Buď půjdete vy, nebo váš kolega. Personální ultimátum od pražské centrály novin, údajně kvůli ekonomickým škrtům, vyřešil dnes již bývalý šéf olomoucké redakce Mladé fronty Dnes Jakub Štos vlastním odchodem. Bez práce ale nakonec skončil i reportér Jakub Mikel, kterého původní vedoucí odmítl vyhodit. Čerstvý případ z deníku vydavatelství Mafra Andreje Babiše je i ukázkou toho, jak v Česku zaniká kvalitní a kritická regionální žurnalistika.

„Na podzim dostal můj tehdejší šéf Jakub Štos nabídku od vedení: buď se plánované škrty dotknou jeho, nebo se jim může vyhnout, když vyhodí Mikela, na kterého údajně chodí pořád stížnosti,“ popsal začátkem února novinář Jakub Mikel události, které vyústily v jeho odchod z novin patřících do portfolia premiérova holdingu Agrofert. Dodal, že se k němu žádné zmiňované stížnosti nikdy nedostaly.

Vedoucí redakce Štos nabídku na takové setrvání ve funkci odmítl a firma s ním ke konci roku 2020 rozvázala spolupráci. Odchodu svého kolegy, který v redakci působil třetím rokem, ale stejně nezabránil.

Lidsky přijatelný odchod

Jakub Mikel tvrdí, že si po odchodu nadřízeného nedokázal další spolupráci s vydavatelstvím Mafra představit. Padla podle něj „hradba, která chránila obsah před zásahy inzerce, byznysu i politiky“.

„Firma mě předběhla a nabídla dohodu, že mohu odejít již v lednu, což jsem přijal. Nový styl vedení a myšlení mi byl naprosto cizí,“ popsal svůj odchod.

Jakub Štos poslední události v regionální redakci MF Dnes pro HlídacíPes.org potvrzuje. „Dodal bych asi jen tolik, že pohledy moje a mých nadřízených na některé aspekty naší práce se dlouhodobě lišily, na což obě strany měly nezpochybnitelné právo. Situace nakonec vyústila do bodu, kdy jsem měl pouze dvě možnosti, z nichž jedinou pro mne profesně i lidsky přijatelnou byl můj odchod z redakce,“ říká.

HlídacíPes.org oslovil s žádostí o komentář k situaci v olomoucké redakci i ředitele strategického rozvoje mediální skupiny Mafra Františka Nachtigalla. Ten na dotazy nereagoval.

Na Mikelův příspěvek ale zareagovaly stovky jiných lidí. Mezi nimi i novináři, zástupci olomoucké univerzity, lidé z kultury nebo někteří lokální politici. Řada z nich mu vyjádřila podporu a chválila jeho práci v regionální redakci s tím, že byl „vždy korektní, byť kritický“.

Praze navzdory

Právě svým kritickým přístupem olomoucká redakce MF Dnes mezi ostatními médii v regionu dlouhodobě vyčnívá. Většina redakcí v Olomouckém kraji se totiž převážně zaměřuje na každodenní události. V regionu působí i veřejnoprávní média, avšak ta k investigativní práci na regionální úrovni nemají buď vůli či prostor.

„Občas se redaktoři těchto médií uřeknou, že jsou zahlceni právě tou každodenní rutinou, sledováním sněhového zpravodajství, havárií, nemocí a podobně. Na závažnější témata a pátrací žurnalistiku nezbývá čas,“ popisuje stav mediální scény v Olomouckém kraji Petr Orság, vedoucí Katedry mediálních a kulturních studií a žurnalistiky na Univerzitě Palackého.

Redaktoři MF Dnes se ale pod Štosovým vedením věnovali vedle denní agendy například také problematickým zakázkám samospráv v kraji a jejich kontroverznímu nakládání s veřejnými penězi. Popisovali také vazby uvnitř olomoucké politické a byznysové sféry nebo kauzy na univerzitě či v kultuře.

