Přátelé MIloš Zeman a Vladimir Jakunin Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Rusové, ruské spojky a zájmy Kremlu kolem prezidenta Zemana

Napsal/a Robert Břešťan 21. dubna 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Počet lidí na evropském sankčním seznamu je sice poměrně velký a zahrnuje jak vysoce postavené ruské politiky, tak známá jména byznysu, jedno jméno na něm ale zatím stále chybí: dlouholetý Putinův blízký spolupracovník Vladimir Jakunin. Pod číslem 195 přibyl nově alespoň na britský sankční list. Jakunin stál na samém počátku cesty Miloše Zemana na Pražský hrad a blízko má i k exprezidentu Václavu Klausovi.

Asi prvním známým člověkem v Česku s přímou linkou na Vladimira Jakunina byl podnikatel Zdeněk Zbytek. Tento bývalý důstojník socialistické armády se svými vazbami na postsovětský prostor, na ruské podnikatele, politiky i lidi z ruské ambasády v Praze nikdy netajil.

Založil mimo jiné Klub Rusko, který byl propagátorem ruských investic v Česku. Na klubová setkání pravidelně docházel i – tehdy zhrzený důchodce z Vysočiny – Miloš Zeman, zde se mu také dostalo prvního pozvání na Jakuninem pořádanou akci Dialog civilizací. Právnickou osobu pod tímto názvem si mimochodem Jakunin zaregistroval v Berlíně (v Německu také získal v roce 2019 víza opravňující k dlouhodobému pobytu) a v dozorčí radě společnosti sedí, či přinejmenším několik minulých let zasedal, bývalý český prezident Václav Klaus.

Jakunin byl dlouho blízkým přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina, šéfoval ruským drahám a patřil mezi kremelskou politickou i finanční smetánku. Po anexi Krymu jej USA zařadily na sankční seznam, což Zemanovi, tehdy již v prezidentské funkci, nijak nebránilo v čilých kontaktech.

Jak Zeman, tak Klaus se diskusních akcí pořádaných Jakuninem na řeckém ostrově Rhodos pravidelně účastnili. Jen Zeman byl řečníkem konference celkem devětkrát. V roce 2016 dal Zeman dokonce cestě na Rhodos přednost před oficiální účastí na pohřbu zesnulého izraelského prezidenta Šimona Perese.

Medaile pro přátele

Výše zmíněný Zdeněk Zbytek byl kolega a přítel Zemanova dlouholetého poradce a souputníka Miroslava Šloufa. Ten Zemana brával za Zbytkem do jeho kanceláře ve vile v Bubenči – pronajaté přímo od ruské ambasády. Možná tam se také poprvé setkali s Jakuninem.

Byl to údajně právě Jakunin, jehož Zemanův budoucí potenciál zaujal a politika na penzi začal přesvědčovat – spolu s dalšími českými přáteli – aby se vrátil do nejvyšší české politiky. Příslib, že do toho půjde, měl dát Zeman právě na Rhodu v roce 2007. Rok poté vznikl spolek Přátelé Miloše Zemana; právě s cílem dostat Miloše na Hrad.

Angažovali se jeho staří známí: Miroslav Grégr, Karel Srp a Miroslav Šlouf. První dva jmenovaní se také dočkali od Zemana státního vyznamenání – hned v roce jeho prvního zvolení. Jen Šlouf upadl v nemilost; nahradilo jej duo Mynář – Nejedlý, které k Zemanovi přivedl právě Šlouf. I když na tom dost možná aktivně pracoval sám Nejedlý…

I když je pro veřejnost kancléř Mynář mnohem viditelnější postavou, podstatnější je Nejedlý a jeho ruská stopa. A také nikdy nevyjasněná díra v jeho životopise spojená právě s působením v Rusku.

Sám Nejedlý říká, že „začal pracovat pro německou společnost, která mě vyslala do Ruska“. Koncem 90. let podle dostupných informací pracoval pro Plynostav Pardubice, společnost, která budovala ropnou infrastrukturu mimo jiné pro Gazprom. Díky znalosti jazyka i sociální zdatnosti prý snadno navazoval známosti a získával informace. Z Plynostavu údajně odešel někdy v letech 2002 až 2003. Co dělal pak, se neví.

