Události kolem bývalého židovského hřbitova v Prostějově dále přerůstají přes lokální úroveň. Nově bylo v případu podáno trestní oznámení na anonymního autora tvrdě antisemitského dopisu, který se šíří Prostějovem.

Text plný vulgarit, odkazů na nacistickou éru, protižidovských výpadů i pravopisných chyb je adresován „občanům a úředníkům města Prostějov“ a dostali jej mimo jiné úředníci prostějovské radnice. Pisatel například (v pasážích, jež lze citovat) uvádí, že „se židy není soužití možné“.

„Jsem přesvědčen, že si tento dopis zaslouží pozornost nejen těch, kterým byl adresován, ale zejména těch, kdo se zabývají bojem proti extremismu, hanobení rasy a xenofobii,“ říká Tomáš Jelínek, zástupce americké nadace Kolel Eliezer Damesek, která v Prostějově ve spolupráci s Federací židovských obcí usiluje o rehabilitaci bývalého židovského hřbitova ve Studentské ulici.

Sám Jelínek se již na policii obrátil a podobně by měli podle něj postupovat všichni ti, kdo dopis obdrží.

Práce pro Špidlu

Snaha o novou pietní úpravy bývalého hřbitova budí v Prostějově rozruch už delší dobu. Ti z místních, kteří proti záměru protestují, se například obávají, že by se kvůli „zpietnění“ bývalého hřbitova již nemohlo volně procházet přes park.

Autoři petice, kterou podepsalo přes tři tisíce lidí, varují před tím, že na místě celého parku a přilehlého parkoviště vznikne „obrovské, ucelené, plotem uzavřené a pro veřejnost zcela neprůchozí pietní místo, na které budou postupně ukládány další a další nalezené náhrobky z původního hřbitova“.

O možné úpravě místa však zdaleka není rozhodnuto. Kvůli rozdílným názorům na možné architektonické řešení prostoru starého židovského hřbitova požádalo vedení města, a souhlasila s tím jak nadace, tak i Federace židovských obcí, o vyjednávání ve sporu bývalého premiéra a nyní poradce předsedy vlády Vladimíra Špidlu.

„Studuji podklady, už jsem si sjednal schůzky. Rád bych přispěl k tomu, aby se to nějakým rozumným způsobem vyřešilo,“ řekl pro HlídacíPes.org Špidla s tím, že antisemitské výpady, jichž v souvislosti s děním v Prostějově přibývá, jej rozhodně nenechávají chladným.

Kdo má v Prostějově problém

Mezi členy petičního výboru proti rehabilitaci židovského hřbitova v Prostějově například vznikl dokument, který řeší počty i motivaci „židovských aktivistů“, kteří do Prostějova v souvislosti se hřbitovem přijeli.

„Jaký je poměr reálných zájemců o obnovu hřbitova? Zřejmě to vypadá jen na Tomáše Jelínka a několik lidí v ČR, kteří se chtějí na vlně antisemitismu zviditelnit,“ píše se v textu.

Podle petičního výboru však nešlo o oficiální dokument, ale o soukromou iniciativu jednotlivce, jež byla rozeslána omylem: „Drtivým většinovým názorem členů výboru byla analýza odmítnuta ještě před oficiálním zahájením zasedání petičního výboru.“

To, jaké reakce téma v Prostějově budí, ilustruje nedávná titulní strana Prostějovského večerníku:

Stejnému týdeníku poskytl rozhovor člen Petičního výboru Aleš Michálek. Odmítl, že by za odporem k částečné obnově židovského hřbitova byl antisemitismus:

„Nejsme antisemité, nezpochybňujeme holokaust. Hluboce litujeme toho, co bylo židům za druhé světové války učiněno nacisty. Kdo ale tato zvěrstva páchal? Němci, nebo Prostějované? Kam až se – my Češi – budeme neustále vracet v odčiňování křivd? K Bílé hoře?“

Na prostějovský židovský hřbitov se pohřbívalo naposledy počátkem 20. století, během druhé světové války byly náhrobky vytrhány a odvezeny. V 70. letech byl na okraji bývalého hřbitova postaven areál školy.

Desítky náhrobních kamenů se podařilo najít v uplynulých letech díky iniciativě amerického filantropa Louise Kestenbauma v prostějovské čtvrti Drozdovice a blízkých obcích Seloutky, Sněhotice a Žešov. Kameny předkové dnešních majitelů využili například jako dlažbu nebo stavební kámen.