Koncem června schválila česká vláda na návrh ministra zahraničních věcí Zprávu o revizi vztahů s Ruskem. Ta zahrnuje přehled dosavadních kroků, ale i plány české zahraniční politiky ve vztahu k Rusku do budoucna. Spolu s tím má Česko i novou Bezpečnostní strategii, podle níž „Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a Čína zpochybňuje mezinárodní řád“.

Česko mimo jiné pozastavilo vstup do země Rusům se schengenskými vízy za účelem turistiky, sportu nebo kultury, podílí se aktivně na sankcích proti Rusku a představilo i vlastní vnitrostátní sankční seznam zaměřený na ruské občany a jejich působení v ČR.

Prvním jménem na seznamu byl patriarcha moskevský a veškeré Rusi Kirill, vlastním jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev. Čerstvě přibyla dvě nová jména otce a syna: Vladimíra Petroviče Jevtušenka a Felixe Vladimiroviče Jevtušenka, kteří podnikají mimo jiné v hotelovém byznysu v Karlových Varech.

„Jevtušenko je předním ruským podnikatelem, který společně se svým synem poskytuje značné zdroje příjmů ruské vládě. Samozřejmě navrhneme zařazení těchto osob i na sankční seznam EU a stále pracujeme na dalších jménech,“ komentoval nová jména ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Pirátská strana).

V Česku je nyní podle MZV celkově zmrazen majetek ruských soukromých subjektů v hodnotě zhruba deset miliard korun.

Ruská snaha oslabit Západ

„Máme za sebou důležité kroky, kterými jsme doslova překopali dosavadní vztahy s Ruskem. V omezování ruského vlivu budeme pokračovat,“ říká ministr Jan Lipavský. „Nadále chceme omezovat kontakty s Ruskem pouze na základní úroveň v přesně vymezených oblastech. Budeme podporovat ruskou občanskou společnost a obránce lidských práv,“ dodává šéf české diplomacie.

Revize vztahů s Ruskem se promítla i do nově schválené Bezpečnostní strategie. Ta jasně poukazuje hlavně na hrozby a výzvy spojené s Ruskem, ale i s Čínou. Podle vlády „Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a Čína zpochybňuje mezinárodní řád. To přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost“.

Bodem zlomu ve vztahu k Rusku byla aféra Vrbětice, kdy vyšlo najevo, že za výbuchy v muničních skladech, při nichž zemřeli dva lidé, stáli agenti ruských tajných služeb. To vedlo k vzájemnému vypovězení většiny diplomatů i k tomu, že Kreml zařadil Česko – spolu s USA – na tehdy ještě jen dvoučlenný seznam „nespřátelených států“.

Důsledkem toho je i celkový plán na přehodnocení vztahů s Ruskem, který nyní zpracovalo Ministerstvo zahraničí. Vliv na vyznění dokumentu má pochopitelně i loňský ruský útok na Ukrajinu.

Strategická východiska týkající se Ruska jsou podle Zprávy o revizi vztahů s Ruskem tato:

• Rusko válkou proti Ukrajině i nepřátelským chováním vůči celému Západu, tedy i Česku, potvrdilo, že je zásadní hrozbou pro naši bezpečnost, svobodu a demokracii i pro celý demokratický svět.
• Rusko bude minimálně střednědobě zdrojem vážných bezprostředních hrozeb a rizik pro bezpečnost Česka i euro-atlantického prostoru, a to bez ohledu na vývoj a výsledek války proti Ukrajině.
• Řada sankčních opatření zůstane v nadcházejících letech v platnosti.
• Ruské vedení bude Česko, EU i NATO považovat i nadále za své nepřátele.
• Agresivita stávajícího režimu Ruska může narůstat uvnitř země i navenek.

• Politické, obchodní ani jiné vztahy s Ruskem se nevrátí na úroveň před 24. únorem 2022.

Nástroj politiky Kremlu

Významnějším faktorem ve vzájemných vztazích se podle zprávy stane i stále početnější ruská menšina v Česku. HlídacíPes.org požádal ministerstvo zahraničí o komentář k materiálu i bližší vysvětlení této teze a toho, nakolik je ruská menšina v Česku bezpečnostním rizikem.

„Ruský stát a zpravodajské služby vždy využívaly ruské menšiny v zahraničí pro dosahování svých cílů. Nová ruská koncepce zahraniční politiky zcela jasně definuje ruské menšiny jako nástroj politiky Kremlu,“ vysvětluje ministr zahraničí Jan Lipavský.

Jak zdůrazňuje, Moskva vidí demokratické země Západu, tedy i Česko, jako zdroj hrozeb, jimž se hodlá postavit.

„Zároveň Moskva prostřednictvím propagandy a dalších hybridních operací soustavně a se stále větší agresivitou usiluje o oslabování Západu a jeho jednoty. Snaží se o rozložení spojeneckých vazeb s USA a Velkou Británií, jakož i celého NATO a EU, což přímo ohrožuje naši bezpečnost a prosperitu. To vše musí brát Česko a jeho bezpečnostní systém v úvahu,“ dodává Lipavský.

Jak zpráva konstatuje, všechny české vládní resorty s Ruskem zásadně omezily dvoustrannou spolupráci, i když v některých ohledech musela být zachována. Příkladem je policejní spolupráce ve věci organizovaného zločinu, udržování vojenských hrobů, justiční spolupráce či daňová problematika.

„V některých konkrétních oblastech, které uvádíte, je zachování spolupráce nutné. V případě takové spolupráce příslušný resort komunikuje bezprostředně se svými partnery, tzn. s ruskou protistranou,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová.

Česká politika vůči Rusku bude v nadcházejícím období určována následujícími úkoly:
(ze zprávy o revizi vztahů s Ruskem)

• přispět k vítězství Ukrajiny v nelegální a nevyprovokované agresivní válce rozpoutané Ruskem, ke stažení Ruska z Ukrajiny, k plnému obnovení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny; ukrajinský postoj bude klíčový pro stanovení podmínek mírového uspořádání;
• spolupracovat se spojenci z NATO a partnery v EU na obraně mezinárodního řádu postaveného na pravidlech; aktivně se podílet na formování politiky EU a NATO vůči Rusku tam, kde můžeme a máme hrát významnou roli – to platí zejména pro post-sovětský prostor i pro regiony v dalších částech světa, kde se Rusko snaží šířit svůj vliv;
• přispívat k mezinárodní izolaci Ruska, k zajištění jeho odpovědnosti za spáchané válečné zločiny na Ukrajině a za porušování mezinárodního práva;
• podporovat Ukrajinu a další státy v sousedství EU v době, kdy čelí dopadům války vyvolané Ruskem, a v jejich přibližování se k EU;
• minimalizovat vliv Ruska v Česku;
• posilovat obranyschopnost, odolnost (zejména energetiky, kritické infrastruktury a informačních technologií) a čelit hybridnímu působení Ruska (zejména zpravodajskými a vlivovými operacemi, kybernetickými útoky a dezinformacemi);
• dosáhnout co nejdříve nezávislosti na dodávkách surovin (či jiných komodit) z Ruska;
• uznat nutnost silnější role státu v prevenci vzniku nových zranitelností a závislostí v důsledku bilaterálních ekonomických vztahů s Ruskem.
• průběžně a systematicky koordinovat uvnitř státní správy záležitosti spojené s Ruskem;
• zvýšit personální i materiální kapacity pro práci proti ruským agresivním politikám a pro studium Ruska i post-sovětského prostoru;
• pracovat s ruskou menšinou v Česku tak, aby nebyla zdrojem problémů a rizik, ale příležitostí k budoucímu nastavení vztahů mezi českou a ruskou společností;
• podporovat ruskou občanskou společnost a obhájce lidských práv, ruskou demokratickou opozici a nezávislé novináře i demokratický exil;
• s oficiálními strukturami Ruska nadále omezovat kontakty pouze na základní úroveň v přesně vymezených oblastech na základě předchozí dohody s MZV.
  

  ---

Pomoc ruským novinářům

Zpráva připomíná i to, že Česko po desetiletích vystoupilo z Mezinárodní investiční banky i Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a aktivně podporuje zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese spáchaný vrcholnými představiteli Ruska.

Už dříve také Ministerstvo zahraničí přišlo s návrhem na omezení počtu nemovitostí, které zde Rusko vlastní a zároveň v rozporu s realitou deklaruje, že je využívá pro účely diplomatické mise.

„To představuje další zásadní opatření v novém definování oficiální přítomnosti Ruska na území Česka. Omezili jsme tak působení skupin vlivového, rozvědného, ekonomického a dalšího hybridního působení Ruska v Česku pod diplomatickým krytím,“ konstatuje zpráva MZV.

Zpráva připomíná i to, že Česko pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska (s výjimkou rodinných příslušníků, obránců lidských práv a případů hodných zvláštního zřetele v zájmu Česka) i vstup držitelů schengenských víz s ruským pasem za účelem turistiky, sportu nebo kultury.

Prostřednictvím vládního programu „Občanská společnost Česko“ však vláda podporuje přesídlování obránců lidských práv nebo nezávislých novinářů do Česka.

Příkladem může být projekt iStories vycházející jak v ruštině, tak v angličtině. Založil jej novinář Roman Anin, který dříve patnáct let působil jako investigativní reportér v listu Novaja Gazeta. I s částí svého týmu vloni odešel do Prahy, v Rusku mu podle jeho slov hrozí mnohaleté vězení.

„Program Občanská společnost je určený pro aktivisty nebo nezávislé novináře z Ruska a Běloruska, kteří se nachází v ohrožení z důvodu politické perzekuce v zemi svého původu. Osobám, které jsou na základě svých otevřených postojů a aktivit do programu zařazeny, je poskytnuta možnost dlouhodobě pobývat na území Česka na základě příslušného dlouhodobého víza nebo povolení pobytu. Z bezpečnostních důvodů přesný počet účastníků programu nezveřejňujeme, je jich více než 100 a méně než 200,“ říká mluvčí Wernerová.