznámého vojína na Vítkově.

„Fialová čapka patří vídeňskému buršáckému spolku Olympia. Ti, co kladou věnce v zelených čepicích, patří zřejmě k mnichovskému spolku Alemannia, žlutá čapka ukazuje na spolek Teutonia Wien,“ okomentoval fotografie Bernhard Weidinger.

To potvrzuje, že do Prahy přijeli na sraz jak buršáci z Německa, tak i z Rakouska. A především, že mezi nimi byli skutečně i příznivci krajní pravice. Právě vídeňské spolky Olympia a Teutonia řadí Weidingerovo dokumentační středisko – kromě řady dalších – k těm extremistickým.

 

 

V reportáži se opakovaně zdůrazňuje, že buršáci v Praze kladli velký důraz na teambuilding v různých hospodách a restauracích.

První večer strávila většina z nich u piva, na cestu po Praze dostali i „průvodce“ s dalšími doporučenými lokály. Podobně podle textu probíhal i druhý večer.

Součástí programu hlavního jednacího dne pak byla i přednáška o historii někdejších studentských německých spolků v Praze. Některé z nich dnes působí v Německu a k české metropoli se hlásí ve svém názvu.

Právě někdejší pražské buršácké spolky by podle reportáže v Buršáckých listech měly své akce v budoucnu „častěji pořádat právě ve své původní vlasti“, končí text narážkou na Prahu. Pro účastníky listopadového krajně pravicového zájezdu to prý byl „zážitek, který se vyplatil“.

Praha je z pohledu buršáků nejstarším německým univerzitním městem,“ připomíná Bernhard Weidinger s tím, že buršáci oficiálně fungují jako spolky akademiků. Totéž stojí i ve zmínkách o pražské akci přímo na facebookových profilech buršáckých spolků:

Jednání svazu se konalo v Praze, místě založení nejstarší německé univerzity,“ píše na Facebooku buršácký spolek Münchener Burschenschaft Alemannia, který loni Německému buršáckému svazu předsedal.

Pivo levné, Češi bez zájmu

Reportáž v Buršáckých listech (repro: Burschenschaftliche Blätter 4/2018)

Paspův sál v Praze si německá a rakouská krajní pravice dokázala pronajmout bez jakýchkoli problémů.

Jak už dříve informoval HlídacíPes.org, provozovatelé sálu sice dostali na začátku akce avízo, že si jejich prostory pronajala krajní pravice. Pronájem ale nezrušili s odkazem na to, že dokud se návštěvníci chovají slušně a v souladu se zákonem, nebudou nic podnikat.

Redakce oslovila i společnost F&B Catering, která akce v Paspově sále zajišťuje. Obchodní a marketingový manažer firmy Petr Fait ale jakýkoli rozhovor na toto téma odmítl. Společnost prý nesděluje žádné informace o svých klientech a obchodních záležitostech.

„Obyvatelé Prahy toho dnes o studentských spolcích vědí jen málo,“ potvrzuje text v Buršáckých listech, že česká metropole je pro německou a rakouskou pravici bezproblémovým místem, nejen díky své výhodné poloze a nižším cenám oproti Německu či Rakousku.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

15 komentářů

  1. Nalimst napsal:

    Za 3.říše se k nacistům přidal kde kdo – vědci, kteří později pracovali pro NASA, nejvyšší muslimské autority a pod.
    Česko je skvělá země – dokud buršové nezačnou bodat lidi na ulici noži, najíždět do nich auty, střílet je jako ovce nebo napadat ženy, tak nevím, proč bychom měli proti nim něco mít…
    Vy že děláte žurnalistiku ve veřejném zájmu??? směšné.

  2. Admirál napsal:

    Podle titulku to vypadalo, že je řeč o Posltovi a o Landsmanšaftu, že i chvílí, že můžou chodit po Praze v kraťasech s padacím poklopcem a s kloboučkem s kančí štětkou.

