HlídacíPes.org získal kompletní znění rozhodčího nálezu, kterým trojice arbitrů v Londýně určila, že Česká republika neochránila zahraniční investice firmy Diag Human, a nařídila Česku zaplatit společnosti Josefa Šťávy téměř 16 miliard korun. Spor tím sice zatím neskončil, Česko usiluje o zvrat u Vrchního soudu v Londýně, obsah rozhodčího nálezu ale za pozornost rozhodně stojí.

Už dříve se na veřejnosti objevily některé fragmenty z nálezu. Zejména zástupci společnosti Diag Human upozorňovali bez větších podrobností na to, že mezinárodní arbitráž popsala i to, „jak stát ve sporu zneužíval svoji moc“.

„Česká republika jako právní stát se ve světle toho nálezu, který je zatím neveřejný a který mohu jen trochu parafrázovat, ukázala být státem velmi neprávním,“ tvrdil právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda.

I Ministerstvo financí, které ve věci Česko zastupuje, připustilo, že „tribunál v investiční arbitráži v nálezu shledal, že Česká republika porušila Dohodu, když zneužila svoji svrchovanou moc a zasahovala do průběhu předchozí obchodní arbitráže ve snaze dosáhnout jejího příznivého výsledku“.

Nyní se nabízí možnost podívat se na to, co v rozhodčím nálezu k tématu zneužívání státní moci skutečně stojí.

CELÝ DOKUMENT: „NÁLEZ VE VĚCI ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ PŘED SENÁTEM USTAVENÝM V SOULADU S DOHODOU MEZI ČESKOU A SLOVENSKOU FEDERATIVNÍ REPUBLIKOU A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O PODPOŘE A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ INVESTIC“

ke stažení k dispozici ZDE 

Běžný účastník řízení

Většinu spisu tvoří shrnutí okolností sporu a detailně historický vývoj. V každé příslušné části dostává prostor komplexní vyjádření žalující strany (tedy Diag Human) a následná reakce žalované strany (České republiky) – nijak překvapivě jsou obvykle v příkrém rozporu.

Podstatnější jsou proto závěry, k nimž na základě předložených vyjádření, důkazů a výpovědí svědků došla trojice rozhodců. Nejzajímavější je právě část týkající se nerovnosti obou stran před zákonem a zneužívání státní moci.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Jak rozhodčí senát – v souvislosti s ochranou mezinárodních investic – upozorňuje, stát nesmí zneužívat své svrchované pravomoci „s úmyslem nutit zahraničního investora nebo získat neoprávněnou výhodu ve smluvním vztahu“.

Vztahuje se to i na trestní řízení: „Pokud je trestní řízení zahájeno a vedeno zneužívajícím způsobem, například ve snaze získat taktickou výhodu v paralelním sporu, bude takové trestní řízení v rozporu se standardem FET (Standard řádného a spravedlivého zacházení, pozn. red.). A to se podle rozhodců v kauze Diag Human stalo.

Stát je sice jako jedna strana sporu oprávněn důrazně hájit své zájmy a využívat všech právních prostředků, které má k dispozici, jak před arbitry namítala Česká republika, jenže v kauze Diag Human nejednal jako běžný účastník řízení.

Zprávy od BIS

„Žalovaná strana (Česká republika, pozn. red.) zahájila několik trestních řízení a zřídila parlamentní vyšetřovací komisi v průhledné snaze získat přístup k důkazům všemi možnými prostředky a minimalizovat potenciální dopady obchodního rozhodčího řízení,“ konstatují arbitři a doslova píší, že „senát byl ohromen“ značným počtem paralelních řízení, ale také rozsahem jejich zásahů do obchodního rozhodčího řízení a „neúnavností, s jakou strana žalovaná používala všechny nástroje ve svém arzenálu ve snaze zvítězit“.

Rozhodci citují například z policejní výpovědi někdejšího rozhodce (v české části rozhodčího sporu) Květoslava Ruska: „Pokud jde o Českou republiku nebo ministerstvo zdravotnictví, měl jsem pocit, že jim nejde o pravdu, ale o vítězství za každou cenu. Pokud jde o pokusy o diskreditaci rozhodců senátu, ministryně zdravotnictví (paní Součková) a nejvyšší státní zástupkyně (paní Benešová) v médiích uvedly, že daly pokyn policii, aby našla cokoliv, aby stát spor vyhrál. Vnímal jsem to do jisté míry jako výhrůžku: ‚Dávejte si pozor, nebo vás zavřeme.‘“ 

Rozhodci v londýnské arbitráži došli k závěru, že Česká republika během rozhodčího řízení využívala i služeb českých tajných služeb, konkrétně BIS. To potvrzují i dokumenty ve spisu. Na počátku obchodního rozhodčího řízení, v listopadu 1996, se ministerstvo zdravotnictví obrátilo na BIS s žádostí o informace, které měla o majiteli Diag Human Josefu Šťávovi.

Faksimile z nálezu arbitrů.

Spis obsahuje i další dopis BIS ministerstvu zdravotnictví ze dne 30. října 2000, kdy BIS na žádost státu dodala další informace o Josefu Šťávovi.

Mezi nepřípustný nátlak a zneužívání státní moci rozhodci zařadili i zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Prý „v průhledné snaze získat důkazy, které by mohla použít v obchodním rozhodčím řízení“.

„Ze spisu vyplývá, že vyšetřovací komise úzce spolupracovala s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministerstvem zdravotnictví s cílem prosazovat zájmy státu v obchodním rozhodčím řízení,“ píší rozhodci. „Je zcela zřejmé, že žalovaná strana využila výsostných pravomocí udělených vyšetřovací komisi, aby získala nekalou výhodu v obchodním sporu se soukromým subjektem, společností Diag Human a.s.,“ stojí dále.

Zneužití svrchované pravomoci

O tom, že Česká republika zneužívala ve svůj prospěch a k prosazení svých zájmů v přezkumném řízení s Diag Human i policii a trestní vyšetřování, svědčí podle rozhodců například opakované výslechy rozhodce Zdeňka Růžičky.

Když se jej policejní vyšetřovatelé opakovaně dotazovali na nestandardní chování či zásahy do průběhu obchodního rozhodčího řízení, odpověděl: „Prvním takovým zásahem do rozhodčího řízení byl údajně návrh zákona poslance Koudelky z roku 2005, který by zakázal rozhodčí řízení, jehož účastníkem je stát, a probíhající rozhodčí řízení by bylo přeneseno na obecné soudy. Tento návrh zákona nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat,“ cituje jej londýnský rozhodčí nález.

„Ze všech výše uvedených důvodů senát shledává, že žalovaná strana zneužila své svrchované pravomoci, aby zasáhla do obchodního rozhodčího řízení, a tím porušila čl. 4 odst. 2. BIT (dohody o ochraně a podpoře investic, pozn. red.),“ uzavírají rozhodci.

Naopak například tvrzení Diag Human, že Česká republika vedla proti firmě „ve zlé víře“ i cílenou mediální kampaň prostřednictvím objednaných článků v deníku Mladá fronta Dnes, rozhodci odmítli.