Facebook: ParlamentniListy.cz,

Spolumajitel Parlamentních listů Michal Voráček: Je to vrcholně demokratické médium

Napsal/a Robert Břešťan 10. června 2019

Michal Voráček je podnikatel, mediální magnát a muž, který na českém mediálním trhu zanechal výraznou stopu. Po roce 1989 na zelené louce vystavěl v Československu úspěšné vydavatelství Ringier, začal vydávat první barevný týdeník Profit, bulvární deník Blesk, působil v televizi Nova i Prima a v médiích je aktivní i nadále. Je mimo jiné spolumajitelem webu Parlamentní listy.

S médii Michal Voráček příliš často nehovoří, HlídacíPes.org s ním mluvil v rámci příprav knihy o české mediální scéně a jejím vývoji od 90. let do současnosti. Řeč byla mimo jiné právě i o Parlamentních listech, kontroverzním médiu, často řazeném mezi dezinformační, někdy i proruské weby.

Takové škatulce se však Michal Voráček podivuje: „Jakou pověst Parlamentní listy mají, o tom nic nevím, to mi řekněte.“

Média jako investice

Spolumajitel Parlamentních listů Michal Voráček.

Podle měření NetMonitor mají Parlamentní listy zhruba 800 tisíc reálných uživatelů měsíčně a stabilně patří do první dvacítky nejnavštěvovanějších zpravodajských webů.

Většinovým majitelem Parlamentních listů, respektive jejich vydavatele, společnosti Our Media, je politik, senátor, miliardář a majitel hazardní společnosti Synot Ivo Valenta. Prostřednictvím kyperské firmy WCV World Capital Ventures Cyprus Limited aktuálně drží asi 75 %.

„Ivo Valenta to kupoval jako podnikatelskou příležitost. Chtěl tomu finančně pomoct a přijde čas, kdy bude svou investici chtít zhodnotit,“ říká Michal Voráček.

Valenta do mediálního byznysu naskočil poprvé v roce 2015, shodou okolností v době, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš a začal tlačit na výrazné zvyšování daní z hazardních her.

„Média jsou pro mne pouze investicí,“ ujišťuje nicméně i sám Valenta, který pak v roce 2017 podíl v Our Media přikoupil a stal se většinovým vlastníkem. Kromě toho na Slovensku vydává deník Pravda a vlastní tam hned několik webových portálů. Provozuje i regionální televize jako je Praha TV, TV Slovácko či TV Brno.

Většinu zbylé části Our Media má Michal Voráček. Ten sice Parlamentní listy nezakládal, rozhodně jim však vtiskl současnou tvář a podnikatelský záměr.

„Přišel jsem k tomu a chtěl jsem z toho udělat skutečně nejsvobodnější médium. U nás mohou svobodně publikovat všichni politici, nejen ti v parlamentu, i zastupitelé obcí,“ vysvětluje původní záměr Voráček.

„Vezměte si, že v  komunálních volbách kandiduje či zvažuje kandidaturu asi 800 tisíc lidí, tam jsem viděl tu šanci. To je důležité pro pochopení – že to není jen pro poslance nebo Senát, původní myšlenka byla nabídnout to široce. To byl ten komerční záměr, bod jedna konceptu – aby každý politik měl prostor a možnost zveřejnit cokoli bez úprav a zásahu redakce,“ doplňuje.

Co je na tom škodlivého?

Druhým bodem záměru podle Voráčka bylo, aby se mohl občan ptát politika přímo a on v rámci příslušné rubriky mohl odpovídat. Třetím prvkem – pro dosažení čtenosti – jsou bulvární titulky.

„Čtvrtou součástí konceptu je, že byste měl mít veškeré informace o tom, co se v politice děje. Když někdo jiný napíše něco zajímavého, důležitého, aby to bylo i u nás. Nejde o opisování, není to nic nelegitimního. A za páté – a to je největší kámen úrazu – že přístup mají otevřen všechny legální politické strany a hnutí,“ shrnuje Voráček.

 

 

V tom je podle něj klíčový problém kritiky, která se na Parlamentní listy snáší. „Když dáte stejné proporce, jakýkoli přístup komunistům nebo v uvozovkách populistům, nebo komukoli jinému, tak, protože se nedostanou do ostatních médií, začnou toho abnormálně využívat,“ říká Voráček. Na konceptu ale nic měnit nehodlá.

