Debaty o budoucnosti a financování veřejnoprávních médií se kromě Česka aktuálně vedou i na Slovensku. Poslanci v Bratislavě mají tuto středu vybírat nového ředitele veřejnoprávní televize s rozhlasem RTVS. Ta je dlouhodobě podfinancovaná a její zpravodajství má za sebou řadu nepříjemných přešlapů. Přitom právě Slovenskem se někteří čeští politici chtěli ještě nedávno při reformách fungování České televize a Českého rozhlasu inspirovat.

„Současné financování RTVS je neudržitelné,“ konstatoval už předloni Útvar hodnota za peníze, tedy jedna ze složek slovenského ministerstva financí. Jen za rok 2020 vznikla podle něj v rozpočtu veřejnoprávních médií „díra“ ve výši 11 milionů eur (zhruba 550 milionů korun) , zejména proto, že předchozí vlády odpustily placení koncesionářských poplatků některým početným skupinám obyvatel – důchodcům, těžce zdravotně postiženým či lidem pobírajícím dávky v hmotné nouzi.

Stejně jako v Česku se ani na Slovensku koncesionářské poplatky už řadu let nezvyšovaly (ve slovenském případě dokonce už od roku 2003) a momentálně dosahují výše 4,64 eura (asi 115 korun) měsíčně.

I proto musí vedení veřejnoprávního telerozhlasu se státem pravidelně jednat o státních příspěvcích, v řádech desítek milionů eur ročně. Finanční nejistota komplikuje rozvoj veřejnoprávních médií a spouštění nových programů.

Pravidelná jednání s politiky o penězích také nepřispívají k větší nezávislosti RTVS. Přesto Slovensko a jeho přístup k veřejnoprávním médiím zůstává pro některé české politiky vzorem.

Babiš, Okamura a spol: Následujme Slovensko

„Na Slovensku veřejnoprávní média financuje státní rozpočet. A u nás by to bylo taky dobré,“ nechal se v lednu slyšet šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Podobně už dříve mluvila i SPD.

„Slovenská veřejnoprávní televize je navázaná na státní rozpočet, každý rok nehlasují o zvyšování peněz v tom státním rozpočtu, tak, aby tvořili nějaký politický tlak,“ tvrdil v roce 2019 místopředseda hnutí Tomia Okamury Radim Fiala.

Jenže je to přesně naopak. RTVS se za poslední roky dostala – jako za posledních třicet let už několikrát, počínaje érou Vladimíra Mečiara – až příliš blízko k politikům. Nejde přitom jen o záplatování jejího rozpočtu ze státních peněz, ale i o osobu ředitele.

Šéf RTVS Jaroslav Rezník je považován za člověka blízkého například někdejší vládní Slovenské národní straně a ve zpravodajství se pod jeho vedením začaly kupit kontroverzní novinářské výstupy.

„Třeba když šéfredaktor do reportáže navrhoval politického analytika Eduarda Chmelára. Ten už chtěl několikrát vstoupit do politiky a před pár lety si založil i stranu. Když ale ministerstvo vnitra kontrolovalo podpisy nutné pro registraci strany, zjistilo se, že část z nich byly buď „mrtvé duše“ nebo pocházely ze skartovaných občanských průkazů,“ popsala v roce 2018 pro HlídacíPes.org novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová. Ta tehdy stála v čele skupiny redaktorů, kteří nakonec na protest proti vedení zpravodajství z RTVS odešli.

„Nedávno navíc Chmelár oznámil kandidaturu na prezidenta a my jsme tvrdili, že takový člověk nemůže nezávisle komentovat politické dění,“ zmínila tehdy jeden z řady sporů s vedením zpravodajství. Přešlapů však přibývalo i v příštích letech.

Příště nezaspat válku

Loni RTVS chybně informovala o tom, že jedna ze slovenských učitelek pravděpodobně zemřela v důsledku očkování proti covidu. Zprávu ze Slovenska převzala i některá česká média, pitva však souvislost s očkováním vyvrátila.

Především ale letos veřejnoprávní televize na Slovensku doslova „zaspala“ noční začátek ruské invaze na Ukrajinu. RTVS nad ránem jen reprízovala pořady, nespustila ani informační lištu v dolní části obrazovky. S výjimkou zpráv 7:30 tak diváci prvního programu RTVS několik hodin netušili, že na Ukrajině začala válka. Zvláštní vysílání spustila RTVS až v deset dopoledne.

Jen krátce před invazí také slovenská veřejnoprávní televize pozvala do vysílání expremiéra Jána Čarnogurského, který dlouhodobě patří mezi nejhlasitější zastánce ruského režimu na Slovensku. Přímo ve vysílání ho moderátorka nechala opakovat některá propagandistická tvrzení Kremlu, například o tom, že se Ukrajina vyzbrojuje a tím provokuje válečný konflikt, nebo o historických nárocích Ruska na Krym.

Šéf zpravodajství Vahram Chuguryan tak nakonec musel odejít. A o pár měsíců později může skončit i generální ředitel rozhlasu a televize Jaroslav Rezník. Mezi osmi kandidáty v nadcházející volbě šéfa RTVS rozhodně není favoritem.

„Obrovská reputační zátěž“

„Kandidát je schopen řídit RTVS, v současnosti jsou však k dispozici mnohem zdatnější kandidáti po morální stránce, kteří jsou přitom srovnatelní v manažerských schopnostech a s mnohem vyšším společenským kreditem. Reputační zátěž kandidáta je obrovská, až diskvalifikační,“ nešetřila Rezníka ve svém hodnocení odborná komise, která svým doporučením pomáhá poslancům s výběrem příštího ředitele. Rezníka zařadila mezi „nedoporučené“ kandidáty. Členem komise byl i generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Komise také Rezníkovi vytkla jeho „pragmatismus a schopnost dohodnout se na politické úrovni prakticky s kýmkoli, kdo ho podpoří“ a to, že „v oblasti veřejnoprávních médií přechází z funkce do funkce“.

Rezník v minulosti působil jako šéf Slovenského rozhlasu a agentury TASR. Tam uzavřel kontroverzní smlouvu s ruskou státní agenturou Sputnik, od které po kritice záhy odstoupil.

Konečné slovo při volbě příštího šéfa RTVS budou mít slovenští poslanci. Volba má být podle slovenské vládní koalice veřejná. Favorité, doporučení odbornou komisí, jsou dva: mediální manažer Tibor Búza a dramaturg Ľuboš Machaj.

Situaci před volbou bez servítků okomentoval slovenský europoslanec Vladimír Bilčík: „Myslím, že pokud Jaroslav Rezník neskončí, bude to nejen velký prů*er pro RTVS, ale pro celou zemi.“

„Mám pocit, že preferovaní jsou kandidáti, kteří jsou liberálně orientovaní, a stopku mají konzervativní kandidáti,“ dodal k výsledkům doporučení komise sám ředitel Rezník v rozhovoru pro Denník N. Ředitel ČT Petr Dvořák mu prý po skončení slyšení s kandidáty volal. „Řekl mi něco ve smyslu: Nemáš tam moc přátel,“ tvrdí současný šéf RTVS. Pokud poslanci nového ředitele ve středu nevyberou, bude za týden následovat druhé kolo volby.