Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij před českým ministerstvem zahraničí. Foto : Czech News Center/ Rusinova Maria/ CNC/ Profimedia

Rusové v Česku. Útěk před Putinem, ale i prokremelská základna

Napsal/a Robert Břešťan 25. února 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Zájem občanů Ruské federace o české občanství od roku 2014 rapidně stoupl. Za posledních sedm let se občany Česka stalo 4752 Rusů. Naopak výrazně poklesl počet vydaných podnikatelských víz, na něž česká vláda od roku 2019 uvalila striktní kvóty. Podle oficiálních údajů ministerstva vnitra v Česku žije 45 708 státních příslušníků Ruské federace. Aktuálně česká vláda rozhodla, že zastavuje – s výjimkou humanitárních důvodů – vydávání víz pro ruské občany. 

Studentka Anna prezidenta Putina ráda nemá, angažuje se zde v protikremelských protestech a proto si raději – i s ohledem na rodinu doma v Moskvě – nechává své pravé jméno pro sebe. V Praze studuje ČVUT a ráda by tu i poté zůstala a případně i získala občanství. Stala by se tak jedním ze zhruba pěti tisíc jejích krajanů, kteří od roku 2014 v České republice občanství získali.

Právě od ledna 2014 Rusko umožnilo svým občanům mít pas jiného státu a ponechat si přitom i původní ruské občanství. Jen za první pololetí 2014 se českými občany stalo 287 Rusů, čtyřikrát víc než za celý rok 2011.

Bezmála 46 tisíc Rusů

„V letech 2014 až 2021 nabylo občanství ČR 4 752 státních občanů Ruské federace,“ shrnuje na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Celkem 1113 z nich za posledních sedm let využilo § 35 zákona o státním občanství ČR, který umožňuje „nabýt české státní občanství formou prohlášení fyzickým osobám ve věku 18 až 21 let, které se na území České republiky dlouhodobě oprávněně a fakticky zdržují a prokáží svou beztrestnost (tzv. migranti druhé generace)“.

Jen zlomek z celkového počtu – konkrétně šlo o 32 lidí – získalo občanství zjednodušeným způsobem, podle paragrafu, který umožňuje získat občanství „bývalým českým a československým státním občanům, kteří v minulosti toto státní občanství pozbyli, a jejich potomkům v první a druhé generaci (děti a vnuci)“.

Studentka Anna, ale i další Rusové žijící v Česku se nyní obávají, že současná agrese Ruska a invaze na Ukrajinu může vést k značné rusofobii české společnosti. „Osobně jsem přitom naprosto zdrcena a cítím hanbu za to, co se teď na Ukrajině děje. Lidí v Rusku se, jako obvykle, nikdo neptal na to, co chtějí oni. Je mi z toho na nic,“ dodává další z Rusek, říká si Nura.

Celkem v České republice žije podle aktuálních údajů ministerstva vnitra bezmála 46 tisíc Rusů. „K 31. lednu 2022 pobývalo v České republice celkem 45 708 státních příslušníků Ruské federace, z toho 22 295 na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu a 23 413 na základě povolení k trvalému pobytu,“ říká mluvčí ministerstva Hana Malá.

VIP občan na stejné adrese

Český právní řád umožňuje získat i takzvané VIP občanství; jde o případy, kdy „udělení českého státního občanství bylo významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního, slouží k plnění mezinárodních závazků České republiky nebo účelům humanitárním, nebo bylo v jiném státním zájmu“. Takto získalo české občanství od roku 2014 celkem 11 občanů Ruské federace.

Aby se zájemci takto vyhnuli obvyklému zdlouhavému procesu, musí se za ně zaručit ministerstvo, úřad, vysoká škola či jiná významná instituce. Přinejmenším ve dvou případech ruských občanů se to v minulosti stalo poněkud podezřele. V roce 2017 takto získal české občanství za vědeckou činnost Rus Kyrill Kulakovský. Tři roky před ním zcela stejným způsobem jeho otec Alexandr. V obou případech se za ně zaručilo Centrum pro výzkum energetického využití litosféry.

Později ale vyšlo najevo, že v Akademii věd ani jednoho z vědců neznají a od centra se nakonec distancoval i původní spoluzakladatel, Liberecký kraj. Nyní instituce sídlí v ulici Bulharská v Karlových Varech; na totožné adrese je vedeno sídlo firmy Telematic s.r.o, kde je jednatelem právě Kyrill Kulakovský (v obchodním rejstříku zapsán jako Kirill Kulakovskij).

Specifickou skupinou Rusů, kteří v Česku dlouhodobě žijí, jsou právě majitelé firem. Ruského vlastníka mělo k loňskému roku zhruba 13 tisíc firem působících v ČR.

„Většina firem s ruskými majiteli se řadí mezi malé společnosti nebo nejsou aktivní. Zajímavé je, že mezi firmami s ruskými majiteli najdeme výrazně více těch, které oficiálně nevykazují žádný obrat. Zatímco mezi všemi registrovanými společnostmi v Česku obrat nevykazuje 42 % firem, u těch s ruskými majiteli je to 71 %. Řada těchto firem tak působí spíše jako prázdné schránky,“ komentoval statistiku Jan Cikler, vedoucí datového oddělení aplikace Cribis, společnosti CRIF, která poskytuje datové přehledy o českých i zahraničních firmách.

Právě v této podnikatelské skupině se podle expertů mohou rekrutovat lidé silně nakloněni Kremlu, či přímo pracovníci ruských tajných služeb. Počet víz udělených k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání nicméně v posledních letech setrvale klesá, stejně jako žádosti o ně, jak ukazuje tabulka níže:

Dlouhodobá víza pro ruské podnikatele

ZDROJ: MVČR

„Na základě nařízení vlády č. 220/2019 Sb. je omezen maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání na některých zastupitelských úřadech ČR. Pro Ruskou federaci je stanovena kvóta 200 žádostí, z nichž 100 je určeno pro osoby, které žádají v rámci Programu klíčový a vědecký personál,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Za základnu ruské špionáže byla dlouhodobě označována, mimo jiné i ve zprávách kontrarozvědky BIS, ruská ambasáda v Praze. Ta však v důsledku diplomatické roztržky po odhalení původce výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích z roku 2014 vloni výrazně prořídla. Nyní na pražském velvyslanectví působí jen sedm diplomatů a 25 členů administrativního a technického personálu. Další diplomaté jsou na konzulátech v Brně a Karlových Varech, ve čtvrtek ale česká vláda rozhodla, že tyto konzuláty uzavře, tito diplomaté musí proto Česko opustit.

Mimo většinovou pozornost stojí tuzemská pravoslavná církev. Jak popsal v dřívějších textech HlídacíPes.org, v Česku v době po anexi Krymu převládl vliv moskevského patriarchátu. Ten sem aktivně dosazuje ruské a proruské ukrajinské duchovní a potlačuje ty české. V čele tuzemské pravoslavné církve stojí od roku 2015 někdejší agent StB Michal Dandár (podle části pravoslavných byla jeho volba neplatná), jeho tajemníkem je bývalý důstojník StB Igor Střelec.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)