„Já vůbec nechápu, co je na tom škodlivého. O tom, že jsou tu komunisti, všichni vědí, že jsou tu populisté, to taky víme. A já osobně říkám, že je lepší jejich názory znát, přečíst si je a polemizovat s nimi, než být později překvapen,“ argumentuje Voráček.

To, jaké má ale takový přístup dopady, ilustruje například nedávný text, který na Parlamentní listy vložil poslanec SPD Jiří Kobza. Jeho komentář nazvaný Boj(í)me se Ruska? pak převzala řada ruských médií, přičemž nezmínila, že jde o politika, ale Kobzu označila za novináře.

Jak upozornil Deník N, například ruská státní agentura RIA Novosti text opatřila titulkem: Český novinář sdělil, proč Západ nemá rád Rusko. Ruskou vládou placené Radio Sputnik pak do studia pozvalo politologa, aby názor „českého novináře“ okomentoval.

Podle politologa Miloše Gregora Parlamentní listy mezi dezinformační weby rozhodně patří. „Řada obsahu je fakticky správně, takže vzbuzují důvěru, ale poměrně často se tam objeví zpravodajsky neseriózní a velice emotivně zabarvené výkřiky. To už zavání tendencí čtenáři manipulovat. Najdeme tam i konspirační teorie i hoaxy,“ řekl už dříve pro server iRozhlas.

Podle Michala Voráčka je ale podobná kritika na vodě. „Viděl jsem někde přehled patnácti fake news článků z Parlamentních listů, z nichž ovšem bylo 10 rozhovorů a zbytek nesmysly. Považujete to za normální?”

Všechny podobné výzkumné zprávy jsou podle něj někým draze zaplacené. „Ale je mi to docela ukradené. Já jsem na kritiku zvyklý z Blesku a z dalších médií, jestli si s tím někdo chce dál hrát, ať si hraje, podporuje tím zase jen Parlamentní listy,“ říká Voráček.

„To máte jako v politice. Když to přeháníte, jako většina médií před prezidentskými volbami, když stála proti Zemanovi, tak vyvoláte úplně opačnou reakci. To je hrubá chyba,“ doplňuje.

Veřejnoprávní listy

Obchodní model Parlamentních listů je jednoduchý: nalákat co nejvíce čtenářů a vynaložit na to co nejméně peněz. „Upřímně řečeno je to i nízkonákladová redakce, vím, že tam jsou občas chyby. Ale chyby jsou ve všech médiích, tak se opraví,“ říká v rozhovoru Voráček.

Parlamentní listy jsou podle něj „svého druhu veřejnoprávní médium“. „Díky nim vidíme, jaké jsou názory ve veřejném prostoru, jak lidé přemýšlejí. Můžete si z toho leccos odvodit. Podle mého názoru je to vrcholně demokratické médium. Všichni by měli být vděční a velebit Parlamentní listy, podívat se na ně a vnímat, jaké jsou ve společnosti názory a na co si musíme dát pozor. Ukazuje to, jak se chová populace.“

Jak dodává, jeho osobně Parlamentní listy baví. A fungují prý i byznysově. Výroční zprávy za roky 2017 – 2018 ale nejsou v Obchodním rejstříku dostupné. Podle poslední zveřejněné za rok 2016 činil hospodářský výsledek něco přes pět milionů korun.

Nabídky na odkup Parlamentních listů prý čas od času přicházejí. „Koneckonců mým úkolem není dělat obsah, ale dělat obchod,“ podotýká Voráček. Web prý ale aktuálně na prodej není. 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

11 komentářů

  1. Frenki Hunter napsal:

    Komentovat konkurenční média? To nemyslíte vážně?! A na rozdíl od vás, mi na PL příspěvek vždy pustí. Tak kdo je více demokratické médium a kdo si hraje na toho „správného“ názorového cenzora? Za názor se na PL nijak necenzuruje. Tady ano.

    • Ondřej Neumann napsal:

      Máte u nás přes 320 schválených komentářů. A na nepublikování urážek jiných lidí či zjevných nepravd není nic nedemokratického. Máme odpovědnost za VŠE (včetně komentářů), které na HPORG vyjdou. Tak se podle toho chováme.