Olomoucká MF Dnes dosud podle Petra Orsága předváděla kvalitní žurnalistiku také ve srovnání s produkcí pražské centrály novin od doby, kdy vydavatelství Mafra vlastní premiér Andrej Babiš. „V centrální redakci se závažným tématům vyhýbají, aby nemuseli řešit problematické aspekty fungování svého vlastníka ve veřejné sféře,“ říká Orság s tím, že se MF Dnes soustředí hlavně na spotřební a banální témata bez přesahu.

Regionální redakce naopak podle něj zatím držela kontinuitu ve sledování témat, která jsou pro Olomoucký kraj zásadní: „Paradox je tedy v tom, že pokud se v regionech dosud udržela jistá kvalita žurnalistické práce, je to pražskému centru navzdory, nikoli díky němu,“ dodává.

Nastavit hranici

Podle bývalého šéfa olomoucké redakce MF Dnes Jakuba Štose jsou regionální média v extrémně složité pozici, protože se musí neustále snažit ekonomicky přežít. Stírá se kvůli tomu hranice mezi redakčním obsahem a inzercí.

„To bohužel nevyhnutelně vede až k porušování základních žurnalistických pravidel, jako třeba, že by zpracování nějakého tématu mělo být motivováno především jeho zajímavostí pro čtenáře, nikoli uzavřením inzertní nebo jiné spolupráce,“ říká.

Nejen v olomouckém regionu se v místních médiích často objevují opsané tiskové zprávy a policejní svodky. Konkrétně na Olomoucku jsou známy i případy, kdy novináři převzali tiskovou zprávu a bez jakékoli editace pod ní jen přidali svůj podpis.

Roli vedoucího redakce vnímá Štos jako garanta, který zabrání problematickým excesům. Přesto se podle něj větší či menší tlak ze strany inzertních oddělení objevuje ve všech médiích. „Je potřeba si nastavit tuto hranici pevně a nepřekročitelně. Za nás můžu říct, že nedocházelo k jejímu porušování,“ tvrdí.

Oficiálním důvodem ukončení spolupráce mezi Jakubem Štosem a vydavatelstvím Mafra byly ekonomické problémy. V rámci úspor olomoucká redakce nově nemá vlastního vedoucího, ale spadá pod pobočku v Brně.

Dozvědět se méně informací

V současné době médiím obecně ubývá příjmů z inzerce a hledají proto jiné způsoby, jak redakcím zajistit finance. Vydavatelství Mafra proto před časem spustilo systém předplatného iDnes Premium, krajští redaktoři Mafry (a také Deníků) televize bude navíc dodávat regionální obsah v rámci spolupráce s televizí Prima CNN.

Expertka na regionální žurnalistiku z Masarykovy univerzity Lenka Waschkova Císařová však upozorňuje, že škrty v redakcích nutně vedou ke snížení kvality daného média. Ta se podle ní totiž odvíjí právě od ekonomické kondice. Stále více ale záleží i na přístupu a zájmech majitele a vazbách na centrální i regionální úrovni.

„Záleží, kolik je redakce schopna utáhnout lidí a jestli má peníze na zaplacení té investigativní práce, která je vždy nejdražší. Tyto vcelku banální ekonomické počty mají velký dopad na to, jak regionální žurnalistika v regionech vypadá,“ dodává.

Zároveň upozorňuje, že se nestává, aby se média po škrtech opět vrátila k původnímu počtu redaktorů a ke stejné kvalitě jejich práce. Spíše naopak.

„To celé pak nevyhnutelně vede k tomu, že se občané o svém regionu dozvídají čím dál méně informací, které jsou navíc méně kvalitní. Pokud neznají témata, kterým se lokální politici napříč politickým spektrem věnují, problémy, které v regionech jsou, nebo kauzy, které nikdo nerozkrývá, má to dopad na jejich rozhodování u voleb,“ vysvětluje Lenka Waschkova Císařová.

Poznámka: Jakub Mikel zmíněný v textu je bývalým redaktorem olomoucké redakce HlídacíPes.org