Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Jakub Štos
Osobní archiv Jakuba Štose,

Soumrak regionální žurnalistiky: kritická média mizí, jiná kvůli přežití zapomínají na novinářská pravidla

ROZHOVOR. Z českých regionů se vytrácí kvalitní a kritická žurnalistika. Velké mediální domy šetří a propouštějí, zmenšuje se prostor pro komplexnější zpracovávání témat. Menší redakce jsou zase často závislé na finanční podpoře místních samospráv. Na vlastní kůži to zažil i bývalý šéf olomoucké pobočky deníku Mladá Fronta Dnes Jakub Štos.

Právě novinář Štos je jednou z posledních obětí škrtů v regionální žurnalistice. V olomoucké Mladé frontě Dnes strávil téměř dvacet let, od roku 2013 ji řídil coby vedoucí redakce. Vydavatelství Mafra z holdingu Agrofert Andreje Babiše s ním nedávno rozvázalo spolupráci, když odmítl vyhodit jednoho ze svých redaktorů, přestože si tak mohl alespoň na čas udržet vlastní místo.

„Pohledy moje a mých nadřízených na některé aspekty naší práce se dlouhodobě lišily, na což obě strany měly nezpochybnitelné právo. Situace nakonec vyústila do bodu, kdy jsem měl pouze dvě možnosti, z nichž jedinou pro mne profesně i lidsky přijatelnou byl můj odchod z redakce,“ komentuje Štos svůj odchod v rozhovoru pro HlídacíPes.org. Popisuje také svou mnohaletou zkušenost s regionální žurnalistikou nejen na Olomoucku.

Nepřekročitelná hranice

Dlouhodobě se mluví o problému rozšiřování takzvané zpravodajské pouště – ubývá lokálních médií v regionech a snižuje se jejich kvalita. Ve větších městech už své regionální mutace drží jen Deník a Mladá fronta Dnes. Jakou úlohu podle vás mají v regionech velké mediální domy?

Velká vydavatelství jsou jednou z mála entit, které mají možnost dělat kvalitní regionální žurnalistiku. To se ale dlouhodobě vytrácí a místo toho roste tlak na ekonomické výsledky, přičemž si nejsem jistý, že všechna – a teď nemluvím konkrétně jen o těch velkých – vydavatelství pod tímto tlakem vždy dokázala obstát.

Jak to myslíte?

U některých vydavatelství, či regionálních médií obecně, je zcela zřejmé, že už dávno padla hranice mezi obsahem a inzercí, která by přitom měla zůstat neprolomená a neprolomitelná. Každé vydavatelství má pochopitelně výsostné právo si strategii svého fungování nastavit tak, jak to jeho vedení dává smysl a je to podle nich ekonomicky udržitelné. Vede to však k tomu, že trpí obsahová stránka daných médií a s ní i jejich důvěryhodnost.

V médiích se pak objevují například online rozhovory, o jejichž smyslu po obsahové stránce by člověk mohl mít přinejmenším pochybnosti. Týká se to jak větších médií, tak drobných projektů. Je z toho přitom jasné, že regionální média mají extrémně složitou pozici, protože se musí neustále snažit ekonomicky přežít. To bohužel nevyhnutelně vede až k porušování základních žurnalistických pravidel, jako třeba, že by zpracování nějakého tématu mělo být motivováno především jeho společenskou důležitostí a zajímavostí pro čtenáře, nikoli uzavřením inzertní nebo jiné spolupráce.

Média podporovaná radnicemi

Zní mi to tak, že se mediálním domům v regionech nevyplatí dělat kritickou žurnalistiku. To místní skutečně nečtou o kauzách z politiky a byznysu?

Čtenost je jedna věc, ale ta médium sama o sobě neuživí a v tom je podle mě problém. Média musí být vždy navázaná na nějakou příjmovou stránku a v době, kdy každá firma s přicházející krizí šetří na propagaci a marketingu, je to pro média čím dál náročnější. Přesto by každé médium mělo mít nějaké mantinely. Můj postoj k tomu byl za ty dvě dekády v branži neměnný. Mým úkolem jako vedoucího redakce bylo udržet nepřekročitelnou hranici v podobě nepatřičného vlivu na obsah.

