Exkluzivně: Proč má Česko platit 16 miliard? Kvůli zneužití policie, BIS i parlamentu, píší arbitři
HlídacíPes.org získal kompletní znění rozhodčího nálezu, kterým trojice arbitrů v Londýně určila, že Česká republika neochránila zahraniční investice firmy Diag Human, a nařídila Česku zaplatit společnosti Josefa Šťávy téměř 16 miliard korun. Spor tím sice zatím neskončil, Česko usiluje o zvrat u Vrchního soudu v Londýně, obsah rozhodčího nálezu ale za pozornost rozhodně stojí.
Už dříve se na veřejnosti objevily některé fragmenty z nálezu. Zejména zástupci společnosti Diag Human upozorňovali bez větších podrobností na to, že mezinárodní arbitráž popsala i to, „jak stát ve sporu zneužíval svoji moc“.
„Česká republika jako právní stát se ve světle toho nálezu, který je zatím neveřejný a který mohu jen trochu parafrázovat, ukázala být státem velmi neprávním,“ tvrdil právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda.
I Ministerstvo financí, které ve věci Česko zastupuje, připustilo, že „tribunál v investiční arbitráži v nálezu shledal, že Česká republika porušila Dohodu, když zneužila svoji svrchovanou moc a zasahovala do průběhu předchozí obchodní arbitráže ve snaze dosáhnout jejího příznivého výsledku“.
Nyní se nabízí možnost podívat se na to, co v rozhodčím nálezu k tématu zneužívání státní moci skutečně stojí.
CELÝ DOKUMENT: „NÁLEZ VE VĚCI ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ PŘED SENÁTEM USTAVENÝM V SOULADU S DOHODOU MEZI ČESKOU A SLOVENSKOU FEDERATIVNÍ REPUBLIKOU A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O PODPOŘE A VZÁJEMNÉ OCHRANĚ INVESTIC“
Běžný účastník řízení
Většinu spisu tvoří shrnutí okolností sporu a detailně historický vývoj. V každé příslušné části dostává prostor komplexní vyjádření žalující strany (tedy Diag Human) a následná reakce žalované strany (České republiky) – nijak překvapivě jsou obvykle v příkrém rozporu.
Podstatnější jsou proto závěry, k nimž na základě předložených vyjádření, důkazů a výpovědí svědků došla trojice rozhodců. Nejzajímavější je právě část týkající se nerovnosti obou stran před zákonem a zneužívání státní moci.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Jak rozhodčí senát – v souvislosti s ochranou mezinárodních investic – upozorňuje, stát nesmí zneužívat své svrchované pravomoci „s úmyslem nutit zahraničního investora nebo získat neoprávněnou výhodu ve smluvním vztahu“.
Vztahuje se to i na trestní řízení: „Pokud je trestní řízení zahájeno a vedeno zneužívajícím způsobem, například ve snaze získat taktickou výhodu v paralelním sporu, bude takové trestní řízení v rozporu se standardem FET (Standard řádného a spravedlivého zacházení, pozn. red.). A to se podle rozhodců v kauze Diag Human stalo.
Stát je sice jako jedna strana sporu oprávněn důrazně hájit své zájmy a využívat všech právních prostředků, které má k dispozici, jak před arbitry namítala Česká republika, jenže v kauze Diag Human nejednal jako běžný účastník řízení.
Zprávy od BIS
„Žalovaná strana (Česká republika, pozn. red.) zahájila několik trestních řízení a zřídila parlamentní vyšetřovací komisi v průhledné snaze získat přístup k důkazům všemi možnými prostředky a minimalizovat potenciální dopady obchodního rozhodčího řízení,“ konstatují arbitři a doslova píší, že „senát byl ohromen“ značným počtem paralelních řízení, ale také rozsahem jejich zásahů do obchodního rozhodčího řízení a „neúnavností, s jakou strana žalovaná používala všechny nástroje ve svém arzenálu ve snaze zvítězit“.
Rozhodci citují například z policejní výpovědi někdejšího rozhodce (v české části rozhodčího sporu) Květoslava Ruska: „Pokud jde o Českou republiku nebo ministerstvo zdravotnictví, měl jsem pocit, že jim nejde o pravdu, ale o vítězství za každou cenu. Pokud jde o pokusy o diskreditaci rozhodců senátu, ministryně zdravotnictví (paní Součková) a nejvyšší státní zástupkyně (paní Benešová) v médiích uvedly, že daly pokyn policii, aby našla cokoliv, aby stát spor vyhrál. Vnímal jsem to do jisté míry jako výhrůžku: ‚Dávejte si pozor, nebo vás zavřeme.‘“
Rozhodci v londýnské arbitráži došli k závěru, že Česká republika během rozhodčího řízení využívala i služeb českých tajných služeb, konkrétně BIS. To potvrzují i dokumenty ve spisu. Na počátku obchodního rozhodčího řízení, v listopadu 1996, se ministerstvo zdravotnictví obrátilo na BIS s žádostí o informace, které měla o majiteli Diag Human Josefu Šťávovi.
Spis obsahuje i další dopis BIS ministerstvu zdravotnictví ze dne 30. října 2000, kdy BIS na žádost státu dodala další informace o Josefu Šťávovi.
Mezi nepřípustný nátlak a zneužívání státní moci rozhodci zařadili i zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Prý „v průhledné snaze získat důkazy, které by mohla použít v obchodním rozhodčím řízení“.