    A oni to Buršáci.

  3. liberal shark napsal:

    V ČR stále ještě existuje zbytek občanských svobod. Narozdíl od Německa :-(.
    Karlova univerzita nebyla v žádném případě „německá“. Skládala se se 4 univerzitních „národů“.
    Mimochodem, mohl by autor laskavě vysvětlit, co je vlastně na Burschenschaftu pravicového ?

    • Vojtěch Berger napsal:

      Dokonce krajně pravicového. Viz všechny související články v textu (a koneckonců i text samotný)

      • liberal shark napsal:

        Je mi líto, ale v textu žádný argument, podporující Vaše tvrzení, nevidím. Mohl byste být prosím konkrétnější ?

        • Vojtěch Berger napsal:

          V textu i souvisejících článcích je řada odkazů na to, že část buršáků patří ke krajní pravici a jsou tak hodnoceni jak výzkumnými organizacemi typu DÖW (Bernhard Weidinger) nebo německými tajnými službami. Pokud vaše otázka míří na to, jestli byl nacionální socialismus (na který řada buršáků otevřeně či méně otevřeně odkazuje) ve skutečnosti „levicovou“ spíš než „pravicovou“ ideologií, a je tedy nesprávné říkat neonacistům „krajní pravice“, jak už tu na Hlídacím psu v diskusích bylo mnohokrát probíráno, obávám se, že to tady ve formátu internetové diskuse asi nevyřešíme…

          • Admirál napsal:

            To, že někdo, nějaký výzkumný ústav možná podobný Jandovým Evropským hodnotám, tvrdí, že jsou „krajně“ ještě neznamená, že to tak je.

          • liberal shark napsal:

            Podle mého názoru jsou Burschenschafty (možná ne všechny) spíše německými nacionalisty či snad dokonce šovinisty. Ale to byl Karel Marx také. A pokud se snad některé hlásí k tradicím NSDAP, tak ty určitě nejsou pravicové. Pokud by totiž byly, musel by například mezi nacionálním socialismem a komunismem existovat nějaký principiální rozdíl. A takový zatím nikdo neidentifikoval. Takže si vám dovoluji navrhnout, abyste podobná nepodložená a zavádějící hodnocení nepřebíral, tedy pokud si přejete být považován za korektního a seriózního žurnalistu. Přeji pěkný víkend.

          • venda napsal:

            Tak narodni socializmus byl asi tak socialisticky, jako je severni korea (lidove)demokraticka 😀
            Coz nic nemeni na tom, ze dostavenicka krajne pravicovych nazzi spolku jsou pomerne neprijemnym trendem a je zahodno o nich mluvit, v lepsim pripade je priste svizne odlifrovat zuruck nach hause.

          • Pavel Liska napsal:

            Ano, takže si v podstatě upravujeme historii a nyní je NSDAP krajně pravicová organizace. Nevyřešíme, ale podřídíme se momentálnímu mainstreamovému diskurzu. Žurnalistika v čí že to zájmu ?

  4. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Typické vydávání dojmu za pojem, pane Vojtěchu Bergere (Bergře?). Co je na nich „krajně pravicové“ ? Ale konkretně, ne že jsou nějakými, kdovíjakými a kým placenými Výzkumnými organizacemi označeni tak, či onak.

    • Vojtěch Berger napsal:

      zkuste třeba text Nacistický zpěvníček a nevinní buršáci. (narážky na počet Židů zabitých během holokaustu). Je to málo krajně pravicové? Jak si vůbec vy Oskare pro sebe vysvětlujete pojem krajní pravice? Možná v tom bude ten problém. Jinak pokud chcete víc příkladů, jak se buršáci, a třeba rakouská strana Svobodných, kde mají dost velký vliv, chovají, zkuste tuhle brožuru Mauthausenského výboru v Rakousku (ano, ta pečuje o památku obětí holokaustu.Označíte ji tedy taky za „bůhvíjakou a kým placenou výzkumnou organizaci“?) Těch příkladů je tam zhruba 60. Přeju vám příjemné čtení. Je to německy.

