Rusové, ruské spojky a zájmy Kremlu kolem prezidenta Zemana
Počet lidí na evropském sankčním seznamu je sice poměrně velký a zahrnuje jak vysoce postavené ruské politiky, tak známá jména byznysu, jedno jméno na něm ale zatím stále chybí: dlouholetý Putinův blízký spolupracovník Vladimir Jakunin. Pod číslem 195 přibyl nově alespoň na britský sankční list. Jakunin stál na samém počátku cesty Miloše Zemana na Pražský hrad a blízko má i k exprezidentu Václavu Klausovi.
Asi prvním známým člověkem v Česku s přímou linkou na Vladimira Jakunina byl podnikatel Zdeněk Zbytek. Tento bývalý důstojník socialistické armády se svými vazbami na postsovětský prostor, na ruské podnikatele, politiky i lidi z ruské ambasády v Praze nikdy netajil.
Založil mimo jiné Klub Rusko, který byl propagátorem ruských investic v Česku. Na klubová setkání pravidelně docházel i – tehdy zhrzený důchodce z Vysočiny – Miloš Zeman, zde se mu také dostalo prvního pozvání na Jakuninem pořádanou akci Dialog civilizací. Právnickou osobu pod tímto názvem si mimochodem Jakunin zaregistroval v Berlíně (v Německu také získal v roce 2019 víza opravňující k dlouhodobému pobytu) a v dozorčí radě společnosti sedí, či přinejmenším několik minulých let zasedal, bývalý český prezident Václav Klaus.
Jakunin byl dlouho blízkým přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina, šéfoval ruským drahám a patřil mezi kremelskou politickou i finanční smetánku. Po anexi Krymu jej USA zařadily na sankční seznam, což Zemanovi, tehdy již v prezidentské funkci, nijak nebránilo v čilých kontaktech.
Jak Zeman, tak Klaus se diskusních akcí pořádaných Jakuninem na řeckém ostrově Rhodos pravidelně účastnili. Jen Zeman byl řečníkem konference celkem devětkrát. V roce 2016 dal Zeman dokonce cestě na Rhodos přednost před oficiální účastí na pohřbu zesnulého izraelského prezidenta Šimona Perese.
Medaile pro přátele
Výše zmíněný Zdeněk Zbytek byl kolega a přítel Zemanova dlouholetého poradce a souputníka Miroslava Šloufa. Ten Zemana brával za Zbytkem do jeho kanceláře ve vile v Bubenči – pronajaté přímo od ruské ambasády. Možná tam se také poprvé setkali s Jakuninem.
Byl to údajně právě Jakunin, jehož Zemanův budoucí potenciál zaujal a politika na penzi začal přesvědčovat – spolu s dalšími českými přáteli – aby se vrátil do nejvyšší české politiky. Příslib, že do toho půjde, měl dát Zeman právě na Rhodu v roce 2007. Rok poté vznikl spolek Přátelé Miloše Zemana; právě s cílem dostat Miloše na Hrad.
Související články
České probuzení z kremelského mrazu. Pozdě a s řadou otazníků, přesto přelomové
Martin Nejedlý: Jak podniká člověk, který radí Zemanovi a obchoduje s ruským kerosinem
Když Zeman mluví o holocaustu. Směs hloupostí z konference Let My People Live!
Angažovali se jeho staří známí: Miroslav Grégr, Karel Srp a Miroslav Šlouf. První dva jmenovaní se také dočkali od Zemana státního vyznamenání – hned v roce jeho prvního zvolení. Jen Šlouf upadl v nemilost; nahradilo jej duo Mynář – Nejedlý, které k Zemanovi přivedl právě Šlouf. I když na tom dost možná aktivně pracoval sám Nejedlý…
I když je pro veřejnost kancléř Mynář mnohem viditelnější postavou, podstatnější je Nejedlý a jeho ruská stopa. A také nikdy nevyjasněná díra v jeho životopise spojená právě s působením v Rusku.
