Facebook Andreje Babiše, zdroj

Hazard Andreje Babiše. Jak muž číslo jedna české politiky obchoduje se svou mocí

Napsal/a Robert Břešťan 11. dubna 2019

V oblasti hazardních her má svůj byznys řada tuzemských miliardářů: Marek Dospiva a skupina Penta, Karel Komárek, Ivo Valenta, donedávna Jiří Šmejc a další. Andrej Babiš v poslední době opakovaně prohlásil, že by stát mohl opět navýšit daň z hazardu. Nejde jen o způsob, jak v řádu miliard korun přidat příjmy státního rozpočtu, dešifrovat to lze i jako tlak na vlivné byznysmeny a výzvu k jednání ve stylu něco za něco.

To, že Andrej Babiš svůj politický vliv zobchodovat dokáže, potvrzuje bývalý náměstek ministra financí Ondřej Závodský. Na ministerstvu měl původně na starost právě i regulaci hazardu, dnes působí v Nadačním fondu proti korupci.

„Je to způsob uplatňování Babišova vlivu. Vlivní lidé z tohoto byznysu mají důvod za Babišem chodit, doprošovat se ho, a mohou nabízet obchody, do nichž veřejnost nevidí a které také mají za zavřenými dveřmi zůstat,“ říká Ondřej Závodský.

Dát jim to sežrat

Zavedení daně z hazardu prosadil Andrej Babiš už v roce 2015 jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky.

Už tehdy prý Andrej Babiš pojal debatu o dani z hazardu jako výzvu k jednání „s velkými kluky“ byznysu.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


„Jsou to lidé, kteří mají zájem třeba na likvidaci starých ekologických zátěží, spoluvlastníci velkých hazardních společnosti… Není velké tajemství, že ti lidé za ním chodili a vzájemné vztahy řešili,“ konstatuje Závodský, jeden z mála, který je v této věci ochoten mluvit otevřeně, s uvedením jména.

Daň z hazardu je od ledna 2017 v Česku dvojího druhu. Tvrdý hazard jako jsou výherní automaty odvádí 35 % z rozdílu mezi vsazenými a vyplacenými částkami (plus běžná daň ze zisku), kurzové sázky a číselné loterie odvádí z rozdílu 23 %. Ve hře byly ale původně mnohem větší taxy.

„Babiš jim to chtěl dát pořádně sežrat, šel na sílu a vyjednávat ani nechtěl. Měl postoj – teď jsem ministr a můžu to udělat. Marek (Marek Dospiva, spolumajitel skupiny Penta, pozn. red.) musel tehdy za Babišem kvůli Fortuně chodit s prosíkem, dožadovat se toho, jestli si na něj Babiš udělá čas, jestli by to šlo… Teď je už ale situace už lepší,“ říká zdroj blízký skupině Penta.

Sám Dospiva na zaslanou SMS nereagoval. Tehdy si na něj ale Babiš nakonec čas udělal – v rámci své dovolené, u sjezdovky ve francouzských Alpách. Podobně si prý „audienci“ museli vyčekat majitelé Sazky Karel Komárek a Jiří Šmejc.

Obecně platí, že při lobbingu fungují buď argumenty nebo síla. Problém je i v tom, že Babišovi není moc co nabídnout. Ani inzerci, ani sponzoring strany, ani lístky někam do skyboxu. Jediné, čeho se Babiš bojí, jsou média,“ dodává zdroj blízký skupině Penta.

Odkazuje tím i na smysl dřívějšího výroku Marka Dospivy, že si koupí vydavatelství Vltava Labe Media pořizuje svého druhu „atomový kufřík“, tedy nástroj z doby studené války zajišťující více méně vyrovnanost sil.

„Babiš zásadně sledoval to, jakým způsobem se změny zákonů dotýkají nejen jeho, ale i ostatních čtyř pěti velkých miliardářů okolo. Vlastní obrovský majetek a mají ohromné obchodní zájmy a Babiš je v pozici, kdy velmi snadno může svůj vliv i díky nim mediálně i politicky zobchodovat,“ upozorňuje Ondřej Závodský.

HlídacíPes.org požádal prostřednictvím tiskového odboru Úřadu vlády o reakci premiéra Andreje Babiše. Do vydání tohoto textu odpověď nepřišla.

„Babiš je dobrý v tom, jak dokáže ohýbat legislativní prostředí. Bere v první řadě ohled na svůj byznys, je to prostě byznysmen, který se dostal do politiky. Podívejte se třeba na přimíchávání povinné bioložky do pohonných hmot – ministr Ťok sice skončil, ale předtím udělal, co měl: zrušil zrušení přimíchávání biosložek,“ říká další někdejší Babišův spolupracovník, který chce také zůstat v anonymitě.

Upozorňuje i na to, že Babiš konzistentně vystupuje proti zavedení sektorové daně vůči bankám. „Není žádné tajemství, že se kvůli tomu Babiš setkával s bankéři, třeba Pavlem Kavánkem z ČSOB, v Průhonicích v Sokolovně. Svou roli hraje i to, že Agrofert má byznys postavený na cizích zdrojích,“ dodává s poukazem na to, že holding Agrofert má u českých i zahraničních bank dluh zhruba 35 miliard korun.

Žaloba na stát

Ale zpět k hazardu. V oboru hazardních her se v Česku pohybují zajímavá jména. V polovině března stoprocentně ovládl společnost Sazka Group miliardář Karel Komárek a jeho KKCG. Tím z domácího hazardního byznysu „vypadl“ další miliardář Jiří Šmejc (Home Credit, PPF), který do té doby v Sazka Group držel čtvrtinový podíl.

