Studenti z Ruska a Běloruska nesmějí v Česku studovat „strategické obory“. Stěžují si na diskriminaci
I když se řada mladých ruských a běloruských studentů vymezuje proti režimům v jejich zemích a odmítá i ruskou agresi proti Ukrajině, čelí v Česku nyní řadě problémů. Univerzity jim například neumožní studovat takzvané strategické obory, jejich blízcí a příbuzní nedostanou víza a oni sami se odjet obávají, protože jim za jejich postoje doma hrozí roky vězení. Ministr vnitra Vít Rakušan chce příští týden situaci probrat přímo se zástupci studentů.
„Největším problémem mladých lidí z Ruska a Běloruska je diskriminace. Setkávají se s ní jak ve všedním životě, tak i při podávání přihlášek na univerzitu či při podávání žádosti o první vízum,“ tvrdí poradkyně Centra na podporu cizinců Kseniia Lazarov. Setkávají se údajně s pohrdavým chováním, pasivní agresí i odmítáním žádostí o práci či bydlení.
„Všichni tito lidé nemohou nést odpovědnost za všechny, kteří dovolili, aby se takové režimy v jejich zemích prosadily. Skoro všichni se odstěhovali z Ruska před dosažením plnoletosti a ani nemohli chodit na protestní akce a demonstrace,“ říká Lazarov.
Nanotechnologie nejsou pro každého
„Válka zkomplikovala můj pobyt v Česku. Můj obor v IT je nyní brán jako ‚poskytování technické pomoci‘ Rusku. Každý den tedy čekám na rozhodnutí o přerušení studia,“ popisuje redakci HlídacíPes.org ruský student Ilia z Fakulty informačních technologií na VUT v Brně.
Do „poskytování technické pomoci“ skutečně patří i vzdělávání ruských a běloruských studentů ve strategických oborech a členským státům Evropské unie je zakazují platné sankce proti Rusku. Mezi takové obory patří například nanotechnologie, letectví či jaderné technologie a Iljova informační technologie.
Sám zatím neví, co konkrétně to pro něj znamená a má řadu otázek: Bude mu studium přerušeno, nebo nebude smět navštěvovat jen pár konkrétních předmětů? Dostane možnost přejít na jiný studijní program? A jak to bude dál s jeho se studijním vízem?
Semestr se mezitím chýlí ke konci a Ilia stále čeká, zda mu alespoň na některé otázky odpoví univerzita i Finanční analytický úřad, který je v Česku zodpovědný za naplňování sankcí. V jednom má však jasno – za žádných okolností nechce zpět do Ruska. Tam už podle svých slov nikoho nemá a samotný pobyt v Rusku považuje za nebezpečný.
Spoléhá proto na změnu studijního programu či získání plného pracovního úvazku ve firmě, kde má právě brigádu, a tím i na možnost dostat pracovní vízum. „Věřím, že nás česká vláda nebude chtít nuceně poslat ‚domů‘, abychom Putinovi plnili armádu,“ říká.
Napište, co si myslíte o válce
V podobně nejisté situaci se v důsledku války a protiruských sankcí ocitly stovky ruských studentů technických univerzit v Česku, které nabízí studium takzvaných strategických oborů či předmětů.
Specifický přístup zvolilo vedení pražského ČVUT, které po studentech z Ruska a Běloruska požaduje sepsání motivačního dopisu. Na základě něj univerzita posoudí, zda umožní studentovi pokračovat ve studiu.
„Dopis může, ale nemusí obsahovat i případné aktivity studenta v pomoci Ukrajině, v protiválečném postoji, či jiné aktivity, které by jej mohly ohrožovat v případě návratu do vlasti,“ píše se v příkazu rektora, který motivační dopisy zavádí.
Ruská studentka z Univerzity Karlovy Anastasija, která pravidelně překládá aktuální české zprávy pro ruskojazyčnou komunitu, ale upozorňuje, že řada studentů je z psaní motivačního dopisu nervózní a obávají se, že to ovlivní jejich budoucnost v Česku.
„Ne každý má představu, o co jde. Většina ruských studentů sem přijela hned po střední škole, takže jim je teprve osmnáct let a lze je těžko označit za zkušené v řešení byrokratických otázek,“ říká. V rámci telegramové skupiny Pozor! Brno, kde se sdružuje téměř 30 tisíc rusky mluvících uživatelů, proto vznikl vzorový příklad, jak motivační dopis napsat.
Nové nařízení se týká i ruského studenta Nikity, který se do Česka přestěhoval s rodinou kvůli politické a ekonomické situaci v rodné zemi. Nyní dokončil bakalářské studium a plánoval jít na magistra. Neví však, jestli bude moct. Kdyby ne, má prý zajištěné zaměstnání, které by mu mělo zaručit pracovní vízum. „Mohu tady pracovat, ale jsem spíše výjimka než pravidlo,“ říká.
Motivační dopisy se ale netýkají nových žadatelů o studium. Těm nástup na strategické obory či předměty není nyní umožněn na žádné z českých vysokých škol. Noví zájemci o studium z Ruska a Běloruska navíc nedostanou kvůli zpřísněné vízové politice ani dříve obvyklá studijní víza.