Sám Nejedlý říká, že „začal pracovat pro německou společnost, která mě vyslala do Ruska“. Koncem 90. let podle dostupných informací pracoval pro Plynostav Pardubice, společnost, která budovala ropnou infrastrukturu mimo jiné pro Gazprom. Díky znalosti jazyka i sociální zdatnosti prý snadno navazoval známosti a získával informace. Z Plynostavu údajně odešel někdy v letech 2002 až 2003. Co dělal pak, se neví.
Už v době svého působení v Rusku, kde se i oženil, se Nejedlý seznámil se Šloufem. Padli si do noty, po definitivním návratu do Prahy Nejedlému Šlouf u sebe ve Školské ulici poskytl kancelář, zázemí a hlavně svou síť kontaktů a know-how. Dohodil mu i zásadní zakázky pro firmu Lukoil Aviation Czech, v níž Nejedlý držel 40procentní podíl. Druhým jednatelem byl v Česku žijící ruský podnikatel Dmitrij Romaněnko, který šel Nejedlému na svatbě i za svědka.
Jejich společná firma vznikla v roce 2007, krátce poté bez soutěže získala zakázku na sedm let na dodávku leteckého paliva pro ČSA. Jiná velká zakázka – na obměnu leteckého paliva u Státní správy hmotných rezerv v hodnotě 270 milionů korun – později ale vedla ke krachu firmy. Ta dostala pokutu za nedodané suroviny, jež se i s úroky vyšplhala na 32,6 milionu korun a Nejedlý „zavřel krám“. Pokutu za něj ale zaplatil mateřský Lukoil.
Spolu s Nejedlým podnikal i další ze Zemanových oficiálních poradců, uherskohradišťský manažer Pavel Galuška, v minulosti finanční ředitel výše zmíněné Lukoil Aviation Czech a také štědrý sponzor SPOZ. V roce 2013 byl účetním volební kampaně, k jejímž detailům se ještě dostaneme níže.
Dokonalá vlivová operace
Nijak překvapivě se spekuluje i o možném napojení Nejedlého na ruské tajné služby. „Jestli se Nejedlý seznámil s Lukoilem skrze své kontakty na plynovodech, tak to bylo přes Transněfť, ve kterém to ke spolupracovníkům služeb neměl daleko,“ řekl v rozhovoru pro sever Voxpot v Praze žijící ruský analytik, publicista a bývalý politický marketér Ivan Preobraženský.
Transněfť vede oligarcha Nikolaj Tokarev, bývalý nadřízený Vladimira Putina z rezidentury KGB v Drážďanech, kde Putin pracoval až do roku 1990. Preobraženský také naznačil, že přinejmenším v první prezidentské volbě se na straně Zemana angažovali ruští političtí marketéři.
Faktem je, že například právník Vladimír Zavadil, před rokem 1989 důstojník StB, předvedl v zájmu Zemana dokonalou vlivovou operaci: zadal si těsně před druhým kolem prezidentských voleb v deníku Blesk celostránkový inzerát s titulkem Nevolte Karla Schwarzenberga se sérií lživých informací, které mohly mít vliv na finální rozhodnutí řady lidí, koho volit.
Během voleb v roce 2013 i 2018 byl hlavním hybatelem financování Zemanovy kampaně výše zmíněný Spolek přátel Miloše Zemana a také Zemanova Strana práv občanů. Na účty kampaně připluly mnohamilionové sumy od firem buď na Rusko přímo napojených nebo s nimi čile obchodujících, případně od firem z daňových rájů s nedohledatelnými vlastníky a původem peněz.
Například – jak tehdy popsala MF Dnes – od firem spojených s ruským podnikatelem Sergejem Rolduginem (údajně je to kmotr dcery Vladimira Putina). Sponzorem byla i firma Adast Systems, která po Nejedlém převzala zastupování ruského Lukoilu v České republice. Prezidentovi a straně darovala za šest let přes 12 milionů korun; majetková struktura končí u neznámých vlastníků ve Švýcarsku.