Dále je to již zmíněná skupina Penta vlastnící Fortunu. Konkurenční TipSport (pohybující se podobně jako Fortuna převážně v kurzovém – sportovním sázení) drží dlouhodobě třináct různých akcionářů, tváří navenek je jeden z nich – Vratislav Randa. 

Mediálně nepříliš propíraný je karlovarský podnikatel Milutin Perič a jeho společnost SLOT Group, asi největší tuzemský provozovatel tvrdého hazardu – výherních automatů a videoloterijních terminálů.

V tvrdém hazardu se etabloval i senátor a majitel Synot Group Ivo Valenta. Redakce HlídacíPes.org se neúspěšně pokoušel získat stanovisko Ivo Valenty právě k novým výrokům Andreje Babiše k navyšování daní z hazardu. Podle lidí z oboru se ale Valenta do otevřeného střetu se současným premiérem pouštět nechce.

Valenta jede tvrdý hazard, vůbec původně nebojoval, řekl, že do toho nejde, protože si vyhodnotil, že proti Babišovi nic dělat nemůže,“ říká muž obeznámený se situací v prostředí tuzemského podnikání v oboru hazardních her.

Valenta už dříve zvolil jinou strategii – jeho firmy registrované na Kypru vedou proti Česku od roku 2015 mezinárodní arbitráž kvůli rušení některých povolení k provozování videoloterijních terminálů. Kvůli zmařené investici požadují po státu zhruba miliardu korun.

Cizí hazardní peří

Pokud jde o samotné zdanění hazardu, oproti dřívějšku jde z hlediska veřejných financí rozhodně o výrazný posun. Ještě před několika lety musely hazardní firmy ze zákona odvádět část peněz dle výše svého obratu na dobročinné účely, nejčastěji různým neziskovým organizacím či sportovním týmům, vedlo to ale k velké kreativitě v obcházení zákona.

Firmy si samy určovaly, kam a na co peníze pošlou. Vedlo to třeba k zakládání jednorázových neziskovek. Jeden den vznikly, druhý den se tam poslalo 18 milionů a třetí den se vybraly do igelitek a neziskovka skončila,“ popisuje pod podmínkou anonymity tehdejší běžný přístup jeden z aktérů.

Dnes odvádějí hazardní společnosti vedle běžné daně z příjmu i daň z rozdílu mezi přijatými vklady a vyplacenými výhrami. Tvrdší podmínky i kontroly mají své výsledky.

Ministerstvo financí se v prvních měsících roku pochlubilo, že počet provozoven hazardu ze 7542 v roce 2012, kdy zaznamenaly největší rozmach, klesl na 1801, tedy na čtvrtinu.

„Vloni musela požádat o nové povolení drtivá většina kamenných provozoven. Platí v nich nové adiktologické brzdy; povinná registrace hráčů, nabídka sebeomezujících opatření, povinné přestávky ve hře a zavírací doba nebo omezení reklamy,“ vypočítává ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní hazard již téměř zcela vymizel z hospod, restaurací a barů.

Daňový výnos z hazardu vzrostl ve srovnání let 2013 a 2018 z 8,1 miliardy korun na 9,8 miliardy.

Podle Ondřeje Závodského se ovšem dnešní ministerstvo chlubí prací týmu, který po svém nástupu ministryně Alena Schillerová rozmetala. Obor hazardu v rámci reorganizace úplně skončil, respektive se přesunul pod daňovou sekci ministerstva financí. Z toho se také podle Závodského odvíjí důraz na výběr daní. Nikoli na společenské a zdravotní hledisko.

„Zdůrazňovat výši výběru daní z hazardu není to pravé, protože hlavním cílem bylo něco úplně jiného – snížení závislostí, méně zničených životů, lidí v exekuci,“ upozorňuje Ondřej Závodský.

Faktem ale je, že se divoká situace na trhu hazardních her v Česku do značné míry uklidnila. „Třeba internetové sázení nyní porušuje už jen tak pět možná deset nelicencovaných firem. Velcí zahraniční hráči typu B2Win zmizeli. Vyloučit nelze, že komunikují přímo s VIP zákazníky, kteří prosázejí stovky tisíc až miliony korun. Dříve přitom platilo, že každá druhá sázka byla nelegální,“ říká Marek Herman, Výkonný ředitel Asociace provozovatelů kurzových sázek.

I on ale připouští, že ministerstvo financí nyní klade důraz spíše na výši vybraných daní než na prevenci závislostí. „Ale ministryně si to myslím uvědomuje, proto byla asi taky poslední tisková konference k tématu hazardu z Bohnické léčebny,“ podotýká Herman. 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

1 komentář

  1. michel napsal:

    Pan Premiér ing. Andrej Babiš nemá na nikoho čas i když dle jeho novin je tady pro mkaždého ale já jsem se přesvědčil že je tady jen pro sebe, byl jsem strašně naívní protože jsem mu věřil a byl jsem jeho voličem. Žádal jsem ho o pomoc v jedné politické nevyřešené záležitosti z roku 1968, záležitost zřejmě si jí ani nepřečetl a nechal to na pana Mgr. Marka Macháňe, který mě písemně sdělil že pan Premiér má jiné povinnosti, abych se obrátil na soud, tak když je tady pro každého tak asi mezi ně nepatřím i kdy jsem český občan, zřejmě budu se muset obrátit na lampárnu. Takový je politik který nemá čas na občana ala aby jeho strana získala hlasy do voleb to čas mají.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama