Je to právě měsíc od chvíle, co česká vláda rozhodla, že po desítkách let ukončí Česko členství ve dvou mezinárodních bankovních institucích, které kontroluje Rusko. Záměr už schválili poslanci, čeká se na Senát a podpis prezidenta. Teprve pak začne půlroční výpověď, i boj o to, zda se investovaných zhruba 1,6 miliardy korun podaří získat zpět.

Mezinárodní investiční banka (MIB) je trochu tajemná organizace, Putinem probuzený pohrobek studené války. Česká republika, která má v bance desetinový podíl, s ní už ale i s ohledem na ruskou agresi proti Ukrajině nechce mít nic společného. A odejít chce i z druhé podobné bankovní instituce – Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS). Obě jsou úzce spojené s kremelským režimem.

„Tyto banky vznikly ještě v období Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a u některých hrozí riziko, že by Rusko jejich prostřednictvím mohlo obcházet sankce. Co nejrychlejší odchod je nutností,“ řekl už před měsícem premiér Petr Fiala. „Členství v těchto institucích nám nepřináší žádné ekonomické přínosy, obě banky jsou pozůstatkem dávno minulé doby. Dopad ukončení členství na české podniky bude minimální,“ dodal pak ministr financí Zbyněk Stanjura.

Odchod již koncem března schválila Poslanecká sněmovna, následovat má projednání Senátem a očekává se i podpis prezidenta Miloše Zemana.

Naše peníze budeme vymáhat

„Teprve po podepsání prezidentem republiky bude bankám oznámeno ukončení členství a zahájeno jednání o vypořádání. Bankám dosud nebylo oficiální cestou ukončení členství oznámeno,“ upřesňuje Anna Vasko z tiskového odboru ministerstva financí. Poté poběží šestiměsíční výpovědní lhůta.

„Po ukončení vnitrostátních procedur ČR oznámí bankám ukončení členství a začne vyjednávat o konkrétních podmínkách finančního vypořádání,“ doplňuje Vasko. Daní za odchod je riziko, že Česká republika přijde o své investice ve výši desítek milionů eur.

V případě MIB je majetková účast Česka ve formě splaceného kapitálu celkem 37,4 milionu eur, v případě MBHS je to 26,7 milionu eur.

• Mezinárodní investiční banka

MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Akcionáři je devět států – Ruská federace, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování.

• Mezinárodní banka hospodářské spolupráce

MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Akcionáři banky je osm států – Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.

„Ministerstvo financí nebude průběh ani výsledek těchto jednání v tuto chvíli předjímat. Dodáváme, že ministr financí Zbyněk Stanjura při projednání v Poslanecké sněmovně uvedl, že během výpovědní lhůty se ČR pokusí uzavřít dohodu o vypořádání a pokud ji neuzavře, budeme svou majetkovou účast v institucích vymáhat jako pohledávku,“ říká Anna Vasko.

Podle dokumentu, který sloužil jako podklad pro rozhodnutí vlády členství v bankách ukončit, jsou „zahraničně-politicko-bezpečnostní aspekty odchodu ČR z bank jsou natolik významné, že zásadním způsobem převyšují ekonomické ztráty, které ČR z jednostranného odchodu hrozí“.

Zejména MIB je dlouhodobě problematická a jsou s ní spojeny i mnohá podezření a skandály.

„Náš institut se výzkumem aktivit MIB v České republice aktivně zabýval a došel k jednoznačnému závěru, že členství v této organizaci Českou republiku vystavilo neúměrnému materiálnímu, reputačnímu a národně bezpečnostnímu riziku. Členství navíc nepřineslo žádné zjevné ekonomické výhody,“ shrnuje Barbora Lehká z Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI).

Půjčka pro firmy ruských majitelů

O možném ukončení českého členství v Ruskem ovládané Mezinárodní investiční bance (MIB) se začalo mluvit v roce 2014, když se ministrem financí stal Andrej Babiš, nic se ale poté nestalo.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová, jež byla z titulu své funkce – podobně jako nyní ministr Stanjura – formálně členem boardu guvernérů banky, se vyjádřila, že pro Česko je členství v bance „přínosné a výhodné“.

V rámci interpelací na důvod, proč je Česko stále členem MIB, v březnu 2020 odpověděla: „MIB prošla od roku 2012 úspěšnou transformací. V současné době jsou v bance nastaveny moderní postupy. Od roku 2013 podpořila MIB české podniky v celkové výši 210 milionů eur.“

Současná vláda to i s ohledem na ruskou vojenskou agresi vidí jinak. Sporný je navíc i přínos pro českou ekonomiku. Jediný úvěr pro firmu se sídlem v České republice bylo 50 milionů eur pro společnost Pilsen Toll, jež později zkrachovala, a i v souvislosti s touto půjčkou panují podezření z vytunelování firmy.

Za firmou stál Igor Šamis, podnikatel narozený v Petrohradě a později držitel izraelského občanství. Garance od MIB podle expertů Pražského institutu bezpečnostních studií získalo už jen několik spíše menších českých firem, které měly problém uspět se svou žádostí na běžném trhu a jež se orientují spíše na postsovětský prostor.

Zajímavým projektem byl v roce 2017 úvěrový rámec 33 milionů dolarů na leasing a nákup jedenácti letadel L-410 z Letu Kunovice (české společnosti Aircraft Industries) pro ruskou státní společnost GLTK. Aircraft Industries patří ruské Uralské metalurgické a těžební společnosti (UGMK).

Vlivové operace Kremlu

Mezinárodní investiční banka po roce 2014 sloužila podle PSSI i k obcházení ekonomických sankcí – pomáhala financovat například některé ruské metalurgické či energetické podniky. Banka vznikla v Moskvě v roce 1970.

Po pádu železné opony ale coby instituce, která měla za cíl koordinovat mezinárodní ekonomickou aktivitu zemí sovětského bloku, ztratila svůj smysl. Mezi lety 1991-2012 také nevykazovala žádnou činnost. Až náhle Vladimir Putin jmenoval do čela banky jistého Nikolaje Kosova, muže, jehož rodiče byli v 70. letech vysocí představitele komunistické KGB. I v případě ředitele Kosova se spekuluje o jeho napojení na ruské tajné služby.

Původní snahou MIB bylo přenést v roce 2015 své sídlo do Bratislavy, ale nakonec na Slovensku vznikla s podporou tehdejší Ficovy vlády jen regionální kancelář. O čtyři roky později se sídlo banky přesunulo do Maďarska, které se v roce 2015 k bance znovupřipojilo. Opačným směrem se už v roce 2000 vydalo Polsko – to mimochodem nic ze svých vložených milionů eur nedostalo z banky zpět.

V Maďarsku banka získala regulatorní a daňové výjimky a také diplomatické pasy pro své představitele i jejich rodinné příslušníky. Z rozhodnutí maďarské vlády se například výhody volného pohybu v rámci schengenského prostoru vztahují i na nijak nespecifikované „hosty banky“.

I to podtrhuje podezření, že aktivity banky v Evropě jsou trojským koněm Kremlu pro zpravodajské a vlivové operace.

©©

Text vychází z článku, který HlídacíPes.org v rámci spolupráce připravil i pro tištěný Týdeník Forum.