Dva miliony věnovala například i společnost Dako-CZ spojená i s se slovenským podnikatelem ruského původu Alexejem Beljajevem, který též disponuje vztahy na Kreml. Velkým sponzorem byl i miliardář a obchodník se zbraněmi Jaroslav Strnad, respektive firmy s ním spojené. Zeman na oplátku propagoval už v roli prezidenta Strnadovy obchodní zájmy a hned v roce 2013 jej ocenil Medailí Za zásluhy.
K okolnostem, za jakých byl Zeman na Hrad zvolen, ani k původu peněz na kampaň se nikdo z okolí prezidenta, ani prezident sám nevyjadřuje. Jen drobným detailem je pak fakt, že Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel zpětně v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018 hned několik porušení zákona.
Pokutu ale nakonec úřad neudělil. Bylo by to zbytečné: prezident má širokou imunitu a ze svých činů se nikomu zodpovídat nemusí. A také to nedělá.
Článek vychází z textu HlídacíPes.org, který vyšel v tištěném Týdeníku Forum.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Petr Fischer: Americká show českých politiků a riziková karta premiéra Fialy
Jan Urban: Hledá se cesta, jak odklonit až šest miliard ze sporu s Diag Human
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Zeman a jeho tlupa patří na sankční seznam.
A to můžeme vynechat výroky samotmého Zemana. Už jen činnost jeho podřízených Mynáře, Ovčáčka a účast Nejedlého na jednáních prezidenta je dost nejasná.
K okolnostem, za jakých byl Zeman na Hrad zvolen, ani k původu peněz na kampaň se nikdo z okolí prezidenta, ani prezident sám nevyjadřuje. Konec citátu. Nedivím se vůbec, že se Miloš Zeman k okolnostem, za jakých byl zvolen na Hrad, nevyjadřuje. Neměli se ale k těmto okolnostem už před těmi deseti nebo patnácti lety vyjádřit politici opozičních stran a novináři? Vzpomínám si, že se tehdy pokoušel vyjádřit Jiří Dientsbier mladší. Proč mu nebylo dopřáno sluchu? A proč ostatní mlčeli? Co se o událostech, které se udály v posledních letech, dozvíme za dalších deset až patnáct let, páni novináři? Čekáte, až bude například Andrej Babiš zvolen prezidentem a pak teprve přijdete s informacemi, které tomu mohly případně zabránit? Pokud někdo tehdy zveřejnění nyní podaných informací bránil, tak kdo? A kdo případně brání zveřejňování podobných informací nyní?
Zeman jako premiér vlády a Klaus jako předseda Parlamentu- to jsou ti dva ruští agenti, kteří prodali v roce 2001 ruský dluh čítající kolem 100 miliard Kč Putinovi za 22 miliard Kč. Ztráta nějakých 80 miliard Kč. Jenom za tento špinavý obchod by měli oba dva tito politici sedět už nějaký čas v chládku a ne se nechat vydržovat státem až do konce svého života.
ano, meli, a nejen za tento spinavy kseft, maji toho na triku mnohem vic..je to desne a v nasi historii budou tito dva skudci zapsani cernym pismem..je to bohuzel maly trest za to, co napachali, ale aspon neco…
Ještě spravedlivější by bylo, kdyby důsledky za svojí volbu nesli jednat Mirek Topolánek s tehdejším vedením ODS, kteří pomohli Václavu Klausovi i k druhé volbě za prezidenta parlamentem a jednak voliči, kteří po dvakráte zvolili za prezidenta Miloše Zemana.
Skeptik, ty asi nebudeš normální. Co mícháš do všeho Topolánka. Ten byl s Klausem na kordy, ale Klaus byl v době volby prezidentem v ODS jako čestný předseda a tak je jasné, že poslanci ODS volili Klause v době, kdy Klaus neměl rovnocenného protikandidáta. Klaus nadobro zblbl až končil jako prezident- viz jeho rozsáhla amnestie a nebo jeho zabavování pera, kterým na zahraniční cestě podepisoval nějakou smlouvu. Zeman ten zblbl na Vysočině a zákonitě jej volili jeho voliči s nižším IQ, protože ho považovali ve své naivitě za svého.