Život bez Putina a kulturní blízkost
„Nemyslím si, že ruští a běloruští studenti představují přímou bezpečnostní hrozbu. Podle našich průzkumů navíc přinášejí do české ekonomiky stovky milionů korun,“ říká poradkyně Centra na podporu cizinců Kseniia Lazarov.
„Když přijedou studovat, navštěvují kurzy češtiny, bydlí na kolejích, nakupují a cestují. Ve skutečnosti tyto peníze ‚berou‘ ze své rodné země a dovážejí je do Česka. Nyní všechny tyto peníze zůstanou v Rusku a Bělorusku a část z nich ve formě daní půjde ruské armádě,“ argumentuje.
Navíc studenti z Ruska často odcházejí do zahraničí proto, že ve své zemi nevidí budoucnost. Česko jim podle jejich přesvědčení nabízí vhodnou, demokratickou alternativu. Lákavá je kulturní blízkost a v češtině i studium zdarma na veřejných vysokých školách.
„Jazyk, kultura a tradice jsou velmi podobné těm ruským. Jiné státy Evropské unie mají sice také zadarmo vzdělání, ale ten kulturní aspekt chybí,“ říká další ruský student z brněnského VUT Danila.
V Česku mají studenti z Ruska a Běloruska možnost svobodně kritizovat režimy prezidentů Vladimíra Putina a Alexandra Lukašenka, vymezovat se vůči válce na Ukrajině či pomáhat ukrajinským uprchlíkům.
„Mnoho Rusů a Bělorusů od prvních dnů války pomáhalo při humanitárních sbírkách a akcích, účastnilo se a organizovalo demonstrace a akce na podporu Ukrajiny. Působili jako tlumočníci, hlídači dětí nebo učitelé češtiny. Za to jim v Rusku hrozí trest odnětí svobody až na 15 let,“ vypočítává Kseniia Lazarov.
Víza zatím ani pro rodinu
Studijní komplikace ale nejsou jediný problém, který teď především mladí Rusové a Bělorusové v Česku řeší. Velkým tématem v ruskojazyčné komunitě je zákaz udělování víz pro Rusy a Bělorusy, který má trvat až do konce března roku 2023.
Často se stává, že jeden z partnerů odjel do Evropy za prací nebo studiem, usadil se tam a po nějaké době se za ním mohla přistěhovat i jeho rodina. Teď ale Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině řadu rodin rozdělila na neurčito.
Zažívá to i ruská studentka, která si vzhledem k citlivosti tématu přála zůstat v anonymitě. Už přes dva roky čeká na to, než jejímu snoubenci bude umožněn vstup do země. Nejdříve to komplikovala pandemie koronaviru, teď dopady války.
„Hned jak se epidemiologická situace uklidnila, zažádal o povolení k pobytu, ale před začátkem války ho již nestihl dostat,“ říká. Zůstávají tak rozdělení bez vyhlídky na další setkání.
„Rodiny podstupují takové odloučení v zájmu společné budoucnosti, aby jejich děti nevyrůstaly v diktatuře Vladimira Putina,“ komentuje podobné situace Kseniia Lazarov.
Budeme o tom mluvit
Rusové a Bělorusové, kteří v Česku povolení k pobytu dosud nemají, nyní nemohou požádat o vízum a přijet do České republiky ani z důvodu sloučení rodiny. Výjimku ze zákazu mají rodinní příslušníci českých občanů či lidé, kteří v Rusku či Bělorusku čelí pronásledování. Jde například o nezávislé novináře a disidenty.
„Tato omezení chápu jako jednu ze sankcí vůči Rusku, které je ve válečném konfliktu s Ukrajinou jasným agresorem. Rozumím, že se plošný zákaz dotýká i lidí, kterým například hrozí pronásledování nebo jejichž rodinní příslušníci žijí v Evropě, proto budou existovat výjimky,“ vysvětluje ministr vnitra Vít Rakušan pro HlídacíPes.org.
S výjimkami počítá návrh takzvaného Lex Ukrajina 2, který zatím čeká na projednání Senátem a který má vládě umožnit omezovat vydávání víz Rusům a Bělorusům i po skončení nouzového stavu.
V jednom z nedávných veřejných vyjádření ministr Rakušan také zmínil, že neočekává výrazné zmírnění vízových restrikcí. „Nebudu lakovat realitu narůžovo. Dokud bude Rusko agresorem, které vede válku proti Ukrajině, bude Česká republika uplatňovat proti Rusku sankce s vědomím a smutkem, že se tyto sankce mohou dotknout i nevinných lidí.“
Rakušan ale zároveň slibuje, že se setká se zástupci ruských studentů a bude s nimi řešit jejich stávající situaci se studiem. Podle informací HlídacíPes.org je setkání plánováno na příští týden.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Ruský ministr Lavrov jako postavička z komiksu: bez titulků ho chápat nejde
Cesta Rusů do Evropy? Nejčastěji přes Itálii a Francii. Česko je přísné
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Absolutně správně. Ministr Rakušan řekl, že pokud bude Rusko agresorem, bude na studenty jedno měřítko. Bohužel, i na ty, které ruskou válku odsuzují.