„Ze spisu vyplývá, že vyšetřovací komise úzce spolupracovala s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministerstvem zdravotnictví s cílem prosazovat zájmy státu v obchodním rozhodčím řízení,“ píší rozhodci. „Je zcela zřejmé, že žalovaná strana využila výsostných pravomocí udělených vyšetřovací komisi, aby získala nekalou výhodu v obchodním sporu se soukromým subjektem, společností Diag Human a.s.,“ stojí dále.
Zneužití svrchované pravomoci
O tom, že Česká republika zneužívala ve svůj prospěch a k prosazení svých zájmů v přezkumném řízení s Diag Human i policii a trestní vyšetřování, svědčí podle rozhodců například opakované výslechy rozhodce Zdeňka Růžičky.
Když se jej policejní vyšetřovatelé opakovaně dotazovali na nestandardní chování či zásahy do průběhu obchodního rozhodčího řízení, odpověděl: „Prvním takovým zásahem do rozhodčího řízení byl údajně návrh zákona poslance Koudelky z roku 2005, který by zakázal rozhodčí řízení, jehož účastníkem je stát, a probíhající rozhodčí řízení by bylo přeneseno na obecné soudy. Tento návrh zákona nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat,“ cituje jej londýnský rozhodčí nález.
„Ze všech výše uvedených důvodů senát shledává, že žalovaná strana zneužila své svrchované pravomoci, aby zasáhla do obchodního rozhodčího řízení, a tím porušila čl. 4 odst. 2. BIT (dohody o ochraně a podpoře investic, pozn. red.),“ uzavírají rozhodci.
Naopak například tvrzení Diag Human, že Česká republika vedla proti firmě „ve zlé víře“ i cílenou mediální kampaň prostřednictvím objednaných článků v deníku Mladá fronta Dnes, rozhodci odmítli.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jak se nám dnes v Česku dýchá? Lépe než dřív, ale občas se dusíme
Elektromobil není žádné zlo. Ale když je tlačíte na sílu, přicházejí protitlaky
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Dobrý den pane Břešťan,
výstižně popsaný žalostný stav právního státu v ČR.
Hezký den .
oslovujeme 5.pádem,když tomu tak rozumíte
Milá paní Jano, pan Kosař sice nepoužil 5. pád (nadto použil to nezdvořilé „dobrý den“), ale aspoň neklesl na úroveň jiných, kteří upozorňují na drobné prohřešky. Vy za to máte v jedné krátké větě 4 chyby. Lepší zítřky přeje Radim
Tedy, a že jsem si ten spis (přes 300 stran) aspoň prolistoval, tak se obávám že pan Břeštan se dosti plete, když tvrdí že „kvůli tomu co popisuje “ musí stát platit přes 16 miliard..
Protože, to co cituje jsou jednání státu AŽ BĚHEM rozhodčího řízení. Ano, dá se diskutovat o tom, nakolik byly legitimní, čili nic, a jaké jsou o tom důkazy. Jenže, a je třeba to napsat znovu, za to žádné odškodné neplatíme. Protože TATO citovaná prohlášení (nikoliv obvinění) soudu mají čistě proklamační charakter, a za to je ani ten soud nesoudí.
Jenomže v tomhle případě se přeci řešila a měla řešit náhrada škody způsobená státem společnosti DIAG HUMAN, V DEVADESÁTÝCH LETECH . A tady je třeba se podívat co k tomu říká rozhodnutí rozhodčího soudu, ze kterého pan Břeštan cituje. A zjistíme doslova Hrůznou věc, že v řadě případů odmítá námitky státu jednovětnými prohlášeními typu „..Soud domnívá, že ..“, „..Je zřejmé, že“, „..Senát o tom není přesvědčen“,.. „..dospěl senát k závěru“..“, „.. se zdá“,,, „soud má jiný právní výklad“, atd..
Jinými slovy a právě a v tomto se BRITSKÝ SOUD NADŘAZUJE našemu státnímu právnímu i soudnímu systému, aby sám rozhodoval svým právním názorem , zda rozhodnutí našich státních orgánů a institucí byla před 30 tehdy správná a nebo ne.
A až když si toto uvědomíme, tak si musíme říct, že právě a pokud tu má u nás existovat demokratický a suverénní stát, tak žádný zahraniční soud takovou pravomoc mít nesmí (řekněme, krom vyhrazených případů mezinárodních zločinů).
Takže, pokud těch 16 miliard zaplatíme, ale ještě vedle toho zrušíme ty za Havla naivně nasmlouvané dohody o mezinárodních arbitrážích , ještě na tom bohatě ušetříme. Jestli se někdo pak bude cejtit ukřivděnej, tak ať se soudí, ale u českých soudů..
Jenže byl to právě český stát (tedy exekutiva, čili nevím, proč do toho pletete V. Havla), který se ze 2 možností sám rozhodl řešit celou věc nikoliv cestou soudní, ale arbitrážní, kde jsou jiná pravidla. Tedy české soudy už do toho od počátku nemají co mluvit.
Rusák by mu podal Novičok.
Pokud to dobře chápu, tak to Štáva vyhrál ne na základě věcných argumentů, ale protože se mu podařilo dokázat, že na rozhodce byl vyvíjen nátlak, takže čistě z procesních důvodů. Tak to je drsné …