Vrbětice po výbuchu v říjnu 2014. Areál bývalého vojenského muničního skladu. Foto: ZDENĚK NĚMEC / MAFRA / Profimedia

Sankcím čelí i spolupracovník AfD a jednotka GRU zodpovědná za Vrbětice

Napsal/a Lucie Sýkorová 25. April 2025
FacebookXPocketE-mail

Vladimír Sergijenko, bývalý asistent dvou poslanců německého Bundestagu za stranu AfD, se ocitl na novém sankčním seznamu EU. Ten se poprvé zaměřuje i na ruské hybridní hrozby a destabilizační akce. Jedním ze tří subjektů, které se na tento seznam dostaly, je také jednotka 29155 ruské vojenské zpravodajské služby (GRU). Její agenti měli stát za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích či za známým případem otravy agenta Skripala novičokem.

Patnáctý balíček evropských sankcí přijatý v polovině prosince 2024 zahrnuje 54 jednotlivců a 30 organizací, které „podkopávají nebo ohrožují územní celistvost Ukrajiny“. Vedle toho vůbec poprvé zavedla Evropská rada sankce také vůči 16 osobám a třem subjektům odpovědným za hybridní hrozby a destabilizační akce Ruska v zahraničí.

Vladimír Sergijenko, který se narodil na Ukrajině a v Německu žil více než třicet let, působil v posledních letech jako parlamentní asistent poslanců německého Spolkového sněmu Ulricha Oehmeho a Eugena Schmidta (oba AfD).

Přitom otevřeně podporoval Rusko a podle zjištění německých investigativních médií byl napojen na stejnou skupinu ruské FSB jako bývalá lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoka.

Magazíny The Insider a Der Spiegel v srpnu 2023 zveřejnily informace o e-mailové a textové korespondenci Sergijenka s agentem FSB známým jako „Alexej“. To je podle zjištění médií Ilja Vechtomov, důstojník páté služby ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), jedné z nástupnických agentur KGB ze sovětské éry.

Právě tato jednotka FSB měla úkolovat také bývalou lotyšskou europoslankyni Tatjanu Ždanoku. Ta podle investigativních médií spolupracovala s ruskými zpravodajskými službami minimálně od roku 2005.

Sergijenko v e-mailové odpovědi pro Der Spiegel popřel, že by měl jakékoli vazby na ruskou rozvědku nebo agenta Ilju Vechtomova. Měla ho ale usvědčit odhalená komunikace s Vechtomovem a také cestovní záznamy. Ty podle německých médií ukazují, že Sergijenko navštívil od začátku války Rusko osmnáctkrát.

Do Moskvy dokonce odletěl i 23. února 2022, den před začátkem invaze. Nejméně dvakrát byl při návratu z těchto cest z Ruska kontrolován celníky a v obou případech měl u sebe mít 9000 eur v hotovosti. Maximální obnos, který je možné do Německa přivézt z cizí země, je deset tisíc eur.

Žaloba AfD proti pomoci Ukrajině

Sergijenko měl od důstojníka FSB Vechtomova dále žádat 93 tisíc dolarů na financování právních služeb. Jedním z výsledků jeho práce měla být žaloba strany AfD na základě teze, že německá vláda nemůže Ukrajině poslat žádnou vojenskou pomoc bez souhlasu Bundestagu – nejen tanky, ale ani nesmrtící soupravu, jako jsou vlněné přikrývky a spací pytle.

V červenci 2023 parlamentní skupina AfD skutečně takovou žalobu k německému Spolkovému ústavnímu soudu v Karlsruhe podala. Parlamentní frakce AfD spojitost mezi touto žalobou a Sergijenkovou komunikací s Vechtomovem na dotaz Spiegelu popřela.

Mezi další Sergijenkovy úkoly pro Vechtomova mělo patřit sepsání dopisu papeži Františkovi, který popisoval „pronásledování křesťanů na Ukrajině“. Dopis byl zaslán jménem několika politiků AfD a proruské nevládní organizace Vadar (Asociace na obranu proti diskriminaci a vyloučení ruských Němců a rusky mluvících spoluobčanů v Německu), kterou Sergijenko spolu s politiky založil v roce 2022. Sergijenko měl dokonce poslat návrh dopisu Vechtomovovi ke schválení.

Záznamy o telefonních fakturách zkoumané novináři z The Insider a Der Spiegel ukazují, že Sergijenko komunikoval i se Sargisem Mirzakhanianem, pracovníkem ruského parlamentu, který řídí organizaci s názvem Mezinárodní agentura pro současnou politiku.

Ta byla založena v roce 2014 po ruské okupaci Krymu a „zaplatila politikům tisíce eur za předložení proruských rezolucí v evropských zákonodárných sborech“, uvádí síť investigativních novinářů OCCRP (Organizace pro informování o organizovaném zločinu a korupci).

Vladimír Sergijenko byl spolu s politiky strany AfD Ulrichem Oehme, Eugenem Schmidtem a dalšími velmi aktivní v šíření proruských narativů. K těmto aktivitám využívali často právě spolek Vadar.

Spolek si podle zjištění Der Speigel stěžoval na Telegramu na údajně rozšířenou rusofobii v Německu, financoval právní zastoupení proruské influencerky Aliny Lippo a vymezoval se proti německému zákazu symbolu Z.

Šířil také dezinformace o ruských zvěrstvech, například tvrdil, že masakr ve městě Buča s více než 400 mrtvými „uspořádal ukrajinský režim, aby zdiskreditoval ruskou armádu“.

Sergijenko měl ve své funkci asistenta poslance AfD Eugena Schmidta také pomáhat psát projevy pro zákonodárce a další členy AfD.

Eugen Schmidt, který Sergijenka zaměstnával až do roku 2024, již v novém Spolkovém sněmu nezasedne. Přestože ve svém okrese Oberberg opět kandidoval, na nominační schůzi počátkem ledna nebyl stranou AfD nominován.

Sergijenko podle magazínu Der Spiegel požádal o německé občanství v roce 2019 a v polovině listopadu 2022 jej opravdu získal. Protože německé úřady teprve později zjistily, že vlastní i ruský pas, bylo mu občanství pozastaveno. Následně byl v důsledku odhalení investigativních novinářů zařazen na sankční seznam EU a z Německa byl poté vyhoštěn.

Podívejte se, kdo jsem

Sergijenko i po svém vyhoštění z Německa zjevně nadále sleduje německou politiku a pravidelně ji komentuje na platformě X. Špatnou němčinou, zato s velkou dávkou emocí.

V březnu se na X prohlásil za politicky pronásledovanou osobu, v únoru a v lednu za oběť magazínu Der Spiegel a vyhoštěného disidenta, který požaduje zrušení sankcí, omluvu od médií a finanční odškodnění.

„Jsem obětí Spiegelu! Spiegel mě zbavil německého občanství, byl jsem vyhoštěn z Německa, nemohu používat bankovní účet a podnikat a mám zákaz vstupu do EU! Moje jméno je v 15. balíčku sankcí EU. Přál bych si potrestat toto smetiště Spiegel a zkorumpované ‚novináře‘, kteří v něm pracují!“

Ve stejném postu se také veřejně obrátil na majitele sítě X Elona Muska. „@elonmusk hodně štěstí! buďte opatrní, skládka odpadu Spiegel neváhá udat tajné služby a tajné služby v reakci na to hledají příležitosti, jak ublížit těm, kteří měli odvahu říct o Spiegelu pravdu.“

Muska oslovil později stejnou cestou s osobní nabídkou. „Elone, znám dobře Němce. Znám podobně smýšlející lidi, kteří prošli ukrajinizací svých mozků. Tesla se může bez obav spolehnout na ruskou pracovní sílu. Přestěhujme továrnu do Ruska! Pomůžu vám!“ Elon Musk má továrnu Tesla v Berlíně, kde Sergijenko před vyhoštěním z Německa žil.

Přestože si Sergijenko stěžoval na zařazení svého jména na sankční seznam, nazval zároveň „totálním idiotem“ německého poslance a bývalého důstojníka generálního štábu Bundeswehru Rodericha Kiesewettera, když mluvil právě o účinku sankcí. „Jsem v Rusku a evropské sankce tady nemají na nikoho žádný vliv!“ napsal Sergijenko na X.

Během Velikonoc na svém profilu vyhrožoval deníku Berliner Zeitung, že když budou média dělat politickou agitaci, bude Německo během 40 minut vygumováno moderními zbraněmi. V postu také dal do souvislosti německé dodávky raket Taurus na Ukrajinu a začátek 3. světové války, s tím, že (Němci) nechápou, jak Rusové uvažují.

„Zvu vás do Moskvy! Podívejte se, prosím, kdo jsem – a pak se zamyslete!“

Falešné klony médií šířily dezinformace

Sankce se vztahují také na osoby zapojené do operace „Doppelgänger“, což je ruská digitální dezinformační kampaň, která využívala falešné klony zpravodajských médií z mnoha evropských zemí k šíření dezinformací na podporu ruské útočné války proti Ukrajině.

Na seznamu se tak ocitli Sofia Zakharová, vedoucí oddělení v Kanceláři prezidenta Ruské federace pro rozvoj informačních a komunikačních technologií a Nikolaj Aleksandrovich Tupikin, který byl jednou z klíčových postav ruské dezinformační kampaně v Latinské Americe.

Anatolij Prizenko, moldavský podnikatel napojený na exilového proruského oligarchu Ilana Shora, koordinoval jménem GRU vyslání agentů do Francie, kteří malovali Davidovy hvězdy na budovy v Paříži výměnou za finanční kompenzaci.

Síť botů Doppelgänger poté rozšířila zprávu o graffiti a propagovala příběh o nekontrolovatelném antisemitismu ve Francii uprostřed protiizraelských protestů.

Dále je na seznamu Vladimir Lipchenko, důstojník GRU zodpovědný za hybridní útoky v Evropě pod pseudonymem „Wlodek Lyakh“. Ten je součástí speciálního oddělení GRU zřízeného k provádění sabotážních aktivit v západních zemích.

Naverboval například útočníky, kteří loni na konci února zapálili Muzeum okupace Lotyšska v Rize pomocí Molotovových koktejlů.

Dalším sankcionovaným je ruský podnikatel Visa Mizaev, který sehrál klíčovou roli v ruské výzvědné operaci proti německé Federální zpravodajské službě (BND), v níž šlo o získání vysoce utajovaných informací od BND a jejich předání Federální bezpečnostní službě Ruské federace (FSB).

Sankce za ruské operace v Africe

Na novém seznamu evropských sankcí proti hybridním hrozbám se ocitly také tři organizace: GRU jednotka 29155, GPCI a Africká iniciativa.

GRU jednotka 29155 je tajná jednotka ruské vojenské zpravodajské služby (GRU), známá svým zapojením do zahraničních atentátů a destabilizačních aktivit po celé Evropě. Prostřednictvím převratů, atentátů, bombových a kybernetických útoků proti jiným zemím po celém světě v souvislosti s válkou na Ukrajině se snažila vytvořit chaos a destabilizovat země Evropské unie.

Právě velitel jednotky 29155 GRU, generálplukovník Andrej Vladimirovič Averjanov, řídil v roce 2014 operaci výbuchů zbrojních skladů ve Vrběticích, kterou provedli agenti Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, zodpovědní rovněž za otravu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala novičokem v roce 2018.

Další důstojník jednotky 29155 Vladimir Popov organizoval proruský politický převrat v Černé Hoře v roce 2016 a o dva roky dříve v Moldavsku protesty proti asociační dohodě s Evropskou unií.

Na novém sankčním seznamu je jak jednotka jako celek, tak i jmenovitě její velitel Averjanov. Dokument o sankcích EU se však zaměřuje na Averjanovovu práci v Africkém sboru – subjektu spadajícího pod ruské ministerstvo obrany, který převzal operace Wagnerovy skupiny v Africe.

Panafrická obchodní a investiční skupina (Groupe Panafricain pour le Commerce et l’Investissement, GPCI) je dezinformační síť provádějící proruské skryté ovlivňování, zejména ve Středoafrické republice a Burkině Faso.

GPCI byla zablokována společností Meta v květnu 2023. Navzdory tomu je GPCI stále aktivní a vede koordinované dezinformační kampaně zaměřené zejména na Francii, a to i prostřednictvím obvinění ze spiknutí, terorismu, destabilizačních operací nebo přípravy státních převratů proti Unii nebo jejím členským státům. GPCI byla nepřímo financována vojenskou skupinou Wagner Group.

Africká iniciativa (African Initiative) je tisková agentura registrovaná v roce 2023 v Moskvě, která působí na africkém kontinentu. Podílela se na šíření ruské propagandy a dezinformací proti Západu a za účelem šíření ruské propagandy si najímala novináře a influencery. Organizovala také press-tripy pro africké novináře na nelegálně okupovaných územích Ukrajiny, během nichž se šířily proruské narativy o válce. Africká iniciativa dále organizovala akce sloužící zájmům vlády Ruské federace, včetně usnadnění přístupu k nerostným zdrojům.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)