Socha znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Foto: Jan Handrejch/ Právo/ Profimedia

Ruský plyn ať si Putin nechá. Čím méně ho bude v evropské energetice, tím lépe

Napsal/a Robert Břešťan 14. února 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Bude to brzy rok, co Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině a způsobil tím šok vlastně celému světu. I za nárůst českých cen plynu a tak i elektřiny může z drtivé většiny právě ruská agrese. Válka stále pokračuje, ale trhy jsou otrlejší a také se nečekaně rychle přeorientovaly na zkapalněný plyn LNG. Díky tomu cena již výrazně klesla a už teď si můžeme být jistí, že ani v zimě 2023/2024 – navzdory tvrzení ruské propagandistické mašinérie – v Evropě rozhodně nezmrzneme.

Do konce zimy zbývá něco málo přes třicet dní a pohled na stav plynových zásobníků v Evropě je více než utěšený. Podle Sdružení provozovatelů německých zásobníků budou zásobníky i po letošní zimě naplněny na 65% a s jejich opětovným naplněním na 100 % lze počítat už na přelomu září a října.

ZDROJ: se svolením ČEZ

Na začátku války byly přitom zásoby plynu na historických minimech – mimo jiné proto, že ruský Gazprom ve zjevné koordinaci s plány Kremlu své evropské zásobníky záměrně zanedbával.

Když je v zimě teplo

Pomohlo i počasí: mírný začátek zimy i nezvyklé teplo ke konci loňského roku. Ještě v listopadu byly evropské zásobníky plné na 100 %, v prosinci sice obsah ubýval tempem 1 % denně, ale koncem roku bylo zase natolik teplo, že se zásobníky opět mírně plnily.

V průměru se čerpání ze zásobníků pohybuje na úrovni 0,5 % denně. Roli hrají i úsporná opatření a snižování spotřeby.

Evropský trh s plynem se za necelý rok radikálně změnil. EU se dokázala ve své většině přeorientovat na LNG – zpočátku vysoké ceny hnané velkou poptávkou a rizikovou přirážkou nyní (právě i díky vysokým zásobám) klesají.

Což se promítá i do cen elektřiny, protože nadále platí, že cena elektřiny na trhu se odvíjí od cen posledních (tzv. závěrných) elektráren nezbytných k uspokojení spotřeby – a to jsou ty plynové. S klesajícími cenami plynu tedy přirozeně klesají i ceny elektřiny.

Velkoobchodní ceny sice zůstávají ve srovnání s předchozími roky klidu a hojnosti vysoko, z loňských maxim ale výrazně klesly. Na grafu níže je jasně vidět právě provázanost s cenami plynu.

ZDROJ: se svolením ČEZ

Situace na evropském trhu s plynem se výrazně uklidnila. Potvrdilo se, že na světě je této komodity dost a že když nepřiteče trubkami z Ruska, dá se dovézt ve zkapalněné podobě tankery.

Na druhé straně třeba Rakousko, které se i ve vztahu k válce na Ukrajině drží své neutrality, stále z Ruska odebírá přibližně 70 % své spotřeby plynu. Jak napsal server Euractiv, plyn proudí do země díky dlouhodobým kontraktům mezi rakouskou společností OMV a ruským Gazpromem, který nyní dodává 100 % dohodnutého objemu.

Jinde si naopak Gazprom s platností kontraktů hlavu neláme. Týká se to i Česka. Proto také největší česká energetická společnost ČEZ minulý týden oznámila, že zahájila proti Gazpromu mezinárodní arbitráž a uplatňuje nárok na náhradu škody ve výši okolo jedné miliardy korun „v důsledku významného krácení dodávek zemního plynu v roce 2022 ze strany společnosti Gazprom export LLC“.

Rusko na kratším konci

Změny na trhu s plynem jsou patrné. Tuzemští dodavatelé energií už nyní hlásí, že nabídnou zákazníkům ceny plynu a elektřiny dokonce pod vládou stanovenými stropy.

„S nahrazením ruského plynu nebo po uklidnění situace na Ukrajině dojde k významnému poklesu cen plynu a elektřiny, což je již vidět na trzích,“ konstatuje i ČEZ.

Kupříkladu jen samo Německo odebíralo od Ruska ročně 38 miliard kubických metrů (bcm) plynu ročně, dokázalo to ale nahradit dílem plynem z Norska a dílem už z opakovaně vzpomínaného LNG.

V rychlosti budování potřebné infrastruktury Němci trhli rekord a hodlají v tom pokračovat. Jen letos mají zprovoznit pět nových plovoucích zařízení pro skladování a opětovné odpařování LNG (zkratka FSRU) o celkové kapacitě okolo 30 bcm. S ohledem na okolnosti se zkrátka vyplácejí i nákladné investice.

ZDROJ: se svolením ČEZ

I Česko si dokázalo zajistit téměř 40 % své spotřeby (také díky úsporám) z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven. Od loňského zářijového ukončení dodávek přes plynovod Nord Stream 1 se dovoz ruského plynu do Česka snížil na současná maximálně 3,5 procenta celkového objemu spotřeby.

Ruský plyn u nás nahradily dodávky z Norska a LNG z Belgie a právě z Nizozemska. Zároveň byly k počátku února české plynové zásobníky stále naplněny na 74 procent celkové kapacity.

Trend je, zdá se, nezvratný. Nespolehlivé a nevypočitatelné Rusko v dodávkách plynu již nyní tahá za kratší konec. V roce 2020 dodávalo do zemí EU 147 bcm plynu. Odhaduje se, že v roce 2025 to nebude ani deset.

ZDROJ: se svolením ČEZ (Očekávaná redukce spotřeby dosáhne téměř 70 bcm do roku 2025)

Tímto konstatováním ale nic nekončí, naopak začíná. Či spíše pokračuje v začátku výrazné přeměny evropské energetiky, kterou válka na Ukrajině notně akcelerovala.

Česko čekají mohutné investice do obnovitelných a jaderných zdrojů, do chytrých sítí i energetických úspor, na druhé straně postupný útlum výroby elektřiny a tepla z uhlí. Čím méně v tom všem bude figurovat Rusko (a ideálně i Čína), tím lépe.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)