Už v době svého působení v Rusku, kde se i oženil, se Nejedlý seznámil se Šloufem. Padli si do noty, po definitivním návratu do Prahy Nejedlému Šlouf u sebe ve Školské ulici poskytl kancelář, zázemí a hlavně svou síť kontaktů a know-how. Dohodil mu i zásadní zakázky pro firmu Lukoil Aviation Czech, v níž Nejedlý držel 40procentní podíl. Druhým jednatelem byl v Česku žijící ruský podnikatel Dmitrij Romaněnko, který šel Nejedlému na svatbě i za svědka.

Jejich společná firma vznikla v roce 2007, krátce poté bez soutěže získala zakázku na sedm let na dodávku leteckého paliva pro ČSA. Jiná velká zakázka – na obměnu leteckého paliva u Státní správy hmotných rezerv v hodnotě 270 milionů korun – později ale vedla ke krachu firmy. Ta dostala pokutu za nedodané suroviny, jež se i s úroky vyšplhala na 32,6 milionu korun a Nejedlý „zavřel krám“. Pokutu za něj ale zaplatil mateřský Lukoil.

Spolu s Nejedlým podnikal i další ze Zemanových oficiálních poradců, uherskohradišťský manažer Pavel Galuška, v minulosti finanční ředitel výše zmíněné Lukoil Aviation Czech a také štědrý sponzor SPOZ. V roce 2013 byl účetním volební kampaně, k jejímž detailům se ještě dostaneme níže.

Dokonalá vlivová operace

Nijak překvapivě se spekuluje i o možném napojení Nejedlého na ruské tajné služby. „Jestli se Nejedlý seznámil s Lukoilem skrze své kontakty na plynovodech, tak to bylo přes Transněfť, ve kterém to ke spolupracovníkům služeb neměl daleko,“ řekl v rozhovoru pro sever Voxpot v Praze žijící ruský analytik, publicista a bývalý politický marketér Ivan Preobraženský.

Transněfť vede oligarcha Nikolaj Tokarev, bývalý nadřízený Vladimira Putina z rezidentury KGB v Drážďanech, kde Putin pracoval až do roku 1990. Preobraženský také naznačil, že přinejmenším v první prezidentské volbě se na straně Zemana angažovali ruští političtí marketéři.

Faktem je, že například právník Vladimír Zavadil, před rokem 1989 důstojník StB, předvedl v zájmu Zemana dokonalou vlivovou operaci: zadal si těsně před druhým kolem prezidentských voleb v deníku Blesk celostránkový inzerát s titulkem Nevolte Karla Schwarzenberga se sérií lživých informací, které mohly mít vliv na finální rozhodnutí řady lidí, koho volit.

Během voleb v roce 2013 i 2018 byl hlavním hybatelem financování Zemanovy kampaně výše zmíněný Spolek přátel Miloše Zemana a také Zemanova Strana práv občanů. Na účty kampaně připluly mnohamilionové sumy od firem buď na Rusko přímo napojených nebo s nimi čile obchodujících, případně od firem z daňových rájů s nedohledatelnými vlastníky a původem peněz.

Například – jak tehdy popsala MF Dnes – od firem spojených s ruským podnikatelem Sergejem Rolduginem (údajně je to kmotr dcery Vladimira Putina). Sponzorem byla i firma Adast Systems, která po Nejedlém převzala zastupování ruského Lukoilu v České republice. Prezidentovi a straně darovala za šest let přes 12 milionů korun; majetková struktura končí u neznámých vlastníků ve Švýcarsku.

Dva miliony věnovala například i společnost Dako-CZ spojená i s se slovenským podnikatelem ruského původu Alexejem Beljajevem, který též disponuje vztahy na Kreml. Velkým sponzorem byl i miliardář a obchodník se zbraněmi Jaroslav Strnad, respektive firmy s ním spojené. Zeman na oplátku propagoval už v roli prezidenta Strnadovy obchodní zájmy a hned v roce 2013 jej ocenil Medailí Za zásluhy.

K okolnostem, za jakých byl Zeman na Hrad zvolen, ani k původu peněz na kampaň se nikdo z okolí prezidenta, ani prezident sám nevyjadřuje. Jen drobným detailem je pak fakt, že Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel zpětně v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018 hned několik porušení zákona.

Pokutu ale nakonec úřad neudělil. Bylo by to zbytečné: prezident má širokou imunitu a ze svých činů se nikomu zodpovídat nemusí. A také to nedělá.


Článek vychází z textu HlídacíPes.org, který vyšel v tištěném Týdeníku Forum.  

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)