A zažil jste situaci, kdy jste se kvůli takovým vlivům cítil pod tlakem?

Jakéhokoli vedoucího redakce vnímám jako garanta toho, že takové zásahy nebudou. Každý, kdo v médiích pracuje, pochopitelně vnímá, že větší či menší tlak ze strany inzertních oddělení se objevuje všude. Je však potřeba si nastavit tuto hranici pevně a nepřekročitelně. Za nás můžu říct, že nedocházelo k jejímu porušování a excesům. Nečelili jsme ale ničemu, co bychom nedokázali odklonit. Nicméně je zjevné, že některá média ta etická pravidla mají nastavena volněji, což může vést k problematickým textům. Když se někde například otevře nová soukromá klinika a vám přistane do emailu tisková zpráva, kterou nevyužijete, protože to je obyčejné PR, jenže do týdne se na nějakém regionálním zpravodajském webu objeví třeba online rozhovor se zástupcem té kliniky s velmi návodnými otázkami, tak je zřejmé, že tam nějaká nepatřičná provázanost pravděpodobně bude.

Regionální žurnalistika dostává za uši obecně, spousta médií zaniká a velké mediální domy šetří, přičemž škrty na regiony dopadnou vždycky. To jsme zažili všichni, kdo v nich nějakou dobu působíme. Přirozeně tam vzniká pak problém, že s malým počtem redaktorů je i menší prostor na hlubší proniknutí do nějaké problematiky, komplexnější odhalování nepravostí a hlídání veřejných zakázek. Pokud to dění musíte pokrývat s nižším počtem lidí, má to logicky dopad i na obsah. To je prostě fakt.

Není přitom žádným tajemstvím, že některá lokální média jsou přímo závislá na finanční podpoře místních samospráv. Dostali jsme se dokonce do stavu, kde menší regionální médium nezávislé na samosprávě je v podstatě ojedinělý úkaz. Jak pak můžeme chtít, aby malý regionální web, který dostane od radnice dotaci, účinně hlídal aktivity zastupitelů a nekompromisně poukazoval na problematické věci? To nelze, místo toho lze počítat mnohem pravděpodobněji s autocenzurou.

Jak vypadá práce regionálního novináře ve městě, kde se mocenské a byznysové špičky vzájemně dobře znají a dlouhodobě spolupracují?

Dá se říct, že čím menší je město, tím složitější úlohu novinář má. Pokud v Praze někoho zkritizujete za nevýhodně uzavřenou smlouvu nebo za něco, co vyvolá kontroverzní reakce, tak ta odezva a možnost člověka se vůči médiu vymezit je na mnohem nižší úrovni než v malém městě. Olomouc je v tomto někde uprostřed. Není to tak, že napíšete, že někdo udělal něco neetického a pak ho obrazně řečeno budete potkávat každý druhý den na ulici, ale i tak je tady ta vztahová provázanost mezi lidmi z byznysu, politiky, ale i mezi novináři větší než v Praze.

Ne každý novinář je této vztahové síti připraven čelit. Já však mohu vyzdvihnout každého jednoho kolegu, se kterými jsem měl tu čest v olomoucké redakci MF Dnes pracovat, protože byli těmto věcem vždy připraveni čelit s tím, že je to prostě součástí profese. Nikdy jsme neřešili, odkud by se nám to, co jsme napsali, mohlo vrátit. Psali jsme vždy to, co nám přišlo důležité. A vím, že úplně stejně to měli a mají nastavené i kolegové v dalších regionech.

Bez ohledu na Babiše

Když váš kolega Jakub Mikel zveřejnil na sociálních sítích svědectví o tom, jak to bylo s vaším a následně i jeho odchodem z redakce, měl jsem z reakcí lidí pocit, že vás vnímali jako jeden z posledních ostrovů kvalitní žurnalistiky uvnitř vydavatelství Mafra z holdingu Agrofert. Jak se na vaší práci odrážel ten cejch „Babišova média“? 