Jenže pane Sámo, on Václav Klaus byl ruskou loutkou už v době, kdy byl i podruhé s pomocí Mirka Topolánka a ODS volen parlamentem za prezidenta ČR. A že by to Mirek Topolánek nevěděl? To bych se velmi divil. Opravdu bych se velmi divil. To by musel být Mirek Topolánek hluchý a slepý a to jistě není. Václav Klaus nezblbl až ke konci svého funkčního období, pouze svoji orientaci na východ přestal maskovat. Pokud by náš vstup do NATO záležel pouze na Václavu Klausovi, tak v NATO nejsme dodnes. V době, kdy se začal připravovat náš vstup do NATO, byl Václav Klaus předsedou vlády a tvrdil, že do NATO nemusíme. Nedávno se také na Hlídacím psu objevil článek, jak Václav Klaus a Vladimír Dlouhý kladli překážky proti propojení našich ropovodů a plynovodů s ropovody a plynovody na západě. Jeho angažmá v Prognostickém ústavu, pobočce KGB, také svědčí o tom, že jeho orientace na východ nebyla náhodná a měla své důvody.
Plácáte. Už tehdy se to řešilo a byly toho plné noviny. Idioti bohužel raději řešili uprchlíky…
Neplácám pane Marku. Kdybyste četl pořádně, zjistil byste, že jsem psal o době před deseti až patnácti lety, kdy ještě žádný uprchlický problém neexistoval. Uprchlický problém se objevil, když už Zeman seděl na Hradě. Já psal o tom, že novináři se záležitostmi, které eventuálně mohly zvolení Zemana zabránit, nezabývali v době, kdy tomu možné zabránit bylo. Na podivné financování Zemanovy volební kampaně se tehdy snažil poukazovat Jiří Dientsbier mladší. Novináři k tomu však tehdy mlčeli jako ryby.
Omlouvám se, máte pravdu. Odkazujete na dřívější dobu, což jsem si při rychlém přelétnutí Vašeho komentáře neuvědomil. Hlavním trojským koněm Kremlu v ČR byl sice ve svém druhém období Václav Klaus, ale ani tak příliš nevěřím tomu, že se to tenkrát přešlo bez jakýchkoliv přetřesů. Navíc, když mluvíte o opozici, předpokládám, že mluvíte o dnešní 5 koaliční vládě, u které popravdě jen minimum politiků zastávalo v daném období nějaké významnější funkce. Nasazovat jim psí hlavu proto není úplně na místě. Když už, tak předchozí generaci Paroubků, Topolánků, Kalousků, Cyrilů Svobodů…tam bych tomu rozumněl.
O politicích dnešní koalice jsem opravdu nepsal. Pokud snad už některý z nich v té době před deseti až patnácti lety seděl v parlamentu, tak nejspíše neměl žádný vliv. Seděli tam však jiní opoziční politici, kteří mlčeli. Václav Klaus byl trojským koněm Kremlu už v době, kdy byl předsedou vlády. Existovala o tom řada příznaků, ale novináři o nich mlčeli. Viz moje odpověď panu Sámovi výše. A právě novinářům toto „opomenutí“ vyčítám ještě více, než tehdejším opozičním politikům. Vyrobit aféru z toho, že poslanec STAN odjede na půlroční stáž do USA sice dovedou, ale informovat o tom, že šéf vládnoucí ODS, předseda naší vlády, později předseda parlamentu a nakonec náš prezident je ruským agentem nechat bez povšimnutí a psát o tom až po mnoha a mnoha letech je opravdu pořádným selháním. A podobně tomu bylo i v případě Miloše Zemana.
Zeman ruskou agresi prakticky okamžitě odsoudil a všemožně podpořil pomoc Ukrajině. Na rozdíl od nácka v německém kancléřském křesle, který dodnes dodávky zbraní a dalšího materiálu na Ukrajinu silně sabotuje. A v podstatě i znovuzvolený Macron leze Putinovi do jistého tělesného otvoru a po svém znovuzvolení tak bude jistě činit i nadále.
Ano, Miloš Zeman ruskou agresi proti Ukrajině přece jen odsoudil i když tak nějak neslaně – nemastně. Ale přece jen odsoudil. Jenže můj příspěvek se týkal podezřelých okolností jeho volby za prezidenta ČR a o financování jeho volební kampaně, o kterých Miloš Zeman mlčel a mlčí do dnes. Stejně jako mlčeli naši novináři. Německý kancléř už zdá se rozum dostal a Ukrajině posílá i těžké zbraně, stejně jako Macron. Ale zda skutečně dostal rozum i Miloš Zeman? Tak myslet si něco takového, toho jsem dalek. Nejspíše předstírá něco, k čemu byl okolnostmi dotlačen.
A po této připomínce se opět objevil, jako už několikrát. Proč ?
Duchovními otci tzv. Prognostického ústavu byli – Jurij Andropov (šéf KGB) a Lubomír Štrougal (ministr vnitra). V tomto ústavu, m.j., pracoval i Karel Köcher – čs. agent, nasazený do USA, který dodával informace přímo KGB. Dostal se až do CIA a po jeho odhalení a odsouzení byl KGB vyměněn na mostě agentů. Po návratu pracoval na II. správě STB a v Prognostickém ústavu. Václav Klaus k Köcherovi vzhlížel (dokonce mu byl fyzicky natolik podobný, až se Američané nejprve zděsili, že se Köcher dostal v ČR do vysoké funkce). Jak je možné, že poradcem M. Zemana, šéfa ČSSD, byl agent STB Miloslav Šlouf ? Proč Václav Klaus nebyl v KSČ, když pracoval v tak prominentní instituci ? Protože když byl vyslán na stáž do USA, byl by ihned v hledáčku tajných služeb ? A proč nám Rusko odepřelo předat archívní materiály vztahující se k naší zemi ? Protože vědělo, že se jim kompro bude ještě hodit ? Tady bych hledal souvislosti.
Andropov byl jakýsi předchůdce Gorbačova a Štrougal patřil v té naší komunistické suitě k tomu lepšímu. Oba se neprosadili.
Co se Jurije Andropova týče, doporučuji vám Pergille přečíst si: Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin – Neznámé špionážní operace, Mitrochinův archiv, vydala Academia, nakladatelství Akademie věd ČR v roce 2001, Ion Mihai Pacepa, Ronald R. Rychlak – Dezinformace, vydalo nakladatelství BizBox v Brně v roce 2016, řadu zmínek o Andropovovi najdete i v knize od autorů Krzysztof Persak, Łukasz Kamiński, Pavel Žáček, Petr Blažek – Čekisté, vydalo Nakladatelství Academia, nakldatelství Akademie věd ČR v Praze v roce 2019. Po přečtení těchto knih vás Pergille jakékoliv iluze o Andropovovi rychle opustí. Pokud vůbec o něm nějaké iluze máte. Jsem přesvědčen, že o Andropovovi žádné iluze nemáte, že máte pouze skálopevnou oddanost Kremlu. Abyste si přestal dělat iluze i o Štrougalovi, přečtěte si jednak Štrougalovy Paměti a úvahy, vydalo Nakladatelství Epocha v Praze v roce 2009 nebo také od Štrougala Ještě pár odpovědí, vydalo Nakladatelství Epocha v Prze v roce 2011. Přečetl jsem tyto jeho knihy a bylo mi ze Štrougala a jeho sebechvály místy až nevolno, přestože jsem si o Štrougalovi nikdy žádné iluze nečinil. Jeho vládu jsem zažil.