Babiš: ČEZ si dělá co chce. Stát bude více prosazovat „svou vůli a vliv“
„ČEZ si tradičně dělá co chce. Budeme se snažit roli a vůli státu více uplatňovat. Ale máme to zatím jen na papíře. Stačí si vzpomenout, jakou reakci vyvolalo, když jsme loni v létě dosadili nové lidi do dozorčí rady,“ řekl serveru HlídacíPes.org ministr financí Andrej Babiš.
Plán vlády hrát v energetických firmách s podílem státu silnější roli než dosud plyne i z textu aktualizované Státní energetické koncepce. Jedna z kapitol nese přímo název „Zajistit posílení pozice státu v energetických společnostech s významným vlivem státu.“
… do souladu s koncepcí
Ve společnostech s nadpoloviční účastí státu by se proto měly změnit stanovy tak, aby strategii firmy schvalovala dozorčí rada a „zajistila tak soulad se surovinovou politikou, Bezpečnostní strategií ČR a Státní energetickou koncepcí“.
Podobně by se Státní energetickou koncepcí a dalšími koncepčními dokumenty měla ladit i všechna významná investiční rozhodnutí ČEZ a dalších energetických firem s majetkovým podílem státu. Tento cíl má podle koncepce zajistit ministerstvo průmyslu a ministerstvo financí s termínem plnění do 31. 12. 2015.
„ČEZ má přestat být investiční společností někde v Bulharsku a v Albánii a má se soustředit na to, aby dlouhodobě zabezpečil energii pro lidi a pro firmy v Česku. Energetická bilance Česka je jednoduchá – vodu jsme prodali, uhlí jsme prodali, rafinérie jsme prodali, zaplevelili jsme si zemi soláry… Jde to tedy jen přes jadernou energetiku,“ říká Andrej Babiš, pod jehož ministerstvo výkon akcionářských práv v ČEZ spadá.
„Stát je hlavním akcionářem a jeho zájmem je zajistit dlouhodobě spolehlivou a cenově dostupnou elektřinu. Nicméně pokyny a signály typu, že bychom měli nějak přitvrdit ve své kontrolní činnosti jsem nedostal,“ říká předseda dozorčí rady, vědec Václav Pačes. „Faktem ale je, že hlavní akcionář už v létě vyměnil dozorčí radu a nově máme přístup ke všem originálním materiálům, o něž si řekneme. Je na to vyhrazena speciální místnost,“ dodává.
Kontrola pod dohledem
Za hlavního vyslance ministerstva financí v dozorčí radě ČEZ lze označit Babišova náměstka Lukáše Wagenknechta. Ten podle svých slov zjednodušený přístup k originálním dokumentům ČEZ využívá poměrně často.
„Dokumenty dostáváme do studovny, jakési tajné místnosti s okny zalepenými fólií, pod dohledem kamer a s kontrolorem přítomným v místnosti. Ale i to je pokrok. Předtím neměl jednotlivý člen dozorčí rady bez schválení celou radou nárok na nic,“ říká Wagenknecht.
O posílení role dozorčí rady se začalo mluvit už s příchodem nové vlády a právě s nástupem Andreje Babiše na post ministra financí. Vloni v červnu také stát vyměnil sedm členů dozorčí rady ČEZ. Vedení energetické společnosti s větší kontrolou podle svých vyjádření problém nemá.
„Management je dlouhodobě zvyklý být pod kontrolou, ať už dozorčí rady nebo akcionářů. Jsme zvyklí být pod permanentní kontrolou,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Respekt generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Politici mají určitě řídící vliv na energetiku jako obor i na nás. Po odborné debatě,“ dodal.
Jak to bude s jádrem
Aktualizovaná Státní energetická koncepce mimo jiné počítá s tím, že by v České republice měly vyrůst tři nové bloky jaderných elektráren. Vedení ČEZ ve svých veřejných vystoupeních přitom opakuje, že „za současné situace se nevyplatí stavět žádná elektrárna“.
Podle Václava Pačese to ale neznamená, že by mezi vůlí státu a vedením ČEZ panovaly zásadní rozpory. „Faktem je, že pro ČEZ je výstavba nové elektrárny výrazně ekonomicky nevýhodná. Ale není to tak, že by za žádnou cenu stavět nechtěl,“ říká Pačes s tím, že na stole jsou tři způsoby řešení, jak jaderné bloky postavit (ty zmiňuje i další strategický dokument Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky).
První variantou je, že ČEZ bude financovat stavbu sám, ovšem jen s podmínkou garance výkupní ceny, takzvaný contract for difference. Proti této možnosti se ale staví ministr financí Andrej Babiš.
