Sankce Rusku znemožňují opravy dopravních letadel Airbus a Boeing, náhradní díly pro údržbu letadel jsou nedostatkové zboží. To, že je problém vážný, dokazuje žádost Kremlu, aby se do věci vložila Mezinárodní organizace pro civilní letectví, protože postup je prý „v rozporu s celosvětovými pravidly letectví“. Jde o nezvykle otevřené přiznání, že sankce – aspoň tyto – mají na Rusko značný dopad.

Když nedávno americký prezident Donald Trump rozhodl, že ruší sankce uvalené na běloruskou leteckou společnost Belavia, radost tím způsobil i v Rusku. Roste tím naděje, že právě přes Bělorusko se teď budou moct do země dostávat nezbytné náhradní díly pro v Rusku sloužící Airbusy a Boeingy.

Právě běloruská Belavia byla už dříve pro ruské letecké společnosti důležitá spojka. Jak popsala agentura Reuters, Bělorusové nejprve v africké Gambii od tamních Magic Air koupili tři olétané Airbusy a obratem je poslali do Ruska.

Zkusíme to vyrobit…

Samo Rusko vlivem sankcí nemůže od února 2022 oficiálně kupovat ani letadla, ani náhradní díly vyráběné na Západě. Dosud to řeší hlavně kanibalizací – tedy tím, že náhradní díly z jednoho letadla používala do jiných strojů, ale do nekonečna to takto dělat nelze.

„Kontroly vývozu donutily Rusko rozebírat letecké součástky a další vybavení, ke kterému se již nemohou dostat ze zahraničí,“ popisuje dopad sankcí i české ministerstvo zahraničí.

Jen samotný ruský Aeroflot měl donedávna flotilu více než sedmi set dopravních letadel Airbus a Boeing. Odhaduje se, že ke konci letošního roku by mohla být rozebrána až třetina letadel.

„Podle pesimistické prognózy počítáme do roku 2030 společně s leteckými společnostmi se ztrátou zhruba 339 letadel. Jedná se o 230 domácích letadel, včetně letadel starých 40, 50, 60 let a 109 zahraničních. Kromě toho plánujeme vyřadit 200 vrtulníků. Jedná se o 190 domácích vrtulníků a 10 zahraničních,“ konstatoval nedávno ředitel Federálního úřadu pro leteckou dopravu (Rosaviacija) Dmitrij Jadrov.

Rusové se snaží sankce obcházet prostřednictvím černých dovozů přes třetí země jako jsou Spojené arabské emiráty, Turecko, Čína, Indie či některé africké země. Shání tak kde co – od motorů po sedadla; díly jsou ale násobně dražší a jejich kvalita není zaručena. Ani to ale nepokryje všechny potřeby.

Rusko se proto podle expertů v oboru pokouší vyvíjet vlastní náhradní díly. I to ale rizika poruch a havárií zvyšuje. Podle dat z roku 2024 došlo v Rusku k více než dvojnásobnému nárůstu poruch motorů právě u Boeingů a Airbusů.

Pád ruského leteckého průmyslu

I když samo Rusko má dlouhou tradici ve výrobě vlastních letadel, navzdory slibům a závazkům se jejich výroba nedaří ani zdaleka tak, jak by si Moskva přála.

Oficiální ruské zdroje či třeba vicepremiér Denis Manturov sice tvrdí, že Rusko je „jedinou zemí, která produkuje všechny komponenty“ a v letecké dopravě je údajně „blízko k plné soběstačnosti“, realita ukazuje opak.

Vynikne to ve srovnání se západními stroji. Zatímco v srpnu 2025 Boeing dodal na trh 385 letadel, Airbus 434, Rusko dokončilo jen jediný letoun.

V červnu 2022 přitom zástupci ruské vlády slavnostně slibovali ruským aerolinkám i pasažérům, že mohou počítat nejméně s tisícovkou nových letadel.

Kupříkladu o zamýšlenou konkurenci Boeingů a Airbusů, ryze ruský Il-96-400M není zájem už ani v samotném Rusku a podle textu v zářijovém čísle časopisu Letectví a kosmonautika „projekt přestaly podporovat i ruské vládnoucí kruhy“. Dosud proto vznikl pouze jediný kus.

„Časy, kdy sovětský letecký průmysl vyráběl prakticky veškerá dopravní letadla – a ještě jimi zásoboval země socialistické soustavy a k tomu i některé letecké společnosti třetího světa – jsou nenávratně pryč,“ popsal současnou ruskou realitu komentátor a znalec Ruska Libor Dvořák.

Původní sovětská letadla navíc zastarávají a mají své problémy. Jen v roce 2024 bylo zaznamenáno 208 leteckých incidentů, což je nárůst o 25 % oproti roku 2023.

Kupříkladu letos koncem července se na Dálném východě zřítil ruský Antonov An-24 z roku 1976 sibiřských aerolinek Angara a zemřelo všech 48 lidí na palubě. I v Rusku se pak začalo mluvit o bídném technickém stavu některých letadel.

Rusku vadí i to, že EU odepřela přístup na svá letiště EU i všem ruským dopravcům a zakázala jim přelety svým vzdušným prostorem. I na to si nyní Kreml u Mezinárodní organizace pro civilní letectví stěžuje. Ovšem marně.

Nadále platí, že letadla registrovaná v Rusku i soukromá letadla, která jsou třeba jen pronajata ruským občanům či subjektům, nemohou přistávat na letištích EU ani létat nad územím EU.