      https://www.mkoe.at/sites/default/files/files/aktuelles/MKOE-Broschuere-Die-FPOE-und-der-Rechtsextremismus.pdf

      • Liberal shark napsal:

        Odvolani se na zdanlivou autoritu je typicky argumentacni klam.
        Cim se podle vas lisi nemecky nacionalni socialismus od ruskeho komunismu ? Proc by mely byt na opacnych koncich politickeho spektrs ?

        • ČERT napsal:

          Dovolil bych si takovou poznámku a v podstatě tedy i vlastní názor. Tak jestliže komunismus, ale třeba i anarchismus považujeme za ultralevici (a když zmiňujete konkrétně ruský komunismus, tak bych řekl, že čínský komunismus, maoismus, byl možná ještě ultralevicovější), tak mi otázka, zda-li byl německý nacionální socialismus ultrapravice nebo levice (ale v tom případě asi ne až tak „ultra“), přijde spíše jen řečnická a možná ani ne až tak vlastně důležitá.
          Vysvětlil bych, že tyhle termíny mají své kořeny v době francouzské revoluce ke konci 18.století, kdy se tedy za ultrapravici dali označit takoví ti nejreakčnější stoupenci starých absolutistických a feudálních pořádků, kdežto za ultralevici naopak takoví ti fanatičtí, „nejprogresivnější“ revolucionáři… Jinak, zpětně se tyhle termíny občas užívají i k dobám ještě starším, kdy se to ještě nepoužívalo, ale kde se to také může hodit – u nás třeba husitské hnutí…
          Ale to můžete mít podobné jako s barvami, která těm a těm politickým hnutím přisuzujeme… Tak jestliže komunisté jsou „rudí“, tak jací jsou nacisté a fašisté – většinou „hnědí“ v prvním a „černí“ ve druhém případě… A „černí“ jsou třeba i klerikální ultrakonzervativci apod. A v Rusku během občanské války po roce 1917 přece bojovali „rudí“ bolševici zase s „bílými“, což tedy byly většinou řekněme konzervativně-liberální síly. A po pádu bolševické tzv. republiky rad (sovětů) v Maďarsku v roce 1919 se tam víceméně pod patronací admirála Horthyho rozpoutal naopak tzv. „bílý“ teror. Tak vzhledem k tomu, že Horthy byl aristokrat a konzervativec (a později málem fašista, nebo aspoň je tak někdy vnímán), ale určitě ne žádný liberál, taky si myslím, že by se hodilo naopak spíš tedy „černý“ teror než „bílý“ teror…
          Takhle, tady je asi důležité, že fašistická hnutí (včetně nacismu) se po první světové válce vynořila a deklarovala jako hnutí jasně v opozici proti komunismu a marxismu (a marxisté byli i sociální demokraté). A pokud bychom tedy připustili, že německý nacionální socialismus byl opravdu ultrapravice, pak ten poměr ke komunismu u nás vystihl Karel Čapek – když to politické spektrum znázornil nikoliv jako přímku, resp. úsečku, ale jako kružnici… A zase, pokud bychom připustili tuhle teorii, pak zjistíme, že i tak mají k sobě opravdu blízko…

  5. Pavel Liska napsal:

    Tak ještě jednou, prosvištíme si pár německých slovíček : NSDAP znamená „Nazionalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei“, Nazionalsozialistische ….., Nazionalsozialistische …., tedy Národně socialistická…. , Národně socialistická…. , strana dělníků…, dělníků …. Tedy levicová. L E V I C O V Á . Nikoliv konzervativně republikánská nebo tak něco. Je fakt, že tohle tady nevyřešíme, ale je dobré si to stále opakovat a připomínat, protože je velká snaha tohle zamlžit.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies