Ilustrační foto: Profimedia

RuSSové, vraťte se domů. Šíření nenávisti a manipulace ve jménu vyššího dobra

Napsal/a Jan Žabka 25. července 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

POZNÁMKA. Zatímco proruské scéně se v Česku zcela pochopitelně věnují média i organizace zabývající se dezinformacemi, pozornosti uniká skupina, která sice stojí na té „správné straně barikády“, ale přitom se vyznačuje extrémistickými názory. Jde o proukrajinské či protiruské aktivisty, kteří na internetu ve jménu vyššího dobra šíří nenávist a manipulace. I oni rozdělují českou společnost, jen je za to málokdo kritizuje. 

Obecně platí, že cílem dezinformací je rozdělit společnost, omezit její akceschopnost v době krizí, důvěru v politický systém a s tím i jeho stabilitu. Mluví se o nich především v souvislosti s „proruským“ výkladem světa a takzvaným „antisystémovým myšlením“.

Novináři a lidé, kteří se problematikou dezinformací zabývají, proto „loví“ jednotlivé autory a šiřitelé dezinformací, kteří jsou kupříkladu proti setrvání Česka v Evropské unii, v Severoatlantické alianci, jindy ty, kteří jsou proti očkování nebo proti přijímání uprchlíků či dodávkám zbraní na Ukrajinu. Zabývají se jejich financováním, vazbami a vlivem ve snaze zmapovat, kdo že to rozvrací Českou republiku.

Pozornosti však uniká skupina, která je sice „prosystémová“, ale i ona šíří nenávist, xenofobii a konspirační teorie. Extrémistickým aktivistům, kteří stojí na straně EU, NATO, vlády či Ukrajiny, se v podstatě nevěnují žádné odborné výzkumy ani média. Jejich radikalizace přitom vede k ještě větší radikalizaci těch „špatných“ a dohromady to vše podporuje informační chaos.

Za vším hledej Rusko

Když probíhalo v Česku finále letošních prezidentských voleb, mluvilo se především o manipulacích ze strany Andreje Babiše.

Dávalo to smysl: bylo to předseda hnutí ANO a bývalý premiér, kdo na rozdíl od svého oponenta, nynějšího prezidenta Petra Pavla, sám aktivně vylhané příběhy (například tu o mobilizaci a zavlečení Česka do války) šířil v rámci své kampaně.

Ovšem i sám Babiš byl cílem manipulací a dezinformací. Po internetu kolovaly třeba vylhané příběhy o tom, jak řekl „hubu drž“ své ženě na tiskové konferenci, či sestříhané video, ve kterém měl podpořit Pavlovu kandidaturu.

To už se však tolika lidem do agendy nehodilo a tyto případy ve finále zůstaly bez větší pozornosti.

Nebylo to poprvé ani naposledy, kdy se „ta správná“ část společnosti stala obětí kognitivního zkreslení, tedy stavu, kdy upřednostňuje informace, které odpovídají jejím názorům a smýšlení.

Za zmínku stojí i konspirace o zdravotním stavu či přímo umírání kontroverzních politiků, jako je Vladimir Putin nebo Miloš Zeman. Neověřené příběhy o tom, jak jsou smrtelně nemocní, v minulosti běžně sdílela mainstreamová média na základě pravidla „jedna paní povídala“.

A k příkladům lze sáhnout i do zahraničí. Kupříkladu v amerických prezidentských volbách demokratičtí politici, jejich podporovatelé i média šířili příběh o tom, že Donald Trump spolupracoval s Ruskem. Neexistovaly pro to důkazy a nikdy se nic takového nepotvrdilo, přesto byl ruský strašák využit v politickém boji.

Falešné přesvědčení o takto významném ruském zásahu do amerických voleb přetrvává dodnes a ovlivnilo i českou debatu o dezinformacích a vlivu Ruska na místní demokratické procesy.

Až příliš často mnoho lidí – včetně řady těch, kteří se považují za odborníky – za vším antisystémovým vidí Putina a ruské trollí farmy. I když může jít skutečně o různé proruské projevy, konkrétní důkazy, že by dané příběhy skutečně přicházely z Kremlu, obvykle chybí.

Ale může to posloužit i jako jednoduché vysvětlení možného nepříznivého volebního výsledku či společenských krizí – bez snahy o reflexi hlubších společenských problémů a jejich skutečných příčin.

Případová studie nenávisti: válka

Nejde ale jen o konspirace a manipulace. „Pro-systémoví radikálové“ se dopouští také xenofobie, rasismu, šíření nenávisti a stereotypizace. To vše často pod krytím toho, že oni přeci stojí na „správné strany barikády“, jako teď v případě války na Ukrajině, kdy je skutečně jasné, kdo je agresor a kdo se brání.

„RuSSové, vraťte se domů, přestaňte zabíjet,“ je napsáno na samolepce v podobě exkrementu v barvách ruské vlajky, kterou mají zájemci údajně „lepit na místech s vysokou koncentrací Rašistů“.

Jde o nejnovější iniciativu aktivisticky-umělecké skupiny Ztohoven. Akce evokuje, že se všichni ruští občané, byť pasivně, podílí na agresi vůči Ukrajině.

Využití nacistické zkratky „SS“ pro označení Rusů (hlavně v podobě „russáci“) je v současnosti oblíbenou praktikou protiruských radikálních aktivistů. Ti ruské občany zkratkovitě hází na jednu hromadu, přestože řada z nich v Česku proti invazi na Ukrajině od počátku protestuje, nesouhlasí s ní a aktivně pomáhá ukrajinským uprchlíkům.

Kam až taková nenávist může dojít, ukázal případ, kdy v Egyptě žralok usmrtil ruského občana. Radost a posměch vůči smrti Rusa pomáhal roztleskávat jistý Lukáš Eršil, který se sám označuje za bojovníka proti dezinformacím. Spolu s tragickým příběhem se šířily i nepodložené informace o tom, že Rus byl podporovatel Putina.

Podobný přístup lze zaznamenat i ve vztahu k českým občanům, kteří na válku mají jiný názor a – ano – mohou být ovlivněni proruskými dezinformacemi. Ty označují za dezoláty, chcimíry či kolaboranty.

Jen výjimečně se ale přemýšlí a pátrá po důvodech jejich nedůvěry v systém a naopak důvěru v manipulace. To vše rozpory jen vyostřuje.

Typickou ukázkou je rétorika aktivistky Barbory Mercury, která s posměšnými komentáři na Twitteru poukazuje na aktivity české dezinformační scény, přestože to byla ona sama, kdo rozšířil nejednu manipulaci, včetně výše zmíněné Babišovy pseudokauzy „hubu drž“.

Proč by nás to mělo zajímat?

Nedávný výzkum Českého rozhlasu Odstíny nedůvěry ukázal, že je v Česku zhruba šest procent takzvaných silných příznivců konspirací. Ti jsou silně proti NATO, Evropské unii, ale také proti podpoře Ukrajiny. Tito lidé nedůvěřují mainstreamovým médiím ani státu a jeho institucím.

Vedle nich je ve společnosti ještě dalších zhruba 22 % mírných příznivců konspirací, kteří se liší podle toho, zda jejich důvěra v konspirace souvisí s migrací či pandemií covid-19. Všechny tyto skupiny se do jisté míry vyznačují jistou antisystémovostí, ať už nedůvěrou vůči státu či tradičním médiím.

Jde zatím asi o nejpodrobnější český výzkum ohledně důvěry v konspirací. Stejně jako předchozí výzkumy na obdobné téma se ale i tento zaměřuje hlavně na ty příjemce dezinformací, o kterých česká společnost ví již roky a kterým se média věnují již od migrační krize v roce 2014.

Pro-systémoví aktivisté, kteří nezřídka taktéž šíří nenávist a dezinformace, se do pozornosti českých výzkumníků ani novinářů nedostávají. Pod záštitou vyššího dobra ale přispívají k ještě větší radikalizaci obou konců názorového spektra. A v důsledku i k naplnění dezinformačních cílů: rozdělení společnosti, snížení její akceschopnosti a důvěry v politický systém.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)