V druhé variantě se počítá s možností vzniku speciální nové společnost ve stoprocentním vlastnictví státu, kdy financování zajistí sám stát. „Třetí možnost je vznik konsorcia firem včetně ČEZ a investorů, kteří se podělí o náklady. Do toho samozřejmě vstupují i politické vlivy, protože ne každý investor by byl z politických důvodů průchodný,“ podotýká Václav Pačes.
„Předvídat vývoj energetiky a vůbec prostředí, jak moc bude tržní nebo pokřivené a jaké budou mechanismy regulace za deset let, je strašně předčasné. Jisté je, že ty bloky budou potřeba,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš s tím, že „energetická koncepce je napsaná velmi dobře“.
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
No nejsem odborník, jen sleduju. Pamatuju nedávný spěch na jaderný tendr ve stylu včerabylopozdě nastolený za pravicových vlád. Přitom od onoho tlaku jsou to dva roky a svět se nezbořil. V současnosti Tykač vyveze do Prahy tisíc horníků a nastoluje se prolomení limitů. Neustále se mluví, jednou o nových hnědouhelných elektrárnách jindy o jádře.
Přitom se všeobecně ví, že ČR je podílově k domácí výrobě největší vývozce elektřiny na světě. Je to na úkor životního prostředí, bezpochyby.
Státu chybí rozumná energetická strategie. Vlastně ona strategie podléhá sezonním vlivům, tedy slavným „aktualizacím“, jak píšete. Logiku jádro má, budou končit Dukovany, ale stejně.
Pokud si vysledujete, jak si v současnosti stojí výstavba jaderných elektráren, dostanete tristní pohled. Jedna vedle druhé jsou ztrátové a staví se déle než se počítalo. Příklad Finsko
http://energetika.tzb-info.cz/114021-areva-zastavuje-vystavbu-jaderne-elektrarny-olkiluoto
jenže Finsko počítá s další stavbou a stavět má Rusko?
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/finsko-jadru-veri-vlada-podporila-vystavbu-nove-elektrarny-1119820
4ert aby se v tom vyznal?
Proto máme energetiku mezi hlavními tématy. Je to zásadní a dlouhodobá věc na níž má být shoda. Jde o bezpečnost, životní standard etc. Chceme téma dlouhodobě sledovat a ptát se, jestli stát vůbec ví, co chce…
Mně tam chybí ještě jeden aspekt. Když už jadernou energii, tak ale žádné bloky třetí generace – to je zvěrstvo. Přitom nová generace, která především bude zneškodňovat vysoce radioaktivní „vyhořelé“ palivo, je zcela reálná (doufám, že se mi podaří sem dát odkaz):
http://www.euractiv.fr/sections/climat-environnement/la-france-prete-construire-de-nouvelles-centrales-nucleaires-311228
Mimochodem, a to jste ještě zapomněl na ohromné prostředky plynoucí do alternativních zdrojů energií. Čili,i toto by mělo být součástí oné dlouhodobé energetické strategie, zda se plánuje a předpokládá že tyto alternativní zdroje převezmou určitou část spotřeby energie -a nebo tedy že se s tím nepočítá,i ta budoucí spotřeba bude plně vykryta třeba jádrem. A tyhle alternativní zdroje si tedy platíme jako luxus navíc, „protože to chce EU“..
Prvořadé je NESPOTŘEBOVAT energii. Druhořadé je vyrobit tolik, kolik je nezbytně nutné – vyvážet je zvěrstvo.
Ohromné prostředky jdoucí do obnovitelné energie – to jsou prostředky do JE?
Mimochodem – u JE by se měly počítat celkové náklady, tedy nejen výstavba nových bloků, ale také výstavba tranzitního vedení, které energii rozvede, a samozřejmě i uložení jaderného odpadu.To může být s klidem třetina i polovina nákladů na samotnou stavbu. Už tak těžko udržitelná stavba JE se pak jeví ještě méně udržitelnou.
A co spočítat, kdyby se polovina ceny investovala do mikrokogenerací a FVE na střechách s centrálním řízením? Tam by pak odpadla nutnost posílení distribuční sítě – elektřina se spotřebuje v místě a okolí.
„A co spočítat, kdyby se polovina ceny investovala do mikrokogenerací a FVE na střechách s centrálním řízením? Tam by pak odpadla nutnost posílení distribuční sítě – elektřina se spotřebuje v místě a okolí.“
To mi jako laikovi vrtá už delší dobu hlavou. Proč stát nepodporuje soláry na střechách paneláků na sídlištích a místo toho dopustí zábor zemědělské půdy. Kdopak z politiků napříč stranami na tom profituje, uměl by to někdo zjistit a jména zveřejnit?