Údajně 80% ruské populace souhlasí s Putinem. V počtu 1.000 ruských studentů je tedy potenciálně 800 ruských šmejdů podporujících válku na Ukrajině a jiná ruská zvěrstva.
A vykládat o tom, že chtějí studovat v demokratické zemi, můžou jinde.
Mají přeci nejlepší univerzity, nejlepší vědce, nejúčinnější rakety, jaderné bomby
a velkého Putina.
Dokud neodtáhnout z Ukrajiny, tak u nás ani náhodou.
je to presne tak, a nelze ani jinak..byli bychom hloupi, kdybychom to ted dovolili..je to velke riziko
Jsem toho názoru, že takto extrapolovat (viz 80% podpora Putinovi v Rusku a 800 studentů podporujících Putina u nás) prostě nelze. Ti studenti představují jakýsi výběr a už jen to, že nechtějí studovat v Rusku, znamená, že se od běžné ruské populace budou lišit. Spíš než jejich majoritní podpory Putina bych se bál toho, že mezi nimi budou zahnízděni agenti ruských tajných služeb. Ale ti jsou zcela jistě i mezi uprchlíky z Ukrajiny (resp. ruské tajné služby by byly úplně blbé, kdyby mezi ně nějaké své lidi nenamíchaly). A my je kvůli této možnosti zpět nevracíme.
V obou případech bych tohle bral jako prubířský kámen schopností BIS.
Obecně jsem toho názoru, že mladí lidé z Běloruska a Ruska (ale i jiných zemí) vystudovavší u nás představují jednu cestu ke změně tamních poměrů.
Hluboce se mýlíte. Většina studentů sem jezdí z politických důvodů. Na základě toho je proti vládě nejméně 800 z 1000 studentů. A vlastně ještě víc. Protože osobně neznám žádného studenta z Ruska a Běloruska, který by podporoval krvavý režim. Lidé, kteří podporují Putina z Ruska obvykle neodcházejí. Vaše statistiky jsou vymyšlené a nepravdivé, neexistuje těch 80%, kteří podporují Putina. Je to všechno propaganda. Mnozí se bojí říct, že jsou proti válce. Za to může jít do vězení nebo dostat pokutu, kterou většina Rusů prostě nemůže zaplatit.
Pro mladé lidi univerzita je prakticky jediným způsobem, jak z Ruska uprchnout. Pokud mi nevěříte, podívejte se na statistiky dotazovaných studentů.https://docs.google.com/spreadsheets/d/1A9v2OucADsappPsaUGMdWAnDZkmRl9fnUeNi9MSlqQ8/edit?usp=sharing
Těch stejných 20 % opouští Rusko. Kdo je se vším spokojen, zůstává doma.
Jaká diskriminace? Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Jestliže se ruští politici chovají tak jako Putin, Lavrov a kdokoliv z těch hotentotů a dělají všechno proto aby udělali všechno to nejhorší pro ČR a nejsou ochotni přiznat jakékoliv historické zhovadilosti, kterých se dopustili ke svým sousedům a svým bývalým satelitům, tak se musí smířit s tím, že je svět pošle do izolace, která se bude týkat všech Rusů a ne jenom ruských politiků. Odjakživa byla známá věc, že tzv. ruská pátá kolona v kterémkoliv státě je z větší části pomocníky ruských tajných služeb. Je třeba bezohledně vypakovat z území ČR všechny Rusy, protože v nich nic dobrého není.
Odjakživa byla známá věc? To už je konspirační teorie. Pátá kolona je buď ve vězení, nebo v nucené emigraci.
„Motivační dopis“ – to je hodně trapné. Něco jako „soudružská sebekritika“ za oněch časů? Možná to některým z vedení ČVUT připomíná jejich svazácké mládí…
Vetšinou to už jsou zaháčkovaní agenti. Poslat domů!!
Mám dosud v živé paměti, jak jsem se styděl při představě, že na mě kdekoli ve svobodném světě budou plným právem pohlížet jako na soudruha z komunistického Československa. Považuji to dodnes za zcela relevantní postoj a bláboly o kolektivní vině považuji v tomto případě za hovadinu.
Zcela nechutné vydírání mladých lidí válkou na které nenesou vinu ale mají za ní pikat. Věřím že v centrále KSČM si mnou ruce (nebo si je ČVUT platí jako poradce?) neboť po třech dekádách se vedení veřejné vysoké školy silně inspiruje jejich praktikami. Chci věřit že v hlavě demokraticky smýšlejícího člověk by podobný nápad nevznikl.
Demokraticky smýšlející občany u nás najdete akorát v „antisystémových“ a „extrémistických“ stranách, byť jistě ne ve všech. A nedělejte si iluze, že by se někdo takový dostal do vedení vysoké školy.