Tak takhle bych to určitě nestavěl, například zrovna v regionálních redakcích Mladé fronty Dnes i přes složitou situaci stále působí řada kvalitních autorů a dělá dobrou novinařinu. Může mne jen těšit, že lidé práci olomoucké redakce hodnotí pozitivně.

Co se týká druhé otázky, tak je pravda, že situace v tomto směru nebyla jednoduchá. Setkávali jsme se s tím, že s námi lidé nechtěli mluvit, protože Mafra je součástí premiérova holdingu. To byla a je poměrně snadno použitelná zbraň pro každého, koho jsme se na něco nepříjemného ptali. Ale to je otázka sebevědomí každé redakce a konkrétního novináře, aby se postavili za práci, kterou dělají.

Nestávalo se to ani tak u politiků, spíše u respondentů z jiných oblastí a naštěstí opravdu spíše výjimečně. Nicméně je to bohužel něco, čemu novináři v Mladé frontě Dnes čelí, a je právo každého z těch nepolitických respondentů k tomu tímto způsobem přistupovat, ačkoli s tím nesouhlasím. Posuzovat práci novináře by člověk měl podle toho, co za ním je, jak píše a jaké články vydává, protože pokud si dokáže udržet novinářský standard a dodržuje novinářská pravidla, tak nevidím důvod proč tento argument vytahovat.

Jaký byl ten důvod ukončení vaší spolupráce s deníkem?

Já bych se k tomu nerad nějak moc vracel, pro mne je to už uzavřená záležitost. Jakub Mikel ale nenapsal nic, co by nebyla pravda. Dodal bych asi jen tolik, že pohledy moje a mých nadřízených na některé aspekty naší práce se dlouhodobě lišily, na což obě strany měly nezpochybnitelné právo. Situace nakonec vyústila do bodu, kdy jsem měl pouze dvě možnosti, z nichž jedinou pro mne profesně i lidsky přijatelnou byl můj odchod z redakce. Na tom jsme se i dohodli s vedením.

Může podle vás váš odchod způsobit rozpad kritické žurnalistiky v regionu?

To by bylo opravdu hodně domýšlivé, takhle to určitě nestojí. Mě samozřejmě nesmírně těší zpětná vazba na adresu olomoucké redakce, která zazněla od lidí, kteří nás četli a dokázali naši práci hodnotit objektivně a bez předsudků. Bez ohledu na to, že jde o firmu premiéra Andreje Babiše. Z mého odchodu však nelze dovozovat nějakou dekonstrukci kvalitní olomoucké žurnalistiky, protože v Olomouci nadále pracuje minimálně několik velmi schopných a kvalitních novinářů. Byla by nesmírná škoda, kdyby o ně místní mediální scéna přišla, což s ohledem na stav regionální novinařiny bohužel reálně hrozí.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

3 komentáře

  1. Krkowitz fon Milowitz napsal:

    Kritická ŽURNAL-IStika je na vzetupu právě v INTERNETovách rádijích televizích ješ dávno překročili stín provinčních MODERÁTORů a VYSÍLAČů
    INFOvojna překročila věhlas Svobodného radia a i vysílače kde jsou takové taháky jako VK šefredaktora AE News (American European News LLC) jehoš INTERNETové stránce AREOnet dělá takovou rekalmu KANÁLije hlavní stoky jako veřejnoprávn íČT, XAVER z XTV plní štěkací čubkám s faleškou osah stránek HPorg už víc jak rok.
    Nejslavnější jsou kousky Debaní klub a diskuze jako Fencla s vaší magnificencí .
    Ale i DVTV s Smetana s Duškem sjou nezapomenutelný

    • skeptik napsal:

      Máte vytříbený vkus i pravopis pane Krkowitz. Když v 91. roce odjížděla z Milowitz savětskaja armia, tak jste si ten vlak patrně nechal ujet.

  2. nemec napsal:

    Likvidace regionální novinařiny je stejně promyšlená akce jako “ vypnutí světla “ za vlády Václava Klause při privatizaci. Kdo tu akci řídí dnes a nabízí nám Tik Tok za půl mega ?

Přidávání komentářů není povoleno