      • Pavel Liška napsal:

        OK. To je v pořádku. Vaše médium, Vaše pravidla ….
        Ale v pořádku je i to, že jiné médium to má nastavené jinak a je pouze takovým „Hyde parkem“, kde si každý může říct co chce ( ano i zjevnou lež ) a ono médium do toho nesáhne. To ale neznamená , že za uvedené příspěvky obsahově ručí.
        Prostě jiný model, který s novinařinou v pravém slova smyslu nemá nic společného, ale právo na existenci má. Pokud vím, tak se nikdo ještě neozval, že by mu PL zcenzurovaly nebo upravily rozhovor. Z tohoto pohledu je to zajímavý zdroj informací. Ovšem to, jestli obsah a fakta v tomto rozhovoru jsou pravdivá, to je jiná věc. To samozřejmě být nemusí. Ale to je stejné, jako kdybych si s někým vykládal v hospodě. Taky nevím jestli mluví pravdu nebo kecá …

  2. Petr Kaminsky napsal:

    Nekdo by rekl, ze to je skvely byznysmen. Ja rikam, ze je to demagog. Kdyz hodnoti pusobeni medii v prezidentske volbe negativne, mozna by mohl (zpetne) poradit, jak se mela chovat, aby to Eman svou (ne)kampani nevyhral.

  3. Pavel Liška napsal:

    V ČR je Ústavou zaručena svoboda slova . Tečka.

  4. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Myslím, že jedině seznamování se s protichůdnými názory umožní orientovat se v problému a tak umožňuje vytvoření správného osobního názoru. Jednostraný pohled na věci o nich říká jen polovinu a někdy ani to ne.

  5. ČERT napsal:

    „…o Parlamentních listech, kontroverzním médiu, často řazeném mezi dezinformační, někdy i proruské weby“…
    Tak já myslím, že to ten pan Voráček dále vysvětluje, ale asi jasné… Tak pokud jsem zatím postřehl, Parlamentní listy, to jsou vlastně jen rozhovory, resp. prezentace názorů a myšlenek nejrůznějších lidí (všelijakých aktivistů, politiků, odborníků, atd.) všelijakých postojů. Tak dokázal bych si představit, že by za nějaké dezinformátory mohli být označeni různí ti, kterým PL dají prostor. Ale že by samotné Parlamentní listy jako takové…???

    • petrph napsal:

      O to právě jde, že (nejen) PL se zaměřují hlavně na publikování názorů. Ovšem,co si asi většina čtenářů neuvědomuje, tak právě publikované názory nemusí být objektivní, a že jejich autoři jim pro podporu svého názoru mohou předkládat jen taková fakta která jejich názor potvrzují, zatímco o opačných, která je popírají, se často nezminují-. A aby čtenář rozeznal chybu, by si toho musel přečíst, si dohledat mnohem víc, včetně názorů jeho oponentů. kteří mu i toto (někdy) sdělí Což někdy v komplikovanější kauze může být složité, pro čtenáře prakticky nemožné. Pročítat poměrně dlouhý a hutný názor, prohlášení či rozhovor a u každého odstavce se ptát a zjištovat – existují k tomu jen takto fakta a ne jiná, je k tomu jen tento právní výklad a ne jiný, atd. Čili, právě v to, je riziko současných médií, nikoliv samotné zveřejnění i nepravdivého faktu, který lze (jen někdy) s různou mírou úsilí ověřit či popřít.
      A (ne)výhoda (či vina) vedení PL je v tom že dávají prostor každému kdo u nich publikovat svůj názor chce, včetně tedy politicky nekorektních názorů. které proto jinde nepublikují. Podotýkám, právě s tím rizikem uvedeným výše..

      • ČERT napsal:

        No, mně ty Parlamentní listy připomínají spíš asi takovou tribunu, takové široké názorové fórum, než úplně klasické médium…

  6. petrph napsal:

    No, pokud by se mělo popsat co to jsou Parlamentní listy, tak nejvíc připomínají nováckou Hospodu, kde se mohli sejít jak prostí lidé z ulice, tak i místní honorace a společně si u jednoho stolu, na jedné úrovni probrat místní situaci i dozvědět se místní novinky. Jaderná mluva povolena, hlasité projevy nevole nad poměry obvyklé, nekorektní projevy pod vlivem alkoholu nezřídké, někdy i snaha fabulovat , ale nezřídka z toho vypadlo i nějaké moudro či ponaučení.
    Ale jak říká ta krásná pohádka, nikdy se nad nikým nepovyšovat, nikdy se před nikým neponižovat. Taková byla demokracie novácké Hospody, a taková je i demokracie Parlamentních listů.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      A ta demokracie novácké Hospody vadí těm, co se rozhodli pro cenzurování nekorektních, „ne k věciů a podobných „závadných“ názorů, jejich skutečný obsah zhusta ani nepochopí., většinou kvůli chybějícím vlastním znalostem.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama