Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
František Vlček / MAFRA / Profimedia
František Vlček / MAFRA / Profimedia,

Podvyživená veřejnoprávní média politikům neodolají. Česko opakuje slovenské chyby

Méně pořadů pro děti, horší zpravodajství z regionů a slabší nabídka sportovních přenosů – česká veřejnoprávní média neskrývají, že sněmovnou zamítnuté prodloužení odpočtu DPH na ně tvrdě dopadne. Ukázkou, kam vede politicky motivované postupné osekávání peněz pro veřejnoprávní média, je pohled na sousední Slovensko.

Tamní diváci měli původně sledovat speciální sportovní televizní kanál veřejnoprávní RTVS už během letošního mistrovství světa v hokeji. Pak byl termín odsunut k začátku fotbalového Eura, ani to se ale nepovedlo. Teď se opatrně mluví o spuštění kanálu před letní olympiádou.

Důvodem průtahů jsou chybějící peníze, které slovenské veřejnoprávní televizi a rozhlasu RTVS nemůže poskytnout nikdo jiný než vláda, což médium staví do složité situace. RTVS je dlouhodobě závislá na finančních injekcích od státu kvůli snižujícím se příjmům od koncesionářů.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Momentálně jsme v stand-by režimu. Máme před sebou pár kol jednání s ministerstvem financí o naplnění závazku placení výpadku koncesionářských poplatků za důchodce,“ citoval magazín Stratégie minulý týden ředitele RTVS Jaroslava Rezníka.

Narážel na to, že minulé slovenské vlády schválily odpuštění povinnosti platit poplatky za veřejnoprávní média pro některé nízkopříjmové skupiny a důchodce. Jejich počet však stále roste a s nimi i díra ve veřejnoprávním rozpočtu.

Když vláda záplatuje

To, že je finanční situace RTVS dlouhodobě neudržitelná, konstatovalo loni v létě samotné ministerstvo financí, když vyčíslilo výpadek v koncesionářských poplatcích jen za rok 2020 na 11 milionů eur. Jen loni měl počet neplatících seniorů narůst z 280 tisíc na 345 tisíc.

Ministerstvo navrhlo několik způsobů, jak finance RTVS stabilizovat. Kromě lepšího výběru poplatků a zvýšení příjmů z reklamy například přišlo i s nápadem ušetřit za dabing a namísto něj zahraniční pořady titulkovat. Lepší znalost angličtiny by prý v důsledku pomohla i celé slovenské ekonomice.

RTVS má se státem uzavřenou stálou smlouvu o každoročním finančním příspěvku, v důsledku velkých výpadků příjmů však vláda musí pravidelně schvalovat finanční „záplaty“ pro veřejnoprávní médium. Že to vůbec není ideální situace z hlediska politické nezávislosti RTVS, je nasnadě.

 

 

Ředitel RTVS Jaroslav Rezník také po svém nástupu čelil opakované kritice za management, který si s sebou přivedl, i za politické tlaky, které prosakovaly do práce redaktorů.

Kvůli tomu před třemi lety slovenský telerozhlas opustila řada zkušených reportérů a veřejnoprávní televize na několik měsíců zrušila svůj investigativní pořad.

Toho, že veřejnoprávní televize v minulém volebním období nadprůměrně „fandila“ třeba tehdejší koaliční Slovenské národní straně, si všimli jak Reportéři bez hranic, tak ve své analýze slovenská pobočka organizace Transparency International.

Novinářské fauly

Další problémem bylo, že RTVS opakovaně zaměstnala ve zpravodajství novináře, kteří se krátce předtím vrátili z pozic mluvčích státních institucí. Posledním příkladem je bývalá dlouholetá mluvčí slovenské generální prokuratury Andrea Predajňová, která by od léta měla být v RTVS editorkou.

To všechno vede i k novinářským přešlapům, které se projevují ve vysílání. Letos například vyrobila televize RTVS nepravdivou reportáž, z níž vyplývalo, že úmrtí slovenské učitelky mohlo souviset s očkováním proti covidu. Zprávu, kterou převzala i česká média i dezinformační weby, však později i s odkazem na výsledky pitvy zemřelé vyvrátily slovenské úřady.

Jak se později ukázalo, sestříhané (archivní) vyjádření samotné učitelky, v němž popisovala vedlejší účinky očkování, bylo významově posunuté. Všechny přešlapy autorek reportáže rozebral server slovenský server O médiách.com, který navíc upozornil, že jedna z dotyčných redaktorek byla kamarádkou zemřelé učitelky.

Přes všechny zmíněné problémy RTVS v minulosti dávali někteří čeští politici – zejména z SPD Tomia Okamury – slovenská veřejnoprávní média za vzor efektivního financování.

„Nemusíme chodit daleko, je to například na Slovensku, kde je slovenská veřejnoprávní televize navázaná na státní rozpočet, každý rok nehlasují o zvyšování peněz v tom státním rozpočtu, tak, aby tvořili nějaký politický tlak,“ tvrdil třeba v roce 2019 ve vysílání ČT místopředseda SPD Radim Fiala.

Je to však přesně naopak. Slovenská RTVS o peníze bojuje každoročně a politický tlak už ji dávno převálcoval.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

5 komentářů

  1. petrph napsal:

    Je to sice pravda, leč se vracíme k té zásadní otázce, co je to vlastně ten „veřejnoprávní zájem“, a proč má být vůbec občanům za jejich peníze (na Slovensku z daní, u nás z poplatků) občanům poskytován.
    Jistě že se dá shodnout, že jsou to důležité informace (které to jsou?), a mediální kontrola politiků (i s tím souhlas).
    Ale o tom, že by tím nutným veřejným zájmem bylo vysílání animáků pro děti, sportovní zápasy, popřípadě vzpomínkové filmy a pořady z dob bolševika, jakož i novější filmové trháky, o tom se dá jistě směle pochybovat.
    Ovšem teď jde o to, jaké z toho vzejde řešení. Že by si snad sama vřp televize (nejen u nás) ty nikoliv-veřejně nutné programy osekala, s tím se asi počítat nedá.
    Ale že si spíše pod heslem „pravda a láska, demokracie a vůbec“ řekne od státu (resp. na poplatcích od lidí) o ještě víc peněz, to se stane určitě..

  2. lwo napsal:

    Babiš nejprve nasadil náhubky lidem a když viděl, že m u to vychází, nasadil je i sdělovacím prostředkům. Bojím se, že teď už budou muset novináři chodit kanálama… 🙁

  3. A. S. Pergill napsal:

    Je mi líto, ale „veřejnoprávní média“, podporovaná povinně z našich peněz, mi stále více připomínají povinné předplácení Rudého Práva za komunistů. Stejně si pak člověk musel pustit Svobodnou Evropu nebo Hlas Ameriky, aby byl v obraze (tč. se podívat na „štvavá“ média).

    • josef napsal:

      … ale i tam se často vysílaly bludy. Já jsem rád poslouchal na RFE sportovní zprávy, to bývalo vždy ve čtvrtek po 22,oo a povětšinou to uváděl Karel Janovský (po revoluci odtajněné přijmení bylo správně na Drážďanský), ale ta jeho úroveň byla zoufalá… To i Karel Kryl, vždy když ho v létě pravidelně zastupoval, byl oproti němu superking… A v Hlasu Ameriky když komentoval hokej z Toronta (XY) Aleš? Březina, tak tam hráli jen Ihnačák a Fryčer ( a ostatních 10 hráčů bylo vzduch…). Právě z těchto zkušeností z minula je možné, že obecná úroveň těchto „veřejnoprávních medií“ neskutečně klesá…

      • A. S. Pergill napsal:

        Máte pravdu, ale oni zde dost dobře nemohli mít oficiální zpravodaje. S tím se prostě muselo počítat.

Přidávání komentářů není povoleno