Do sněmovny se se zpožděním dostává prováděcí zákon k Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA). Ten má do české legislativy převést řadu nástrojů na ochranu nezávislosti médií. Paradoxně ho sněmovna bude projednávat zrovna v době, kdy vláda ruší koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. A právě to by mohlo být – vedle kritického oslabení veřejnoprávních médií – i v rozporu se zmíněnou evropskou normou.

Evropský zákon o svobodě médií (EMFA) má být do českého práva implementován jako vládní návrh zákona o některých podmínkách poskytování mediálních služeb. Je na programu sněmovní schůze, která začne v úterý.

EMFA je obsáhlý dokument, který řeší celou škálu témat. Upravuje mimo jiné transparentní vlastnictví médií, poskytování státní inzerce či používání spywaru proti novinářům.

Poplatky jako první test

V Česku se zákon EMFA – který v členských zemích Evropské unie platí od loňského srpna a i Česká republika se jím tedy musí řídit – momentálně skloňuje kvůli vládou prosazovanému rušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.

Zákon požaduje, aby příslušné informace týkající se reklamy byly orgánem nebo subjektem veřejné správy sdělovány Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Tyto informace budou vkládány do databáze, která bude veřejně přístupná.

Mezinárodní novinářské organizace varují, že kroky Babišovy vlády mohou porušovat ustanovení EMFA o tom, že financování veřejnoprávních médií má být průběžné, dostatečné, předvídatelné a udržitelné.

Že by zrušení poplatků mohlo být v rozporu s EMFA, připouští i bývalá eurokomisařka Věra Jourová, která se na prosazení evropského mediálního zákona výraznou mírou podílela.

Výrazné změny přinese EMFA také do transparentnosti státních výdajů za mediální reklamu a inzerci. Orgány veřejné správy a státní podniky budou muset každoročně zveřejňovat informace o tom, kterým médiím a kolik zaplatily za reklamu. Bude se také muset zvýšit transparentnost a objektivita měření sledovanosti, které mají na příjmy médií z reklamy vliv.

Místo přehledné tabulky brouzdání naslepo

Jak už HlídacíPes.org před časem popsal, státní výdaje za reklamu jsou v Česku (i kvůli chybějícímu prováděcímu zákonu EMFA) stále nepřehledné. Například jediným z krajů, který ke konci března plnil povinnost zveřejnit své reklamní a inzertní výdaje za předchozí rok, byl ten Olomoucký.

Další krajské úřady nebo ministerstva se v odpovědích podle zákona o svobodném přístupu k informacím vesměs odkazovaly na chybějící legislativu, s tím, že požadované údaje zveřejní v průběhu letošního roku. Opakovaně také odkázaly na registr smluv, kde prý požadované informace jsou.

Registr smluv však nabízí právě jen uzavřené smlouvy, zájemce o informaci o mediálních výdajích tedy musí znát i poskytovatele těchto reklamních služeb, aby mohl efektivně vyhledávat podle názvu firem, s nimiž stát teoreticky mohl reklamní smlouvy uzavřít.

Pro datové analytiky (nikoli běžnou veřejnost) by vodítkem mohly být číselné kódy, podle kterých se třídí výdaje v rámci rozpočtové skladby veřejných institucí. Jenže zrovna pro média a reklamu takový kód chybí. Kolik utratily například kraje nebo obce za reklamu a mediální propagaci, se tak touto cestou zjistit nedá.

Data pro lidi. I o státní reklamě

„V případě výdajů územních samosprávných celků nelze ze současného třídění podle rozpočtové skladby zjistit výši výdajů na mediální propagaci, reklamu,“ doplňuje mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Nepřehlednost státem zveřejňovaných otevřených dat se snaží suplovat projekty jako Hlídač státu nebo i iniciativy nadšenců jako Data pro lidi středoškolského studenta Filipa Kohouta, který svůj web navrhl jako maturitní projekt.

Ukázka z projektu Data pro lidi (Provozní výdaje města Dvůr Králové nad Labem)

Ten kromě strukturovaných výdajů všech českých obcí zobrazuje třeba i jejich demografický vývoj, počet dokončených bytů nebo odhadovanou průměrnou cenu nemovitostí.

„Česko publikuje velké množství otevřených dat a řadí se tak mezi světovou špičku v jejich množství, i kvalitě. Každopádně nejsou zpracována a prezentována způsobem, který by umožňoval snadné porozumění a využití pro širokou veřejnost a často i pro samotné vedení menších obcí,“ říká Kohout.

Na jeho webové stránce je možné proklikat se všemi obcemi Česka se zobrazením detailní vizualizace jejich výdajů. Systém ale pracuje jen s daty, která stát – jakkoli uživatelsky nepřívětivě – zveřejní. A v nich výdaje za mediální propagaci chybí.

Implementační zákon k Evropskému aktu o svobodě médií mířící do sněmovny by to měl změnit:

„Zákon požaduje, aby příslušné informace týkající se reklamy byly orgánem nebo subjektem veřejné správy sdělovány Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Tyto informace budou vkládány do databáze, která bude veřejně přístupná, a zároveň zveřejňovány na internetových stránkách každého orgánu nebo subjektu. Zajištění jejich transparentní publikace tedy bude legislativně ošetřeno,“ shrnuje mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.